<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=JD</id>
	<title>Religionistická encyklopedie - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=JD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/JD"/>
	<updated>2026-04-20T14:38:56Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um&amp;diff=289998</id>
		<title>Zenová škola Kwan Um</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um&amp;diff=289998"/>
		<updated>2026-01-08T08:50:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: doplněny odkazy do CNO&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Zenová škola Kwan Um =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right; margin-left:5ex; width:480px&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
__TOC__ [[Soubor:Zenová škola Kwan Um_mapa1.jpg|480px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Škola Kwan Um je součástí [[čchan (Buddh)|zenového buddhismu]], tedy jedné ze škol [[mahájána (Buddh)|mahájánového]] buddhismu. Jinou školou mahájány je škola Čisté země (v České republice ji reprezentuje [[Společenství buddhismu v České republice|Společenství buddhismu v ČR]]). Mahájánový buddhismus je jednou ze tří velkých větví buddhismu vedle buddhismu [[théraváda (Buddh)|théravádového]] (zastoupeného společenstvím [[Théravádový buddhismus|Théravádový buddhismus]]), a buddhismu [[vadžrajána (Buddh)|vadžrajánového]] (jehož v tibetskou podobu reprezentuje [[Buddhismus Diamantové cesty|Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü]]). Zenová škola Kwan Um byla v České republice registrována roku 2025.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Zenové školy Kwan Um ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zenový buddhismus má kořeny v Indii, ale konstituoval se v Číně na začátku 6. století pod názvem ''[[čchan (Buddh)|čchan]]'' (v Japonsku „zen“ a v Koreji „son“). Legendárním zakladatelem se stal indický učenec [[Bódhidharma (Buddh)|Bódhidharma]]. Od samého počátku pronikal do království na Korej¬ském poloostrově a zakořenil v této oblasti v období Sjednocené Silly (668–935) zvláště díky 38. patriarchovi Lin-ťi I-süanovi († 866/867). Dalším významným zenovým [[mnich (Buddh)|mnichem]] byl mistr Podžo Činul (1158–1210), který překlenul rozdíly mezi různými pojetími buddhismu v Koreji, a stal se tak jakýmsi otcem korejské tradice zenu („son“). V období království Čoson (1392–1910) byl buddhismus potlačován a zenoví mniši byli společensky marginalizováni. To se změnilo v následujícím období, ale korejský zenový buddhismus čelil v důsledku obsazení Korejského poloostrova Japonci v letech 1910–45 tlaku na posílení japonské školy zenového buddhismu sótó. Odpor některých korejských buddhistů proti japanizaci byl roku 1935 vyjádřen založením korejské zenové školy čogje. Roku 1941 ji uznala okupační japonská vláda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě k zenovému buddhismu školy čogje konvertoval ve druhé polovině čtyřicátých let minulého století Seung Sahn, pozdější zakladatel tradice Kwan Um. Seung Sahn se narodil jako Sungsan Hengwon (Seung-Sahn Haeng Won) roku 1927 v protestantské rodině v severní Koreji. V mládí se zapojil do osvobozeneckého boje proti okupaci Koreje. Po válce studoval v jižní Koreji, ale brzy rezignoval na společenské angažmá a pod vlivem Diamantové sútry se v horách stal mnichem ve škole korejského buddhismu čogje. Vysvěcen byl roku 1948. Jeho učitelem se stal Ko Bong (1890–1962), 77. patriarcha v korejské linii zenového buddhismu. Ko Bong mu následujícího roku „předal dharmu“, a tak se Seung Sahn stal ve 22 letech zenovým mistrem a 78. patriarchou v této linii. V korejské válce byl vojenským kaplanem a po propuštění z armády se stal opatem pěti klášterů. Prostřednictvím jím založeného laického Spojeného buddhistického sdružení se zasloužil o obnovu buddhismu v Jižní Koreji. Od roku 1962 (podle jiných zdrojů 1965) působil v Japonsku a roku 1972 přesídlil do Spojených států amerických. Usadil se v městě Providence (ve státě Rhode Island) a při práci v manuálních profesích vyučoval zenový buddhismus. Jeho prvními žáky se stali studenti místní Brownovy univerzity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě Seung Sahnova působení vzniklo postupně několik center po celých Spojených státech. Roku 1983 byla tato centra spojena do zenové školy Kwan Um, a ta se již následujícího roku stala mezinárodní. Zároveň se kvůli laickému charakteru společenství a dalším inovacím organizačně oddělila od korejské školy čogje a vytvořila samostatnou školu západního zenového buddhismu Kwan Um. Seung Sahn považoval zenovou praxi, a zvláště praxi, vedoucí k „mysli nevím“, za univerzální metodu, která je nadřazena všem náboženským a filosofickým tradicím. Tyto tradice (včetně buddhismu a jeho větví) mají oprávnění jen tehdy, pokud jejich stoupenci dospějí k „odetnutí“ lpění na nich a k praxi „nevím“. &lt;br /&gt;
V době smrti Seung Sahna roku 2004 bylo po světě již několik desítek center této školy. Její hlavní chrám stojí v Cumberlandu, severní části aglomerace Providence. Podle časopisu školy Primary Point bylo roku 2025 v jedenadvaceti zemích světa 95 center školy. Zenová centra školy Kwan Um jsou administrativně rozdělena do tří oblastí: americké, evropské a asijské. Česká jsou začleněna do evropské oblasti, již reprezentuje zapsaný spolek The Kwan Um School of Zen / Europe, e. V. se sídlem v Berlíně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Religionistická charakteristika Zenové školy Kwan Um ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesvědčení, obvyklá ve škole Kwan Um, vycházejí z nauky, kterou formuloval Seung Sahn a která je dostupná ve spisech, tvořených z jeho promluv či dopisů a editovaných a zveřejněných jeho žáky. Česky jsou k dispozici téměř všechny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem nauky Zenové školy Kwan Um je předpoklad o stejné podstatě všeho ve vesmíru. Tuto původní bezrozpornou skutečnost je možné pojímat jako prvotní bod, prvotní přirozenost, prázdnotu, Boha či jako zdroj univerzální energie. Každý takový pojem je ovšem zavádějící, protože názvy, jména a výrazové formy provázejí konceptuální myšlení, a nutně tak vedou k vnímání protikladů a ztrátě vědomí jednoty všeho. Přitom právě ve vědomí této jednoty bez protikladů spočívá pravé Já a pravá přirozenost člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stav běžného člověka je ovšem s konceptuálním myšlením poznamenán. V jeho důsledku se tvoří jeho [[karma (Hind)|karmická]] připoutanost člověka ke [[pudgalamárga (Buddh)|koloběhu života a smrti]]. Vysvobození z tohoto pouta nevědomosti je možné zbavením se („odetnutím“) veškerého konceptuálního myšlení. Tím se lidská mysl navrací do stavu před myšlením, tedy do původní prázdnoty. Taková mysl je „čistá“, je v jednotě s vesmírem a je absolutní. Žádné myšlení znamená žádné jednání, a tím i žádné vytváření karmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Způsobem, jak dosáhnout mysli, která je před myšlením, a jak si takovou mysl udržet, je praxe zenového buddhismu. V korejské škole čogje a v mezinárodní škole Kwan Um je tato „zenová mysl“, „prázdná mysl“, „čistá mysl“ nebo „nemyslící mysl“ často nazývána „mysl nevím“, protože základním nastavením této mysli je odpověď „Nevím“ na otázku „Co jsem?“. Právě tato otázka a odpověď na ni zbavují mysl konceptů a přemýšlení o nich, a tak činí mysl prázdnou. V důsledku toho soustřeďuje „mysl nevím“ svou veškerou energii do bodu, který je „před myšlením“ a v němž je možné nahlédnout a prožít jednotu s vesmírem. Tím praxe zenového buddhismu nejen že nevytváří novou karmu, ale i odstraňuje karmu, která byla dosud nahromaděna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cestu „zenové mysli“ či „mysli nevím“ Seung Sahn rozdělil na čtyři etapy v tzv. zenovém kruhu. První začíná běžným myšlením, které je zpočátku ještě připoutáno k pojmům a konceptům, ale na konci etapy tuto připoutanost ztrácí a mysl nahlíží vše jako prázdné formy a vnímá jednotu všeho. V další etapě je pro mysl vše stejné, neboť vše je téže podstaty, a myšlení se proto vytrácí. Mysl je přístupná už nikoli pojmům, ale překvapivým gestům (výkřiku, úderu, zvednutí prstu apod.), jejichž prostřednictvím se v ní probudí vědomí buddhovské přirozenosti. V závěru třetí etapy vstupuje mysl do svobodného prostoru „magie a zázraků“, v níž jednotlivosti a jejich vlastnosti vnímá jako proměnné a vzájemně zaměnitelné. V poslední etapě je mysl zcela otevřená, všechno je pro ni přirozeně takové, jaké je, a jedná vůči všem bytostem s moudrým soucitem. Mysl se ocitá v nekonečném čase a nekonečném prostoru, kde není život ani smrt, a nemá žádné touhy, které by se týkaly jí samé. Jediným přáním je vysvobodit všechny živé bytosti z koloběhu životů a umírání. Být v cíli zenové praxe znamená stát se [[bódhisattva (Buddh)|bódhisattvou]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept bódhisattvy je obvyklý v celém mahájánovém buddhismu; jedná se o lidskou či transcendentní bytost, která by díky trvalému stavu ''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]'' (stavu probuzení) mohla vstoupit do [[nirvána (Buddh)|nirvány]], ale ze soucitu tento vstup odkládá a věnuje se vysvobození ostatních bytostí, které ještě trpí. Ve škole Kwan Um je obzvlášť ctěna bytost zvaná Kwan Seum Bosal (což se vykládá jako „bódhisattva vnímající zvuky světa“), ženská podoba indického bódhisattvy [[Avalókitéšvara (Buddh)|Avalókitéšvary]], známá též jako bódhisattva Kuan-jin v čínské kulturní oblasti nebo jako Kannon v Japonsku. Jméno tohoto bódhisattvy tvoří nejdůležitější [[mantra (Buddh)|mantru]] ve škole Kwan Um a samo jméno školy je od něj odvozeno (vykládá se jako „vnímej zvuk světa“). „Zvuk světa“ přitom asociuje pláč či nářek a jeho vnímání znamená soucit s trpícími bytostmi. Právě soucit je hlavní charakteristikou bódhisattvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[mantra (Buddh)|Mantra]] ''Kwan Seum Bosal'', stejně jako další, níže popsané prvky praxe jsou pouhými pomůckami k získání a udržení „mysli nevím“. Vedou k „odetnutí“ konceptuálního myšlení a k získání soustředěné pozornosti k tomu, co je vykonáváno. Podobně je pomůckou cesta „mysli zenu“ (zenový kruh), stručně interpretovaná výše, i nauka, již lze odvodit ze Seung Sahnových promluv a která je naznačena výše. Pomocnou roli mají klasické buddhistické texty, především ''Diamantová sútra'' a ''Sútra Srdce'', ale i ''Maháparinirvána sútra'', ''Lotosová sútra'' a případně i další. Tyto texty anebo části z nich jsou zpívány, případně recitovány jako mantry. Stejně jako jiné pomůcky ale nejsou nezbytné. Mohou se dokonce stát překážkou, pokud praktikující na nich ulpívá. Neulpívání ovšem neznamená nedbalost či lhostejnost. Naopak, ve škole Kwan Um třeba opravdového vytrvalého úsilí, které může být posíleno právě pomůckami, a také přesného dodržování pravidel zenové praxe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praxi školy Kwan Um tvoří několik technik, prováděných společně nebo – pokud je to možné a potřebné – i soukromě jednotlivými buddhisty. Základní technikou je [[meditace (Buddh)|meditační]] sezení, které zpravidla trvá 30–40 minut. Pomůckou pro udržení soustředěné a prázdné mysli bez myšlení je například pozorování dechu, mantra ''Kwan Seum Bosal'', případně jiná mantra, otázka „Co jsem?“ a odpověď „Nevím“ apod. Mezi dvěma nebo třemi sezeními bývá zařazena meditace v chůzi v délce asi 10 minut. Další technikou je zpěv [[sútra (Buddh)|súter]] nebo jiného posvátného textu. Samostatně nebo ve společenství jsou prováděny poklony, které tvoří sled přesně určených tělesných pohybů. Celek tvoří 108 poklon a praktikující jsou motivováni k provádění několika těchto celků poklon denně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příležitostí pro intenzivní zenovou praxi jsou meditační ústraní. Je to různě dlouhý (dvoudenní až třináctitýdenní) pobyt skupiny buddhistů v [[klášter (Buddh)|klášteře]] nebo v zenovém centru. Obvyklé je tří až sedmidenní ústraní zvané Jong Meng Džong Džin (JMDD), koná se též ústraní zaměřené na zpěv nebo na společnou fyzickou práci. Možné je ovšem i ústraní pro jednotlivého buddhistu, do něhož samozřejmě nemohou být zařazeny některé techniky běžné při společných ústraních. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při ústraních jsou dodržována přesná pravidla. Nevztahují se jen na výše zmíněné techniky, ale i na chování v sále dharmy, kde se týkají hlavně oltáře a úkonů s ním spojených, nebo na uctivé jednání zvláště s těmi, kdo mají v hierarchii školy vyšší postavení, a na společné aktivity. Kromě technik, zmíněných v předchozím odstavci, ústraní obsahuje i společné jídlo a společnou práci. Jednotlivé úkony společných činností i předměty (oděv, oltář apod.) a zacházení s nimi jsou detailně a promyšleně předepsány tak, aby byl zajištěn harmonický průběh činností a aby jejich účinek na mysl praktikujícího byl co největší. Meditační technikou je také mlčení, které je při ústraních dodržováno. K praxi na ústraní patří i možnost rozhovoru s učitelem. Jeho součástí může být i kóan (kong an), tvrzení, otázka nebo příběh, které překračují běžné logické myšlení a které mají žáka vytrhnout z myšlenkových stereotypů či případně mají vyzkoušet stav žákovy mysli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kong-any jsou pro školu Kwan Um velmi důležitou technikou. Zakladatel školy Seung Sahn je často používal a často o jejich použití hovořil. Vznikaly především v době vlády čínské dynastie Tchang (618–907). Do současnosti se jich v tradici školy čogje zachovalo asi sedmnáct set; Seung Sahn jich vybral deset, které zastupují jejich různé druhy. Jsou uvedeny v knihách ''Deset bran'' a ''Zenový kompas''. Širší škálu kong-anů představuje kniha ''Celý svět je jedna květina''. Příběhy, jimiž Seung Sahn ilustroval své promluvy, obsahují i údery či kopnutí, určené – podobně jako kong-any – k probuzení mnišských žáků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě pravidelné praxe ve škole Kwan Um, k níž nevyhnutelně patří i meditační ústraní, jsou doporučovány i příležitostné individuální liturgické úkony, např. pamětní obřad za zemřelé, umísťování kartiček se jménem nemocného nebo jinak potřebného člověka na oltář, obřad lítosti, svatební obřad, slavnost narození dítěte apod. Společně jsou slaveny výroční dny: svátek narození Buddhy, připomínka koupání malého Buddhy, svátek Buddhova probuzení a oslava narození Seung Sahna. Kromě toho se mohou konat i příležitostné obřady, spjaté s přijímáním slibů a dosažením vyšších stupňů v hierarchii společenství, s otevřením zenového centra, zasvěcením nového oltáře apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vůle jednotlivého žáka školy Kwan Um konat praxi a směřovat k „čisté mysli“ je vyjádřena touhou přijmout sliby, a zavázat se tak k dodržování odpovídajících předpisů. Úroveň takto přijatých slibů, dodržování předpisů a naplňování s nimi spojených kompetencí vytváří ve společenství Kwan Um přirozenou hierarchii, a to ve dvou duchovních liniích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním stupněm hierarchické struktury společenství je členství v ''[[sangha (Buddh)|sanze]]'' (společenství buddhistů), jehož hlavní podmínkou je přijetí pěti slibů (předpisů). Při obřadu přijetí pěti předpisů získává nový člen sanghy kromě jiného také buddhistické jméno. Vyšších stupňů pak může dosáhnout v tzv. předpisové linii. Do nich jsou uváděni při přijetí dalších slibů (předpisů), a to to buď jako laici, nebo jako mniši. Stupni „učitel dharmy ve výcviku“ odpovídá adept mnišství, vyššímu stupni „učitel dharmy“ odpovídá mnišský novic, „starší učitel dharmy“ je na stejném stupni hierarchie jako mnich či mniška. Na vrcholu předpisové linie ve větvi laiků je učitel bódhisattva. Členové ''sanghy'' v předpisové linii jsou odpovědni za běžné fungování náboženského provozu společenství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na stejné úrovni pravomocí a odpovědnosti jako učitelé bódhisattvové jsou příslušníci ''sanghy'' v tzv. učící linii. Jsou odpovědni především za duchovní směřování ''sanghy''. Ten, jemuž bylo obřadně předáno oprávnění k samostatnému vyučování zenového buddhismu (tzv. inka) spolu se zenovou holí jako viditelným odznakem tohoto oprávnění, se stává mistrem dharmy. Náleží mu korejský uctivý titul Dži Do Pop Sa Nim (JDPSN). Jako zenový mistr je nazýván ten mistr dharmy, komu byla obřadně „předána dharma“, a kdo se tak stal držitelem linie v postavení 79. patriarchy (po Seung Sahnovi jako 78. patriarchovi). Jedním ze současných zenových mistrů je žena, a do terminologie společenství Kwan Um se tedy dostává výraz „matriarcha“. Ze zenových mistrů je na pětileté období zvolen hlavní zenový mistr školy. V současnosti je hlavní zenovou mistryní Barbara Rhodesová (*1948), buddhistickým jménem Soeng Hyang.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle struktury duchovních hierarchií existuje ve společenství Kwan Um též struktura administrativní. Na jejím nejvyšším stupni je vedoucí učitel, který spravuje sanghu zpravidla v jedné zemi. Může se jím stát jen mistr dharmy nebo zenový mistr. Představeným lokálního zenového centra nebo zenové skupiny je opat. Jeho funkce může vykonávat vedoucí učitel. V zenovém centru dále působí zástupce opata, hospodář, ředitel kanceláře a účetní. Záležitosti praxe zenového centra či skupiny jsou v kompetenci hlavního učitele dharmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny pozice ve struktuře společenství jsou přístupné mužům i ženám, a to bez preferencí. Pro mezinárodní společenství školy Kwan Um jsou typické časté návštěvy zahraničních učitelů v jednotlivých zenových centrem a bohaté mezinárodní styky. V dokumentech školy Kwan Um je věnována velká pozornost etice zvláště v hierarchických vztazích a jsou stanoveny mechanismy, jak na porušování etických pravidel reagovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně jako některá jiná společenství zenového buddhismu vstupují někteří vedoucí představitelé školy Kwan Um do intenzivních vztahů s křesťany, zvláště římskokatolickými, a učí je technikám školy Kwan Um (především meditačním) a sdílejí s nimi své zkušenosti. Tyto vztahy bývají chápány jako oboustranně obohacující, a jsou tedy příkladem prakticky vedeného mezináboženského dialogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a organizace Zenové školy Kwan Um v České republice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České společenství školy Kwan Um se začalo tvořit tajně v období komunistické vlády. Čeští zájemci o zenový buddhismus se koncem sedmdesátých let 20. století orientovali na Polsko, které bylo buddhismu daleko přístupnější. Tam roku 1978 vzniklo první zenové společenství školy Kwan Um v sovětském bloku a ve Falenici, okrajové části Varšavy, bylo roku 1983 zřízeno zenové centrum Do Am Sa (v současnosti se jmenuje Wu Bong Sa). Se Seung Sahnem se ve Falenici setkali také jeho první čeští stoupenci. Mezi nimi byl hudebník a pozdější publicista a spisovatel [[Marek Vlastimil|Vlastimil Marek]] (1946–2021) a nakladatel [[Kolíbal Lumír|Lumír Kolíbal]] (*1954). První českou učitelkou dharmy se stala historička umění Milena Slavická (*1949). Na základě kontaktů s polskou sanghou přijížděl v osmdesátých letech do Československa opat zenového centra ve Falenici Do Am Sunim (Andrzej Czarnecki). Od roku 1986 sloužil českým stoupencům Seung Sahna bývalý statek v Kaňku na předměstí Kutné Hory jako tajné a dočasné zenové centrum. Milena Slavická byla jeho opatkou. Díky překladům Lumíra Kolíbala a Vlastimila Marka a díky samizdatovému nakladatelství Lumíra Kolíbala se mezi českými zájemci tajně šířily první překlady Seung Sahnových spisů ''Odklepávání popela na Buddhu'' a ''Pouze „nevím“''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ačkoliv ve svobodných po¬měrech roku 1991 uspořádala česká sangha návštěvu Seung Sahna v Praze a byla tímto osobním setkáním povzbuzena, v následujících letech se rozpadla. Vznikala v podstatě znovu zásluhou Jiřího Šmejkala (*1956) a Věry Hrůšové (*1961). Výrazem impulsu ke vzniku nového společenství bylo založení občanského sdružení Česká zen-buddhistická společnost Čogje – škola Kwan Um roku 1995, které má v současnosti status zapsaného spolku pod názvem Zenová škola Kwan Um. Na půdě tohoto spolku začala být připravována registrace stejnojmenné náboženské společnosti, k jejímž schválení ministerstvem kutlury došlo v srpnu 2025. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už v devadesátých letech pěstovalo české společenství Kwan Um bohaté styky se zahraničními učiteli: například roku 1996 přednášela na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy mistryně dharmy Dorota Krzyżanowska (*1959) a roku 1999 navštívil Českou republiku zenový mistr Wu Bong (Jacob Perl, 1950–2013). Časté návštěvy učitelů z jiných zemí se konaly i v dalších letech a pokračují i nyní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 2001 vzniklo první zenové centrum v Praze, roku 2002 v Brně a postupně se zenová centra nebo skupiny ustavily v Děčíně, Hodoníně, Liberci, Litoměřicích, Olomouci, Svitavách, Táboře, Zlíně a Lichnově u Nového Jičína. Asi osm let od poloviny devadesátých let do začátku 21. století společenství vydávalo občasník ''Katz!'' (obvykle dvakrát do roka). Funkci časopisu pak převzaly internetové prezentace. Úspěchem české sanghy bylo získání budovy a postupné budování kláštera Seon Mun Sa ve Vrážném (okres Svitavy). V současnosti fungují zenová centra či skupiny v Praze, Brně, Vrážném, Olomouci, Liberci, Hodoníně, Děčíně, Táboře a ve Zlíně. Je pozoruhodné, že pouze ve dvou zemích (ve Spojených státech a v Polsku) je více zenových center školy Kwan Um než v Česku. Vedoucím učitelem české sanghy je nyní mistr dharmy [[Hazlbauer Jiří|Jiří Hazlbauer]]; inka mu roku 2016 předal zenový mistr Dae Kwang (*1944).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počet věřících ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zenová škola Kwan Um byla registrována teprve po sčítání lidu v roce 2021 a počet svých praktikujících či věřících sama neudává. K buddhismu bez bližšího určení se v rámci uvedeného sčítání lidu přihlásilo 5 049 (vedle samostatně sčítaných konkrétních společenství, čítajících 708 osob), nejčastěji v Praze a v Brně. Jen část z nich však zřejmě byla v trvalém kontaktu s nějakou buddhistickou náboženskou organizací či skupinou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HYON GAK SUNIM (ed.): ''Zenový mistr Seung Sahn. Zenový kompas''. DharmaGaia, Praha 2006.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dušan LUŽNÝ: „Czech Republic.“ In: Laurence COX – Ugo DESSÌ – Lukas K. POKORNY (eds.): ''East Asian Religiosities in the European Union: Globalisation, Migration, and Hybridity''. Brill, Leiden 2024, s. 87.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J. Gordon MELTON: ''Melton‘s Encyclopedia of American Religions’'. Gale, Farmington Hills 2009, s. 1096–1097.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Stephen MITCHELL (ed.): ''Odklepávání popela na Buddhu. Učení zenového mistra Seung Sahna''. DharmaGaia, Praha 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Charles S. PREBISH: ''Luminous Passage. The Practice and Study of Buddhism in America''. University of California Press, Berkeley, 1999, s. 32–34.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Richard SEAGER: ''Buddhism in America''. Columbia UP, New York 1999, s. 171–173.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Celý svět je jedna květina. 365 kong-anů pro každodenní život''. Charles E. Tuttle, Boston 1992.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Deset bran. Kong-anové učení zenového mistra Seung Sahna''. DharmaGaia, Praha 2001.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Pouze „nevím“. Vyučující dopisy zenového mistra Seung Sahna''. O. G. M. E., Praha 1991.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
WU BONG: ''Zen – žít v tomto okamžiku. Učení zenového mistra Wu Bonga s poděkováním od studentů''. Volvox Globator, Praha 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální internetové stránky: https://www.kwanumzen.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/Default.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]&lt;br /&gt;
----&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;see-also&amp;quot;&amp;gt;[[CNO|České náboženské osobnosti 20. a 21. století]]: [[Hazlbauer Jiří|Hazlbauer Jiří]], [[Kolíbal Lumír|Kolíbal Lumír]], [[Marek Vlastimil|Marek Vlastimil]]&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:CCNS]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um&amp;diff=289990</id>
		<title>Zenová škola Kwan Um</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um&amp;diff=289990"/>
		<updated>2026-01-07T10:19:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: přidáno zařazení do kategorie CCNS&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Zenová škola Kwan Um =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right; margin-left:5ex; width:480px&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
__TOC__ [[Soubor:Zenová škola Kwan Um_mapa1.jpg|480px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Škola Kwan Um je součástí zenového buddhismu, tedy jedné ze škol mahájánového buddhismu. Jinou školou mahájány je škola Čisté země (v České republice ji reprezentuje Společenství buddhismu v ČR). Mahájánový buddhismus je jednou ze tří velkých větví buddhismu vedle buddhismu théravádového (zastoupeného společenstvím Théravádový buddhismus), a buddhismu vadžrajánového (jehož v tibetskou podobu reprezentuje Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü). Zenová škola Kwan Um byla v České republice registrována roku 2025.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Zenové školy Kwan Um ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zenový buddhismus má kořeny v Indii, ale konstituoval se v Číně na začátku 6. století pod názvem „čchan“ (v Japonsku „zen“ a v Koreji „son“). Legendárním zakladatelem se stal indický učenec Bódhidharma. Od samého počátku pronikal do království na Korej¬ském poloostrově a zakořenil v této oblasti v období Sjednocené Silly (668–935) zvláště díky 38. patriarchovi Lin-ťi I-süanovi († 866/867). Dalším významným zenovým mnichem byl mistr Podžo Činul (1158–1210), který překlenul rozdíly mezi různými pojetími buddhismu v Koreji, a stal se tak jakýmsi otcem korejské tradice zenu („son“). V období království Čoson (1392–1910) byl buddhismus potlačován a zenoví mniši byli společensky marginalizováni. To se změnilo v následujícím období, ale korejský zenový buddhismus čelil v důsledku obsazení Korejského poloostrova Japonci v letech 1910–45 tlaku na posílení japonské školy zenového buddhismu sótó. Odpor některých korejských buddhistů proti japanizaci byl roku 1935 vyjádřen založením korejské zenové školy čogje. Roku 1941 ji uznala okupační japonská vláda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě k zenovému buddhismu školy čogje konvertoval ve druhé polovině čtyřicátých let minulého století Seung Sahn, pozdější zakladatel tradice Kwan Um. Seung Sahn se narodil jako Sungsan Hengwon (Seung-Sahn Haeng Won) roku 1927 v protestantské rodině v severní Koreji. V mládí se zapojil do osvobozeneckého boje proti okupaci Koreje. Po válce studoval v jižní Koreji, ale brzy rezignoval na společenské angažmá a pod vlivem Diamantové sútry se v horách stal mnichem ve škole korejského buddhismu čogje. Vysvěcen byl roku 1948. Jeho učitelem se stal Ko Bong (1890–1962), 77. patriarcha v korejské linii zenového buddhismu. Ko Bong mu následujícího roku „předal dharmu“, a tak se Seung Sahn stal ve 22 letech zenovým mistrem a 78. patriarchou v této linii. V korejské válce byl vojenským kaplanem a po propuštění z armády se stal opatem pěti klášterů. Prostřednictvím jím založeného laického Spojeného buddhistického sdružení se zasloužil o obnovu buddhismu v Jižní Koreji. Od roku 1962 (podle jiných zdrojů 1965) působil v Japonsku a roku 1972 přesídlil do Spojených států amerických. Usadil se v městě Providence (ve státě Rhode Island) a při práci v manuálních profesích vyučoval zenový buddhismus. Jeho prvními žáky se stali studenti místní Brownovy univerzity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě Seung Sahnova působení vzniklo postupně několik center po celých Spojených státech. Roku 1983 byla tato centra spojena do zenové školy Kwan Um, a ta se již následujícího roku stala mezinárodní. Zároveň se kvůli laickému charakteru společenství a dalším inovacím organizačně oddělila od korejské školy čogje a vytvořila samostatnou školu západního zenového buddhismu Kwan Um. Seung Sahn považoval zenovou praxi, a zvláště praxi, vedoucí k „mysli nevím“, za univerzální metodu, která je nadřazena všem náboženským a filosofickým tradicím. Tyto tradice (včetně buddhismu a jeho větví) mají oprávnění jen tehdy, pokud jejich stoupenci dospějí k „odetnutí“ lpění na nich a k praxi „nevím“. &lt;br /&gt;
V době smrti Seung Sahna roku 2004 bylo po světě již několik desítek center této školy. Její hlavní chrám stojí v Cumberlandu, severní části aglomerace Providence. Podle časopisu školy Primary Point bylo roku 2025 v jedenadvaceti zemích světa 95 center školy. Zenová centra školy Kwan Um jsou administrativně rozdělena do tří oblastí: americké, evropské a asijské. Česká jsou začleněna do evropské oblasti, již reprezentuje zapsaný spolek The Kwan Um School of Zen / Europe, e. V. se sídlem v Berlíně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Religionistická charakteristika Zenové školy Kwan Um ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesvědčení, obvyklá ve škole Kwan Um, vycházejí z nauky, kterou formuloval Seung Sahn a která je dostupná ve spisech, tvořených z jeho promluv či dopisů a editovaných a zveřejněných jeho žáky. Česky jsou k dispozici téměř všechny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem nauky Zenové školy Kwan Um je předpoklad o stejné podstatě všeho ve vesmíru. Tuto původní bezrozpornou skutečnost je možné pojímat jako prvotní bod, prvotní přirozenost, prázdnotu, Boha či jako zdroj univerzální energie. Každý takový pojem je ovšem zavádějící, protože názvy, jména a výrazové formy provázejí konceptuální myšlení, a nutně tak vedou k vnímání protikladů a ztrátě vědomí jednoty všeho. Přitom právě ve vědomí této jednoty bez protikladů spočívá pravé Já a pravá přirozenost člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stav běžného člověka je ovšem s konceptuálním myšlením poznamenán. V jeho důsledku se tvoří jeho karmická připoutanost člověka ke koloběhu života a smrti. Vysvobození z tohoto pouta nevědomosti je možné zbavením se („odetnutím“) veškerého konceptuálního myšlení. Tím se lidská mysl navrací do stavu před myšlením, tedy do původní prázdnoty. Taková mysl je „čistá“, je v jednotě s vesmírem a je absolutní. Žádné myšlení znamená žádné jednání, a tím i žádné vytváření karmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Způsobem, jak dosáhnout mysli, která je před myšlením, a jak si takovou mysl udržet, je praxe zenového buddhismu. V korejské škole čogje a v mezinárodní škole Kwan Um je tato „zenová mysl“, „prázdná mysl“, „čistá mysl“ nebo „nemyslící mysl“ často nazývána „mysl nevím“, protože základním nastavením této mysli je odpověď „Nevím“ na otázku „Co jsem?“. Právě tato otázka a odpověď na ni zbavují mysl konceptů a přemýšlení o nich, a tak činí mysl prázdnou. V důsledku toho soustřeďuje „mysl nevím“ svou veškerou energii do bodu, který je „před myšlením“ a v němž je možné nahlédnout a prožít jednotu s vesmírem. Tím praxe zenového buddhismu nejen že nevytváří novou karmu, ale i odstraňuje karmu, která byla dosud nahromaděna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cestu „zenové mysli“ či „mysli nevím“ Seung Sahn rozdělil na čtyři etapy v tzv. zenovém kruhu. První začíná běžným myšlením, které je zpočátku ještě připoutáno k pojmům a konceptům, ale na konci etapy tuto připoutanost ztrácí a mysl nahlíží vše jako prázdné formy a vnímá jednotu všeho. V další etapě je pro mysl vše stejné, neboť vše je téže podstaty, a myšlení se proto vytrácí. Mysl je přístupná už nikoli pojmům, ale překvapivým gestům (výkřiku, úderu, zvednutí prstu apod.), jejichž prostřednictvím se v ní probudí vědomí buddhovské přirozenosti. V závěru třetí etapy vstupuje mysl do svobodného prostoru „magie a zázraků“, v níž jednotlivosti a jejich vlastnosti vnímá jako proměnné a vzájemně zaměnitelné. V poslední etapě je mysl zcela otevřená, všechno je pro ni přirozeně takové, jaké je, a jedná vůči všem bytostem s moudrým soucitem. Mysl se ocitá v nekonečném čase a nekonečném prostoru, kde není život ani smrt, a nemá žádné touhy, které by se týkaly jí samé. Jediným přáním je vysvobodit všechny živé bytosti z koloběhu životů a umírání. Být v cíli zenové praxe znamená stát se bódhisattvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept bódhisattvy je obvyklý v celém mahájánovém buddhismu; jedná se o lidskou či transcendentní bytost, která by díky trvalému stavu bódhi (stavu probuzení) mohla vstoupit do nirvány, ale ze soucitu tento vstup odkládá a věnuje se vysvobození ostatních bytostí, které ještě trpí. Ve škole Kwan Um je obzvlášť ctěna bytost zvaná Kwan Seum Bosal (což se vykládá jako „bódhisattva vnímající zvuky světa“), ženská podoba indického bódhisattvy Avalókitéšvary, známá též jako bódhisattva Kuan-jin v čínské kulturní oblasti nebo jako Kannon v Japonsku. Jméno tohoto bódhisattvy tvoří nejdůležitější mantru ve škole Kwan Um a samo jméno školy je od něj odvozeno (vykládá se jako „vnímej zvuk světa“). „Zvuk světa“ přitom asociuje pláč či nářek a jeho vnímání znamená soucit s trpícími bytostmi. Právě soucit je hlavní charakteristikou bódhisattvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mantra ''Kwan Seum Bosal'', stejně jako další, níže popsané prvky praxe jsou pouhými pomůckami k získání a udržení „mysli nevím“. Vedou k „odetnutí“ konceptuálního myšlení a k získání soustředěné pozornosti k tomu, co je vykonáváno. Podobně je pomůckou cesta „mysli zenu“ (zenový kruh), stručně interpretovaná výše, i nauka, již lze odvodit ze Seung Sahnových promluv a která je naznačena výše. Pomocnou roli mají klasické buddhistické texty, především ''Diamantová sútra'' a ''Sútra Srdce'', ale i ''Maháparinirvána sútra'', ''Lotosová sútra'' a případně i další. Tyto texty anebo části z nich jsou zpívány, případně recitovány jako mantry. Stejně jako jiné pomůcky ale nejsou nezbytné. Mohou se dokonce stát překážkou, pokud praktikující na nich ulpívá. Neulpívání ovšem neznamená nedbalost či lhostejnost. Naopak, ve škole Kwan Um třeba opravdového vytrvalého úsilí, které může být posíleno právě pomůckami, a také přesného dodržování pravidel zenové praxe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praxi školy Kwan Um tvoří několik technik, prováděných společně nebo – pokud je to možné a potřebné – i soukromě jednotlivými buddhisty. Základní technikou je meditační sezení, které zpravidla trvá 30–40 minut. Pomůckou pro udržení soustředěné a prázdné mysli bez myšlení je například pozorování dechu, mantra ''Kwan Seum Bosal'', případně jiná mantra, otázka „Co jsem?“ a odpověď „Nevím“ apod. Mezi dvěma nebo třemi sezeními bývá zařazena meditace v chůzi v délce asi 10 minut. Další technikou je zpěv súter nebo jiného posvátného textu. Samostatně nebo ve společenství jsou prováděny poklony, které tvoří sled přesně určených tělesných pohybů. Celek tvoří 108 poklon a praktikující jsou motivováni k provádění několika těchto celků poklon denně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příležitostí pro intenzivní zenovou praxi jsou meditační ústraní. Je to různě dlouhý (dvoudenní až třináctitýdenní) pobyt skupiny buddhistů v klášteře nebo v zenovém centru. Obvyklé je tří až sedmidenní ústraní zvané Jong Meng Džong Džin (JMDD), koná se též ústraní zaměřené na zpěv nebo na společnou fyzickou práci. Možné je ovšem i ústraní pro jednotlivého buddhistu, do něhož samozřejmě nemohou být zařazeny některé techniky běžné při společných ústraních. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při ústraních jsou dodržována přesná pravidla. Nevztahují se jen na výše zmíněné techniky, ale i na chování v sále dharmy, kde se týkají hlavně oltáře a úkonů s ním spojených, nebo na uctivé jednání zvláště s těmi, kdo mají v hierarchii školy vyšší postavení, a na společné aktivity. Kromě technik, zmíněných v předchozím odstavci, ústraní obsahuje i společné jídlo a společnou práci. Jednotlivé úkony společných činností i předměty (oděv, oltář apod.) a zacházení s nimi jsou detailně a promyšleně předepsány tak, aby byl zajištěn harmonický průběh činností a aby jejich účinek na mysl praktikujícího byl co největší. Meditační technikou je také mlčení, které je při ústraních dodržováno. K praxi na ústraní patří i možnost rozhovoru s učitelem. Jeho součástí může být i kóan (kong an), tvrzení, otázka nebo příběh, které překračují běžné logické myšlení a které mají žáka vytrhnout z myšlenkových stereotypů či případně mají vyzkoušet stav žákovy mysli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kong-any jsou pro školu Kwan Um velmi důležitou technikou. Zakladatel školy Seung Sahn je často používal a často o jejich použití hovořil. Vznikaly především v době vlády čínské dynastie Tchang (618–907). Do současnosti se jich v tradici školy čogje zachovalo asi sedmnáct set; Seung Sahn jich vybral deset, které zastupují jejich různé druhy. Jsou uvedeny v knihách ''Deset bran'' a ''Zenový kompas''. Širší škálu kong-anů představuje kniha ''Celý svět je jedna květina''. Příběhy, jimiž Seung Sahn ilustroval své promluvy, obsahují i údery či kopnutí, určené – podobně jako kong-any – k probuzení mnišských žáků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě pravidelné praxe ve škole Kwan Um, k níž nevyhnutelně patří i meditační ústraní, jsou doporučovány i příležitostné individuální liturgické úkony, např. pamětní obřad za zemřelé, umísťování kartiček se jménem nemocného nebo jinak potřebného člověka na oltář, obřad lítosti, svatební obřad, slavnost narození dítěte apod. Společně jsou slaveny výroční dny: svátek narození Buddhy, připomínka koupání malého Buddhy, svátek Buddhova probuzení a oslava narození Seung Sahna. Kromě toho se mohou konat i příležitostné obřady, spjaté s přijímáním slibů a dosažením vyšších stupňů v hierarchii společenství, s otevřením zenového centra, zasvěcením nového oltáře apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vůle jednotlivého žáka školy Kwan Um konat praxi a směřovat k „čisté mysli“ je vyjádřena touhou přijmout sliby, a zavázat se tak k dodržování odpovídajících předpisů. Úroveň takto přijatých slibů, dodržování předpisů a naplňování s nimi spojených kompetencí vytváří ve společenství Kwan Um přirozenou hierarchii, a to ve dvou duchovních liniích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním stupněm hierarchické struktury společenství je členství v sanze (společenství buddhistů), jehož hlavní podmínkou je přijetí pěti slibů (předpisů). Při obřadu přijetí pěti předpisů získává nový člen sanghy kromě jiného také buddhistické jméno. Vyšších stupňů pak může dosáhnout v tzv. předpisové linii. Do nich jsou uváděni při přijetí dalších slibů (předpisů), a to to buď jako laici, nebo jako mniši. Stupni „učitel dharmy ve výcviku“ odpovídá adept mnišství, vyššímu stupni „učitel dharmy“ odpovídá mnišský novic, „starší učitel dharmy“ je na stejném stupni hierarchie jako mnich či mniška. Na vrcholu předpisové linie ve větvi laiků je učitel bódhisattva. Členové sanghy v předpisové linii jsou odpovědni za běžné fungování náboženského provozu společenství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na stejné úrovni pravomocí a odpovědnosti jako učitelé bódhisattvové jsou příslušníci sanghy v tzv. učící linii. Jsou odpovědni především za duchovní směřování sanghy. Ten, jemuž bylo obřadně předáno oprávnění k samostatnému vyučování zenového buddhismu (tzv. inka) spolu se zenovou holí jako viditelným odznakem tohoto oprávnění, se stává mistrem dharmy. Náleží mu korejský uctivý titul Dži Do Pop Sa Nim (JDPSN). Jako zenový mistr je nazýván ten mistr dharmy, komu byla obřadně „předána dharma“, a kdo se tak stal držitelem linie v postavení 79. patriarchy (po Seung Sahnovi jako 78. patriarchovi). Jedním ze současných zenových mistrů je žena, a do terminologie společenství Kwan Um se tedy dostává výraz „matriarcha“. Ze zenových mistrů je na pětileté období zvolen hlavní zenový mistr školy. V současnosti je hlavní zenovou mistryní Barbara Rhodesová (*1948), buddhistickým jménem Soeng Hyang.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle struktury duchovních hierarchií existuje ve společenství Kwan Um též struktura administrativní. Na jejím nejvyšším stupni je vedoucí učitel, který spravuje sanghu zpravidla v jedné zemi. Může se jím stát jen mistr dharmy nebo zenový mistr. Představeným lokálního zenového centra nebo zenové skupiny je opat. Jeho funkce může vykonávat vedoucí učitel. V zenovém centru dále působí zástupce opata, hospodář, ředitel kanceláře a účetní. Záležitosti praxe zenového centra či skupiny jsou v kompetenci hlavního učitele dharmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny pozice ve struktuře společenství jsou přístupné mužům i ženám, a to bez preferencí. Pro mezinárodní společenství školy Kwan Um jsou typické časté návštěvy zahraničních učitelů v jednotlivých zenových centrem a bohaté mezinárodní styky. V dokumentech školy Kwan Um je věnována velká pozornost etice zvláště v hierarchických vztazích a jsou stanoveny mechanismy, jak na porušování etických pravidel reagovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně jako některá jiná společenství zenového buddhismu vstupují někteří vedoucí představitelé školy Kwan Um do intenzivních vztahů s křesťany, zvláště římskokatolickými, a učí je technikám školy Kwan Um (především meditačním) a sdílejí s nimi své zkušenosti. Tyto vztahy bývají chápány jako oboustranně obohacující, a jsou tedy příkladem prakticky vedeného mezináboženského dialogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a organizace Zenové školy Kwan Um v České republice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České společenství školy Kwan Um se začalo tvořit tajně v období komunistické vlády. Čeští zájemci o zenový buddhismus se koncem sedmdesátých let 20. století orientovali na Polsko, které bylo buddhismu daleko přístupnější. Tam roku 1978 vzniklo první zenové společenství školy Kwan Um v sovětském bloku a ve Falenici, okrajové části Varšavy, bylo roku 1983 zřízeno zenové centrum Do Am Sa (v současnosti se jmenuje Wu Bong Sa). Se Seung Sahnem se ve Falenici setkali také jeho první čeští stoupenci. Mezi nimi byl hudebník a pozdější publicista a spisovatel Vlastimil Marek (1946–2021) a nakladatel Lumír Kolíbal (*1954). První českou učitelkou dharmy se stala historička umění Milena Slavická (*1949). Na základě kontaktů s polskou sanghou přijížděl v osmdesátých letech do Československa opat zenového centra ve Falenici Do Am Sunim (Andrzej Czarnecki). Od roku 1986 sloužil českým stoupencům Seung Sahna bývalý statek v Kaňku na předměstí Kutné Hory jako tajné a dočasné zenové centrum. Milena Slavická byla jeho opatkou. Díky překladům Lumíra Kolíbala a Vlastimila Marka a díky samizdatovému nakladatelství Lumíra Kolíbala se mezi českými zájemci tajně šířily první překlady Seung Sahnových spisů ''Odklepávání popela na Buddhu'' a ''Pouze „nevím“''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ačkoliv ve svobodných po¬měrech roku 1991 uspořádala česká sangha návštěvu Seung Sahna v Praze a byla tímto osobním setkáním povzbuzena, v následujících letech se rozpadla. Vznikala v podstatě znovu zásluhou Jiřího Šmejkala (*1956) a Věry Hrůšové (*1961). Výrazem impulsu ke vzniku nového společenství bylo založení občanského sdružení Česká zen-buddhistická společnost Čogje – škola Kwan Um roku 1995, které má v současnosti status zapsaného spolku pod názvem Zenová škola Kwan Um. Na půdě tohoto spolku začala být připravována registrace stejnojmenné náboženské společnosti, k jejímž schválení ministerstvem kutlury došlo v srpnu 2025. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už v devadesátých letech pěstovalo české společenství Kwan Um bohaté styky se zahraničními učiteli: například roku 1996 přednášela na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy mistryně dharmy Dorota Krzyżanowska (*1959) a roku 1999 navštívil Českou republiku zenový mistr Wu Bong (Jacob Perl, 1950–2013). Časté návštěvy učitelů z jiných zemí se konaly i v dalších letech a pokračují i nyní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 2001 vzniklo první zenové centrum v Praze, roku 2002 v Brně a postupně se zenová centra nebo skupiny ustavily v Děčíně, Hodoníně, Liberci, Litoměřicích, Olomouci, Svitavách, Táboře, Zlíně a Lichnově u Nového Jičína. Asi osm let od poloviny devadesátých let do začátku 21. století společenství vydávalo občasník Katz! (obvykle dvakrát do roka). Funkci časopisu pak převzaly internetové prezentace. Úspěchem české sanghy bylo získání budovy a postupné budování kláštera Seon Mun Sa ve Vrážném (okres Svitavy). V současnosti fungují zenová centra či skupiny v Praze, Brně, Vrážném, Olomouci, Liberci, Hodoníně, Děčíně, Táboře a ve Zlíně. Je pozoruhodné, že pouze ve dvou zemích (ve Spojených státech a v Polsku) je více zenových center školy Kwan Um než v Česku. Vedoucím učitelem české sanghy je nyní mistr dharmy Jiří Hazlbauer; inka mu roku 2016 předal zenový mistr Dae Kwang (*1944).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počet věřících ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zenová škola Kwan Um byla registrována teprve po sčítání lidu v roce 2021 a počet svých praktikujících či věřících sama neudává. K buddhismu bez bližšího určení se v rámci uvedeného sčítání lidu přihlásilo 5 049 (vedle samostatně sčítaných konkrétních společenství, čítajících 708 osob), nejčastěji v Praze a v Brně. Jen část z nich však zřejmě byla v trvalém kontaktu s nějakou buddhistickou náboženskou organizací či skupinou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HYON GAK SUNIM (ed.): ''Zenový mistr Seung Sahn. Zenový kompas''. DharmaGaia, Praha 2006.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dušan LUŽNÝ: „Czech Republic.“ In: Laurence COX – Ugo DESSÌ – Lukas K. POKORNY (eds.): ''East Asian Religiosities in the European Union: Globalisation, Migration, and Hybridity''. Brill, Leiden 2024, s. 87.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J. Gordon MELTON: ''Melton‘s Encyclopedia of American Religions’'. Gale, Farmington Hills 2009, s. 1096–1097.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Stephen MITCHELL (ed.): ''Odklepávání popela na Buddhu. Učení zenového mistra Seung Sahna''. DharmaGaia, Praha 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Charles S. PREBISH: ''Luminous Passage. The Practice and Study of Buddhism in America''. University of California Press, Berkeley, 1999, s. 32–34.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Richard SEAGER: ''Buddhism in America''. Columbia UP, New York 1999, s. 171–173.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Celý svět je jedna květina. 365 kong-anů pro každodenní život''. Charles E. Tuttle, Boston 1992.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Deset bran. Kong-anové učení zenového mistra Seung Sahna''. DharmaGaia, Praha 2001.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Pouze „nevím“. Vyučující dopisy zenového mistra Seung Sahna''. O. G. M. E., Praha 1991.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
WU BONG: ''Zen – žít v tomto okamžiku. Učení zenového mistra Wu Bonga s poděkováním od studentů''. Volvox Globator, Praha 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální internetové stránky: https://www.kwanumzen.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/Default.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:CCNS]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Soubor:Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um_mapa1.jpg&amp;diff=289989</id>
		<title>Soubor:Zenová škola Kwan Um mapa1.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Soubor:Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um_mapa1.jpg&amp;diff=289989"/>
		<updated>2026-01-07T10:17:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um&amp;diff=289988</id>
		<title>Zenová škola Kwan Um</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um&amp;diff=289988"/>
		<updated>2026-01-07T10:14:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: odebrány rozdělovníky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Zenová škola Kwan Um =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right; margin-left:5ex; width:480px&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
__TOC__ [[Soubor:Zenová škola Kwan Um_mapa1.jpg|480px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Škola Kwan Um je součástí zenového buddhismu, tedy jedné ze škol mahájánového buddhismu. Jinou školou mahájány je škola Čisté země (v České republice ji reprezentuje Společenství buddhismu v ČR). Mahájánový buddhismus je jednou ze tří velkých větví buddhismu vedle buddhismu théravádového (zastoupeného společenstvím Théravádový buddhismus), a buddhismu vadžrajánového (jehož v tibetskou podobu reprezentuje Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü). Zenová škola Kwan Um byla v České republice registrována roku 2025.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Zenové školy Kwan Um ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zenový buddhismus má kořeny v Indii, ale konstituoval se v Číně na začátku 6. století pod názvem „čchan“ (v Japonsku „zen“ a v Koreji „son“). Legendárním zakladatelem se stal indický učenec Bódhidharma. Od samého počátku pronikal do království na Korej¬ském poloostrově a zakořenil v této oblasti v období Sjednocené Silly (668–935) zvláště díky 38. patriarchovi Lin-ťi I-süanovi († 866/867). Dalším významným zenovým mnichem byl mistr Podžo Činul (1158–1210), který překlenul rozdíly mezi různými pojetími buddhismu v Koreji, a stal se tak jakýmsi otcem korejské tradice zenu („son“). V období království Čoson (1392–1910) byl buddhismus potlačován a zenoví mniši byli společensky marginalizováni. To se změnilo v následujícím období, ale korejský zenový buddhismus čelil v důsledku obsazení Korejského poloostrova Japonci v letech 1910–45 tlaku na posílení japonské školy zenového buddhismu sótó. Odpor některých korejských buddhistů proti japanizaci byl roku 1935 vyjádřen založením korejské zenové školy čogje. Roku 1941 ji uznala okupační japonská vláda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě k zenovému buddhismu školy čogje konvertoval ve druhé polovině čtyřicátých let minulého století Seung Sahn, pozdější zakladatel tradice Kwan Um. Seung Sahn se narodil jako Sungsan Hengwon (Seung-Sahn Haeng Won) roku 1927 v protestantské rodině v severní Koreji. V mládí se zapojil do osvobozeneckého boje proti okupaci Koreje. Po válce studoval v jižní Koreji, ale brzy rezignoval na společenské angažmá a pod vlivem Diamantové sútry se v horách stal mnichem ve škole korejského buddhismu čogje. Vysvěcen byl roku 1948. Jeho učitelem se stal Ko Bong (1890–1962), 77. patriarcha v korejské linii zenového buddhismu. Ko Bong mu následujícího roku „předal dharmu“, a tak se Seung Sahn stal ve 22 letech zenovým mistrem a 78. patriarchou v této linii. V korejské válce byl vojenským kaplanem a po propuštění z armády se stal opatem pěti klášterů. Prostřednictvím jím založeného laického Spojeného buddhistického sdružení se zasloužil o obnovu buddhismu v Jižní Koreji. Od roku 1962 (podle jiných zdrojů 1965) působil v Japonsku a roku 1972 přesídlil do Spojených států amerických. Usadil se v městě Providence (ve státě Rhode Island) a při práci v manuálních profesích vyučoval zenový buddhismus. Jeho prvními žáky se stali studenti místní Brownovy univerzity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě Seung Sahnova působení vzniklo postupně několik center po celých Spojených státech. Roku 1983 byla tato centra spojena do zenové školy Kwan Um, a ta se již následujícího roku stala mezinárodní. Zároveň se kvůli laickému charakteru společenství a dalším inovacím organizačně oddělila od korejské školy čogje a vytvořila samostatnou školu západního zenového buddhismu Kwan Um. Seung Sahn považoval zenovou praxi, a zvláště praxi, vedoucí k „mysli nevím“, za univerzální metodu, která je nadřazena všem náboženským a filosofickým tradicím. Tyto tradice (včetně buddhismu a jeho větví) mají oprávnění jen tehdy, pokud jejich stoupenci dospějí k „odetnutí“ lpění na nich a k praxi „nevím“. &lt;br /&gt;
V době smrti Seung Sahna roku 2004 bylo po světě již několik desítek center této školy. Její hlavní chrám stojí v Cumberlandu, severní části aglomerace Providence. Podle časopisu školy Primary Point bylo roku 2025 v jedenadvaceti zemích světa 95 center školy. Zenová centra školy Kwan Um jsou administrativně rozdělena do tří oblastí: americké, evropské a asijské. Česká jsou začleněna do evropské oblasti, již reprezentuje zapsaný spolek The Kwan Um School of Zen / Europe, e. V. se sídlem v Berlíně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Religionistická charakteristika Zenové školy Kwan Um ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesvědčení, obvyklá ve škole Kwan Um, vycházejí z nauky, kterou formuloval Seung Sahn a která je dostupná ve spisech, tvořených z jeho promluv či dopisů a editovaných a zveřejněných jeho žáky. Česky jsou k dispozici téměř všechny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem nauky Zenové školy Kwan Um je předpoklad o stejné podstatě všeho ve vesmíru. Tuto původní bezrozpornou skutečnost je možné pojímat jako prvotní bod, prvotní přirozenost, prázdnotu, Boha či jako zdroj univerzální energie. Každý takový pojem je ovšem zavádějící, protože názvy, jména a výrazové formy provázejí konceptuální myšlení, a nutně tak vedou k vnímání protikladů a ztrátě vědomí jednoty všeho. Přitom právě ve vědomí této jednoty bez protikladů spočívá pravé Já a pravá přirozenost člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stav běžného člověka je ovšem s konceptuálním myšlením poznamenán. V jeho důsledku se tvoří jeho karmická připoutanost člověka ke koloběhu života a smrti. Vysvobození z tohoto pouta nevědomosti je možné zbavením se („odetnutím“) veškerého konceptuálního myšlení. Tím se lidská mysl navrací do stavu před myšlením, tedy do původní prázdnoty. Taková mysl je „čistá“, je v jednotě s vesmírem a je absolutní. Žádné myšlení znamená žádné jednání, a tím i žádné vytváření karmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Způsobem, jak dosáhnout mysli, která je před myšlením, a jak si takovou mysl udržet, je praxe zenového buddhismu. V korejské škole čogje a v mezinárodní škole Kwan Um je tato „zenová mysl“, „prázdná mysl“, „čistá mysl“ nebo „nemyslící mysl“ často nazývána „mysl nevím“, protože základním nastavením této mysli je odpověď „Nevím“ na otázku „Co jsem?“. Právě tato otázka a odpověď na ni zbavují mysl konceptů a přemýšlení o nich, a tak činí mysl prázdnou. V důsledku toho soustřeďuje „mysl nevím“ svou veškerou energii do bodu, který je „před myšlením“ a v němž je možné nahlédnout a prožít jednotu s vesmírem. Tím praxe zenového buddhismu nejen že nevytváří novou karmu, ale i odstraňuje karmu, která byla dosud nahromaděna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cestu „zenové mysli“ či „mysli nevím“ Seung Sahn rozdělil na čtyři etapy v tzv. zenovém kruhu. První začíná běžným myšlením, které je zpočátku ještě připoutáno k pojmům a konceptům, ale na konci etapy tuto připoutanost ztrácí a mysl nahlíží vše jako prázdné formy a vnímá jednotu všeho. V další etapě je pro mysl vše stejné, neboť vše je téže podstaty, a myšlení se proto vytrácí. Mysl je přístupná už nikoli pojmům, ale překvapivým gestům (výkřiku, úderu, zvednutí prstu apod.), jejichž prostřednictvím se v ní probudí vědomí buddhovské přirozenosti. V závěru třetí etapy vstupuje mysl do svobodného prostoru „magie a zázraků“, v níž jednotlivosti a jejich vlastnosti vnímá jako proměnné a vzájemně zaměnitelné. V poslední etapě je mysl zcela otevřená, všechno je pro ni přirozeně takové, jaké je, a jedná vůči všem bytostem s moudrým soucitem. Mysl se ocitá v nekonečném čase a nekonečném prostoru, kde není život ani smrt, a nemá žádné touhy, které by se týkaly jí samé. Jediným přáním je vysvobodit všechny živé bytosti z koloběhu životů a umírání. Být v cíli zenové praxe znamená stát se bódhisattvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept bódhisattvy je obvyklý v celém mahájánovém buddhismu; jedná se o lidskou či transcendentní bytost, která by díky trvalému stavu bódhi (stavu probuzení) mohla vstoupit do nirvány, ale ze soucitu tento vstup odkládá a věnuje se vysvobození ostatních bytostí, které ještě trpí. Ve škole Kwan Um je obzvlášť ctěna bytost zvaná Kwan Seum Bosal (což se vykládá jako „bódhisattva vnímající zvuky světa“), ženská podoba indického bódhisattvy Avalókitéšvary, známá též jako bódhisattva Kuan-jin v čínské kulturní oblasti nebo jako Kannon v Japonsku. Jméno tohoto bódhisattvy tvoří nejdůležitější mantru ve škole Kwan Um a samo jméno školy je od něj odvozeno (vykládá se jako „vnímej zvuk světa“). „Zvuk světa“ přitom asociuje pláč či nářek a jeho vnímání znamená soucit s trpícími bytostmi. Právě soucit je hlavní charakteristikou bódhisattvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mantra ''Kwan Seum Bosal'', stejně jako další, níže popsané prvky praxe jsou pouhými pomůckami k získání a udržení „mysli nevím“. Vedou k „odetnutí“ konceptuálního myšlení a k získání soustředěné pozornosti k tomu, co je vykonáváno. Podobně je pomůckou cesta „mysli zenu“ (zenový kruh), stručně interpretovaná výše, i nauka, již lze odvodit ze Seung Sahnových promluv a která je naznačena výše. Pomocnou roli mají klasické buddhistické texty, především ''Diamantová sútra'' a ''Sútra Srdce'', ale i ''Maháparinirvána sútra'', ''Lotosová sútra'' a případně i další. Tyto texty anebo části z nich jsou zpívány, případně recitovány jako mantry. Stejně jako jiné pomůcky ale nejsou nezbytné. Mohou se dokonce stát překážkou, pokud praktikující na nich ulpívá. Neulpívání ovšem neznamená nedbalost či lhostejnost. Naopak, ve škole Kwan Um třeba opravdového vytrvalého úsilí, které může být posíleno právě pomůckami, a také přesného dodržování pravidel zenové praxe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praxi školy Kwan Um tvoří několik technik, prováděných společně nebo – pokud je to možné a potřebné – i soukromě jednotlivými buddhisty. Základní technikou je meditační sezení, které zpravidla trvá 30–40 minut. Pomůckou pro udržení soustředěné a prázdné mysli bez myšlení je například pozorování dechu, mantra ''Kwan Seum Bosal'', případně jiná mantra, otázka „Co jsem?“ a odpověď „Nevím“ apod. Mezi dvěma nebo třemi sezeními bývá zařazena meditace v chůzi v délce asi 10 minut. Další technikou je zpěv súter nebo jiného posvátného textu. Samostatně nebo ve společenství jsou prováděny poklony, které tvoří sled přesně určených tělesných pohybů. Celek tvoří 108 poklon a praktikující jsou motivováni k provádění několika těchto celků poklon denně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příležitostí pro intenzivní zenovou praxi jsou meditační ústraní. Je to různě dlouhý (dvoudenní až třináctitýdenní) pobyt skupiny buddhistů v klášteře nebo v zenovém centru. Obvyklé je tří až sedmidenní ústraní zvané Jong Meng Džong Džin (JMDD), koná se též ústraní zaměřené na zpěv nebo na společnou fyzickou práci. Možné je ovšem i ústraní pro jednotlivého buddhistu, do něhož samozřejmě nemohou být zařazeny některé techniky běžné při společných ústraních. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při ústraních jsou dodržována přesná pravidla. Nevztahují se jen na výše zmíněné techniky, ale i na chování v sále dharmy, kde se týkají hlavně oltáře a úkonů s ním spojených, nebo na uctivé jednání zvláště s těmi, kdo mají v hierarchii školy vyšší postavení, a na společné aktivity. Kromě technik, zmíněných v předchozím odstavci, ústraní obsahuje i společné jídlo a společnou práci. Jednotlivé úkony společných činností i předměty (oděv, oltář apod.) a zacházení s nimi jsou detailně a promyšleně předepsány tak, aby byl zajištěn harmonický průběh činností a aby jejich účinek na mysl praktikujícího byl co největší. Meditační technikou je také mlčení, které je při ústraních dodržováno. K praxi na ústraní patří i možnost rozhovoru s učitelem. Jeho součástí může být i kóan (kong an), tvrzení, otázka nebo příběh, které překračují běžné logické myšlení a které mají žáka vytrhnout z myšlenkových stereotypů či případně mají vyzkoušet stav žákovy mysli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kong-any jsou pro školu Kwan Um velmi důležitou technikou. Zakladatel školy Seung Sahn je často používal a často o jejich použití hovořil. Vznikaly především v době vlády čínské dynastie Tchang (618–907). Do současnosti se jich v tradici školy čogje zachovalo asi sedmnáct set; Seung Sahn jich vybral deset, které zastupují jejich různé druhy. Jsou uvedeny v knihách ''Deset bran'' a ''Zenový kompas''. Širší škálu kong-anů představuje kniha ''Celý svět je jedna květina''. Příběhy, jimiž Seung Sahn ilustroval své promluvy, obsahují i údery či kopnutí, určené – podobně jako kong-any – k probuzení mnišských žáků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě pravidelné praxe ve škole Kwan Um, k níž nevyhnutelně patří i meditační ústraní, jsou doporučovány i příležitostné individuální liturgické úkony, např. pamětní obřad za zemřelé, umísťování kartiček se jménem nemocného nebo jinak potřebného člověka na oltář, obřad lítosti, svatební obřad, slavnost narození dítěte apod. Společně jsou slaveny výroční dny: svátek narození Buddhy, připomínka koupání malého Buddhy, svátek Buddhova probuzení a oslava narození Seung Sahna. Kromě toho se mohou konat i příležitostné obřady, spjaté s přijímáním slibů a dosažením vyšších stupňů v hierarchii společenství, s otevřením zenového centra, zasvěcením nového oltáře apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vůle jednotlivého žáka školy Kwan Um konat praxi a směřovat k „čisté mysli“ je vyjádřena touhou přijmout sliby, a zavázat se tak k dodržování odpovídajících předpisů. Úroveň takto přijatých slibů, dodržování předpisů a naplňování s nimi spojených kompetencí vytváří ve společenství Kwan Um přirozenou hierarchii, a to ve dvou duchovních liniích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním stupněm hierarchické struktury společenství je členství v sanze (společenství buddhistů), jehož hlavní podmínkou je přijetí pěti slibů (předpisů). Při obřadu přijetí pěti předpisů získává nový člen sanghy kromě jiného také buddhistické jméno. Vyšších stupňů pak může dosáhnout v tzv. předpisové linii. Do nich jsou uváděni při přijetí dalších slibů (předpisů), a to to buď jako laici, nebo jako mniši. Stupni „učitel dharmy ve výcviku“ odpovídá adept mnišství, vyššímu stupni „učitel dharmy“ odpovídá mnišský novic, „starší učitel dharmy“ je na stejném stupni hierarchie jako mnich či mniška. Na vrcholu předpisové linie ve větvi laiků je učitel bódhisattva. Členové sanghy v předpisové linii jsou odpovědni za běžné fungování náboženského provozu společenství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na stejné úrovni pravomocí a odpovědnosti jako učitelé bódhisattvové jsou příslušníci sanghy v tzv. učící linii. Jsou odpovědni především za duchovní směřování sanghy. Ten, jemuž bylo obřadně předáno oprávnění k samostatnému vyučování zenového buddhismu (tzv. inka) spolu se zenovou holí jako viditelným odznakem tohoto oprávnění, se stává mistrem dharmy. Náleží mu korejský uctivý titul Dži Do Pop Sa Nim (JDPSN). Jako zenový mistr je nazýván ten mistr dharmy, komu byla obřadně „předána dharma“, a kdo se tak stal držitelem linie v postavení 79. patriarchy (po Seung Sahnovi jako 78. patriarchovi). Jedním ze současných zenových mistrů je žena, a do terminologie společenství Kwan Um se tedy dostává výraz „matriarcha“. Ze zenových mistrů je na pětileté období zvolen hlavní zenový mistr školy. V současnosti je hlavní zenovou mistryní Barbara Rhodesová (*1948), buddhistickým jménem Soeng Hyang.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle struktury duchovních hierarchií existuje ve společenství Kwan Um též struktura administrativní. Na jejím nejvyšším stupni je vedoucí učitel, který spravuje sanghu zpravidla v jedné zemi. Může se jím stát jen mistr dharmy nebo zenový mistr. Představeným lokálního zenového centra nebo zenové skupiny je opat. Jeho funkce může vykonávat vedoucí učitel. V zenovém centru dále působí zástupce opata, hospodář, ředitel kanceláře a účetní. Záležitosti praxe zenového centra či skupiny jsou v kompetenci hlavního učitele dharmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny pozice ve struktuře společenství jsou přístupné mužům i ženám, a to bez preferencí. Pro mezinárodní společenství školy Kwan Um jsou typické časté návštěvy zahraničních učitelů v jednotlivých zenových centrem a bohaté mezinárodní styky. V dokumentech školy Kwan Um je věnována velká pozornost etice zvláště v hierarchických vztazích a jsou stanoveny mechanismy, jak na porušování etických pravidel reagovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně jako některá jiná společenství zenového buddhismu vstupují někteří vedoucí představitelé školy Kwan Um do intenzivních vztahů s křesťany, zvláště římskokatolickými, a učí je technikám školy Kwan Um (především meditačním) a sdílejí s nimi své zkušenosti. Tyto vztahy bývají chápány jako oboustranně obohacující, a jsou tedy příkladem prakticky vedeného mezináboženského dialogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a organizace Zenové školy Kwan Um v České republice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České společenství školy Kwan Um se začalo tvořit tajně v období komunistické vlády. Čeští zájemci o zenový buddhismus se koncem sedmdesátých let 20. století orientovali na Polsko, které bylo buddhismu daleko přístupnější. Tam roku 1978 vzniklo první zenové společenství školy Kwan Um v sovětském bloku a ve Falenici, okrajové části Varšavy, bylo roku 1983 zřízeno zenové centrum Do Am Sa (v současnosti se jmenuje Wu Bong Sa). Se Seung Sahnem se ve Falenici setkali také jeho první čeští stoupenci. Mezi nimi byl hudebník a pozdější publicista a spisovatel Vlastimil Marek (1946–2021) a nakladatel Lumír Kolíbal (*1954). První českou učitelkou dharmy se stala historička umění Milena Slavická (*1949). Na základě kontaktů s polskou sanghou přijížděl v osmdesátých letech do Československa opat zenového centra ve Falenici Do Am Sunim (Andrzej Czarnecki). Od roku 1986 sloužil českým stoupencům Seung Sahna bývalý statek v Kaňku na předměstí Kutné Hory jako tajné a dočasné zenové centrum. Milena Slavická byla jeho opatkou. Díky překladům Lumíra Kolíbala a Vlastimila Marka a díky samizdatovému nakladatelství Lumíra Kolíbala se mezi českými zájemci tajně šířily první překlady Seung Sahnových spisů ''Odklepávání popela na Buddhu'' a ''Pouze „nevím“''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ačkoliv ve svobodných po¬měrech roku 1991 uspořádala česká sangha návštěvu Seung Sahna v Praze a byla tímto osobním setkáním povzbuzena, v následujících letech se rozpadla. Vznikala v podstatě znovu zásluhou Jiřího Šmejkala (*1956) a Věry Hrůšové (*1961). Výrazem impulsu ke vzniku nového společenství bylo založení občanského sdružení Česká zen-buddhistická společnost Čogje – škola Kwan Um roku 1995, které má v současnosti status zapsaného spolku pod názvem Zenová škola Kwan Um. Na půdě tohoto spolku začala být připravována registrace stejnojmenné náboženské společnosti, k jejímž schválení ministerstvem kutlury došlo v srpnu 2025. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už v devadesátých letech pěstovalo české společenství Kwan Um bohaté styky se zahraničními učiteli: například roku 1996 přednášela na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy mistryně dharmy Dorota Krzyżanowska (*1959) a roku 1999 navštívil Českou republiku zenový mistr Wu Bong (Jacob Perl, 1950–2013). Časté návštěvy učitelů z jiných zemí se konaly i v dalších letech a pokračují i nyní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 2001 vzniklo první zenové centrum v Praze, roku 2002 v Brně a postupně se zenová centra nebo skupiny ustavily v Děčíně, Hodoníně, Liberci, Litoměřicích, Olomouci, Svitavách, Táboře, Zlíně a Lichnově u Nového Jičína. Asi osm let od poloviny devadesátých let do začátku 21. století společenství vydávalo občasník Katz! (obvykle dvakrát do roka). Funkci časopisu pak převzaly internetové prezentace. Úspěchem české sanghy bylo získání budovy a postupné budování kláštera Seon Mun Sa ve Vrážném (okres Svitavy). V současnosti fungují zenová centra či skupiny v Praze, Brně, Vrážném, Olomouci, Liberci, Hodoníně, Děčíně, Táboře a ve Zlíně. Je pozoruhodné, že pouze ve dvou zemích (ve Spojených státech a v Polsku) je více zenových center školy Kwan Um než v Česku. Vedoucím učitelem české sanghy je nyní mistr dharmy Jiří Hazlbauer; inka mu roku 2016 předal zenový mistr Dae Kwang (*1944).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počet věřících ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zenová škola Kwan Um byla registrována teprve po sčítání lidu v roce 2021 a počet svých praktikujících či věřících sama neudává. K buddhismu bez bližšího určení se v rámci uvedeného sčítání lidu přihlásilo 5 049 (vedle samostatně sčítaných konkrétních společenství, čítajících 708 osob), nejčastěji v Praze a v Brně. Jen část z nich však zřejmě byla v trvalém kontaktu s nějakou buddhistickou náboženskou organizací či skupinou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HYON GAK SUNIM (ed.): ''Zenový mistr Seung Sahn. Zenový kompas''. DharmaGaia, Praha 2006.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dušan LUŽNÝ: „Czech Republic.“ In: Laurence COX – Ugo DESSÌ – Lukas K. POKORNY (eds.): ''East Asian Religiosities in the European Union: Globalisation, Migration, and Hybridity''. Brill, Leiden 2024, s. 87.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J. Gordon MELTON: ''Melton‘s Encyclopedia of American Religions’'. Gale, Farmington Hills 2009, s. 1096–1097.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Stephen MITCHELL (ed.): ''Odklepávání popela na Buddhu. Učení zenového mistra Seung Sahna''. DharmaGaia, Praha 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Charles S. PREBISH: ''Luminous Passage. The Practice and Study of Buddhism in America''. University of California Press, Berkeley, 1999, s. 32–34.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Richard SEAGER: ''Buddhism in America''. Columbia UP, New York 1999, s. 171–173.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Celý svět je jedna květina. 365 kong-anů pro každodenní život''. Charles E. Tuttle, Boston 1992.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Deset bran. Kong-anové učení zenového mistra Seung Sahna''. DharmaGaia, Praha 2001.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Pouze „nevím“. Vyučující dopisy zenového mistra Seung Sahna''. O. G. M. E., Praha 1991.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
WU BONG: ''Zen – žít v tomto okamžiku. Učení zenového mistra Wu Bonga s poděkováním od studentů''. Volvox Globator, Praha 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální internetové stránky: https://www.kwanumzen.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/Default.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um&amp;diff=289987</id>
		<title>Zenová škola Kwan Um</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Zenov%C3%A1_%C5%A1kola_Kwan_Um&amp;diff=289987"/>
		<updated>2026-01-07T10:12:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: založeno podle emailu ZRN 7.1.2026 8:58&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Zenová škola Kwan Um =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;float:right; margin-left:5ex; width:480px&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
__TOC__ [[Soubor:Zenová škola Kwan Um_mapa1.jpg|480px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Škola Kwan Um je součástí zenového buddhismu, tedy jedné ze škol mahájánového bud¬dhis¬mu. Jinou školou mahájány je škola Čisté země (v České republice ji reprezentuje Společenství bud¬dhismu v ČR). Mahájánový buddhismus je jednou ze tří velkých větví bud¬dhismu vedle buddhismu thé¬ra¬vádového (zastoupeného společenstvím Théravádový buddhismus), a buddhismu vadžrajánového (jehož v ti¬betskou podobu reprezentuje Buddhismus Diaman¬tové cesty linie Karma Kagjü). Zenová škola Kwan Um byla v České republice registrována roku 2025.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Zenové školy Kwan Um ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zenový buddhismus má kořeny v Indii, ale konstituoval se v Číně na začátku 6. století pod názvem „čchan“ (v Japonsku „zen“ a v Koreji „son“). Legendárním zakladatelem se stal indický učenec Bódhidharma. Od samého počátku pronikal do království na Korej¬ském poloostrově a zakořenil v této oblasti v období Sjednocené Silly (668–935) zvláště díky 38. patriarchovi Lin-ťi I-süanovi († 866/867). Dalším významným zenovým mnichem byl mistr Podžo Činul (1158–1210), který překlenul rozdíly mezi různými pojetími buddhismu v Koreji, a stal se tak jakýmsi otcem korejské tradice zenu („son“). V období království Čoson (1392–1910) byl buddhismus potlačován a zenoví mniši byli společensky marginalizováni. To se změnilo v následujícím období, ale korejský zenový buddhismus čelil v důsledku obsazení Korejského poloostrova Japonci v letech 1910–45 tlaku na posílení japonské školy zenového buddhismu sótó. Odpor některých korejských buddhistů proti japanizaci byl roku 1935 vyjádřen založením korejské zenové školy čogje. Roku 1941 ji uznala okupační japonská vláda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě k zenovému buddhismu školy čogje konvertoval ve druhé polovině čtyřicátých let minulého století Seung Sahn, pozdější zakladatel tradice Kwan Um. Seung Sahn se narodil jako Sungsan Hengwon (Seung-Sahn Haeng Won) roku 1927 v protestantské rodině v severní Koreji. V mládí se zapojil do osvobozeneckého boje proti okupaci Koreje. Po válce studoval v jižní Koreji, ale brzy rezignoval na společenské angažmá a pod vlivem Diamantové sútry se v horách stal mnichem ve škole korejského buddhismu čogje. Vysvěcen byl roku 1948. Jeho učitelem se stal Ko Bong (1890–1962), 77. patriarcha v korejské linii zenového buddhismu. Ko Bong mu následujícího roku „předal dharmu“, a tak se Seung Sahn stal ve 22 letech zenovým mistrem a 78. patriarchou v této linii. V korejské válce byl vojenským kaplanem a po propuštění z armády se stal opatem pěti klášterů. Prostřednictvím jím založeného laického Spojeného buddhistického sdružení se zasloužil o obnovu buddhismu v Jižní Koreji. Od roku 1962 (podle jiných zdrojů 1965) působil v Japonsku a roku 1972 přesídlil do Spojených států amerických. Usadil se v městě Providence (ve státě Rhode Island) a při práci v manuálních profesích vyučoval zenový buddhismus. Jeho prvními žáky se stali studenti místní Brownovy univerzity. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě Seung Sahnova působení vzniklo postupně několik center po celých Spojených státech. Roku 1983 byla tato centra spojena do zenové školy Kwan Um, a ta se již následujícího roku stala mezinárodní. Zároveň se kvůli laickému charakteru společenství a dalším inovacím organizačně oddělila od korejské školy čogje a vytvořila samostatnou školu západního zenového buddhismu Kwan Um. Seung Sahn považoval zenovou praxi, a zvláště praxi, vedoucí k „mysli nevím“, za univerzální metodu, která je nadřazena všem náboženským a filosofickým tradicím. Tyto tradice (včetně buddhismu a jeho větví) mají oprávnění jen tehdy, pokud jejich stoupenci dospějí k „odetnutí“ lpění na nich a k praxi „nevím“. &lt;br /&gt;
V době smrti Seung Sahna roku 2004 bylo po světě již několik desítek center této školy. Její hlavní chrám stojí v Cumberlandu, severní části aglomerace Providence. Podle časopisu školy Primary Point bylo roku 2025 v jedenadvaceti zemích světa 95 center školy. Zenová centra školy Kwan Um jsou administrativně rozdělena do tří oblastí: americké, evropské a asijské. Česká jsou začleněna do evropské oblasti, již reprezentuje zapsaný spolek The Kwan Um School of Zen / Europe, e. V. se sídlem v Berlíně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Religionistická charakteristika Zenové školy Kwan Um ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesvědčení, obvyklá ve škole Kwan Um, vycházejí z nauky, kterou formuloval Seung Sahn a která je dostupná ve spisech, tvořených z jeho promluv či dopisů a editovaných a zveřejněných jeho žáky. Česky jsou k dispozici téměř všechny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základem nauky Zenové školy Kwan Um je předpoklad o stejné podstatě všeho ve vesmíru. Tuto původní bezrozpornou skutečnost je možné pojímat jako prvotní bod, prvotní přirozenost, prázdnotu, Boha či jako zdroj univerzální energie. Každý takový pojem je ovšem zavádějící, protože názvy, jména a výrazové formy provázejí konceptuální myšlení, a nutně tak vedou k vnímání protikladů a ztrátě vědomí jednoty všeho. Přitom právě ve vědomí této jednoty bez protikladů spočívá pravé Já a pravá přirozenost člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stav běžného člověka je ovšem s konceptuálním myšlením poznamenán. V jeho důsledku se tvoří jeho karmická připoutanost člověka ke koloběhu života a smrti. Vysvobození z tohoto pouta nevědomosti je možné zbavením se („odetnutím“) veškerého konceptuálního myšlení. Tím se lidská mysl navrací do stavu před myšlením, tedy do původní prázdnoty. Taková mysl je „čistá“, je v jednotě s vesmírem a je absolutní. Žádné myšlení znamená žádné jednání, a tím i žádné vytváření karmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Způsobem, jak dosáhnout mysli, která je před myšlením, a jak si takovou mysl udržet, je praxe zenového buddhismu. V korejské škole čogje a v mezinárodní škole Kwan Um je tato „zenová mysl“, „prázdná mysl“, „čistá mysl“ nebo „nemyslící mysl“ často nazývána „mysl nevím“, protože základním nastavením této mysli je odpověď „Nevím“ na otázku „Co jsem?“. Právě tato otázka a odpověď na ni zbavují mysl konceptů a přemýšlení o nich, a tak činí mysl prázdnou. V důsledku toho soustřeďuje „mysl nevím“ svou veškerou energii do bodu, který je „před myšlením“ a v němž je možné nahlédnout a prožít jednotu s vesmírem. Tím praxe zenového buddhismu nejen že nevytváří novou karmu, ale i odstraňuje karmu, která byla dosud nahromaděna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cestu „zenové mysli“ či „mysli nevím“ Seung Sahn rozdělil na čtyři etapy v tzv. zenovém kruhu. První začíná běžným myšlením, které je zpočátku ještě připoutáno k pojmům a konceptům, ale na konci etapy tuto připoutanost ztrácí a mysl nahlíží vše jako prázdné formy a vnímá jednotu všeho. V další etapě je pro mysl vše stejné, neboť vše je téže podstaty, a myšlení se proto vytrácí. Mysl je přístupná už nikoli pojmům, ale překvapivým gestům (výkřiku, úderu, zvednutí prstu apod.), jejichž prostřednictvím se v ní probudí vědomí buddhovské přirozenosti. V závěru třetí etapy vstupuje mysl do svobodného prostoru „magie a zázraků“, v níž jednotlivosti a jejich vlastnosti vnímá jako proměnné a vzájemně zaměnitelné. V poslední etapě je mysl zcela otevřená, všechno je pro ni přirozeně takové, jaké je, a jedná vůči všem bytostem s moudrým soucitem. Mysl se ocitá v nekonečném čase a nekonečném prostoru, kde není život ani smrt, a nemá žádné touhy, které by se týkaly jí samé. Jediným přáním je vysvobodit všechny živé bytosti z koloběhu životů a umírání. Být v cíli zenové praxe znamená stát se bódhisattvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koncept bódhisattvy je obvyklý v celém mahájánovém buddhismu; jedná se o lidskou či transcendentní bytost, která by díky trvalému stavu bódhi (stavu probuzení) mohla vstoupit do nirvány, ale ze soucitu tento vstup odkládá a věnuje se vysvobození ostatních bytostí, které ještě trpí. Ve škole Kwan Um je obzvlášť ctěna bytost zvaná Kwan Seum Bosal (což se vykládá jako „bódhisattva vnímající zvuky světa“), ženská podoba indického bódhisattvy Avalókitéšvary, známá též jako bódhisattva Kuan-jin v čínské kulturní oblasti nebo jako Kannon v Japonsku. Jméno tohoto bódhisattvy tvoří nejdůležitější mantru ve škole Kwan Um a samo jméno školy je od něj odvozeno (vykládá se jako „vnímej zvuk světa“). „Zvuk světa“ přitom asociuje pláč či nářek a jeho vnímání znamená soucit s trpícími bytostmi. Právě soucit je hlavní charakteristikou bódhisattvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mantra ''Kwan Seum Bosal'', stejně jako další, níže popsané prvky praxe jsou pouhými pomůckami k získání a udržení „mysli nevím“. Vedou k „odetnutí“ konceptuálního myšlení a k získání soustředěné pozornosti k tomu, co je vykonáváno. Podobně je pomůckou cesta „mysli zenu“ (zenový kruh), stručně interpretovaná výše, i nauka, již lze odvodit ze Seung Sahnových promluv a která je naznačena výše. Pomocnou roli mají klasické buddhistické texty, především ''Diamantová sútra'' a ''Sútra Srdce'', ale i ''Maháparinirvána sútra'', ''Lotosová sútra'' a případně i další. Tyto texty anebo části z nich jsou zpívány, případně recitovány jako mantry. Stejně jako jiné pomůcky ale nejsou nezbytné. Mohou se dokonce stát překážkou, pokud praktikující na nich ulpívá. Neulpívání ovšem neznamená nedbalost či lhostejnost. Naopak, ve škole Kwan Um třeba opravdového vytrvalého úsilí, které může být posíleno právě pomůckami, a také přesného dodržování pravidel zenové praxe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praxi školy Kwan Um tvoří několik technik, prováděných společně nebo – pokud je to možné a potřebné – i soukromě jednotlivými buddhisty. Základní technikou je meditační sezení, které zpravidla trvá 30–40 minut. Pomůckou pro udržení soustředěné a prázdné mysli bez myšlení je například pozorování dechu, mantra ''Kwan Seum Bosal'', případně jiná mantra, otázka „Co jsem?“ a odpověď „Nevím“ apod. Mezi dvěma nebo třemi sezeními bývá zařazena meditace v chůzi v délce asi 10 minut. Další technikou je zpěv súter nebo jiného posvátného textu. Samostatně nebo ve společenství jsou prováděny poklony, které tvoří sled přesně určených tělesných pohybů. Celek tvoří 108 poklon a praktikující jsou motivováni k provádění několika těchto celků poklon denně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příležitostí pro intenzivní zenovou praxi jsou meditační ústraní. Je to různě dlouhý (dvoudenní až třináctitýdenní) pobyt skupiny buddhistů v klášteře nebo v zenovém centru. Obvyklé je tří až sedmidenní ústraní zvané Jong Meng Džong Džin (JMDD), koná se též ústraní zaměřené na zpěv nebo na společnou fyzickou práci. Možné je ovšem i ústraní pro jednotlivého buddhistu, do něhož samozřejmě nemohou být zařazeny některé techniky běžné při společných ústraních. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při ústraních jsou dodržována přesná pravidla. Nevztahují se jen na výše zmíněné techniky, ale i na chování v sále dharmy, kde se týkají hlavně oltáře a úkonů s ním spojených, nebo na uctivé jednání zvláště s těmi, kdo mají v hierarchii školy vyšší postavení, a na společné aktivity. Kromě technik, zmíněných v předchozím odstavci, ústraní obsahuje i společné jídlo a společnou práci. Jednotlivé úkony společných činností i předměty (oděv, oltář apod.) a zacházení s nimi jsou detailně a promyšleně předepsány tak, aby byl zajištěn harmonický průběh činností a aby jejich účinek na mysl praktikujícího byl co největší. Meditační technikou je také mlčení, které je při ústraních dodržováno. K praxi na ústraní patří i možnost rozhovoru s učitelem. Jeho součástí může být i kóan (kong an), tvrzení, otázka nebo příběh, které překračují běžné logické myšlení a které mají žáka vytrhnout z myšlenkových stereotypů či případně mají vyzkoušet stav žákovy mysli. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kong-any jsou pro školu Kwan Um velmi důležitou technikou. Zakladatel školy Seung Sahn je často používal a často o jejich použití hovořil. Vznikaly především v době vlády čínské dynastie Tchang (618–907). Do současnosti se jich v tradici školy čogje zachovalo asi sedmnáct set; Seung Sahn jich vybral deset, které zastupují jejich různé druhy. Jsou uvedeny v knihách ''Deset bran'' a ''Zenový kompas''. Širší škálu kong-anů představuje kniha ''Celý svět je jedna květina''. Příběhy, jimiž Seung Sahn ilustroval své promluvy, obsahují i údery či kopnutí, určené – podobně jako kong-any – k probuzení mnišských žáků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě pravidelné praxe ve škole Kwan Um, k níž nevyhnutelně patří i meditační ústraní, jsou doporučovány i příležitostné individuální liturgické úkony, např. pamětní obřad za zemřelé, umísťování kartiček se jménem nemocného nebo jinak potřebného člověka na oltář, obřad lítosti, svatební obřad, slavnost narození dítěte apod. Společně jsou slaveny výroční dny: svátek narození Buddhy, připomínka koupání malého Buddhy, svátek Buddhova probuzení a oslava narození Seung Sahna. Kromě toho se mohou konat i příležitostné obřady, spjaté s přijímáním slibů a dosažením vyšších stupňů v hierarchii společenství, s otevřením zenového centra, zasvěcením nového oltáře apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vůle jednotlivého žáka školy Kwan Um konat praxi a směřovat k „čisté mysli“ je vyjádřena touhou přijmout sliby, a zavázat se tak k dodržování odpovídajících předpisů. Úroveň takto přijatých slibů, dodržování předpisů a naplňování s nimi spojených kompetencí vytváří ve společenství Kwan Um přirozenou hierarchii, a to ve dvou duchovních liniích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním stupněm hierarchické struktury společenství je členství v sanze (společenství buddhistů), jehož hlavní podmínkou je přijetí pěti slibů (předpisů). Při obřadu přijetí pěti předpisů získává nový člen sanghy kromě jiného také buddhistické jméno. Vyšších stupňů pak může dosáhnout v tzv. předpisové linii. Do nich jsou uváděni při přijetí dalších slibů (předpisů), a to to buď jako laici, nebo jako mniši. Stupni „učitel dharmy ve výcviku“ odpovídá adept mnišství, vyššímu stupni „učitel dharmy“ odpovídá mnišský novic, „starší učitel dharmy“ je na stejném stupni hierarchie jako mnich či mniška. Na vrcholu předpisové linie ve větvi laiků je učitel bódhisattva. Členové sanghy v předpisové linii jsou odpovědni za běžné fungování náboženského provozu společenství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na stejné úrovni pravomocí a odpovědnosti jako učitelé bódhisattvové jsou příslušníci sanghy v tzv. učící linii. Jsou odpovědni především za duchovní směřování sanghy. Ten, jemuž bylo obřadně předáno oprávnění k samostatnému vyučování zenového buddhismu (tzv. inka) spolu se zenovou holí jako viditelným odznakem tohoto oprávnění, se stává mistrem dharmy. Náleží mu korejský uctivý titul Dži Do Pop Sa Nim (JDPSN). Jako zenový mistr je nazýván ten mistr dharmy, komu byla obřadně „předána dharma“, a kdo se tak stal držitelem linie v postavení 79. patriarchy (po Seung Sahnovi jako 78. patriarchovi). Jedním ze současných zenových mistrů je žena, a do terminologie společenství Kwan Um se tedy dostává výraz „matriarcha“. Ze zenových mistrů je na pětileté období zvolen hlavní zenový mistr školy. V současnosti je hlavní zenovou mistryní Barbara Rhodesová (*1948), buddhistickým jménem Soeng Hyang.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle struktury duchovních hierarchií existuje ve společenství Kwan Um též struktura administrativní. Na jejím nejvyšším stupni je vedoucí učitel, který spravuje sanghu zpravidla v jedné zemi. Může se jím stát jen mistr dharmy nebo zenový mistr. Představeným lokálního zenového centra nebo zenové skupiny je opat. Jeho funkce může vykonávat vedoucí učitel. V zenovém centru dále působí zástupce opata, hospodář, ředitel kanceláře a účetní. Záležitosti praxe zenového centra či skupiny jsou v kompetenci hlavního učitele dharmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny pozice ve struktuře společenství jsou přístupné mužům i ženám, a to bez preferencí. Pro mezinárodní společenství školy Kwan Um jsou typické časté návštěvy zahraničních učitelů v jednotlivých zenových centrem a bohaté mezinárodní styky. V dokumentech školy Kwan Um je věnována velká pozornost etice zvláště v hierarchických vztazích a jsou stanoveny mechanismy, jak na porušování etických pravidel reagovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobně jako některá jiná společenství zenového buddhismu vstupují někteří vedoucí představitelé školy Kwan Um do intenzivních vztahů s křesťany, zvláště římskokatolickými, a učí je technikám školy Kwan Um (především meditačním) a sdílejí s nimi své zkušenosti. Tyto vztahy bývají chápány jako oboustranně obohacující, a jsou tedy příkladem prakticky vedeného mezináboženského dialogu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a organizace Zenové školy Kwan Um v České republice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
České společenství školy Kwan Um se začalo tvořit tajně v období komunistické vlády. Čeští zájemci o zenový buddhismus se koncem sedmdesátých let 20. století orientovali na Polsko, které bylo buddhismu daleko přístupnější. Tam roku 1978 vzniklo první zenové společenství školy Kwan Um v sovětském bloku a ve Falenici, okrajové části Varšavy, bylo roku 1983 zřízeno zenové centrum Do Am Sa (v současnosti se jmenuje Wu Bong Sa). Se Seung Sahnem se ve Falenici setkali také jeho první čeští stoupenci. Mezi nimi byl hudebník a pozdější publicista a spisovatel Vlastimil Marek (1946–2021) a nakladatel Lumír Kolíbal (*1954). První českou učitelkou dharmy se stala historička umění Milena Slavická (*1949). Na základě kontaktů s polskou sanghou přijížděl v osmdesátých letech do Československa opat zenového centra ve Falenici Do Am Sunim (Andrzej Czarnecki). Od roku 1986 sloužil českým stoupencům Seung Sahna bývalý statek v Kaňku na předměstí Kutné Hory jako tajné a dočasné zenové centrum. Milena Slavická byla jeho opatkou. Díky překladům Lumíra Kolíbala a Vlastimila Marka a díky samizdatovému nakladatelství Lumíra Kolíbala se mezi českými zájemci tajně šířily první překlady Seung Sahnových spisů ''Odklepávání popela na Buddhu'' a ''Pouze „nevím“''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ačkoliv ve svobodných po¬měrech roku 1991 uspořádala česká sangha návštěvu Seung Sahna v Praze a byla tímto osobním setkáním povzbuzena, v následujících letech se rozpadla. Vznikala v podstatě znovu zásluhou Jiřího Šmejkala (*1956) a Věry Hrůšové (*1961). Výrazem impulsu ke vzniku nového společenství bylo založení občanského sdružení Česká zen-buddhistická společnost Čogje – škola Kwan Um roku 1995, které má v současnosti status zapsaného spolku pod názvem Zenová škola Kwan Um. Na půdě tohoto spolku začala být připravována registrace stejnojmenné náboženské společnosti, k jejímž schválení ministerstvem kutlury došlo v srpnu 2025. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už v devadesátých letech pěstovalo české společenství Kwan Um bohaté styky se zahraničními učiteli: například roku 1996 přednášela na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy mistryně dharmy Dorota Krzyżanowska (*1959) a roku 1999 navštívil Českou republiku zenový mistr Wu Bong (Jacob Perl, 1950–2013). Časté návštěvy učitelů z jiných zemí se konaly i v dalších letech a pokračují i nyní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 2001 vzniklo první zenové centrum v Praze, roku 2002 v Brně a postupně se zenová centra nebo skupiny ustavily v Děčíně, Hodoníně, Liberci, Litoměřicích, Olomouci, Svitavách, Táboře, Zlíně a Lichnově u Nového Jičína. Asi osm let od poloviny devadesátých let do začátku 21. století společenství vydávalo občasník Katz! (obvykle dvakrát do roka). Funkci časopisu pak převzaly internetové prezentace. Úspěchem české sanghy bylo získání budovy a postupné budování kláštera Seon Mun Sa ve Vrážném (okres Svitavy). V současnosti fungují zenová centra či skupiny v Praze, Brně, Vrážném, Olomouci, Liberci, Hodoníně, Děčíně, Táboře a ve Zlíně. Je pozoruhodné, že pouze ve dvou zemích (ve Spojených státech a v Polsku) je více zenových center školy Kwan Um než v Česku. Vedoucím učitelem české sanghy je nyní mistr dharmy Jiří Hazlbauer; inka mu roku 2016 předal zenový mistr Dae Kwang (*1944).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počet věřících ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zenová škola Kwan Um byla registrována teprve po sčítání lidu v roce 2021 a počet svých praktikujících či věřících sama neudává. K buddhismu bez bližšího určení se v rámci uvedeného sčítání lidu přihlásilo 5 049 (vedle samostatně sčítaných konkrétních společenství, čítajících 708 osob), nejčastěji v Praze a v Brně. Jen část z nich však zřejmě byla v trvalém kontaktu s nějakou buddhistickou náboženskou organizací či skupinou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HYON GAK SUNIM (ed.): ''Zenový mistr Seung Sahn. Zenový kompas''. DharmaGaia, Praha 2006.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dušan LUŽNÝ: „Czech Republic.“ In: Laurence COX – Ugo DESSÌ – Lukas K. POKORNY (eds.): ''East Asian Religiosities in the European Union: Globalisation, Migration, and Hybridity''. Brill, Leiden 2024, s. 87.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J. Gordon MELTON: ''Melton‘s Encyclopedia of American Religions’'. Gale, Farmington Hills 2009, s. 1096–1097.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Stephen MITCHELL (ed.): ''Odklepávání popela na Buddhu. Učení zenového mistra Seung Sahna''. DharmaGaia, Praha 1996.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Charles S. PREBISH: ''Luminous Passage. The Practice and Study of Buddhism in America''. University of California Press, Berkeley, 1999, s. 32–34.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Richard SEAGER: ''Buddhism in America''. Columbia UP, New York 1999, s. 171–173.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Celý svět je jedna květina. 365 kong-anů pro každodenní život''. Charles E. Tuttle, Boston 1992.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Deset bran. Kong-anové učení zenového mistra Seung Sahna''. DharmaGaia, Praha 2001.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
SEUNG SAHN: ''Pouze „nevím“. Vyučující dopisy zenového mistra Seung Sahna''. O. G. M. E., Praha 1991.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
WU BONG: ''Zen – žít v tomto okamžiku. Učení zenového mistra Wu Bonga s poděkováním od studentů''. Volvox Globator, Praha 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální internetové stránky: https://www.kwanumzen.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/Default.aspx Zápis] v Registru církví a náboženských společností MK ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=289985</id>
		<title>Tibet:Literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=289985"/>
		<updated>2025-12-07T14:08:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: správný název v nadpisu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Použitá a doporučená literatura pro [[Tibet:Tibet|Slovník tibetského náboženství a mytologie]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původní seznam literatury z knižního vydání byl po formální stránce revidován. &lt;br /&gt;
Odkazy na ''Malou encyklopedii buddhismu'' V. Miltnera byly převedeny na odpovídající odkazy na hesla ve [[Buddh|Slovníku buddhismu]], součásti této encyklopedie.&lt;br /&gt;
ISBN byla doplněna na základě dohledání v [https://www.nkp.cz/katalogy-databaze-digitalni-knihovny/souborny-katalog-cr-skc Souborném katalogu ČR] (Národní knihovna ČR), [https://katalog.dnb.de/ katalogu Německé národní knihovny] (Deutsche Nationalbibliothek) a katalogu [https://worldcat.org/ WorldCat.org] (OCLC). &lt;br /&gt;
Řada zde uvedených děl se dočkala dalších vydání či překladů, některá další významná díla vznikla. Tento seznam je tedy třeba chápat spíše jako historický dokument než jako přehled aktuálně dostupné literatury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L.: ''Kul’t gor i buddizma v Burjatii'', Moskva 1992. ISBN 5-02-010104-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L., et al.: ''Buddizm. Slovar’'', Moskva 1992. ISBN 978-5250016575.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ahmad, Zahiruddin: ''Life of the Fifth Dalai Lama'', New Delhi 1999. ISBN 978-8186471470.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anon: ''Lamaistické božstvo Tára. Únor 1976 v Náprstkově muzeu v Praze (výstavka měsíce)'', Praha 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Argüelles, J. und M.: ''Das grosse Mandala-Buch'', Freiburg 1972, 1984&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-3591000017.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Bhutan. The early history of a Himalayan kingdom'', Warminster 1979. ISBN 978-0856681998.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Hidden treasuries and secret lives. A Study of Pemalingpa (1450–1521) and the Sixth Dalai Lama (1683–1706)'', London 1989. ISBN 978-1138992191.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Auboyer, J. – Béguin, G. (eds.): ''Dieux et démons de l’Himalaya. Art du bouddhisme lamaïque'', Paris 1977. ISBN 978-2711800582.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''Milarépa, ses méfaits, ses épreuves, son illumination'', Paris 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''La vie de Marpa le Traducteur'', Paris 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Balri-Losang Drashi: A Study of the frescoes of Jangchub Semkye Hall in Samye monastery, ''China Tibetology'', No. 1, March 2006, s. 59–67.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bapat, P. V.: ''2500 years of Buddhism'', New Delhi 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barks, C.: ''Stallion on a frozen lake. Love songs of the sixth Dalai Lama'', Athens (USA) 1992. ISBN 978-0961891657.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barraux, R.: ''Die Geschichte der Dalai Lamas'', Frechen 1995. ISBN 978-3-530-50001-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bawden, C. R.: ''The Jebtsundampa khutukhtus of Urga'', Wiesbaden 1961 (Asiatische Forschungen, 9).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beckh, H.: ''Buddha und seine Lehre'', Stuttgart 1998. ISBN 978-3-8251-7222-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beer, R.: ''The Encyclopedia of Tibetan Symbols and Motifs'', Boulder 1999. ISBN 978-1570624162.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Symboly tibetského buddhismu'', Praha 2005. ISBN 978-8073416744.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Buddhistická eschatologie. Šambhalský mýtus'', Brno 2004. ISBN 978-8021034914.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Buddhistické kláštery v Burjatsku, ''Universitas'' (Brno) 3, 1994, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Mýtus o Šambhale a jeho burjatská aktualizace ve 20. století, ''Religio. Revue pro religionistiku'', 10/1 (2002), s. 113–122.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Tibetský buddhismus v Burjatsku'', Brno 2001. ISBN 978-8021027275.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''Portrait of the Dalai Lama'', London 1987 (1946).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''The Religion of Tibet'', New Delhi 1992 (1931). ISBN 978-8120839816.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Berhbaum, E.: ''The Way to Shambhala'', New York 1980. ISBN 978-0961891657.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Der Weg nach Shambala'', Hamburg 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beyer, S.: ''The Cult of Tara. Magic and ritual in Tibet'', Berkeley – Los Angeles 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bharati, Agehananda: ''Die Tantra-Tradition'', Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bischoff, F. A.: Padmasambhava est-il un personnage historique? in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 27–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bleichtsteiner, R.: ''Die Gelbe Kirche'', Wien 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: Le Lha-'dre bka'-thang, in: Macdonald, A. (ed.), ''Études tibétaines dédiées à la mémoire de Marcelle Lalou'', Paris 1971, s. 29–126.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: mKhyen-brce'i dbang-po: La biographie de Padma­sambhava selon la tradition du bSgrags-pa bon, et ses sources, in: Gnoli, G. – Lanciotti, L. (eds.), ''Orientalia Iosephi Tucci Memoriae Dicata'', Roma 1985, s. 111–158.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M. – Steinkellner, E. (eds.): ''Reflections on the Mountain. Essays on the History and Social Meaning of the Mountain Cult in Ti­bet and the Himalaya'', Wien 1996. ISBN 978-3700126119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Booz, E. B.: ''Tibet'', Hong Kong 1986. ISBN 978-9622172036.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bouillard, G.: ''Le temple des lamas. Temple lamaïque de Yung Ho Kung à Péking'', Pékin 1931.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M. (ed.): ''Les Dalaï-lamas. Les 14 réincarnations du bodhisattva Avalokiteśvara'', Lausanne 2005. ISBN 978-2828908409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Feste in Ladakh'', Graz 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Mandala. Posvátný kruh tibetského buddhismu'', Praha 1998. ISBN 978-8072071456.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brewer Lama, W.: ''Sikkim, Darjeeling and Kalimpong'', 1993. ISBN 978-9624215489.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Buddizm i tradicionnyje věrovanija narodov Central’noj Azii'', Novosibirsk 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budon Rinčendub: ''Istorija buddizma'', Sankt-Peterburg 1999. ISBN 978-5807100252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bunce, F. W.: ''An Encyclopaedia of buddhist deities, demigods, godlings, saints and demons with special focus on iconography attributes, I–III'', New Delhi 1994. ISBN 978-8124600207.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bu-ston Rin-chen-grub: ''History of Buddhism (Chos-ḥbyung)'', I–II, Heidelberg 1931–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cassinelli, C. W. – Ekvall, R. B.: ''A Tibetan principality. The political system of Sa sKya'', Ithaca, New York 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clark, W.: ''Two lamaistic pantheons'', I–II, New York 1965 (1937).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Coleman, G. A.: ''A Handbook of Tibetan culture'', London 1993. ISBN 978-0712656634.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Buddhism'', its essence and development, Oxford 1957 (1951).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''The Prajñāparamitā literature'', 2. vyd., Tokyo 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Stručné dějiny buddhismu'', Brno 1997. ISBN 978-8072170029.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cornu, P.: ''Padmasambhava. La magie de l’éveil'', Paris 1997. ISBN 978-2020236713.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Craig, M.: ''Kundun, une biographie du dalaï-lama et de sa famille'', Paris 1998. ISBN 978-2911217333.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cybikov, G. C.: ''Cesta k posvátným místům Tibetu'', Praha 2002 (1987). ISBN 978-8072033928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagyab, Loden Sherab: ''Tibetan religious art. Part I'', Texts, Wiesbaden 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalai-lama XIV: ''My land and my people'', New York – Toronto – London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Mein Leben und mein Volk. Die Tragödie Tibets'', München 1982. ISBN 978-3426036983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalajlama: ''Cesta ke svobodě. Základní učení tibetského buddhismu'', sv. 1, Praha 1997. ISBN 978-8072054664.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
XIV. dalajlama: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 978-8070382639.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Damdinsüren, Ts., The Sixth Dalai Lama Tsangs-Dbyangs Rgya-Mtso, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dan Zeng (ed.): ''A Survey of Tibet'', [Beijing] 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dargyay, E.: Zur Interpretation der mythischen Urgeschichte in den tibetischen Historikern, ''Central Asiatic Journal'', 16/3 (1972), s. 161–177.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Darje, Ngawang Lhundrub: ''La biografia segreta del sesto Dalai Lama (1683–1706)'', Milano 1999. ISBN 978-8879840453.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Das, N.: ''The Dragon country. The general history of Bhutan'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David-Néelová, A.: ''Zakázanou zemí. Cesta Pařížanky do Lhasy'', Kutná Hora 1996. ISBN 978-8090203457.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Filippi, F.: ''An account of Tibet. The travels of Ippolito Desideri of Pistoia S.J., 1712–1727'', London 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Jong, J. W.: ''Tibetan Studies'', Swisttal – Odendorf 1994. ISBN 978-3923776252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Demiéville, P.: ''Le concile de Lhasa, une controverse sur le quiétisme entre bouddhistes de l’Inde et de la Chine au VIIe siècle de l’ère chrétienne'', Paris 1952.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Denwood, P.: Stupas of the Tibetan Bonpos, in: Dallapiccola, A. L. (ed.), ''The Stupa, its religious, historical and architectural significance'', Wiesbaden 1980, s. 175–181.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Desideri, I.: ''Cesta do Tibetu'', Praha 2001 (1976). ISBN 978-8072033430.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''A Dictionary of Buddhism'', New York, [s.a.].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodrup Chen: ''The Biography of maha pandita Vimalamitra'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dondup, K.: ''Songs of the sixth Dalai Lama'', Dharamsala 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Douglas, N. – White, M.: ''Karmapa: The Black hat lama of Tibet'', London 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dudjom Rinpoche: ''The History and fundamentals of the Nyingma school'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Egyed, A.: ''The eighty-four siddhas. A Tibetan blockprint from Mongolia'', Budapest 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eimer, H.: T’e’u rang mdos ma, in: ''Serta Tibeto-Mongolica'' (Festschrift Heissig), Wiesbaden 1973, s. 47–87.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekvall, R. B.: ''Religious observances in Tibet'', Chicago – London 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Emunds, T. O.: ''Bhutan. Land of the Thunder dragon'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Essen, G.-W. – Thingoo, Tsering Tashi: ''Die Götter des Himalaya. Buddhistische Kunst Tibets'', I–II, München 1989. ISBN 978-3791309941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Das tibetische Buch der grossen Befreiung'', München 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Milaräpa, velký tibetský jógin'', Praha 1996. ISBN 80-85202-28-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Farrer-Halls, G.: ''Die Welt des Dalai Lama, eine Innenansicht seines Lebens, seines Volkes und seiner Visionen'', Neuhausen am Rheinfall 1998. ISBN 978-3-908645-88-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fa-sien: ''Zápisky o buddhistických zemích'', Praha 1995 (1972). ISBN 80-901603-8-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Feigon, Lee: ''Demystifying Tibet. Unlocking the secrets of the Land of Snows'', London 1999 (1996). ISBN I 978-1861971487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ferrari, A.: ''Mk'yen brtse’s guide to the holy places of Central Tibet'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filchner, W.: ''Kum Bum. Lamaistisches Leben und Treiben'', Zürich 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J. et al.: ''Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky'', Praha 2003. ISBN 80-7106-657-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J.: ''Encyklopedie indické mytologie'', Praha 2007 (1998). ISBN 978-80-7277-348-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fišer, Z.: ''Buddha'', Praha 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Forman, W. – Rintschen, B.: ''Lamaistické Tanzmasken'', Leipzig 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The Fourteenth Dalai Lama: ''An Introduction to Buddhism'', New Delhi 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ga, Zangjia: ''Tibetan religions'', Beijing 2003. ISBN 978-7508502328.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerasimova, K. M.: ''Tradicionnyje verovanija tibetcev v kul’tovoj sisteme lamaizma'', Novosibirsk 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Getty, A.: ''The Gods of Northern Buddhism'', Oxford 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Glasenapp, H. von: ''Der Buddhismus – eine atheistische Religion'', München 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goepper, R. – Poncar-Lutterbeck, B. – Poncar, J.: ''Alchi. Buddha, goddesses, mandalas, murals in a monastery of the western Himalaya'', Köln 1984. ISBN 978-0691011834.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goldstein, M. C. – Kapstein, M. T. (eds.): ''Buddhism in contemporary Tibet: Religious Revival And Cultural Identity'', Berkeley – Los Angeles 1998 (Delhi 1999).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gordon, A. K.: ''The Iconography of Tibetan Lamaism'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Foundations of Tibetan mysticism'', London 1959.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Grundlagen tibetischer Mystic'', Zürich – Stuttgart 1966.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 80-85213-37-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Mandala'', Zürich 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Posvátná místa království tibetského. Báje a pověsti od Kailásu po Šambhalu'', Praha 2001. ISBN 80-7207-381-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Tibetské mýty a legendy'', Praha 2001. ISBN 80-7207-380-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grünwedel, A.: ''Mythologie des Buddhismus in Tibet und der Mongolei'', Leipzig 1900 (Osnabrück 1970).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''The Life and teaching of Nāropa'', Oxford 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tantra als Lebensanschauung'', Weilheim 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tibetan Buddhism Without Mystification'', Leiden 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V. – Trungpa, Tschogyam: ''Tantra in Licht der Wirklichkeit'', Freiburg 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Gurbum aneb Sto tisíc písní jógina Milaräpy'', Praha 2009. ISBN 978-80-200-1681-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guruge, A. W. P. – Ahir, D. C.: ''Buddhism's contribution to the world culture and civilization'', New Delhi [1977].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: ''The Yar-lung dynasty. A Study with particular regard to the contribution by myths and legends to the history of ancient Tibet and the origin and nature of its kings'', Copenhagen 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: The Zhang-zhung language. A Grammar and dictionary of the unexplored language of the Tibetan bonpos, ''Acta Jutlandica'', 40/1 (1968), s. 1–43.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackin, J.: ''Mythologie du lamaïsme'', Paris 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackmann, H.: ''Buddhism as a religion'', London 1910.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hagen, T.: ''The Kingdom in the Himalayas'', New York 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hal: ''Lamaistický kult. Květen 1979 v Náprstkově muzeu v Praha (výstavka měsíce)'', Praha 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''Götter im Wandel: Gesammelte Aufsätze zum Synkretismus der mongolischen Volksreligion'', Wiesbaden 1996. ISBN 978-3-447-03702-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''The Religions of Mongolia'', Berkeley – Los Angeles 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heller, A.: Historic and iconographic aspects of the protective deities Srung-ma dmar-nag, ''Tibetan Studies'', Vol. 2, Naritasan Shinshoji 1992, s. 479–492.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Henss, M.: ''Kalachakra'', Zürich 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Himmelsstier und Gletschlerlöwe. Mythen'', Sagen und Fablen aus Tibet, Eisenach – Kassel 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Mythen und Mysterien der Tibeter'', Köln 1988. ISBN 978-3-88400-112-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: Schöpfungs- und Abstammungsmythen der Tibeter, ''Anthropos'', 41–44, 1946–49, s. 275–298 a 817–847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Herrmann-Pfandt, A.: ''Untersuchungen zur Religionsgeschichte und Mythologie der dakinis im indotibetischen Raum'', Bonn 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirschberg, H.: ''Ladakh'', das andere Tibet, München 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Quellen zur Geschichte der tibetischen Bon-Religion'', Wiesbaden 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''La religione bon tibetana'', Roma 1943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Die Religionen Tibets'', Freiburg – München 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1961, 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Symbolik der tibetischen Religionen und des Schamanismus, in: Herrmann, F., ''Symbolik der Religionen'', XII, Stuttgart 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Zur Literatur der bon-po, ''Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft'', 94, 1940, s. 169–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J. (ed.): ''Tantra in Tibet'', Köln 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus. Sūtra und tantra'', Jagerndorf 1988. ISBN 978-3-924045-07-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''Buddhism'', London 1951, reprint 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''A Popular dictionary of buddhism'', New York 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hyder, P.: The Dalai Lamas and the Mongols, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 3–12.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Chán Geser, vládca desiatich svetových strán. Príbehy zo starého Tibetu, ako si ich rozprávali Mongoli'', Praha 1994. ISBN 978-8085905021.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chandra, Lokesh: ''Buddhist iconography of Tibet'', I–II, Kyoto 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chattopadhyaya, Alaka: ''Atīśa and Tibet'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chayet, A.: ''Les temples de Jehol et leurs modèles tibétains'', Paris 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chogay, T. R.: ''The History of the Sakya tradition'', Bristol 1983. ISBN 978-0950911908.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ishihama, Yumiko: On the dissemination of the belief in the Dalai Lama as a manifestation of the bodhisattva Avalokitesvara, ''Acta Asiatica'', LXIV, 1993, s. 38–56.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ja, Chan-čang: ''Ta-laj-la-ma čuan [Biografie dalajlamů]'', Pej-ťing 1984 (1963).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jádro transcendentální moudrosti'', Praha 1992. ISBN 978-8090122529.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jicno, Jiangbian: ''Ling Gesar epos'', Peking 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jie, Sing-šeng (ed.): ''Si-cang mien-ťü i-šu [Umění tibetských masek]'', Čchung-čching 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinpa, Thupten: ''Self, reality and reason in Tibetan philosophy. Tsongkhapa’s quest for the „Middle View“'', Richmond 2000. ISBN 978-1135024505.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jísl, L. – Šis, V. – Vaniš, J.: ''Tibetische Kunst'', Prag 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jongdän, Lama – David-Néelová, A.: ''Mipam lama s Paterou moudrostí'', Praha 1990 (1937); Kutná Hora 2000. ISBN 80-86359-02-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Encyklopedie bohů'', Praha 1997. ISBN 80-7207-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Světové mýty'', Praha 1997. ISBN 80-7207-102-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jung, C. G.: ''Mandala'', Olten – Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kahlen, W.: Tibets Leonardo, in: ''VDI Nachrichten magazin'', 11/90, s. 90–100.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
bsKal-bzang-rgyal: A Study of mchod-rtens (Tibetan stupas), ''China Tibetology'', March 2008, No. 1, s. 18–27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karan, P. – Jenkins, W. M. Jr.: ''Himalayan kingdoms: Bhutan, Sikkim, and Nepal'', New Jersey 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karma Thinley: ''The history of the sixteen karmapas of Tibet'', Boulder 1980. ISBN 978-1570626449.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, H.: ''Early Sino-Tibetan art'', Warminster 1975. ISBN 978-0856680236.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: Lang Darma and his rule, in: McKay, A. (ed.), ''Tibet and her neighbours. A History'', London 2003. ISBN 978-3883757186.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: ''Secret visions of the Fifth Dalai Lama'', London 1988. ISBN 978-0906026205.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: L’apparition du petit homme tête-noire. (Création et procréation des Tibétains selon un mythe indigène), ''Journal Asiatique'', 274/1–2, 1986, s. 79–138.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The arrow and the spindle. Studies in history, myths, rituals and beliefs'', Kathmandu 1998. ISBN 978-9994655014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: Early evidence for the existence of bon as a religion in the royal period, in: Steinkellner, E. – Tauscher, H. (eds.), ''Contributions on Tibetan and Buddhist religion and philosophy'', Vol. 2, Vienna, 1983, s. 89–106.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: A General introduction to the history and doctrines of bon, ''Memoirs of the Research Department of the Toyo Bunko (Tokyo)'', No. 23, 1975, s. 171–218.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Great perfection'', Leiden 1988. ISBN 978-9004087927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Treasury of good sayings: A Tibetan history of bon'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''Three sacred bon dances ('cham)'', Solan (India) 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karow, O.: ''Symbolik des Buddhismus'', Stuttgart 1989. ISBN 978-3-7772-8909-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: Die Äbte von Dga’-ldan, ''Zentralasiatische Studien'' (Wiesbaden), 4, 1970, s. 239–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: ''Das Leben des lamaistischen heiligen Tsongkhapa (1357–1419)'', I–II, Wiesbaden 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Khetsun Sangpo Rinpoche: Life and times of the eighth to twelfth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VII/1–2, 1982, s. 47–55.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klafkowski, P.: ''The secret deliverance of the sixth Dalai Lama as narrated by Dharmatāla'', Wien 1979. (Wiener Studien zur Tibetologie und Buddhismuskunde, Heft 3).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kloetzli, W. R.: ''Buddhist cosmology: science and theology in the images of motion and light'', Delhi 1983. ISBN 978-8120804630.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kočetov, A. N.: ''Lamaizm'', Moskva 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Buddhistická svatá písma. Šestnáct arhatů'', Praha 1995. ISBN 80-85809-23-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''A Genealogy of the kings of Derge'', Prague 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Chinese studies on Tibetan culture'', New Delhi 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Iconography of the Derge Kanjur and Tanjur'', New Delhi 2002 (1978). ISBN 978-8179360019.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Jäschkeana (A Contribution to the bibliography of Tibetan and bible studies), ''Archiv orientální'', 60, 1992, s. 113–127.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Prague collection of Tibetan prints from Derge'', I–III, Prague 1971–96.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Smrt a pohřbívání u Tibeťanů'', Brno 2003 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 12). ISBN 978-8086258386.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Suma tibetského písemnictví'', Praha 2004. ISBN 80-7203-592-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet'', in: Prameny života. Obraz člověka ve starých kulturách, Praha 1982, s. 273–291.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
totéž in: ''Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích'', Praha 1997, s. 327–350. ISBN 978-8070212233.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet: Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004. ISBN 80-7203-627-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet z antropologické perspektivy'', Brno 2002 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 11). ISBN 978-8086258317.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Tibetský buddhismus aneb lamaismus, in: Tibet: ''Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004, s. 164–172. ISBN 978-8072036271.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Šron, G. S.: Works on Tibet by members of the Leningrad Department of the Oriental Institute of the Academy of Sciences of the Soviet Union. 1968–1980 (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 50/2, 1982, s. 174–184.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Štroblová, J.: ''Černý mrak v bílém. Tibetská lidová poezie'', Praha 2005³ (1976). ISBN 978-8070216873.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Vančiková, C. P.: Tibetologica Buryatica (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 58/1, 1990, s. 60–75.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Zbavitel, D. – Grolová, I.: ''Svět tibetského buddhismu'', Praha 1996. ISBN 978-8085871883.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krása, M. et al.: ''Nepál – Bhútán'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Aspects of the Origin of the Buddhist Tradition in Tibet, ''Numen'', 19/1, 1972, s. 22–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: ''The Bon Religion of Tibet. The Iconography of a Living Tradition'', London 1995. ISBN 978-1570621864.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Bön of Tibet. The Historical Enigma of a Monastic Tradition, in: Fürer-Haimendorf, Ch. von (ed.), ''The Renaissance of Tibetan Civilization'', Oracle, Ariz. 1990, s. 114–119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Canon of the Tibetan bonpos, ''Indo-Iranian Journal'', 16/1–2, 1974, s. 18–56 a 96–144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Cosmogonic Myths of Tibet, in: Bonnefoy, Y. – Doniger, W. (eds.), ''Mythologies'', Vol. II, Chicago 1991, s. 1079–1082. ISBN 978-0226064567.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Croyance populaires et folklores au Tibet, in: Akoun, A. (ed.), ''Mythes et croyances du monde entier'', Paris 1985. ISBN 978-2850320972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Dualism in Tibetan Cosmogonic Myths and the Question of Iranian Influence, in: Beckwith, Ch. I. (ed.), ''Silver on lapis. Tibetan Literary Culture and History'', Bloomington 1987, s. 163–174.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Remarques sur l’administration d’un monastère bon-po, ''Journal Asiatique'', 1970, s. 187–192.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Shakyamuni in the Bon Religion, ''Temenos'', 25, 1989, s. 33–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: [1] Tibet. La mythologie. Introduction au problème; [2] Origines. Leur importance dans la mythologie tibétaine; [3] Cosmogoniques (mythes). Au Tibet; [4] Anthropogoniques (mythes). Au Tibet; [5] Royauté divine. Au Tibet, in: ''Dictionnaire des mythologies'', Flammarion, Paris, s. 1–38. 978-2080121837.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyčanov, Je. I. – Savickij, L. S.: ''Ljudi i bogi Strany sněgov. Očerk istorii Tibeta i jego kul’tury'', Moskva 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lalou, M.: ''Les religions du Tibet'', Paris 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lama Góvinda: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 978-8085213379.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: ''Die Werke des Regenten Sangs rgyas rgya mc'o (1653–1705)'', Berlin 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: Über die Präexistenzzen der Dalai-Lamas. Versuch einer kritischen Analyse tibetisch-buddhistischer Quellen, ''Jahrbuch des Museums für Völkerkunde zu Leipzig'', XXVI, 1969, s. 205–228.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Das Bild als Symbol im Tantrismus'', München 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Eine Ikonographie des tibetischen Buddhismus'', Graz 1979. ISBN 978-3-201-01092-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Geheimlehren tibetischer Totenbücher'', Freiburg 1975. ISBN 978-3-591-08010-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: gYu-thog-pa and Tibetan healing deities, ''Sandoz Bulletin'', 32, 1972, s. 11–22.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Initiations-rituale des tibetischen Totenbuches, ''Asiatische Studien'', 24/1–2, 1970, s. 10–24.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Tse-ring-ma. Die Berggöttin des langen Lebens und ihr Gefolge, ''Ethnologische Zeitschrift'', 2, 1972, s. 259–269.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Zur Ikonographie einiger Gottheiten der tibetischen Bon religion, ''Ethnologische Zeitschrift'', 1, 1971, s. 27–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Law, B. C.: ''The Doctrine of Buddha'', Amsterdam 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus'', Olomouc 1996 (Praha 1948). ISBN 80-7198-062-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus pálijského kánonu'', Kladno 1921.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lessing, F. D.: ''Yung-ho-kung. An Iconography of the lamaist cathedral in Peking, with notes on lamaist mythology and cult'', Stockholm 1942.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Lexikon der östlichen Weisheitslehren'', München 1986. ISBN 978-3-502-67404-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Lexikon východní moudrosti'', Olomouc 1996. ISBN 80-7198-168-0''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lhalungpa, Lobsang P.: ''The Life of Milarepa'', London 1977. ISBN 80-7205-536-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Li An-che: ''History of Tibetan Buddhism: A Study in the field'', Beijing 1994. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ling, T. O.: ''A Dictionary of buddhism'', New York 1972. ISBN 978-0586083253.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Chenghang et al. (vyd.): ''A Pleasure trip to Tibet'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Lei: ''Tibet. Selected works of photos'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lo Bue, E. – Ricca, F.: ''Gyantse revisited'', Firenze 1990. ISBN 978-8871660622.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Příběh buddhismu. Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením'', Brno 2003. ISBN 80-86598-54-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Religions of Tibet in practice'', Princeton 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lowenstein, T.: ''Buddhova vize'', Praha 1997. ISBN 80-85809-59-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucas, H.: ''Lamaistische Masken. Der Tanz der Schreckengötter'', Kassel 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: La naissance du monde au Tibet, in: ''La Naissance du monde'', Sources Orientales, 1, Paris 1959, s. 417-452.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: Un portrait du cinquieme dalai lama, in: ''Essays sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 120-156.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Prima della tempesta. Tibet 1937 e 1948'', Arcidosso 1990. ISBN 978-8878340268.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Segreto Tibet'', Milano 1998 – Citováno Maraini 2005.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Skrytý Tibet'', Praha – Litomyšl 2005. ISBN 80-7185-646-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin, D.: ''Mandala cosmogony'', Wiesbaden 1994 (Asiatische Forschungen, 124). ISBN 978-3-447-03410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martynov, A. S.: On the status of the fifth Dalai Lama, in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 289–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Material’naja i duchovnaja kul’tura Kalmykov'', Elista 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McKay, A. (ed.): ''The History of Tibet'', I–III, London – New York 2003. ISBN 978-0700715084.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mehra, G. N.: ''Bhutan – Land of the peaceful dragon'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meyer, F.: The Potala palace of the Dalai lamas in Lhasa, ''Orientations'', XVIII/7, 1987, s. 14–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michael, F.: ''Rule by incarnation'', ''Tibetan Buddhism and its role in society and state'', Boulder 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miller, R. J.: ''Monasteries and culture change in Inner Mongolia'', Wiesbaden 1959 (Asiatische Forschungen, 2).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Buddhismus'', Ostrava 1997. ISBN 80-86058-41-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Malá encyklopedie buddhismu'', Praha 2002 (1997) – Citováno Miltner 1997. ISBN 80-208-0394-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
též jako elektronický zdroj: Slovník buddhismu, in: Nešpor, Zdeněk R. (ed.), ''Religionistická encyklopedie'', Sociologický ústav AV ČR, Praha 2024. Dostupné z https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/Buddh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Vznik a vývoj buddhismu'', Praha 2001. ISBN 80-7021-410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mookerjee, Ajit – Khanna, Madhu: ''Die Welt des Tantra in Bild und Deutung'', Bern – München – Wien 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''Path of the bodhisattva warrior. The Life and teaching of the thirteenth Dalai Lama'', Ithaca, N. Y. 1988. ISBN 978-0937938553.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''La morte nella tradizione tibetana'', Roma 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Namkhai Norbu (ed.): ''Gangs Ti se’i dkar chag. A bon-po story of the sacred mountain Ti-se and the Blue Lake Ma-pang'', Roma 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nawang Tsering: ''Buddhism in Ladakh'', Delhi 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Oracles and demons of Tibet. The Cult and iconography of the Tibetan protective deities'', Graz 1975 (1956).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Where the gods are mountains'', London 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nietupski, P. K.: ''Labrang: A Tibetan buddhist monastery at the crossroads of four civilizations'', Ithaca, N. Y. 1999. ISBN 978-1559390903.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyanasatta Thera: ''Základy buddhismu'', Praha 1992.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olcott, H. S.: ''Buddhistický katechismus'', Praha 1996. ISBN 80-85835-52-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oldenberg, H.: ''Buddha. Sein Leben, seine Lehre, seine Gemeinde'', Berlin 1881.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Ancient Bhutan. A Study of early Buddhism in the Himalaya'', Zürich 1979. ISBN 978-3855151011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Perlen alttibetischer Literatur'', Basel 1967. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Tibet. Erde der Götter. Vergessene Geschichte, Mythos und Saga'', Zürich 1960.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Contributo allo studio dell’ insegnamento di Ma gcig Lab sgron'', Napoli 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Insegnamenti tibetani su morte e liberazione'', Roma 1985.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Sacred Tibetan teachings on death and liberation'', Bridport 1999. ISBN 978-1853270499.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Padmasambhava, Guru: ''Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pal, Pratapaditya: ''Tibetan paintings. A Study of Tibetan thankas'', London 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pander, E.: Das Pantheon des Tschangtscha hutuktu. Ein Beitrag zur Ikonographie des Lamaismus, ''Veröffentlichungen aus dem Königlichen Museum für Völkerkunde (Berlin)'', 1/2–3, 1890, s. 45–116.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Parnov, Je.: ''Bogi lotosa. Kritičeskije zametki o mifach, věrovanijach i mistike Vostoka'', Moskva 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''China and Tibet in the early 18th century, history of the establishment of Chinese protectorate in Tibet'', Leiden 1972 (1950).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas, a chronological study, in: ''Selected papers on Asian history'', Roma 1988, s. 125–148.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas and regents of Tibet, a chronological study, ''T’oung Pao'', XL/1949, s. 368–394.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''The Kingdom of Ladakh c. 950–1842 A.D.'', Roma 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''Medieval history of Nepal (c. 750–1480)'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pommaret, F.: ''Lhasa, lieu de divin'', Genève 1997. ISBN 2-88086-184-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poncar, J. – Keay, J.: ''Tor zum Himmel. Tibet'', Köln 1988. ISBN 978-3-8025-2177-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Powers, J.: ''Introduction to Tibetan buddhisms'', Ithaca, N. Y. 1995.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prats, R.: ''Contributo allo studio biografico dei primi gter-ston'', Napoli 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procházka, L.: ''Buddha a jeho učení'', Praha 1926.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Psichologičeskije aspekty buddizma'', Novosibirsk 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Raghu Vira – A.: ''Lokesh Chandra: A New Tibeto-Mongol pantheon'', I–XX, New Delhi 1961–72.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: ''The Himalayan borderland'', Delhi 1970.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: The Role of lama in Central Asian politics, ''Central Asiatic Journal'', XII/1, 1968–69, s. 209–227.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ray, R. A.: Some aspects of the tülku tradition in Tibet, ''The Tibet Journal'', XI/4, 1986, s. 35–51.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, C.: ''Buddhism'', London 1912.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, T. W.: ''Buddhism: A Sketch of the life and teachings of Gautama, the Buddha'', London 1882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: Some monasteries, temples and fortresses in Tibet before 1950, in: ''High peaks, pure earth.'' ''Collected writings on Tibetan history and culture'', (edited by M. Aris), London 1998. ISBN 978-0906026465.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Jo-khang „Cathedral“ of Lhasa, in: Macdonald, A. – Imaeda, Y. (eds.), ''Essais sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 157–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Karma-pa sect: a historical note, ''The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland'', 1958, s. 139–164.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Political role of the four sects in Tibetan history, ''Tibetan Review'', XI/9, 1976, s. 18–23.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H. E.: ''Tibet and its history'', London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Tibet. Geschichte und Schicksal'', Frankfurt – Berlin 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: The Dalai Lamas of Lhasa and their relations with the Manchu emperors of China, 1644–1908, ''T’oung Pao'', II, ser. 2, s. 1–104.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: ''The Life of the Buddha'', London 1884, reprint Peking 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rustomji, N.: ''Enchanted frontiers. Sikkim, Bhutan and India’s North-Eastern borderlands'', Calcutta 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sagaster, K. (ed.): ''Ikonographie und Symbolik des tibetischen Buddhismus'', I–II, Wiesbaden 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sakja-pandita: ''Pokladnice moudrých rčení'', Praha – Litomyšl 2006 (Praha 1984, 1988). ISBN 80-7185-783-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakabpa, W. D.: ''Tibet. A Political history'', New York 1984.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2000. ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakya, Tsering: ''The Dragon in the Land of Snows: A History of modern Tibet since 1947'', London 1998. ISBN 978-0231118149.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shen, Weirong: ''Leben und historische Bedeutung des ersten Dalai Lama dGe ’dun grub pa dpal bzang po (1391–1474)'', Sankt Augustin 2002. ISBN 978-3-8050-0469-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schenk, A.: ''Schamanen auf dem Dach der Welt. Trance, Heilung und Initiation in Kleintibet'', Graz 1994. ISBN 978-3-201-01601-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scherer, K. (ed.): ''Guru Padmasambhava, Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''The Eighty-five siddhas. Ethnography 7'', Stockholm 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''Saviours of mankind, Dalai Lamas and former incarnations of Avalokiteśvara'', I–II, Stockholm 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schulemann, G.: ''Geschichte der Dalai-Lamas'', Leipzig 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Buddhistische Bilderwelt. Ein ikonographisches Handbuch des Mahayana und Tantrayana-Buddhismus'', Köln 1997. ISBN 978-3-424-00897-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Svět buddhistických obrazů. Ikonografická příručka buddhismu mahájány a tantrajána'', Praha 2008. ISBN 978-80-200-1674-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Der historische Buddha'', Köln 1982. ISBN 978-3-424-00727-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sikkim. A Concise chronicle'', Gangtok.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Singh, Harischandra Lal: ''Buddhism in Nepal'', Lalitpur 1990, 2004&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-9993304197.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sinha, N. C.: The Skyabs-mgon, ''Bulletin of Tibetology'', V/2, 1968, s. 29–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sís, V. – Vaniš, J.: ''Der Weg nach Lhasa'', Prag 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''On the road through Tibet'', London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Mao verzus Buddha: postavenie tibetského buddhizmu v Čínskej ľudovej republike v rokoch 1949–1965, in: ''Štát a náboženstvo v Ázii a Afrike'', Bratislava 2006, s. 95–111. ISBN 978-8089104857.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Obnova náboženského života v tibetskom kláštore Labrang, ''Religio'', X/1, 2002, s. 67–82.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Tibetský buddhizmus ako žité náboženstvo, in: Bělka, L. – Kováč, M. (vyd.), ''Normativní a žité náboženství'', Brno 1999, s. 125–136. ISBN 978-8021020474.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M. – Berounský, D.: ''Labrang: tibetský buddhistický kláštor v socialistickej Číne'', Bratislava 2002. ISBN 978-8096886005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Himalayan pilgrimage'', Oxford 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Indo-Tibetan Buddhism. Indian Buddhists and their Tibetan successors'', London 1987. ISBN 978-0877733119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''The Nine ways of bon'', London 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: ''Buddhist Himalaya, Travels and studies in quest of the origins and nature of Tibetan religion'', Oxford 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. – Richardson, H.: ''A Cultural history of Tibet'', London 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: Shrines and temples of Nepal, in: ''Arts asiatiques'', VIII, 1961, seš. 1, s. 3–10; seš. 2, s. 93–120.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L. – Skorupski, T.: ''The Cultural heritage of Ladakh'', Warminster 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snelling, J.: ''Buddhism in Russia'', Shaftesbury 1993. ISBN 978-1852303327.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sogjal Rinpočhe: ''Tibetská kniha o životě a smrti'', Praha 1996. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sönam Gjalcchän: ''Zrcadlo králů. Tibetská kronika 14. století'', Praha 1998. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Söpa, Geshe Lhündup – Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus'', Köln 1977. ISBN 978-3-424-00573-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sørensen, P. K.: ''Divinity secularized, an inquiry into the nature and form of songs ascribed to the sixth Dalai Lama'', Wien 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''La civilisation tibétaine'', Paris 1981 (1962).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Tibetan civilization'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''L’épopée tibétaine de Gesar dans sa version lamaïque de Ling'', Paris 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Recherches sur l’épopée et le barde au Tibet'', Paris 1959.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Vie et chants de ’Brug-pa Kun-legs le yogin'', Paris 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strnad, J. et al.: ''Dějiny Indie'', Praha 2008 (2003). ISBN 978-80-7106-630-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tada Tokan: ''The Thirteenth Dalai Lama'', Tokyo 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 80-7038-263-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Svoboda v exilu'', Praha 1992. ISBN 80-900835-9-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Úvod do buddhismu'', Praha 1990. ISBN 80-85189-04-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho – Carrière, J. C.: ''Síla buddhismu'', Praha 1996. ISBN 80-204-0562-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tarthang Tulku: ''Ancient Tibet'', Berkeley 1986. ISBN 978-0898001464.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: Starověký Tibet, Praha 2006. ISBN 80-7021-844-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tašicchetän et al. (ed.): ''Si-cang [Tibet]'', Beijing 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M.: Songs of the sixth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 13–31.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M. – Kent, J.: ''Karma. Durch Wiedergeburt zur Befreiung'', Düsseldorf 1979. ISBN 978-3-424-00636-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tenpa Zangmo: ''Tibetan-English Dharma vocabulary'', New York [1984].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thoma, Z.: ''Země bohů a démonů'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''History of Buddhist thought'', London 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''The Life of Buddha as legend and history'', London 1927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Ancient folk-literature from North-Eastern Tibet'', Berlin 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Texts and documents concerning Chinese Turkestan'', London 1935–63.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thubten Samphel: The Right to be reborn denied, ''Tibetan Bulletin'', 12/1, January–February 2008, s. 29–30.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thupstan Paldan: ''A Brief guide to the Buddhist monasteries and royal castles of Ladakh'', 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet. Buddhistické umění ze sbírky G.-W. Essena (Katalog výstavy v Mánesu), Praha 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet a Mongolsko, in: ''Willis'', R. (vyd.): ''Mytologie světa'', Praha 1997, s. 102–109. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''The Tibetan Book of the Dead'', Boulder–London 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tibetská kniha mrtvých. Bardo thödol (Vysvobození v bardu skrze naslouchání)'', 4. vyd., Praha 1998 (1991, 2008). – Citováno ''Tibetská kniha mrtvých'' 1998. ISBN 80-85974-51-7''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tomáš, E.: ''Milarepa'', Praha 1999. ISBN 80-85862-33-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toussaint, G. Ch.: ''Le dict de Padma'', Paris 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsering: ''Jokhang temple'', Peking 2000. ISBN 978-7800693144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsongkapa: ''The Principal teachings of Buddhism'', Howell, New Jersey 1988. ISBN 978-0918753090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Geheimnis des Mandala'', Weilheim 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Indo-Tibetica'', Vol. IV, Roma 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Le religioni del Tibet'', Roma 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1980. ISBN 978-0520038561.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibet. Land of snows'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: A Tibetan classification of Buddhist images, according to their style, ''Artibus Asiae'', 22, 1959, s. 179–187.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibetan painted scrolls'', I–III, Roma 1949 (reprint Kyoto 1980).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''The Tombs of the Tibetan kings'', Roma 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G. – Heissig, W.: ''Die Religionen Tibets und der Mongolei'', Stuttgart 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
francouzsky: ''Les religions du Tibet et de la Mongolie'', Paris 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uray, G.: The Old Tibetan verb bon, ''Acta Orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae'', 17, 1964, s. 323–334.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vallée Poussin, L. de la: ''Le bouddhisme'', Paris 1925.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Van Kooij, K. R.: ''Religion in Nepal'', Leiden 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: ''The Buddhism of Tibet or lamaism'', Cambridge 1934 (1894; reprinty 1959, 1971).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: The Buddhist pictorial wheel of life, ''Journal of the Asiatic Society of Bengal'', 61, 1892, s. 133–155.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Fu-žen: ''Si-cang fo-ťiao š’-lüe [Stručné dějiny tibetského buddhismu]'', Si-ning 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang I-nuan: ''Cang-chan fo-süe cch’-tien [Tibetsko-čínský buddhologický slovník]'', Zi-ling (Si-ning) 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Xiangyun: The Qing court’s Tibet connections: Lcang skya Rol pa’i rdo rje and Qianlong emperor, ''Harvard Journal of Asiatic Studies'', LX/1, 2000, s. 125–163.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wanguová, M. B.: ''Buddhismus'', Praha 1996. ISBN 978-8071061847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wenzel, H.: The Legend of the origin of the Tibetan race, in: ''Festgruss an Rudolf von Roth'', Stuttgart 1893, s. 170–172.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, E. T. C.: ''A Dictionary of Chinese mythology'', Shanghai 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie. Od Indie po Japonsko'', Masarykova univerzita, Brno 2002. ISBN 80-210-2978-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie'', I. Od Indie po Mongolsko s přihlédnutím k Přednímu východu, 2., rozšířené a zrevidované vyd., CAD Press, Bratislava 2008. ISBN 978-80-88969-29-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Willis, R. (uspoř.): ''Mytologie světa. Ilustrovaný průvodce'', Praha 1997. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Winkelhöferová, V. – Löwensteinová, M.: ''Encyklopedie mytologie Japonska a Koreje'', Praha 2008. ISBN 80-7277-265-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: Reincarnation: A Political innovation in Tibetan Buddhism, in: Ligeti, L. (ed.), ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 579–586 (Bibliotheca Orientalis Hungarica, 23).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: ''A Tibetan religious geography of Nepal'', Roma 1970 (Serie Orientale Roma, XLII).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wyllie, T. V.: ''The Geography of Tibet according to the 'Dzam-gling-rgyas-bshad'', Roma 1962 (Serie Orientale Roma, XXV).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ya Hanzhang: ''The Biographies of the Dalai Lamas'', Beijing 1991. ISBN 978-7119012674.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zhu Li et al. (ed.): ''Tibet no longer mediaeval'', Beijing 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zürcher, E.: ''Buddhismus, its origin and spread in words, maps and pictures'', London 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žagabpa, W. D.: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2008 (2000). ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žan Kuang-žung: ''C̄ung-kuo cang-čchuan fo-ťiao š’-jüan [Kláštery tibetského buddhismu v Číně]'', Beijing 1994.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žukovskaja, N. L.: ''Lamaizm i rannije formy religii'', Moskva 1976.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet&amp;diff=289984</id>
		<title>Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet&amp;diff=289984"/>
		<updated>2025-12-06T20:26:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: upraven rok v nadpisu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;h2&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: larger;“&amp;gt;Slovník tibetského náboženství a mytologie&amp;lt;/span&amp;gt; (2009)&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Josef Kolmaš&amp;lt;/h2&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div id=&amp;quot;photo&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div&amp;gt;[[Soubor:Tibet_obalka_1.jpg|370px]]&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div id=&amp;quot;logos-row&amp;quot;&amp;gt;[[Soubor:Logo_SOU_2.jpg|87px|link=https://www.soc.cas.cz/]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Logo_Strategie_V3_1.png|125px|link=http://av21.avcr.cz/]][[Soubor:Logo_Libri_1.png|87px|link=https://libri.cz/]]&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní verze ''Slovníku tibetského náboženství a mytologie'' vyšla v nakladatelství Libri pod titulem ''Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie'' (Praha 2009). Pro vydání v rámci Religionistické encyklopedie byl celý text podroben nové revizi a úpravám. Nejvýraznější změny se týkají především transliterace tibetštiny, která sice dále využívá přepis do češtiny podle Kolmaše, ale byla doplněna o přepis podle současného mezinárodního standardu Wylieho transliterace, běžně užívané v české i zahraniční odborné i popularizační literatuře. Doplněny byly rovněž vybrané vzájemné vazby mezi jednotlivými hesly, která spolu významově a obsahově souvisejí, a tam, kde to bylo vhodné a možné, byly přidány také odkazy na Miltnerovu ''Encyklopedii buddhismu''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Internetové vydání připravily Linda Szabóová a Jarmila Ptáčková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní vydání: Kolmaš, Josef. ''Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie.'' Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-394-7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[:Kategorie:Tibet|Všechna hesla]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Tibet:Tibet|Více o Slovníku tibetského náboženství a mytologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndex&amp;diff=289983</id>
		<title>Šablona:LetterIndex</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndex&amp;diff=289983"/>
		<updated>2025-12-06T19:50:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: výběr bez ohledu na úvodní uvozovky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^„?{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
  |ordermethod=title&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=289982</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCateg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=289982"/>
		<updated>2025-12-06T19:48:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: výběr bez ohledu na uvozovky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category={{{category}}}&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^„?{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
  |ordermethod=title&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndex&amp;diff=286266</id>
		<title>Šablona:LetterIndex</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndex&amp;diff=286266"/>
		<updated>2025-12-05T17:18:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
  |ordermethod=title&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=286265</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCateg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=286265"/>
		<updated>2025-12-05T17:13:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: přidáno explicitní řazení podle názvu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category={{{category}}}&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
  |ordermethod=title&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Z%C3%A1sady_transkripce&amp;diff=286264</id>
		<title>Tibet:Zásady transkripce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Z%C3%A1sady_transkripce&amp;diff=286264"/>
		<updated>2025-12-05T16:46:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: mezery&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Zásady Kolmašovy transkripce tibetštiny =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš pro českou výslovnost (transkripci) tibetštiny zavedl tyto zásady: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhlásky káli'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c, č, j, k, I, m, n, ň, p, s, š, t se vyslovují jako obdobné hlásky v češtině;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b, d, g, se vyslovují meně zněle než v češtině; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cch, čh, kh, ph, th se vyslovují se slabým přídechem;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
dz, dž, ng (časté i v násloví) se vyslovují jako dz, dž, n ve slovech dzinkat, džber, banka; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
z, ž se vyslovují prakticky stejně jako s, š (v přesné tibetské výslovnosti však ovlivňují tón následující samohlásky či přehlásky);&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
h se vyslovuje jako české ch;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
r se vyslovuje jako zvuk mezi českým r a ž; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
w se vyslovuje jako v angličtině; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''’''a, a, v tibetštině počítané k souhláskám se vyslovují jako v češtině, rozdíl je však v jejich tónu (v případě ''’''a jde o tón stoupavý, v případě a o tón rovný)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Samohlásky a dvojhlásky jang''' ''(dbyangs) ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a (á), ai, e (é), eu, i (í), o (ó), u (ú) se vyslovují jako v češtině. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přehlásky''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ä, ö, ü se vyslovují jako v němčině. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prefixy ngöndžug''' ''(sngon ’jug)'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prefixy g-, d-, b-, m-, ''’'' - [tzv. ačhung (''’a chung'') neboli „malé a&amp;amp;quot;] se nevyslovují. V některých případech však mohou mít vliv na znělost či neznělost základní („kořenové“) slabiky-slova nebo na její tón. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Prefix d- v kombinaci se základní slabikou ba, bi, bu, be, bo mění její výslovnost na wa, wi, u, e/je, wo. Např. ''dbang'' (wang), ''dbig'' (wig), ''dbu'' (u), ''dben'' (en/jen), ''dbo'' (wo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Postfixy džendžug''' ''(rjes 'jug)'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfixy -b, -g se vyslovují nezněle, přibližně jako české p, k. Např. ''mdzub'' (dzub, vyslov dzup), ''bdag'' (dag, vyslov dak). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -r zní oslabeně, respektive mírně prodlužuje výslovnost předchozí samohlásky a samo zůstává němé. Např. ''dmar'' (mar, vyslov ma&amp;lt;sup&amp;gt;r&amp;lt;/sup&amp;gt; nebo má). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfixy -d, -s se nevyslovují, avšak přehlasují předchozí samohlásku a, o, u. Např. ''sad'' (sä), ''bod'' (bö), ''bud'' (bü), ''las'' (lä), ''yos'' (jö), ''dus'' (dü). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -n působí přehlásku předchozí samohlásky a, o, u, avšak zachovává si svou výslovnost. Např. ''can'' (čän), ''Ion'' (Iön), ''mun'' (mün). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -''’''a se nevyslovuje, zpravidla však mírně prodlužuje předchozí samohlásku. Např. ''mkha’'' (kha nebo khá). Ve funkci genitivní pádové koncovky -''’''i působí u samohlásek a, o, u jejich přehlásku. Např. ''bka’i'' (kä), ''lo’i'' (lö), ''su’i'' (sü). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -l za samohláskou a, o, u se lokálně spolu se samohláskou buď vyslovuje, např. ''sal'' (sal), ''rol'' (rol), ''yul'' (jul) [praxe, jíž se přidržujeme v českém přepise], nebo působí její přehlásku, přičemž samo zní oslabeně ä&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, ö&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, ü&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt; (sä&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, rö&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, jü&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;), nebo zcela mizí a předchozí přehlásku pouze mírně predlužuje (sa̋, rő, jű) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhotný postfix jangdžu''' (yang ''’''jug) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
-s (-gs, -ngs, -bs, -ms) se nevyslovuje. Např ''lags'' (lag), ''mangs'' (mang), ''shubs'' (šub), ''khams'' (kham). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nadepsaná písmena gočän''' (''mgo can'') &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nadepsaná pismena r-, I-, s- se nevyslovují. Např. ''rdang'' (dang), ''Idand'' (dang), ''sdang'' (dang). V určitých případech však mohou mít vliv na znělost či neznělost základní slabiky-slova či na její tón. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podepsaná písmena dogčän''' ''(’dogs can) ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podepsaná písmena -j, -r, -I v kombinaci s příslušnou základní slabikou-slovem působí četné změny v její výslovnosti: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''kya, khya, gya'' se vyslovují přibližně jako české ťa, ťha, ďa, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''pya'' se vyslovuje jako české ča; ''phya'' a ''bya'' jako české čha, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''mya'' se vyslovuje ňa, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''kra, tra, pra'' se vyslovují cerebrálně (kakuminálně), přibližně jako zvuk mezi „tra/třa&amp;amp;quot;, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''khra, thra, phra'' se vyslovují přibližně jako zvuk mezi thra/thřa, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''gra, dra, bra'' se vyslovují přibližně jako zvuk mezi dra/dřa. Ve všech těchto případech „r /ř&amp;amp;quot; zní oslabeně (srovnej výslovnost anglického „tr&amp;amp;quot; ve slově tree, “strom&amp;amp;quot;). V odborných pracích se pro tyto hláskové a zvukové kombinace používají písmena t, th, d, psaná s tečkou/čárkou pod písmenem, tedy ṭ, ṭh, ḍ. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -l “zatlačuje&amp;amp;quot; výslovnost základní slabiky. Například ''gla'' (la), ''sla'' (la), ''bla'' (la). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -w nemá na výslovnost základní slabiky vliv. Například hwa (ha). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané ''’''a slouží k naznačení délky příslušné samohlásky. Například ''lo tsa ba'' (locáwa). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -h slouží k vyjádření přídechovosti (zejména u slov sanskrtského původu). Například ''gha'' (gha), ''dha'' (dha), ''bha'' (bha), ''dzha'' (džha). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výjimku tvoří kombinace ''sra, hra, zla'', které se vyslovují sa, ša, da. Například ''srong'' (song), ''hrang had'' (šanghä, “Šanghaj”) ''zlum po'' (dumpo, “kulatý”). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -ph, připojené k základní slabice ha, slouží k vyjádření v tibetštině neexistující hlásky f. Např. ''hphin lan'' (finlän, “Finsko”). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Slabiky ba, bo ve funkci slovesných nebo jmenných částic se vyslovují wa, wo. Například ''snang ba'' (nangwa), ''jo bo'' (džowo).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K odlišení kombinace základní slabiky ''ga'' s podepsanym -''ya (gya)'' od kombinace prefixu g- se základní slabikou ''ya'' se v druhém prípadě v transliteraci používá tvaru ''g.ya''. Například ''gyang'' (gjang, „stěna“), ale ''g.yu'' (ju, „tyrkys“). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výslovnost slabik-slov tvořených kombinací základní slabiky s prefixem, písmenem nadepsaným, podepsaným, případně nadepsaným i podepsaným, postfixem, případně i druhotným postfixem, se řídí kombinací výše uvedených pravidel. Například limitní případ takové kombinace ''bsgrigs'' (tvar minulého času od slovesa ''sgrig'', „uspořádat, seřadit“), kde ''b'' je prefix, ''s'' nadepsané písmeno, ''g'' základní hláska, ''r'' podepsané písmeno, ''i'' znak pro samohlásku i, ''g'' postfix, ''s'' druhotný postfix, se transkribuje a vyslovuje dig. Další výslovnostní modality, přesahující rámec této informace, zde nejsou uváděny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tibetském písmu neexistují malá a velká písmena; jednotlivé slabiky se navzájem oddělují tečkou psanou na účaří tzv. horní závěsné linky; obdobně se tečkou oddělují jednotlivá slova, případně celé věty. U vlastních jmen se nerozlišují jména rodová (naše příjmení) a jména osobní (naše jména „křestní&amp;amp;quot;). Je proto třeba je brát jako jedno sousloví, složené z několika slabik-slov. Např. král Lhathothoriňäncän (''lha tho tho ri gnyan btsan''), král Songcängampo (''srong btsan sgam po'') čhangčhubsempa (''byang chub sems dpa’'', sans. bódhisattva) Čänräzig (''spyan ras gzigs'', sans. Avalókita). &lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:Aut:_Pt%C3%A1%C4%8Dkov%C3%A1_Jarmila&amp;diff=286263</id>
		<title>Kategorie:Aut: Ptáčková Jarmila</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:Aut:_Pt%C3%A1%C4%8Dkov%C3%A1_Jarmila&amp;diff=286263"/>
		<updated>2025-12-05T16:34:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: stránka založena&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;__HIDDENCAT__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:Aut:_Szab%C3%B3ov%C3%A1_Linda&amp;diff=286262</id>
		<title>Kategorie:Aut: Szabóová Linda</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:Aut:_Szab%C3%B3ov%C3%A1_Linda&amp;diff=286262"/>
		<updated>2025-12-05T16:34:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: stránka založena&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;__HIDDENCAT__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Tibet&amp;diff=286261</id>
		<title>Tibet:Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Tibet&amp;diff=286261"/>
		<updated>2025-12-05T16:33:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: přidány autorky jako autorky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Více o [[Tibet|Slovníku tibetského náboženství a mytologie]] =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorem ''Malé encyklopedie tibetského náboženství a mytologie'', vydané roku 2009, je prof. PhDr. Josef Kolmaš, CSc., přední český sinolog a tibetolog. Profesor Kolmaš se stal v 50. letech 20. století prvním badatelem z Československa, který získal možnost systematicky studovat tibetštinu v Pekingu, podniknout cesty do Tibetu a navštívit významná centra tibetských studií v Čcheng-tu a Lan-čou. Významně se zasloužil také o získání a převoz kompletního vydání tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru do Prahy. Tento soubor, ručně tištěný v klášteře Derge z dřevěných matric pocházejících z poloviny 18. století, je dnes uložen v knihovně Orientálního ústavu Akademie věd ČR, kde Kolmaš po mnoho let působil a v letech 1994–2002 zastával funkci ředitele. Svou rozsáhlou vědeckou a překladatelskou činností zásadním způsobem přispěl k hlubšímu poznání dějin a kultury Tibetu a významně obohatil povědomí československé společnosti o tibetském náboženství a civilizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník je koncipován především jako soubor abecedně uspořádaných encyklopedických hesel, která se vztahují k náboženským konceptům, božstvům a dalším kulturním fenoménům, které jsou pro Tibet charakteristické. Kolmašovo dílo v čase publikace představilo v českém prostředí metodologicky inovativní přístup, jenž se odlišoval od dosavadní tradice. Autor totiž zvolil řešení, v jehož rámci je terminologie, jejíž kořeny sahají často do indického kulturního kontextu a která byla v odborné i popularizační literatuře tradičně uváděna v sanskrtských podobách, systematicky překlápěna do podoby tibetské. V jednotlivých heslech se proto primárně objevují tibetské názvy božstev, jevů a náboženských kategorií, zatímco jejich sanskrtské ekvivalenty jsou uváděny sekundárně. Tento postup, který byl v době vzniku slovníku v českém akademickém prostředí ojedinělý, vedl zároveň k tomu, že sanskrtské podoby termínů ve slovníku figurují pouze jako tzv. „hluchá“ hesla – tedy odkazy, které čtenáře směrují k jejich tibetským protějškům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výslovnost tibetštiny se v mnoha ohledech podstatně liší od její psané podoby, a proto se v evropských jazycích vedle transliterace postupně ustálil také způsob zápisu, který reflektuje skutečnou výslovnost slov. Tento princip uplatnil ve svém díle i Kolmaš, jenž hesla svého slovníku uspořádal primárně podle abecedy v české transkripci tibetštiny. Tuto transkripci sám zavedl a důsledně ji používal jak ve vědeckých, tak v popularizačních pracích, přičemž její výhodou je, že odpovídá fonetickým zásadám českého jazyka, čímž činí text přístupnějším českému čtenáři. Za transkribovanou podobou bylo v knižním vydání uváděno kurzívou v závorce i heslo v české transliteraci. Tato transliterace se však neshoduje s mezinárodně uznávaným systémem, jenž se postupně v tibetanistice stal standardem. V online verzi slovníku proto byla původní Kolmašova transliterace revidována a sjednocena s mezinárodně používanou normou, aby byla zajištěna kompatibilita s odbornou literaturou i snadná vyhledatelnost jednotlivých hesel v zahraničních encyklopediích, slovnících a digitálních databázích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpravy provedené v transliteraci tibetštiny, tedy v podobě, která následuje za hlavním heslem v závorkách a kurzívou, jsou následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ča → ca&lt;br /&gt;
* čha → cha&lt;br /&gt;
* dža → ja&lt;br /&gt;
* ňa → nya&lt;br /&gt;
* ca → tsa&lt;br /&gt;
* ccha → tsha&lt;br /&gt;
* ža → zha&lt;br /&gt;
* ja → ya&lt;br /&gt;
* ša → sha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V online verzi slovníku jsme dále upustili od užívání spojovníků, jimiž Kolmaš tradičně odděloval jednotlivé slabiky tibetských slov, neboť tato praxe již dnes není běžná a spojovník je ve většině současných prací nahrazován mezerou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní vydání dále obsahuje kratší úvodní kapitolu popisující podoby a rozšíření tibetského buddhismu a také seznam významnějších akademických a univerzitních středisek tibetských studií i center praktikování tibetského buddhismu ve světě. Tato část však nebyla do online verze převzata, neboť seznam již neodpovídá současnému stavu a dnes lze podobné, průběžně se měnící informace snadno vyhledat prostřednictvím aktuálních online zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Szabóová Linda|Linda Szabóová]]'' &amp;amp; ''[[:Kategorie:Aut: Ptáčková Jarmila|Jarmila Ptáčková]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Dále k tématu&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Původní předmluva|Původní předmluva autora]]&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Seznam zkratek|Seznam používaných zkratek]]&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Zásady transkripce|Zásady Kolmašovy transkripce tibetštiny]]&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Literatura|Použitá a doporučená literatura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Szabóová Linda]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Ptáčková Jarmila]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Tibet]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=272355</id>
		<title>Tibet:Literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=272355"/>
		<updated>2025-12-04T10:40:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: přeřazena ediční poznámka&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Použitá a doporučená literatura pro [[Tibet:Tibet|Slovník tibetské mytologie a náboženství]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původní seznam literatury z knižního vydání byl po formální stránce revidován. &lt;br /&gt;
Odkazy na ''Malou encyklopedii buddhismu'' V. Miltnera byly převedeny na odpovídající odkazy na hesla ve [[Buddh|Slovníku buddhismu]], součásti této encyklopedie.&lt;br /&gt;
ISBN byla doplněna na základě dohledání v [https://www.nkp.cz/katalogy-databaze-digitalni-knihovny/souborny-katalog-cr-skc Souborném katalogu ČR] (Národní knihovna ČR), [https://katalog.dnb.de/ katalogu Německé národní knihovny] (Deutsche Nationalbibliothek) a katalogu [https://worldcat.org/ WorldCat.org] (OCLC). &lt;br /&gt;
Řada zde uvedených děl se dočkala dalších vydání či překladů, některá další významná díla vznikla. Tento seznam je tedy třeba chápat spíše jako historický dokument než jako přehled aktuálně dostupné literatury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L.: ''Kul’t gor i buddizma v Burjatii'', Moskva 1992. ISBN 5-02-010104-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L., et al.: ''Buddizm. Slovar’'', Moskva 1992. ISBN 978-5250016575.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ahmad, Zahiruddin: ''Life of the Fifth Dalai Lama'', New Delhi 1999. ISBN 978-8186471470.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anon: ''Lamaistické božstvo Tára. Únor 1976 v Náprstkově muzeu v Praze (výstavka měsíce)'', Praha 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Argüelles, J. und M.: ''Das grosse Mandala-Buch'', Freiburg 1972, 1984&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-3591000017.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Bhutan. The early history of a Himalayan kingdom'', Warminster 1979. ISBN 978-0856681998.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Hidden treasuries and secret lives. A Study of Pemalingpa (1450–1521) and the Sixth Dalai Lama (1683–1706)'', London 1989. ISBN 978-1138992191.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Auboyer, J. – Béguin, G. (eds.): ''Dieux et démons de l’Himalaya. Art du bouddhisme lamaïque'', Paris 1977. ISBN 978-2711800582.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''Milarépa, ses méfaits, ses épreuves, son illumination'', Paris 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''La vie de Marpa le Traducteur'', Paris 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Balri-Losang Drashi: A Study of the frescoes of Jangchub Semkye Hall in Samye monastery, ''China Tibetology'', No. 1, March 2006, s. 59–67.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bapat, P. V.: ''2500 years of Buddhism'', New Delhi 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barks, C.: ''Stallion on a frozen lake. Love songs of the sixth Dalai Lama'', Athens (USA) 1992. ISBN 978-0961891657.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barraux, R.: ''Die Geschichte der Dalai Lamas'', Frechen 1995. ISBN 978-3-530-50001-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bawden, C. R.: ''The Jebtsundampa khutukhtus of Urga'', Wiesbaden 1961 (Asiatische Forschungen, 9).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beckh, H.: ''Buddha und seine Lehre'', Stuttgart 1998. ISBN 978-3-8251-7222-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beer, R.: ''The Encyclopedia of Tibetan Symbols and Motifs'', Boulder 1999. ISBN 978-1570624162.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Symboly tibetského buddhismu'', Praha 2005. ISBN 978-8073416744.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Buddhistická eschatologie. Šambhalský mýtus'', Brno 2004. ISBN 978-8021034914.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Buddhistické kláštery v Burjatsku, ''Universitas'' (Brno) 3, 1994, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Mýtus o Šambhale a jeho burjatská aktualizace ve 20. století, ''Religio. Revue pro religionistiku'', 10/1 (2002), s. 113–122.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Tibetský buddhismus v Burjatsku'', Brno 2001. ISBN 978-8021027275.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''Portrait of the Dalai Lama'', London 1987 (1946).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''The Religion of Tibet'', New Delhi 1992 (1931). ISBN 978-8120839816.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Berhbaum, E.: ''The Way to Shambhala'', New York 1980. ISBN 978-0961891657.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Der Weg nach Shambala'', Hamburg 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beyer, S.: ''The Cult of Tara. Magic and ritual in Tibet'', Berkeley – Los Angeles 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bharati, Agehananda: ''Die Tantra-Tradition'', Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bischoff, F. A.: Padmasambhava est-il un personnage historique? in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 27–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bleichtsteiner, R.: ''Die Gelbe Kirche'', Wien 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: Le Lha-'dre bka'-thang, in: Macdonald, A. (ed.), ''Études tibétaines dédiées à la mémoire de Marcelle Lalou'', Paris 1971, s. 29–126.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: mKhyen-brce'i dbang-po: La biographie de Padma­sambhava selon la tradition du bSgrags-pa bon, et ses sources, in: Gnoli, G. – Lanciotti, L. (eds.), ''Orientalia Iosephi Tucci Memoriae Dicata'', Roma 1985, s. 111–158.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M. – Steinkellner, E. (eds.): ''Reflections on the Mountain. Essays on the History and Social Meaning of the Mountain Cult in Ti­bet and the Himalaya'', Wien 1996. ISBN 978-3700126119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Booz, E. B.: ''Tibet'', Hong Kong 1986. ISBN 978-9622172036.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bouillard, G.: ''Le temple des lamas. Temple lamaïque de Yung Ho Kung à Péking'', Pékin 1931.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M. (ed.): ''Les Dalaï-lamas. Les 14 réincarnations du bodhisattva Avalokiteśvara'', Lausanne 2005. ISBN 978-2828908409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Feste in Ladakh'', Graz 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Mandala. Posvátný kruh tibetského buddhismu'', Praha 1998. ISBN 978-8072071456.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brewer Lama, W.: ''Sikkim, Darjeeling and Kalimpong'', 1993. ISBN 978-9624215489.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Buddizm i tradicionnyje věrovanija narodov Central’noj Azii'', Novosibirsk 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budon Rinčendub: ''Istorija buddizma'', Sankt-Peterburg 1999. ISBN 978-5807100252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bunce, F. W.: ''An Encyclopaedia of buddhist deities, demigods, godlings, saints and demons with special focus on iconography attributes, I–III'', New Delhi 1994. ISBN 978-8124600207.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bu-ston Rin-chen-grub: ''History of Buddhism (Chos-ḥbyung)'', I–II, Heidelberg 1931–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cassinelli, C. W. – Ekvall, R. B.: ''A Tibetan principality. The political system of Sa sKya'', Ithaca, New York 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clark, W.: ''Two lamaistic pantheons'', I–II, New York 1965 (1937).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Coleman, G. A.: ''A Handbook of Tibetan culture'', London 1993. ISBN 978-0712656634.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Buddhism'', its essence and development, Oxford 1957 (1951).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''The Prajñāparamitā literature'', 2. vyd., Tokyo 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Stručné dějiny buddhismu'', Brno 1997. ISBN 978-8072170029.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cornu, P.: ''Padmasambhava. La magie de l’éveil'', Paris 1997. ISBN 978-2020236713.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Craig, M.: ''Kundun, une biographie du dalaï-lama et de sa famille'', Paris 1998. ISBN 978-2911217333.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cybikov, G. C.: ''Cesta k posvátným místům Tibetu'', Praha 2002 (1987). ISBN 978-8072033928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagyab, Loden Sherab: ''Tibetan religious art. Part I'', Texts, Wiesbaden 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalai-lama XIV: ''My land and my people'', New York – Toronto – London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Mein Leben und mein Volk. Die Tragödie Tibets'', München 1982. ISBN 978-3426036983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalajlama: ''Cesta ke svobodě. Základní učení tibetského buddhismu'', sv. 1, Praha 1997. ISBN 978-8072054664.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
XIV. dalajlama: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 978-8070382639.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Damdinsüren, Ts., The Sixth Dalai Lama Tsangs-Dbyangs Rgya-Mtso, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dan Zeng (ed.): ''A Survey of Tibet'', [Beijing] 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dargyay, E.: Zur Interpretation der mythischen Urgeschichte in den tibetischen Historikern, ''Central Asiatic Journal'', 16/3 (1972), s. 161–177.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Darje, Ngawang Lhundrub: ''La biografia segreta del sesto Dalai Lama (1683–1706)'', Milano 1999. ISBN 978-8879840453.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Das, N.: ''The Dragon country. The general history of Bhutan'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David-Néelová, A.: ''Zakázanou zemí. Cesta Pařížanky do Lhasy'', Kutná Hora 1996. ISBN 978-8090203457.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Filippi, F.: ''An account of Tibet. The travels of Ippolito Desideri of Pistoia S.J., 1712–1727'', London 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Jong, J. W.: ''Tibetan Studies'', Swisttal – Odendorf 1994. ISBN 978-3923776252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Demiéville, P.: ''Le concile de Lhasa, une controverse sur le quiétisme entre bouddhistes de l’Inde et de la Chine au VIIe siècle de l’ère chrétienne'', Paris 1952.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Denwood, P.: Stupas of the Tibetan Bonpos, in: Dallapiccola, A. L. (ed.), ''The Stupa, its religious, historical and architectural significance'', Wiesbaden 1980, s. 175–181.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Desideri, I.: ''Cesta do Tibetu'', Praha 2001 (1976). ISBN 978-8072033430.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''A Dictionary of Buddhism'', New York, [s.a.].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodrup Chen: ''The Biography of maha pandita Vimalamitra'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dondup, K.: ''Songs of the sixth Dalai Lama'', Dharamsala 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Douglas, N. – White, M.: ''Karmapa: The Black hat lama of Tibet'', London 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dudjom Rinpoche: ''The History and fundamentals of the Nyingma school'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Egyed, A.: ''The eighty-four siddhas. A Tibetan blockprint from Mongolia'', Budapest 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eimer, H.: T’e’u rang mdos ma, in: ''Serta Tibeto-Mongolica'' (Festschrift Heissig), Wiesbaden 1973, s. 47–87.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekvall, R. B.: ''Religious observances in Tibet'', Chicago – London 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Emunds, T. O.: ''Bhutan. Land of the Thunder dragon'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Essen, G.-W. – Thingoo, Tsering Tashi: ''Die Götter des Himalaya. Buddhistische Kunst Tibets'', I–II, München 1989. ISBN 978-3791309941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Das tibetische Buch der grossen Befreiung'', München 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Milaräpa, velký tibetský jógin'', Praha 1996. ISBN 80-85202-28-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Farrer-Halls, G.: ''Die Welt des Dalai Lama, eine Innenansicht seines Lebens, seines Volkes und seiner Visionen'', Neuhausen am Rheinfall 1998. ISBN 978-3-908645-88-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fa-sien: ''Zápisky o buddhistických zemích'', Praha 1995 (1972). ISBN 80-901603-8-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Feigon, Lee: ''Demystifying Tibet. Unlocking the secrets of the Land of Snows'', London 1999 (1996). ISBN I 978-1861971487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ferrari, A.: ''Mk'yen brtse’s guide to the holy places of Central Tibet'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filchner, W.: ''Kum Bum. Lamaistisches Leben und Treiben'', Zürich 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J. et al.: ''Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky'', Praha 2003. ISBN 80-7106-657-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J.: ''Encyklopedie indické mytologie'', Praha 2007 (1998). ISBN 978-80-7277-348-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fišer, Z.: ''Buddha'', Praha 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Forman, W. – Rintschen, B.: ''Lamaistické Tanzmasken'', Leipzig 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The Fourteenth Dalai Lama: ''An Introduction to Buddhism'', New Delhi 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ga, Zangjia: ''Tibetan religions'', Beijing 2003. ISBN 978-7508502328.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerasimova, K. M.: ''Tradicionnyje verovanija tibetcev v kul’tovoj sisteme lamaizma'', Novosibirsk 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Getty, A.: ''The Gods of Northern Buddhism'', Oxford 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Glasenapp, H. von: ''Der Buddhismus – eine atheistische Religion'', München 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goepper, R. – Poncar-Lutterbeck, B. – Poncar, J.: ''Alchi. Buddha, goddesses, mandalas, murals in a monastery of the western Himalaya'', Köln 1984. ISBN 978-0691011834.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goldstein, M. C. – Kapstein, M. T. (eds.): ''Buddhism in contemporary Tibet: Religious Revival And Cultural Identity'', Berkeley – Los Angeles 1998 (Delhi 1999).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gordon, A. K.: ''The Iconography of Tibetan Lamaism'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Foundations of Tibetan mysticism'', London 1959.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Grundlagen tibetischer Mystic'', Zürich – Stuttgart 1966.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 80-85213-37-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Mandala'', Zürich 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Posvátná místa království tibetského. Báje a pověsti od Kailásu po Šambhalu'', Praha 2001. ISBN 80-7207-381-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Tibetské mýty a legendy'', Praha 2001. ISBN 80-7207-380-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grünwedel, A.: ''Mythologie des Buddhismus in Tibet und der Mongolei'', Leipzig 1900 (Osnabrück 1970).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''The Life and teaching of Nāropa'', Oxford 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tantra als Lebensanschauung'', Weilheim 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tibetan Buddhism Without Mystification'', Leiden 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V. – Trungpa, Tschogyam: ''Tantra in Licht der Wirklichkeit'', Freiburg 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Gurbum aneb Sto tisíc písní jógina Milaräpy'', Praha 2009. ISBN 978-80-200-1681-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guruge, A. W. P. – Ahir, D. C.: ''Buddhism's contribution to the world culture and civilization'', New Delhi [1977].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: ''The Yar-lung dynasty. A Study with particular regard to the contribution by myths and legends to the history of ancient Tibet and the origin and nature of its kings'', Copenhagen 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: The Zhang-zhung language. A Grammar and dictionary of the unexplored language of the Tibetan bonpos, ''Acta Jutlandica'', 40/1 (1968), s. 1–43.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackin, J.: ''Mythologie du lamaïsme'', Paris 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackmann, H.: ''Buddhism as a religion'', London 1910.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hagen, T.: ''The Kingdom in the Himalayas'', New York 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hal: ''Lamaistický kult. Květen 1979 v Náprstkově muzeu v Praha (výstavka měsíce)'', Praha 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''Götter im Wandel: Gesammelte Aufsätze zum Synkretismus der mongolischen Volksreligion'', Wiesbaden 1996. ISBN 978-3-447-03702-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''The Religions of Mongolia'', Berkeley – Los Angeles 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heller, A.: Historic and iconographic aspects of the protective deities Srung-ma dmar-nag, ''Tibetan Studies'', Vol. 2, Naritasan Shinshoji 1992, s. 479–492.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Henss, M.: ''Kalachakra'', Zürich 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Himmelsstier und Gletschlerlöwe. Mythen'', Sagen und Fablen aus Tibet, Eisenach – Kassel 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Mythen und Mysterien der Tibeter'', Köln 1988. ISBN 978-3-88400-112-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: Schöpfungs- und Abstammungsmythen der Tibeter, ''Anthropos'', 41–44, 1946–49, s. 275–298 a 817–847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Herrmann-Pfandt, A.: ''Untersuchungen zur Religionsgeschichte und Mythologie der dakinis im indotibetischen Raum'', Bonn 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirschberg, H.: ''Ladakh'', das andere Tibet, München 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Quellen zur Geschichte der tibetischen Bon-Religion'', Wiesbaden 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''La religione bon tibetana'', Roma 1943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Die Religionen Tibets'', Freiburg – München 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1961, 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Symbolik der tibetischen Religionen und des Schamanismus, in: Herrmann, F., ''Symbolik der Religionen'', XII, Stuttgart 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Zur Literatur der bon-po, ''Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft'', 94, 1940, s. 169–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J. (ed.): ''Tantra in Tibet'', Köln 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus. Sūtra und tantra'', Jagerndorf 1988. ISBN 978-3-924045-07-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''Buddhism'', London 1951, reprint 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''A Popular dictionary of buddhism'', New York 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hyder, P.: The Dalai Lamas and the Mongols, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 3–12.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Chán Geser, vládca desiatich svetových strán. Príbehy zo starého Tibetu, ako si ich rozprávali Mongoli'', Praha 1994. ISBN 978-8085905021.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chandra, Lokesh: ''Buddhist iconography of Tibet'', I–II, Kyoto 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chattopadhyaya, Alaka: ''Atīśa and Tibet'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chayet, A.: ''Les temples de Jehol et leurs modèles tibétains'', Paris 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chogay, T. R.: ''The History of the Sakya tradition'', Bristol 1983. ISBN 978-0950911908.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ishihama, Yumiko: On the dissemination of the belief in the Dalai Lama as a manifestation of the bodhisattva Avalokitesvara, ''Acta Asiatica'', LXIV, 1993, s. 38–56.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ja, Chan-čang: ''Ta-laj-la-ma čuan [Biografie dalajlamů]'', Pej-ťing 1984 (1963).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jádro transcendentální moudrosti'', Praha 1992. ISBN 978-8090122529.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jicno, Jiangbian: ''Ling Gesar epos'', Peking 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jie, Sing-šeng (ed.): ''Si-cang mien-ťü i-šu [Umění tibetských masek]'', Čchung-čching 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinpa, Thupten: ''Self, reality and reason in Tibetan philosophy. Tsongkhapa’s quest for the „Middle View“'', Richmond 2000. ISBN 978-1135024505.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jísl, L. – Šis, V. – Vaniš, J.: ''Tibetische Kunst'', Prag 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jongdän, Lama – David-Néelová, A.: ''Mipam lama s Paterou moudrostí'', Praha 1990 (1937); Kutná Hora 2000. ISBN 80-86359-02-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Encyklopedie bohů'', Praha 1997. ISBN 80-7207-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Světové mýty'', Praha 1997. ISBN 80-7207-102-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jung, C. G.: ''Mandala'', Olten – Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kahlen, W.: Tibets Leonardo, in: ''VDI Nachrichten magazin'', 11/90, s. 90–100.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
bsKal-bzang-rgyal: A Study of mchod-rtens (Tibetan stupas), ''China Tibetology'', March 2008, No. 1, s. 18–27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karan, P. – Jenkins, W. M. Jr.: ''Himalayan kingdoms: Bhutan, Sikkim, and Nepal'', New Jersey 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karma Thinley: ''The history of the sixteen karmapas of Tibet'', Boulder 1980. ISBN 978-1570626449.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, H.: ''Early Sino-Tibetan art'', Warminster 1975. ISBN 978-0856680236.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: Lang Darma and his rule, in: McKay, A. (ed.), ''Tibet and her neighbours. A History'', London 2003. ISBN 978-3883757186.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: ''Secret visions of the Fifth Dalai Lama'', London 1988. ISBN 978-0906026205.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: L’apparition du petit homme tête-noire. (Création et procréation des Tibétains selon un mythe indigène), ''Journal Asiatique'', 274/1–2, 1986, s. 79–138.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The arrow and the spindle. Studies in history, myths, rituals and beliefs'', Kathmandu 1998. ISBN 978-9994655014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: Early evidence for the existence of bon as a religion in the royal period, in: Steinkellner, E. – Tauscher, H. (eds.), ''Contributions on Tibetan and Buddhist religion and philosophy'', Vol. 2, Vienna, 1983, s. 89–106.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: A General introduction to the history and doctrines of bon, ''Memoirs of the Research Department of the Toyo Bunko (Tokyo)'', No. 23, 1975, s. 171–218.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Great perfection'', Leiden 1988. ISBN 978-9004087927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Treasury of good sayings: A Tibetan history of bon'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''Three sacred bon dances ('cham)'', Solan (India) 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karow, O.: ''Symbolik des Buddhismus'', Stuttgart 1989. ISBN 978-3-7772-8909-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: Die Äbte von Dga’-ldan, ''Zentralasiatische Studien'' (Wiesbaden), 4, 1970, s. 239–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: ''Das Leben des lamaistischen heiligen Tsongkhapa (1357–1419)'', I–II, Wiesbaden 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Khetsun Sangpo Rinpoche: Life and times of the eighth to twelfth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VII/1–2, 1982, s. 47–55.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klafkowski, P.: ''The secret deliverance of the sixth Dalai Lama as narrated by Dharmatāla'', Wien 1979. (Wiener Studien zur Tibetologie und Buddhismuskunde, Heft 3).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kloetzli, W. R.: ''Buddhist cosmology: science and theology in the images of motion and light'', Delhi 1983. ISBN 978-8120804630.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kočetov, A. N.: ''Lamaizm'', Moskva 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Buddhistická svatá písma. Šestnáct arhatů'', Praha 1995. ISBN 80-85809-23-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''A Genealogy of the kings of Derge'', Prague 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Chinese studies on Tibetan culture'', New Delhi 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Iconography of the Derge Kanjur and Tanjur'', New Delhi 2002 (1978). ISBN 978-8179360019.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Jäschkeana (A Contribution to the bibliography of Tibetan and bible studies), ''Archiv orientální'', 60, 1992, s. 113–127.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Prague collection of Tibetan prints from Derge'', I–III, Prague 1971–96.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Smrt a pohřbívání u Tibeťanů'', Brno 2003 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 12). ISBN 978-8086258386.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Suma tibetského písemnictví'', Praha 2004. ISBN 80-7203-592-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet'', in: Prameny života. Obraz člověka ve starých kulturách, Praha 1982, s. 273–291.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
totéž in: ''Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích'', Praha 1997, s. 327–350. ISBN 978-8070212233.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet: Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004. ISBN 80-7203-627-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet z antropologické perspektivy'', Brno 2002 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 11). ISBN 978-8086258317.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Tibetský buddhismus aneb lamaismus, in: Tibet: ''Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004, s. 164–172. ISBN 978-8072036271.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Šron, G. S.: Works on Tibet by members of the Leningrad Department of the Oriental Institute of the Academy of Sciences of the Soviet Union. 1968–1980 (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 50/2, 1982, s. 174–184.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Štroblová, J.: ''Černý mrak v bílém. Tibetská lidová poezie'', Praha 2005³ (1976). ISBN 978-8070216873.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Vančiková, C. P.: Tibetologica Buryatica (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 58/1, 1990, s. 60–75.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Zbavitel, D. – Grolová, I.: ''Svět tibetského buddhismu'', Praha 1996. ISBN 978-8085871883.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krása, M. et al.: ''Nepál – Bhútán'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Aspects of the Origin of the Buddhist Tradition in Tibet, ''Numen'', 19/1, 1972, s. 22–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: ''The Bon Religion of Tibet. The Iconography of a Living Tradition'', London 1995. ISBN 978-1570621864.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Bön of Tibet. The Historical Enigma of a Monastic Tradition, in: Fürer-Haimendorf, Ch. von (ed.), ''The Renaissance of Tibetan Civilization'', Oracle, Ariz. 1990, s. 114–119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Canon of the Tibetan bonpos, ''Indo-Iranian Journal'', 16/1–2, 1974, s. 18–56 a 96–144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Cosmogonic Myths of Tibet, in: Bonnefoy, Y. – Doniger, W. (eds.), ''Mythologies'', Vol. II, Chicago 1991, s. 1079–1082. ISBN 978-0226064567.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Croyance populaires et folklores au Tibet, in: Akoun, A. (ed.), ''Mythes et croyances du monde entier'', Paris 1985. ISBN 978-2850320972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Dualism in Tibetan Cosmogonic Myths and the Question of Iranian Influence, in: Beckwith, Ch. I. (ed.), ''Silver on lapis. Tibetan Literary Culture and History'', Bloomington 1987, s. 163–174.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Remarques sur l’administration d’un monastère bon-po, ''Journal Asiatique'', 1970, s. 187–192.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Shakyamuni in the Bon Religion, ''Temenos'', 25, 1989, s. 33–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: [1] Tibet. La mythologie. Introduction au problème; [2] Origines. Leur importance dans la mythologie tibétaine; [3] Cosmogoniques (mythes). Au Tibet; [4] Anthropogoniques (mythes). Au Tibet; [5] Royauté divine. Au Tibet, in: ''Dictionnaire des mythologies'', Flammarion, Paris, s. 1–38. 978-2080121837.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyčanov, Je. I. – Savickij, L. S.: ''Ljudi i bogi Strany sněgov. Očerk istorii Tibeta i jego kul’tury'', Moskva 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lalou, M.: ''Les religions du Tibet'', Paris 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lama Góvinda: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 978-8085213379.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: ''Die Werke des Regenten Sangs rgyas rgya mc'o (1653–1705)'', Berlin 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: Über die Präexistenzzen der Dalai-Lamas. Versuch einer kritischen Analyse tibetisch-buddhistischer Quellen, ''Jahrbuch des Museums für Völkerkunde zu Leipzig'', XXVI, 1969, s. 205–228.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Das Bild als Symbol im Tantrismus'', München 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Eine Ikonographie des tibetischen Buddhismus'', Graz 1979. ISBN 978-3-201-01092-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Geheimlehren tibetischer Totenbücher'', Freiburg 1975. ISBN 978-3-591-08010-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: gYu-thog-pa and Tibetan healing deities, ''Sandoz Bulletin'', 32, 1972, s. 11–22.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Initiations-rituale des tibetischen Totenbuches, ''Asiatische Studien'', 24/1–2, 1970, s. 10–24.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Tse-ring-ma. Die Berggöttin des langen Lebens und ihr Gefolge, ''Ethnologische Zeitschrift'', 2, 1972, s. 259–269.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Zur Ikonographie einiger Gottheiten der tibetischen Bon religion, ''Ethnologische Zeitschrift'', 1, 1971, s. 27–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Law, B. C.: ''The Doctrine of Buddha'', Amsterdam 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus'', Olomouc 1996 (Praha 1948). ISBN 80-7198-062-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus pálijského kánonu'', Kladno 1921.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lessing, F. D.: ''Yung-ho-kung. An Iconography of the lamaist cathedral in Peking, with notes on lamaist mythology and cult'', Stockholm 1942.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Lexikon der östlichen Weisheitslehren'', München 1986. ISBN 978-3-502-67404-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Lexikon východní moudrosti'', Olomouc 1996. ISBN 80-7198-168-0''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lhalungpa, Lobsang P.: ''The Life of Milarepa'', London 1977. ISBN 80-7205-536-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Li An-che: ''History of Tibetan Buddhism: A Study in the field'', Beijing 1994. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ling, T. O.: ''A Dictionary of buddhism'', New York 1972. ISBN 978-0586083253.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Chenghang et al. (vyd.): ''A Pleasure trip to Tibet'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Lei: ''Tibet. Selected works of photos'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lo Bue, E. – Ricca, F.: ''Gyantse revisited'', Firenze 1990. ISBN 978-8871660622.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Příběh buddhismu. Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením'', Brno 2003. ISBN 80-86598-54-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Religions of Tibet in practice'', Princeton 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lowenstein, T.: ''Buddhova vize'', Praha 1997. ISBN 80-85809-59-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucas, H.: ''Lamaistische Masken. Der Tanz der Schreckengötter'', Kassel 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: La naissance du monde au Tibet, in: ''La Naissance du monde'', Sources Orientales, 1, Paris 1959, s. 417-452.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: Un portrait du cinquieme dalai lama, in: ''Essays sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 120-156.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Prima della tempesta. Tibet 1937 e 1948'', Arcidosso 1990. ISBN 978-8878340268.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Segreto Tibet'', Milano 1998 – Citováno Maraini 2005.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Skrytý Tibet'', Praha – Litomyšl 2005. ISBN 80-7185-646-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin, D.: ''Mandala cosmogony'', Wiesbaden 1994 (Asiatische Forschungen, 124). ISBN 978-3-447-03410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martynov, A. S.: On the status of the fifth Dalai Lama, in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 289–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Material’naja i duchovnaja kul’tura Kalmykov'', Elista 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McKay, A. (ed.): ''The History of Tibet'', I–III, London – New York 2003. ISBN 978-0700715084.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mehra, G. N.: ''Bhutan – Land of the peaceful dragon'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meyer, F.: The Potala palace of the Dalai lamas in Lhasa, ''Orientations'', XVIII/7, 1987, s. 14–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michael, F.: ''Rule by incarnation'', ''Tibetan Buddhism and its role in society and state'', Boulder 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miller, R. J.: ''Monasteries and culture change in Inner Mongolia'', Wiesbaden 1959 (Asiatische Forschungen, 2).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Buddhismus'', Ostrava 1997. ISBN 80-86058-41-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Malá encyklopedie buddhismu'', Praha 2002 (1997) – Citováno Miltner 1997. ISBN 80-208-0394-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
též jako elektronický zdroj: Slovník buddhismu, in: Nešpor, Zdeněk R. (ed.), ''Religionistická encyklopedie'', Sociologický ústav AV ČR, Praha 2024. Dostupné z https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/Buddh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Vznik a vývoj buddhismu'', Praha 2001. ISBN 80-7021-410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mookerjee, Ajit – Khanna, Madhu: ''Die Welt des Tantra in Bild und Deutung'', Bern – München – Wien 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''Path of the bodhisattva warrior. The Life and teaching of the thirteenth Dalai Lama'', Ithaca, N. Y. 1988. ISBN 978-0937938553.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''La morte nella tradizione tibetana'', Roma 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Namkhai Norbu (ed.): ''Gangs Ti se’i dkar chag. A bon-po story of the sacred mountain Ti-se and the Blue Lake Ma-pang'', Roma 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nawang Tsering: ''Buddhism in Ladakh'', Delhi 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Oracles and demons of Tibet. The Cult and iconography of the Tibetan protective deities'', Graz 1975 (1956).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Where the gods are mountains'', London 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nietupski, P. K.: ''Labrang: A Tibetan buddhist monastery at the crossroads of four civilizations'', Ithaca, N. Y. 1999. ISBN 978-1559390903.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyanasatta Thera: ''Základy buddhismu'', Praha 1992.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olcott, H. S.: ''Buddhistický katechismus'', Praha 1996. ISBN 80-85835-52-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oldenberg, H.: ''Buddha. Sein Leben, seine Lehre, seine Gemeinde'', Berlin 1881.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Ancient Bhutan. A Study of early Buddhism in the Himalaya'', Zürich 1979. ISBN 978-3855151011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Perlen alttibetischer Literatur'', Basel 1967. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Tibet. Erde der Götter. Vergessene Geschichte, Mythos und Saga'', Zürich 1960.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Contributo allo studio dell’ insegnamento di Ma gcig Lab sgron'', Napoli 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Insegnamenti tibetani su morte e liberazione'', Roma 1985.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Sacred Tibetan teachings on death and liberation'', Bridport 1999. ISBN 978-1853270499.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Padmasambhava, Guru: ''Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pal, Pratapaditya: ''Tibetan paintings. A Study of Tibetan thankas'', London 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pander, E.: Das Pantheon des Tschangtscha hutuktu. Ein Beitrag zur Ikonographie des Lamaismus, ''Veröffentlichungen aus dem Königlichen Museum für Völkerkunde (Berlin)'', 1/2–3, 1890, s. 45–116.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Parnov, Je.: ''Bogi lotosa. Kritičeskije zametki o mifach, věrovanijach i mistike Vostoka'', Moskva 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''China and Tibet in the early 18th century, history of the establishment of Chinese protectorate in Tibet'', Leiden 1972 (1950).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas, a chronological study, in: ''Selected papers on Asian history'', Roma 1988, s. 125–148.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas and regents of Tibet, a chronological study, ''T’oung Pao'', XL/1949, s. 368–394.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''The Kingdom of Ladakh c. 950–1842 A.D.'', Roma 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''Medieval history of Nepal (c. 750–1480)'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pommaret, F.: ''Lhasa, lieu de divin'', Genève 1997. ISBN 2-88086-184-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poncar, J. – Keay, J.: ''Tor zum Himmel. Tibet'', Köln 1988. ISBN 978-3-8025-2177-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Powers, J.: ''Introduction to Tibetan buddhisms'', Ithaca, N. Y. 1995.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prats, R.: ''Contributo allo studio biografico dei primi gter-ston'', Napoli 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procházka, L.: ''Buddha a jeho učení'', Praha 1926.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Psichologičeskije aspekty buddizma'', Novosibirsk 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Raghu Vira – A.: ''Lokesh Chandra: A New Tibeto-Mongol pantheon'', I–XX, New Delhi 1961–72.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: ''The Himalayan borderland'', Delhi 1970.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: The Role of lama in Central Asian politics, ''Central Asiatic Journal'', XII/1, 1968–69, s. 209–227.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ray, R. A.: Some aspects of the tülku tradition in Tibet, ''The Tibet Journal'', XI/4, 1986, s. 35–51.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, C.: ''Buddhism'', London 1912.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, T. W.: ''Buddhism: A Sketch of the life and teachings of Gautama, the Buddha'', London 1882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: Some monasteries, temples and fortresses in Tibet before 1950, in: ''High peaks, pure earth.'' ''Collected writings on Tibetan history and culture'', (edited by M. Aris), London 1998. ISBN 978-0906026465.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Jo-khang „Cathedral“ of Lhasa, in: Macdonald, A. – Imaeda, Y. (eds.), ''Essais sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 157–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Karma-pa sect: a historical note, ''The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland'', 1958, s. 139–164.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Political role of the four sects in Tibetan history, ''Tibetan Review'', XI/9, 1976, s. 18–23.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H. E.: ''Tibet and its history'', London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Tibet. Geschichte und Schicksal'', Frankfurt – Berlin 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: The Dalai Lamas of Lhasa and their relations with the Manchu emperors of China, 1644–1908, ''T’oung Pao'', II, ser. 2, s. 1–104.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: ''The Life of the Buddha'', London 1884, reprint Peking 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rustomji, N.: ''Enchanted frontiers. Sikkim, Bhutan and India’s North-Eastern borderlands'', Calcutta 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sagaster, K. (ed.): ''Ikonographie und Symbolik des tibetischen Buddhismus'', I–II, Wiesbaden 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sakja-pandita: ''Pokladnice moudrých rčení'', Praha – Litomyšl 2006 (Praha 1984, 1988). ISBN 80-7185-783-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakabpa, W. D.: ''Tibet. A Political history'', New York 1984.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2000. ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakya, Tsering: ''The Dragon in the Land of Snows: A History of modern Tibet since 1947'', London 1998. ISBN 978-0231118149.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shen, Weirong: ''Leben und historische Bedeutung des ersten Dalai Lama dGe ’dun grub pa dpal bzang po (1391–1474)'', Sankt Augustin 2002. ISBN 978-3-8050-0469-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schenk, A.: ''Schamanen auf dem Dach der Welt. Trance, Heilung und Initiation in Kleintibet'', Graz 1994. ISBN 978-3-201-01601-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scherer, K. (ed.): ''Guru Padmasambhava, Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''The Eighty-five siddhas. Ethnography 7'', Stockholm 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''Saviours of mankind, Dalai Lamas and former incarnations of Avalokiteśvara'', I–II, Stockholm 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schulemann, G.: ''Geschichte der Dalai-Lamas'', Leipzig 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Buddhistische Bilderwelt. Ein ikonographisches Handbuch des Mahayana und Tantrayana-Buddhismus'', Köln 1997. ISBN 978-3-424-00897-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Svět buddhistických obrazů. Ikonografická příručka buddhismu mahájány a tantrajána'', Praha 2008. ISBN 978-80-200-1674-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Der historische Buddha'', Köln 1982. ISBN 978-3-424-00727-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sikkim. A Concise chronicle'', Gangtok.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Singh, Harischandra Lal: ''Buddhism in Nepal'', Lalitpur 1990, 2004&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-9993304197.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sinha, N. C.: The Skyabs-mgon, ''Bulletin of Tibetology'', V/2, 1968, s. 29–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sís, V. – Vaniš, J.: ''Der Weg nach Lhasa'', Prag 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''On the road through Tibet'', London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Mao verzus Buddha: postavenie tibetského buddhizmu v Čínskej ľudovej republike v rokoch 1949–1965, in: ''Štát a náboženstvo v Ázii a Afrike'', Bratislava 2006, s. 95–111. ISBN 978-8089104857.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Obnova náboženského života v tibetskom kláštore Labrang, ''Religio'', X/1, 2002, s. 67–82.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Tibetský buddhizmus ako žité náboženstvo, in: Bělka, L. – Kováč, M. (vyd.), ''Normativní a žité náboženství'', Brno 1999, s. 125–136. ISBN 978-8021020474.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M. – Berounský, D.: ''Labrang: tibetský buddhistický kláštor v socialistickej Číne'', Bratislava 2002. ISBN 978-8096886005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Himalayan pilgrimage'', Oxford 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Indo-Tibetan Buddhism. Indian Buddhists and their Tibetan successors'', London 1987. ISBN 978-0877733119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''The Nine ways of bon'', London 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: ''Buddhist Himalaya, Travels and studies in quest of the origins and nature of Tibetan religion'', Oxford 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. – Richardson, H.: ''A Cultural history of Tibet'', London 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: Shrines and temples of Nepal, in: ''Arts asiatiques'', VIII, 1961, seš. 1, s. 3–10; seš. 2, s. 93–120.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L. – Skorupski, T.: ''The Cultural heritage of Ladakh'', Warminster 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snelling, J.: ''Buddhism in Russia'', Shaftesbury 1993. ISBN 978-1852303327.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sogjal Rinpočhe: ''Tibetská kniha o životě a smrti'', Praha 1996. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sönam Gjalcchän: ''Zrcadlo králů. Tibetská kronika 14. století'', Praha 1998. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Söpa, Geshe Lhündup – Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus'', Köln 1977. ISBN 978-3-424-00573-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sørensen, P. K.: ''Divinity secularized, an inquiry into the nature and form of songs ascribed to the sixth Dalai Lama'', Wien 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''La civilisation tibétaine'', Paris 1981 (1962).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Tibetan civilization'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''L’épopée tibétaine de Gesar dans sa version lamaïque de Ling'', Paris 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Recherches sur l’épopée et le barde au Tibet'', Paris 1959.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Vie et chants de ’Brug-pa Kun-legs le yogin'', Paris 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strnad, J. et al.: ''Dějiny Indie'', Praha 2008 (2003). ISBN 978-80-7106-630-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tada Tokan: ''The Thirteenth Dalai Lama'', Tokyo 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 80-7038-263-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Svoboda v exilu'', Praha 1992. ISBN 80-900835-9-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Úvod do buddhismu'', Praha 1990. ISBN 80-85189-04-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho – Carrière, J. C.: ''Síla buddhismu'', Praha 1996. ISBN 80-204-0562-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tarthang Tulku: ''Ancient Tibet'', Berkeley 1986. ISBN 978-0898001464.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: Starověký Tibet, Praha 2006. ISBN 80-7021-844-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tašicchetän et al. (ed.): ''Si-cang [Tibet]'', Beijing 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M.: Songs of the sixth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 13–31.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M. – Kent, J.: ''Karma. Durch Wiedergeburt zur Befreiung'', Düsseldorf 1979. ISBN 978-3-424-00636-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tenpa Zangmo: ''Tibetan-English Dharma vocabulary'', New York [1984].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thoma, Z.: ''Země bohů a démonů'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''History of Buddhist thought'', London 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''The Life of Buddha as legend and history'', London 1927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Ancient folk-literature from North-Eastern Tibet'', Berlin 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Texts and documents concerning Chinese Turkestan'', London 1935–63.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thubten Samphel: The Right to be reborn denied, ''Tibetan Bulletin'', 12/1, January–February 2008, s. 29–30.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thupstan Paldan: ''A Brief guide to the Buddhist monasteries and royal castles of Ladakh'', 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet. Buddhistické umění ze sbírky G.-W. Essena (Katalog výstavy v Mánesu), Praha 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet a Mongolsko, in: ''Willis'', R. (vyd.): ''Mytologie světa'', Praha 1997, s. 102–109. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''The Tibetan Book of the Dead'', Boulder–London 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tibetská kniha mrtvých. Bardo thödol (Vysvobození v bardu skrze naslouchání)'', 4. vyd., Praha 1998 (1991, 2008). – Citováno ''Tibetská kniha mrtvých'' 1998. ISBN 80-85974-51-7''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tomáš, E.: ''Milarepa'', Praha 1999. ISBN 80-85862-33-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toussaint, G. Ch.: ''Le dict de Padma'', Paris 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsering: ''Jokhang temple'', Peking 2000. ISBN 978-7800693144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsongkapa: ''The Principal teachings of Buddhism'', Howell, New Jersey 1988. ISBN 978-0918753090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Geheimnis des Mandala'', Weilheim 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Indo-Tibetica'', Vol. IV, Roma 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Le religioni del Tibet'', Roma 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1980. ISBN 978-0520038561.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibet. Land of snows'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: A Tibetan classification of Buddhist images, according to their style, ''Artibus Asiae'', 22, 1959, s. 179–187.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibetan painted scrolls'', I–III, Roma 1949 (reprint Kyoto 1980).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''The Tombs of the Tibetan kings'', Roma 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G. – Heissig, W.: ''Die Religionen Tibets und der Mongolei'', Stuttgart 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
francouzsky: ''Les religions du Tibet et de la Mongolie'', Paris 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uray, G.: The Old Tibetan verb bon, ''Acta Orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae'', 17, 1964, s. 323–334.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vallée Poussin, L. de la: ''Le bouddhisme'', Paris 1925.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Van Kooij, K. R.: ''Religion in Nepal'', Leiden 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: ''The Buddhism of Tibet or lamaism'', Cambridge 1934 (1894; reprinty 1959, 1971).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: The Buddhist pictorial wheel of life, ''Journal of the Asiatic Society of Bengal'', 61, 1892, s. 133–155.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Fu-žen: ''Si-cang fo-ťiao š’-lüe [Stručné dějiny tibetského buddhismu]'', Si-ning 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang I-nuan: ''Cang-chan fo-süe cch’-tien [Tibetsko-čínský buddhologický slovník]'', Zi-ling (Si-ning) 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Xiangyun: The Qing court’s Tibet connections: Lcang skya Rol pa’i rdo rje and Qianlong emperor, ''Harvard Journal of Asiatic Studies'', LX/1, 2000, s. 125–163.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wanguová, M. B.: ''Buddhismus'', Praha 1996. ISBN 978-8071061847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wenzel, H.: The Legend of the origin of the Tibetan race, in: ''Festgruss an Rudolf von Roth'', Stuttgart 1893, s. 170–172.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, E. T. C.: ''A Dictionary of Chinese mythology'', Shanghai 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie. Od Indie po Japonsko'', Masarykova univerzita, Brno 2002. ISBN 80-210-2978-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie'', I. Od Indie po Mongolsko s přihlédnutím k Přednímu východu, 2., rozšířené a zrevidované vyd., CAD Press, Bratislava 2008. ISBN 978-80-88969-29-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Willis, R. (uspoř.): ''Mytologie světa. Ilustrovaný průvodce'', Praha 1997. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Winkelhöferová, V. – Löwensteinová, M.: ''Encyklopedie mytologie Japonska a Koreje'', Praha 2008. ISBN 80-7277-265-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: Reincarnation: A Political innovation in Tibetan Buddhism, in: Ligeti, L. (ed.), ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 579–586 (Bibliotheca Orientalis Hungarica, 23).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: ''A Tibetan religious geography of Nepal'', Roma 1970 (Serie Orientale Roma, XLII).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wyllie, T. V.: ''The Geography of Tibet according to the 'Dzam-gling-rgyas-bshad'', Roma 1962 (Serie Orientale Roma, XXV).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ya Hanzhang: ''The Biographies of the Dalai Lamas'', Beijing 1991. ISBN 978-7119012674.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zhu Li et al. (ed.): ''Tibet no longer mediaeval'', Beijing 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zürcher, E.: ''Buddhismus, its origin and spread in words, maps and pictures'', London 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žagabpa, W. D.: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2008 (2000). ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žan Kuang-žung: ''C̄ung-kuo cang-čchuan fo-ťiao š’-jüan [Kláštery tibetského buddhismu v Číně]'', Beijing 1994.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žukovskaja, N. L.: ''Lamaizm i rannije formy religii'', Moskva 1976.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=272354</id>
		<title>Tibet:Literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=272354"/>
		<updated>2025-12-04T10:37:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Přidána věta do ediční poznámky o slovníku V. Miltnera&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Použitá a doporučená literatura pro [[Tibet:Tibet|Slovník tibetské mytologie a náboženství]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původní seznam literatury z knižního vydání byl po formální stránce revidován. ISBN byla doplněna na základě dohledání v [https://www.nkp.cz/katalogy-databaze-digitalni-knihovny/souborny-katalog-cr-skc Souborném katalogu ČR] (Národní knihovna ČR), [https://katalog.dnb.de/ katalogu Německé národní knihovny] (Deutsche Nationalbibliothek) a katalogu [https://worldcat.org/ WorldCat.org] (OCLC). Řada zde uvedených děl se dočkala dalších vydání či překladů, některá další významná díla vznikla. Tento seznam je tedy třeba chápat spíše jako historický dokument než jako přehled aktuálně dostupné literatury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkazy na ''Malou encyklopedii buddhismu'' V. Miltnera byly převedeny na odpovídající odkazy na hesla ve [[Buddh|Slovníku buddhismu]], součásti této encyklopedie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L.: ''Kul’t gor i buddizma v Burjatii'', Moskva 1992. ISBN 5-02-010104-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L., et al.: ''Buddizm. Slovar’'', Moskva 1992. ISBN 978-5250016575.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ahmad, Zahiruddin: ''Life of the Fifth Dalai Lama'', New Delhi 1999. ISBN 978-8186471470.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anon: ''Lamaistické božstvo Tára. Únor 1976 v Náprstkově muzeu v Praze (výstavka měsíce)'', Praha 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Argüelles, J. und M.: ''Das grosse Mandala-Buch'', Freiburg 1972, 1984&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-3591000017.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Bhutan. The early history of a Himalayan kingdom'', Warminster 1979. ISBN 978-0856681998.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Hidden treasuries and secret lives. A Study of Pemalingpa (1450–1521) and the Sixth Dalai Lama (1683–1706)'', London 1989. ISBN 978-1138992191.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Auboyer, J. – Béguin, G. (eds.): ''Dieux et démons de l’Himalaya. Art du bouddhisme lamaïque'', Paris 1977. ISBN 978-2711800582.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''Milarépa, ses méfaits, ses épreuves, son illumination'', Paris 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''La vie de Marpa le Traducteur'', Paris 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Balri-Losang Drashi: A Study of the frescoes of Jangchub Semkye Hall in Samye monastery, ''China Tibetology'', No. 1, March 2006, s. 59–67.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bapat, P. V.: ''2500 years of Buddhism'', New Delhi 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barks, C.: ''Stallion on a frozen lake. Love songs of the sixth Dalai Lama'', Athens (USA) 1992. ISBN 978-0961891657.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barraux, R.: ''Die Geschichte der Dalai Lamas'', Frechen 1995. ISBN 978-3-530-50001-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bawden, C. R.: ''The Jebtsundampa khutukhtus of Urga'', Wiesbaden 1961 (Asiatische Forschungen, 9).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beckh, H.: ''Buddha und seine Lehre'', Stuttgart 1998. ISBN 978-3-8251-7222-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beer, R.: ''The Encyclopedia of Tibetan Symbols and Motifs'', Boulder 1999. ISBN 978-1570624162.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Symboly tibetského buddhismu'', Praha 2005. ISBN 978-8073416744.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Buddhistická eschatologie. Šambhalský mýtus'', Brno 2004. ISBN 978-8021034914.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Buddhistické kláštery v Burjatsku, ''Universitas'' (Brno) 3, 1994, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Mýtus o Šambhale a jeho burjatská aktualizace ve 20. století, ''Religio. Revue pro religionistiku'', 10/1 (2002), s. 113–122.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Tibetský buddhismus v Burjatsku'', Brno 2001. ISBN 978-8021027275.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''Portrait of the Dalai Lama'', London 1987 (1946).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''The Religion of Tibet'', New Delhi 1992 (1931). ISBN 978-8120839816.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Berhbaum, E.: ''The Way to Shambhala'', New York 1980. ISBN 978-0961891657.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Der Weg nach Shambala'', Hamburg 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beyer, S.: ''The Cult of Tara. Magic and ritual in Tibet'', Berkeley – Los Angeles 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bharati, Agehananda: ''Die Tantra-Tradition'', Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bischoff, F. A.: Padmasambhava est-il un personnage historique? in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 27–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bleichtsteiner, R.: ''Die Gelbe Kirche'', Wien 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: Le Lha-'dre bka'-thang, in: Macdonald, A. (ed.), ''Études tibétaines dédiées à la mémoire de Marcelle Lalou'', Paris 1971, s. 29–126.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: mKhyen-brce'i dbang-po: La biographie de Padma­sambhava selon la tradition du bSgrags-pa bon, et ses sources, in: Gnoli, G. – Lanciotti, L. (eds.), ''Orientalia Iosephi Tucci Memoriae Dicata'', Roma 1985, s. 111–158.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M. – Steinkellner, E. (eds.): ''Reflections on the Mountain. Essays on the History and Social Meaning of the Mountain Cult in Ti­bet and the Himalaya'', Wien 1996. ISBN 978-3700126119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Booz, E. B.: ''Tibet'', Hong Kong 1986. ISBN 978-9622172036.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bouillard, G.: ''Le temple des lamas. Temple lamaïque de Yung Ho Kung à Péking'', Pékin 1931.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M. (ed.): ''Les Dalaï-lamas. Les 14 réincarnations du bodhisattva Avalokiteśvara'', Lausanne 2005. ISBN 978-2828908409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Feste in Ladakh'', Graz 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Mandala. Posvátný kruh tibetského buddhismu'', Praha 1998. ISBN 978-8072071456.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brewer Lama, W.: ''Sikkim, Darjeeling and Kalimpong'', 1993. ISBN 978-9624215489.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Buddizm i tradicionnyje věrovanija narodov Central’noj Azii'', Novosibirsk 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budon Rinčendub: ''Istorija buddizma'', Sankt-Peterburg 1999. ISBN 978-5807100252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bunce, F. W.: ''An Encyclopaedia of buddhist deities, demigods, godlings, saints and demons with special focus on iconography attributes, I–III'', New Delhi 1994. ISBN 978-8124600207.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bu-ston Rin-chen-grub: ''History of Buddhism (Chos-ḥbyung)'', I–II, Heidelberg 1931–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cassinelli, C. W. – Ekvall, R. B.: ''A Tibetan principality. The political system of Sa sKya'', Ithaca, New York 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clark, W.: ''Two lamaistic pantheons'', I–II, New York 1965 (1937).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Coleman, G. A.: ''A Handbook of Tibetan culture'', London 1993. ISBN 978-0712656634.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Buddhism'', its essence and development, Oxford 1957 (1951).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''The Prajñāparamitā literature'', 2. vyd., Tokyo 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Stručné dějiny buddhismu'', Brno 1997. ISBN 978-8072170029.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cornu, P.: ''Padmasambhava. La magie de l’éveil'', Paris 1997. ISBN 978-2020236713.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Craig, M.: ''Kundun, une biographie du dalaï-lama et de sa famille'', Paris 1998. ISBN 978-2911217333.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cybikov, G. C.: ''Cesta k posvátným místům Tibetu'', Praha 2002 (1987). ISBN 978-8072033928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagyab, Loden Sherab: ''Tibetan religious art. Part I'', Texts, Wiesbaden 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalai-lama XIV: ''My land and my people'', New York – Toronto – London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Mein Leben und mein Volk. Die Tragödie Tibets'', München 1982. ISBN 978-3426036983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalajlama: ''Cesta ke svobodě. Základní učení tibetského buddhismu'', sv. 1, Praha 1997. ISBN 978-8072054664.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
XIV. dalajlama: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 978-8070382639.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Damdinsüren, Ts., The Sixth Dalai Lama Tsangs-Dbyangs Rgya-Mtso, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dan Zeng (ed.): ''A Survey of Tibet'', [Beijing] 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dargyay, E.: Zur Interpretation der mythischen Urgeschichte in den tibetischen Historikern, ''Central Asiatic Journal'', 16/3 (1972), s. 161–177.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Darje, Ngawang Lhundrub: ''La biografia segreta del sesto Dalai Lama (1683–1706)'', Milano 1999. ISBN 978-8879840453.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Das, N.: ''The Dragon country. The general history of Bhutan'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David-Néelová, A.: ''Zakázanou zemí. Cesta Pařížanky do Lhasy'', Kutná Hora 1996. ISBN 978-8090203457.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Filippi, F.: ''An account of Tibet. The travels of Ippolito Desideri of Pistoia S.J., 1712–1727'', London 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Jong, J. W.: ''Tibetan Studies'', Swisttal – Odendorf 1994. ISBN 978-3923776252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Demiéville, P.: ''Le concile de Lhasa, une controverse sur le quiétisme entre bouddhistes de l’Inde et de la Chine au VIIe siècle de l’ère chrétienne'', Paris 1952.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Denwood, P.: Stupas of the Tibetan Bonpos, in: Dallapiccola, A. L. (ed.), ''The Stupa, its religious, historical and architectural significance'', Wiesbaden 1980, s. 175–181.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Desideri, I.: ''Cesta do Tibetu'', Praha 2001 (1976). ISBN 978-8072033430.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''A Dictionary of Buddhism'', New York, [s.a.].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodrup Chen: ''The Biography of maha pandita Vimalamitra'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dondup, K.: ''Songs of the sixth Dalai Lama'', Dharamsala 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Douglas, N. – White, M.: ''Karmapa: The Black hat lama of Tibet'', London 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dudjom Rinpoche: ''The History and fundamentals of the Nyingma school'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Egyed, A.: ''The eighty-four siddhas. A Tibetan blockprint from Mongolia'', Budapest 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eimer, H.: T’e’u rang mdos ma, in: ''Serta Tibeto-Mongolica'' (Festschrift Heissig), Wiesbaden 1973, s. 47–87.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekvall, R. B.: ''Religious observances in Tibet'', Chicago – London 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Emunds, T. O.: ''Bhutan. Land of the Thunder dragon'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Essen, G.-W. – Thingoo, Tsering Tashi: ''Die Götter des Himalaya. Buddhistische Kunst Tibets'', I–II, München 1989. ISBN 978-3791309941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Das tibetische Buch der grossen Befreiung'', München 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Milaräpa, velký tibetský jógin'', Praha 1996. ISBN 80-85202-28-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Farrer-Halls, G.: ''Die Welt des Dalai Lama, eine Innenansicht seines Lebens, seines Volkes und seiner Visionen'', Neuhausen am Rheinfall 1998. ISBN 978-3-908645-88-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fa-sien: ''Zápisky o buddhistických zemích'', Praha 1995 (1972). ISBN 80-901603-8-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Feigon, Lee: ''Demystifying Tibet. Unlocking the secrets of the Land of Snows'', London 1999 (1996). ISBN I 978-1861971487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ferrari, A.: ''Mk'yen brtse’s guide to the holy places of Central Tibet'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filchner, W.: ''Kum Bum. Lamaistisches Leben und Treiben'', Zürich 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J. et al.: ''Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky'', Praha 2003. ISBN 80-7106-657-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J.: ''Encyklopedie indické mytologie'', Praha 2007 (1998). ISBN 978-80-7277-348-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fišer, Z.: ''Buddha'', Praha 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Forman, W. – Rintschen, B.: ''Lamaistické Tanzmasken'', Leipzig 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The Fourteenth Dalai Lama: ''An Introduction to Buddhism'', New Delhi 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ga, Zangjia: ''Tibetan religions'', Beijing 2003. ISBN 978-7508502328.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerasimova, K. M.: ''Tradicionnyje verovanija tibetcev v kul’tovoj sisteme lamaizma'', Novosibirsk 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Getty, A.: ''The Gods of Northern Buddhism'', Oxford 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Glasenapp, H. von: ''Der Buddhismus – eine atheistische Religion'', München 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goepper, R. – Poncar-Lutterbeck, B. – Poncar, J.: ''Alchi. Buddha, goddesses, mandalas, murals in a monastery of the western Himalaya'', Köln 1984. ISBN 978-0691011834.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goldstein, M. C. – Kapstein, M. T. (eds.): ''Buddhism in contemporary Tibet: Religious Revival And Cultural Identity'', Berkeley – Los Angeles 1998 (Delhi 1999).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gordon, A. K.: ''The Iconography of Tibetan Lamaism'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Foundations of Tibetan mysticism'', London 1959.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Grundlagen tibetischer Mystic'', Zürich – Stuttgart 1966.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 80-85213-37-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Mandala'', Zürich 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Posvátná místa království tibetského. Báje a pověsti od Kailásu po Šambhalu'', Praha 2001. ISBN 80-7207-381-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Tibetské mýty a legendy'', Praha 2001. ISBN 80-7207-380-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grünwedel, A.: ''Mythologie des Buddhismus in Tibet und der Mongolei'', Leipzig 1900 (Osnabrück 1970).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''The Life and teaching of Nāropa'', Oxford 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tantra als Lebensanschauung'', Weilheim 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tibetan Buddhism Without Mystification'', Leiden 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V. – Trungpa, Tschogyam: ''Tantra in Licht der Wirklichkeit'', Freiburg 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Gurbum aneb Sto tisíc písní jógina Milaräpy'', Praha 2009. ISBN 978-80-200-1681-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guruge, A. W. P. – Ahir, D. C.: ''Buddhism's contribution to the world culture and civilization'', New Delhi [1977].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: ''The Yar-lung dynasty. A Study with particular regard to the contribution by myths and legends to the history of ancient Tibet and the origin and nature of its kings'', Copenhagen 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: The Zhang-zhung language. A Grammar and dictionary of the unexplored language of the Tibetan bonpos, ''Acta Jutlandica'', 40/1 (1968), s. 1–43.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackin, J.: ''Mythologie du lamaïsme'', Paris 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackmann, H.: ''Buddhism as a religion'', London 1910.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hagen, T.: ''The Kingdom in the Himalayas'', New York 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hal: ''Lamaistický kult. Květen 1979 v Náprstkově muzeu v Praha (výstavka měsíce)'', Praha 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''Götter im Wandel: Gesammelte Aufsätze zum Synkretismus der mongolischen Volksreligion'', Wiesbaden 1996. ISBN 978-3-447-03702-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''The Religions of Mongolia'', Berkeley – Los Angeles 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heller, A.: Historic and iconographic aspects of the protective deities Srung-ma dmar-nag, ''Tibetan Studies'', Vol. 2, Naritasan Shinshoji 1992, s. 479–492.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Henss, M.: ''Kalachakra'', Zürich 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Himmelsstier und Gletschlerlöwe. Mythen'', Sagen und Fablen aus Tibet, Eisenach – Kassel 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Mythen und Mysterien der Tibeter'', Köln 1988. ISBN 978-3-88400-112-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: Schöpfungs- und Abstammungsmythen der Tibeter, ''Anthropos'', 41–44, 1946–49, s. 275–298 a 817–847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Herrmann-Pfandt, A.: ''Untersuchungen zur Religionsgeschichte und Mythologie der dakinis im indotibetischen Raum'', Bonn 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirschberg, H.: ''Ladakh'', das andere Tibet, München 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Quellen zur Geschichte der tibetischen Bon-Religion'', Wiesbaden 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''La religione bon tibetana'', Roma 1943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Die Religionen Tibets'', Freiburg – München 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1961, 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Symbolik der tibetischen Religionen und des Schamanismus, in: Herrmann, F., ''Symbolik der Religionen'', XII, Stuttgart 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Zur Literatur der bon-po, ''Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft'', 94, 1940, s. 169–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J. (ed.): ''Tantra in Tibet'', Köln 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus. Sūtra und tantra'', Jagerndorf 1988. ISBN 978-3-924045-07-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''Buddhism'', London 1951, reprint 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''A Popular dictionary of buddhism'', New York 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hyder, P.: The Dalai Lamas and the Mongols, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 3–12.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Chán Geser, vládca desiatich svetových strán. Príbehy zo starého Tibetu, ako si ich rozprávali Mongoli'', Praha 1994. ISBN 978-8085905021.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chandra, Lokesh: ''Buddhist iconography of Tibet'', I–II, Kyoto 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chattopadhyaya, Alaka: ''Atīśa and Tibet'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chayet, A.: ''Les temples de Jehol et leurs modèles tibétains'', Paris 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chogay, T. R.: ''The History of the Sakya tradition'', Bristol 1983. ISBN 978-0950911908.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ishihama, Yumiko: On the dissemination of the belief in the Dalai Lama as a manifestation of the bodhisattva Avalokitesvara, ''Acta Asiatica'', LXIV, 1993, s. 38–56.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ja, Chan-čang: ''Ta-laj-la-ma čuan [Biografie dalajlamů]'', Pej-ťing 1984 (1963).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Jádro transcendentální moudrosti'', Praha 1992. ISBN 978-8090122529.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jicno, Jiangbian: ''Ling Gesar epos'', Peking 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jie, Sing-šeng (ed.): ''Si-cang mien-ťü i-šu [Umění tibetských masek]'', Čchung-čching 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinpa, Thupten: ''Self, reality and reason in Tibetan philosophy. Tsongkhapa’s quest for the „Middle View“'', Richmond 2000. ISBN 978-1135024505.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jísl, L. – Šis, V. – Vaniš, J.: ''Tibetische Kunst'', Prag 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jongdän, Lama – David-Néelová, A.: ''Mipam lama s Paterou moudrostí'', Praha 1990 (1937); Kutná Hora 2000. ISBN 80-86359-02-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Encyklopedie bohů'', Praha 1997. ISBN 80-7207-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Světové mýty'', Praha 1997. ISBN 80-7207-102-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jung, C. G.: ''Mandala'', Olten – Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kahlen, W.: Tibets Leonardo, in: ''VDI Nachrichten magazin'', 11/90, s. 90–100.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
bsKal-bzang-rgyal: A Study of mchod-rtens (Tibetan stupas), ''China Tibetology'', March 2008, No. 1, s. 18–27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karan, P. – Jenkins, W. M. Jr.: ''Himalayan kingdoms: Bhutan, Sikkim, and Nepal'', New Jersey 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karma Thinley: ''The history of the sixteen karmapas of Tibet'', Boulder 1980. ISBN 978-1570626449.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, H.: ''Early Sino-Tibetan art'', Warminster 1975. ISBN 978-0856680236.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: Lang Darma and his rule, in: McKay, A. (ed.), ''Tibet and her neighbours. A History'', London 2003. ISBN 978-3883757186.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: ''Secret visions of the Fifth Dalai Lama'', London 1988. ISBN 978-0906026205.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: L’apparition du petit homme tête-noire. (Création et procréation des Tibétains selon un mythe indigène), ''Journal Asiatique'', 274/1–2, 1986, s. 79–138.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The arrow and the spindle. Studies in history, myths, rituals and beliefs'', Kathmandu 1998. ISBN 978-9994655014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: Early evidence for the existence of bon as a religion in the royal period, in: Steinkellner, E. – Tauscher, H. (eds.), ''Contributions on Tibetan and Buddhist religion and philosophy'', Vol. 2, Vienna, 1983, s. 89–106.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: A General introduction to the history and doctrines of bon, ''Memoirs of the Research Department of the Toyo Bunko (Tokyo)'', No. 23, 1975, s. 171–218.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Great perfection'', Leiden 1988. ISBN 978-9004087927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Treasury of good sayings: A Tibetan history of bon'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''Three sacred bon dances ('cham)'', Solan (India) 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karow, O.: ''Symbolik des Buddhismus'', Stuttgart 1989. ISBN 978-3-7772-8909-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: Die Äbte von Dga’-ldan, ''Zentralasiatische Studien'' (Wiesbaden), 4, 1970, s. 239–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: ''Das Leben des lamaistischen heiligen Tsongkhapa (1357–1419)'', I–II, Wiesbaden 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Khetsun Sangpo Rinpoche: Life and times of the eighth to twelfth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VII/1–2, 1982, s. 47–55.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klafkowski, P.: ''The secret deliverance of the sixth Dalai Lama as narrated by Dharmatāla'', Wien 1979. (Wiener Studien zur Tibetologie und Buddhismuskunde, Heft 3).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kloetzli, W. R.: ''Buddhist cosmology: science and theology in the images of motion and light'', Delhi 1983. ISBN 978-8120804630.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kočetov, A. N.: ''Lamaizm'', Moskva 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Buddhistická svatá písma. Šestnáct arhatů'', Praha 1995. ISBN 80-85809-23-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''A Genealogy of the kings of Derge'', Prague 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Chinese studies on Tibetan culture'', New Delhi 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Iconography of the Derge Kanjur and Tanjur'', New Delhi 2002 (1978). ISBN 978-8179360019.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Jäschkeana (A Contribution to the bibliography of Tibetan and bible studies), ''Archiv orientální'', 60, 1992, s. 113–127.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Prague collection of Tibetan prints from Derge'', I–III, Prague 1971–96.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Smrt a pohřbívání u Tibeťanů'', Brno 2003 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 12). ISBN 978-8086258386.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Suma tibetského písemnictví'', Praha 2004. ISBN 80-7203-592-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet'', in: Prameny života. Obraz člověka ve starých kulturách, Praha 1982, s. 273–291.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
totéž in: ''Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích'', Praha 1997, s. 327–350. ISBN 978-8070212233.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet: Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004. ISBN 80-7203-627-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet z antropologické perspektivy'', Brno 2002 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 11). ISBN 978-8086258317.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Tibetský buddhismus aneb lamaismus, in: Tibet: ''Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004, s. 164–172. ISBN 978-8072036271.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Šron, G. S.: Works on Tibet by members of the Leningrad Department of the Oriental Institute of the Academy of Sciences of the Soviet Union. 1968–1980 (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 50/2, 1982, s. 174–184.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Štroblová, J.: ''Černý mrak v bílém. Tibetská lidová poezie'', Praha 2005³ (1976). ISBN 978-8070216873.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Vančiková, C. P.: Tibetologica Buryatica (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 58/1, 1990, s. 60–75.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Zbavitel, D. – Grolová, I.: ''Svět tibetského buddhismu'', Praha 1996. ISBN 978-8085871883.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krása, M. et al.: ''Nepál – Bhútán'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Aspects of the Origin of the Buddhist Tradition in Tibet, ''Numen'', 19/1, 1972, s. 22–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: ''The Bon Religion of Tibet. The Iconography of a Living Tradition'', London 1995. ISBN 978-1570621864.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Bön of Tibet. The Historical Enigma of a Monastic Tradition, in: Fürer-Haimendorf, Ch. von (ed.), ''The Renaissance of Tibetan Civilization'', Oracle, Ariz. 1990, s. 114–119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Canon of the Tibetan bonpos, ''Indo-Iranian Journal'', 16/1–2, 1974, s. 18–56 a 96–144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Cosmogonic Myths of Tibet, in: Bonnefoy, Y. – Doniger, W. (eds.), ''Mythologies'', Vol. II, Chicago 1991, s. 1079–1082. ISBN 978-0226064567.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Croyance populaires et folklores au Tibet, in: Akoun, A. (ed.), ''Mythes et croyances du monde entier'', Paris 1985. ISBN 978-2850320972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Dualism in Tibetan Cosmogonic Myths and the Question of Iranian Influence, in: Beckwith, Ch. I. (ed.), ''Silver on lapis. Tibetan Literary Culture and History'', Bloomington 1987, s. 163–174.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Remarques sur l’administration d’un monastère bon-po, ''Journal Asiatique'', 1970, s. 187–192.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Shakyamuni in the Bon Religion, ''Temenos'', 25, 1989, s. 33–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: [1] Tibet. La mythologie. Introduction au problème; [2] Origines. Leur importance dans la mythologie tibétaine; [3] Cosmogoniques (mythes). Au Tibet; [4] Anthropogoniques (mythes). Au Tibet; [5] Royauté divine. Au Tibet, in: ''Dictionnaire des mythologies'', Flammarion, Paris, s. 1–38. 978-2080121837.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyčanov, Je. I. – Savickij, L. S.: ''Ljudi i bogi Strany sněgov. Očerk istorii Tibeta i jego kul’tury'', Moskva 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lalou, M.: ''Les religions du Tibet'', Paris 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lama Góvinda: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 978-8085213379.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: ''Die Werke des Regenten Sangs rgyas rgya mc'o (1653–1705)'', Berlin 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: Über die Präexistenzzen der Dalai-Lamas. Versuch einer kritischen Analyse tibetisch-buddhistischer Quellen, ''Jahrbuch des Museums für Völkerkunde zu Leipzig'', XXVI, 1969, s. 205–228.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Das Bild als Symbol im Tantrismus'', München 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Eine Ikonographie des tibetischen Buddhismus'', Graz 1979. ISBN 978-3-201-01092-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Geheimlehren tibetischer Totenbücher'', Freiburg 1975. ISBN 978-3-591-08010-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: gYu-thog-pa and Tibetan healing deities, ''Sandoz Bulletin'', 32, 1972, s. 11–22.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Initiations-rituale des tibetischen Totenbuches, ''Asiatische Studien'', 24/1–2, 1970, s. 10–24.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Tse-ring-ma. Die Berggöttin des langen Lebens und ihr Gefolge, ''Ethnologische Zeitschrift'', 2, 1972, s. 259–269.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Zur Ikonographie einiger Gottheiten der tibetischen Bon religion, ''Ethnologische Zeitschrift'', 1, 1971, s. 27–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Law, B. C.: ''The Doctrine of Buddha'', Amsterdam 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus'', Olomouc 1996 (Praha 1948). ISBN 80-7198-062-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus pálijského kánonu'', Kladno 1921.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lessing, F. D.: ''Yung-ho-kung. An Iconography of the lamaist cathedral in Peking, with notes on lamaist mythology and cult'', Stockholm 1942.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Lexikon der östlichen Weisheitslehren'', München 1986. ISBN 978-3-502-67404-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Lexikon východní moudrosti'', Olomouc 1996. ISBN 80-7198-168-0''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lhalungpa, Lobsang P.: ''The Life of Milarepa'', London 1977. ISBN 80-7205-536-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Li An-che: ''History of Tibetan Buddhism: A Study in the field'', Beijing 1994. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ling, T. O.: ''A Dictionary of buddhism'', New York 1972. ISBN 978-0586083253.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Chenghang et al. (vyd.): ''A Pleasure trip to Tibet'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Lei: ''Tibet. Selected works of photos'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lo Bue, E. – Ricca, F.: ''Gyantse revisited'', Firenze 1990. ISBN 978-8871660622.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Příběh buddhismu. Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením'', Brno 2003. ISBN 80-86598-54-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Religions of Tibet in practice'', Princeton 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lowenstein, T.: ''Buddhova vize'', Praha 1997. ISBN 80-85809-59-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucas, H.: ''Lamaistische Masken. Der Tanz der Schreckengötter'', Kassel 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: La naissance du monde au Tibet, in: ''La Naissance du monde'', Sources Orientales, 1, Paris 1959, s. 417-452.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: Un portrait du cinquieme dalai lama, in: ''Essays sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 120-156.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Prima della tempesta. Tibet 1937 e 1948'', Arcidosso 1990. ISBN 978-8878340268.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Segreto Tibet'', Milano 1998 – Citováno Maraini 2005.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Skrytý Tibet'', Praha – Litomyšl 2005. ISBN 80-7185-646-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin, D.: ''Mandala cosmogony'', Wiesbaden 1994 (Asiatische Forschungen, 124). ISBN 978-3-447-03410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martynov, A. S.: On the status of the fifth Dalai Lama, in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 289–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Material’naja i duchovnaja kul’tura Kalmykov'', Elista 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McKay, A. (ed.): ''The History of Tibet'', I–III, London – New York 2003. ISBN 978-0700715084.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mehra, G. N.: ''Bhutan – Land of the peaceful dragon'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meyer, F.: The Potala palace of the Dalai lamas in Lhasa, ''Orientations'', XVIII/7, 1987, s. 14–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michael, F.: ''Rule by incarnation'', ''Tibetan Buddhism and its role in society and state'', Boulder 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miller, R. J.: ''Monasteries and culture change in Inner Mongolia'', Wiesbaden 1959 (Asiatische Forschungen, 2).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Buddhismus'', Ostrava 1997. ISBN 80-86058-41-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Malá encyklopedie buddhismu'', Praha 2002 (1997) – Citováno Miltner 1997. ISBN 80-208-0394-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
též jako elektronický zdroj: Slovník buddhismu, in: Nešpor, Zdeněk R. (ed.), ''Religionistická encyklopedie'', Sociologický ústav AV ČR, Praha 2024. Dostupné z https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/Buddh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Vznik a vývoj buddhismu'', Praha 2001. ISBN 80-7021-410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mookerjee, Ajit – Khanna, Madhu: ''Die Welt des Tantra in Bild und Deutung'', Bern – München – Wien 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''Path of the bodhisattva warrior. The Life and teaching of the thirteenth Dalai Lama'', Ithaca, N. Y. 1988. ISBN 978-0937938553.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''La morte nella tradizione tibetana'', Roma 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Namkhai Norbu (ed.): ''Gangs Ti se’i dkar chag. A bon-po story of the sacred mountain Ti-se and the Blue Lake Ma-pang'', Roma 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nawang Tsering: ''Buddhism in Ladakh'', Delhi 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Oracles and demons of Tibet. The Cult and iconography of the Tibetan protective deities'', Graz 1975 (1956).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Where the gods are mountains'', London 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nietupski, P. K.: ''Labrang: A Tibetan buddhist monastery at the crossroads of four civilizations'', Ithaca, N. Y. 1999. ISBN 978-1559390903.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyanasatta Thera: ''Základy buddhismu'', Praha 1992.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olcott, H. S.: ''Buddhistický katechismus'', Praha 1996. ISBN 80-85835-52-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oldenberg, H.: ''Buddha. Sein Leben, seine Lehre, seine Gemeinde'', Berlin 1881.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Ancient Bhutan. A Study of early Buddhism in the Himalaya'', Zürich 1979. ISBN 978-3855151011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Perlen alttibetischer Literatur'', Basel 1967. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Tibet. Erde der Götter. Vergessene Geschichte, Mythos und Saga'', Zürich 1960.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Contributo allo studio dell’ insegnamento di Ma gcig Lab sgron'', Napoli 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Insegnamenti tibetani su morte e liberazione'', Roma 1985.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Sacred Tibetan teachings on death and liberation'', Bridport 1999. ISBN 978-1853270499.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Padmasambhava, Guru: ''Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pal, Pratapaditya: ''Tibetan paintings. A Study of Tibetan thankas'', London 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pander, E.: Das Pantheon des Tschangtscha hutuktu. Ein Beitrag zur Ikonographie des Lamaismus, ''Veröffentlichungen aus dem Königlichen Museum für Völkerkunde (Berlin)'', 1/2–3, 1890, s. 45–116.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Parnov, Je.: ''Bogi lotosa. Kritičeskije zametki o mifach, věrovanijach i mistike Vostoka'', Moskva 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''China and Tibet in the early 18th century, history of the establishment of Chinese protectorate in Tibet'', Leiden 1972 (1950).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas, a chronological study, in: ''Selected papers on Asian history'', Roma 1988, s. 125–148.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas and regents of Tibet, a chronological study, ''T’oung Pao'', XL/1949, s. 368–394.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''The Kingdom of Ladakh c. 950–1842 A.D.'', Roma 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''Medieval history of Nepal (c. 750–1480)'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pommaret, F.: ''Lhasa, lieu de divin'', Genève 1997. ISBN 2-88086-184-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poncar, J. – Keay, J.: ''Tor zum Himmel. Tibet'', Köln 1988. ISBN 978-3-8025-2177-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Powers, J.: ''Introduction to Tibetan buddhisms'', Ithaca, N. Y. 1995.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prats, R.: ''Contributo allo studio biografico dei primi gter-ston'', Napoli 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procházka, L.: ''Buddha a jeho učení'', Praha 1926.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Psichologičeskije aspekty buddizma'', Novosibirsk 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Raghu Vira – A.: ''Lokesh Chandra: A New Tibeto-Mongol pantheon'', I–XX, New Delhi 1961–72.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: ''The Himalayan borderland'', Delhi 1970.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: The Role of lama in Central Asian politics, ''Central Asiatic Journal'', XII/1, 1968–69, s. 209–227.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ray, R. A.: Some aspects of the tülku tradition in Tibet, ''The Tibet Journal'', XI/4, 1986, s. 35–51.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, C.: ''Buddhism'', London 1912.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, T. W.: ''Buddhism: A Sketch of the life and teachings of Gautama, the Buddha'', London 1882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: Some monasteries, temples and fortresses in Tibet before 1950, in: ''High peaks, pure earth.'' ''Collected writings on Tibetan history and culture'', (edited by M. Aris), London 1998. ISBN 978-0906026465.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Jo-khang „Cathedral“ of Lhasa, in: Macdonald, A. – Imaeda, Y. (eds.), ''Essais sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 157–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Karma-pa sect: a historical note, ''The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland'', 1958, s. 139–164.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Political role of the four sects in Tibetan history, ''Tibetan Review'', XI/9, 1976, s. 18–23.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H. E.: ''Tibet and its history'', London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Tibet. Geschichte und Schicksal'', Frankfurt – Berlin 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: The Dalai Lamas of Lhasa and their relations with the Manchu emperors of China, 1644–1908, ''T’oung Pao'', II, ser. 2, s. 1–104.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: ''The Life of the Buddha'', London 1884, reprint Peking 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rustomji, N.: ''Enchanted frontiers. Sikkim, Bhutan and India’s North-Eastern borderlands'', Calcutta 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sagaster, K. (ed.): ''Ikonographie und Symbolik des tibetischen Buddhismus'', I–II, Wiesbaden 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sakja-pandita: ''Pokladnice moudrých rčení'', Praha – Litomyšl 2006 (Praha 1984, 1988). ISBN 80-7185-783-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakabpa, W. D.: ''Tibet. A Political history'', New York 1984.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2000. ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakya, Tsering: ''The Dragon in the Land of Snows: A History of modern Tibet since 1947'', London 1998. ISBN 978-0231118149.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shen, Weirong: ''Leben und historische Bedeutung des ersten Dalai Lama dGe ’dun grub pa dpal bzang po (1391–1474)'', Sankt Augustin 2002. ISBN 978-3-8050-0469-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schenk, A.: ''Schamanen auf dem Dach der Welt. Trance, Heilung und Initiation in Kleintibet'', Graz 1994. ISBN 978-3-201-01601-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scherer, K. (ed.): ''Guru Padmasambhava, Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''The Eighty-five siddhas. Ethnography 7'', Stockholm 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''Saviours of mankind, Dalai Lamas and former incarnations of Avalokiteśvara'', I–II, Stockholm 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schulemann, G.: ''Geschichte der Dalai-Lamas'', Leipzig 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Buddhistische Bilderwelt. Ein ikonographisches Handbuch des Mahayana und Tantrayana-Buddhismus'', Köln 1997. ISBN 978-3-424-00897-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Svět buddhistických obrazů. Ikonografická příručka buddhismu mahájány a tantrajána'', Praha 2008. ISBN 978-80-200-1674-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Der historische Buddha'', Köln 1982. ISBN 978-3-424-00727-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sikkim. A Concise chronicle'', Gangtok.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Singh, Harischandra Lal: ''Buddhism in Nepal'', Lalitpur 1990, 2004&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-9993304197.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sinha, N. C.: The Skyabs-mgon, ''Bulletin of Tibetology'', V/2, 1968, s. 29–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sís, V. – Vaniš, J.: ''Der Weg nach Lhasa'', Prag 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''On the road through Tibet'', London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Mao verzus Buddha: postavenie tibetského buddhizmu v Čínskej ľudovej republike v rokoch 1949–1965, in: ''Štát a náboženstvo v Ázii a Afrike'', Bratislava 2006, s. 95–111. ISBN 978-8089104857.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Obnova náboženského života v tibetskom kláštore Labrang, ''Religio'', X/1, 2002, s. 67–82.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Tibetský buddhizmus ako žité náboženstvo, in: Bělka, L. – Kováč, M. (vyd.), ''Normativní a žité náboženství'', Brno 1999, s. 125–136. ISBN 978-8021020474.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M. – Berounský, D.: ''Labrang: tibetský buddhistický kláštor v socialistickej Číne'', Bratislava 2002. ISBN 978-8096886005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Himalayan pilgrimage'', Oxford 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Indo-Tibetan Buddhism. Indian Buddhists and their Tibetan successors'', London 1987. ISBN 978-0877733119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''The Nine ways of bon'', London 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: ''Buddhist Himalaya, Travels and studies in quest of the origins and nature of Tibetan religion'', Oxford 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. – Richardson, H.: ''A Cultural history of Tibet'', London 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: Shrines and temples of Nepal, in: ''Arts asiatiques'', VIII, 1961, seš. 1, s. 3–10; seš. 2, s. 93–120.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L. – Skorupski, T.: ''The Cultural heritage of Ladakh'', Warminster 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snelling, J.: ''Buddhism in Russia'', Shaftesbury 1993. ISBN 978-1852303327.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sogjal Rinpočhe: ''Tibetská kniha o životě a smrti'', Praha 1996. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sönam Gjalcchän: ''Zrcadlo králů. Tibetská kronika 14. století'', Praha 1998. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Söpa, Geshe Lhündup – Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus'', Köln 1977. ISBN 978-3-424-00573-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sørensen, P. K.: ''Divinity secularized, an inquiry into the nature and form of songs ascribed to the sixth Dalai Lama'', Wien 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''La civilisation tibétaine'', Paris 1981 (1962).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Tibetan civilization'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''L’épopée tibétaine de Gesar dans sa version lamaïque de Ling'', Paris 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Recherches sur l’épopée et le barde au Tibet'', Paris 1959.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Vie et chants de ’Brug-pa Kun-legs le yogin'', Paris 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strnad, J. et al.: ''Dějiny Indie'', Praha 2008 (2003). ISBN 978-80-7106-630-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tada Tokan: ''The Thirteenth Dalai Lama'', Tokyo 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 80-7038-263-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Svoboda v exilu'', Praha 1992. ISBN 80-900835-9-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Úvod do buddhismu'', Praha 1990. ISBN 80-85189-04-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho – Carrière, J. C.: ''Síla buddhismu'', Praha 1996. ISBN 80-204-0562-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tarthang Tulku: ''Ancient Tibet'', Berkeley 1986. ISBN 978-0898001464.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: Starověký Tibet, Praha 2006. ISBN 80-7021-844-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tašicchetän et al. (ed.): ''Si-cang [Tibet]'', Beijing 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M.: Songs of the sixth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 13–31.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M. – Kent, J.: ''Karma. Durch Wiedergeburt zur Befreiung'', Düsseldorf 1979. ISBN 978-3-424-00636-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tenpa Zangmo: ''Tibetan-English Dharma vocabulary'', New York [1984].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thoma, Z.: ''Země bohů a démonů'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''History of Buddhist thought'', London 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''The Life of Buddha as legend and history'', London 1927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Ancient folk-literature from North-Eastern Tibet'', Berlin 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Texts and documents concerning Chinese Turkestan'', London 1935–63.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thubten Samphel: The Right to be reborn denied, ''Tibetan Bulletin'', 12/1, January–February 2008, s. 29–30.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thupstan Paldan: ''A Brief guide to the Buddhist monasteries and royal castles of Ladakh'', 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet. Buddhistické umění ze sbírky G.-W. Essena (Katalog výstavy v Mánesu), Praha 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet a Mongolsko, in: ''Willis'', R. (vyd.): ''Mytologie světa'', Praha 1997, s. 102–109. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''The Tibetan Book of the Dead'', Boulder–London 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tibetská kniha mrtvých. Bardo thödol (Vysvobození v bardu skrze naslouchání)'', 4. vyd., Praha 1998 (1991, 2008). – Citováno ''Tibetská kniha mrtvých'' 1998. ISBN 80-85974-51-7''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tomáš, E.: ''Milarepa'', Praha 1999. ISBN 80-85862-33-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toussaint, G. Ch.: ''Le dict de Padma'', Paris 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsering: ''Jokhang temple'', Peking 2000. ISBN 978-7800693144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsongkapa: ''The Principal teachings of Buddhism'', Howell, New Jersey 1988. ISBN 978-0918753090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Geheimnis des Mandala'', Weilheim 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Indo-Tibetica'', Vol. IV, Roma 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Le religioni del Tibet'', Roma 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1980. ISBN 978-0520038561.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibet. Land of snows'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: A Tibetan classification of Buddhist images, according to their style, ''Artibus Asiae'', 22, 1959, s. 179–187.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibetan painted scrolls'', I–III, Roma 1949 (reprint Kyoto 1980).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''The Tombs of the Tibetan kings'', Roma 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G. – Heissig, W.: ''Die Religionen Tibets und der Mongolei'', Stuttgart 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
francouzsky: ''Les religions du Tibet et de la Mongolie'', Paris 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uray, G.: The Old Tibetan verb bon, ''Acta Orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae'', 17, 1964, s. 323–334.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vallée Poussin, L. de la: ''Le bouddhisme'', Paris 1925.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Van Kooij, K. R.: ''Religion in Nepal'', Leiden 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: ''The Buddhism of Tibet or lamaism'', Cambridge 1934 (1894; reprinty 1959, 1971).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: The Buddhist pictorial wheel of life, ''Journal of the Asiatic Society of Bengal'', 61, 1892, s. 133–155.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Fu-žen: ''Si-cang fo-ťiao š’-lüe [Stručné dějiny tibetského buddhismu]'', Si-ning 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang I-nuan: ''Cang-chan fo-süe cch’-tien [Tibetsko-čínský buddhologický slovník]'', Zi-ling (Si-ning) 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Xiangyun: The Qing court’s Tibet connections: Lcang skya Rol pa’i rdo rje and Qianlong emperor, ''Harvard Journal of Asiatic Studies'', LX/1, 2000, s. 125–163.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wanguová, M. B.: ''Buddhismus'', Praha 1996. ISBN 978-8071061847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wenzel, H.: The Legend of the origin of the Tibetan race, in: ''Festgruss an Rudolf von Roth'', Stuttgart 1893, s. 170–172.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, E. T. C.: ''A Dictionary of Chinese mythology'', Shanghai 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie. Od Indie po Japonsko'', Masarykova univerzita, Brno 2002. ISBN 80-210-2978-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie'', I. Od Indie po Mongolsko s přihlédnutím k Přednímu východu, 2., rozšířené a zrevidované vyd., CAD Press, Bratislava 2008. ISBN 978-80-88969-29-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Willis, R. (uspoř.): ''Mytologie světa. Ilustrovaný průvodce'', Praha 1997. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Winkelhöferová, V. – Löwensteinová, M.: ''Encyklopedie mytologie Japonska a Koreje'', Praha 2008. ISBN 80-7277-265-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: Reincarnation: A Political innovation in Tibetan Buddhism, in: Ligeti, L. (ed.), ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 579–586 (Bibliotheca Orientalis Hungarica, 23).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: ''A Tibetan religious geography of Nepal'', Roma 1970 (Serie Orientale Roma, XLII).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wyllie, T. V.: ''The Geography of Tibet according to the 'Dzam-gling-rgyas-bshad'', Roma 1962 (Serie Orientale Roma, XXV).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ya Hanzhang: ''The Biographies of the Dalai Lamas'', Beijing 1991. ISBN 978-7119012674.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zhu Li et al. (ed.): ''Tibet no longer mediaeval'', Beijing 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zürcher, E.: ''Buddhismus, its origin and spread in words, maps and pictures'', London 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žagabpa, W. D.: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2008 (2000). ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žan Kuang-žung: ''C̄ung-kuo cang-čchuan fo-ťiao š’-jüan [Kláštery tibetského buddhismu v Číně]'', Beijing 1994.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žukovskaja, N. L.: ''Lamaizm i rannije formy religii'', Moskva 1976.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=247540</id>
		<title>Tibet:Literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=247540"/>
		<updated>2025-11-30T13:17:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: vylepšena přemluva, odkazy na katalogy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Použitá a doporučená literatura pro [[Tibet:Tibet|Slovník tibetské mytologie a náboženství]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původní seznam literatury z knižního vydání byl po formální stránce revidován. ISBN byla doplněna na základě dohledání v [https://www.nkp.cz/katalogy-databaze-digitalni-knihovny/souborny-katalog-cr-skc Souborném katalogu ČR] (Národní knihovna ČR), [https://katalog.dnb.de/ katalogu Německé národní knihovny] (Deutsche Nationalbibliothek) a katalogu [https://worldcat.org/ WorldCat.org] (OCLC). Řada zde uvedených děl se dočkala dalších vydání či překladů, některá další významná díla vznikla. Tento seznam je tedy třeba chápat spíše jako historický dokument než jako přehled aktuálně dostupné literatury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L.: ''Kul’t gor i buddizma v Burjatii'', Moskva 1992. ISBN 5-02-010104-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L., et al.: ''Buddizm. Slovar’'', Moskva 1992. ISBN 978-5250016575.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ahmad, Zahiruddin: ''Life of the Fifth Dalai Lama'', New Delhi 1999. ISBN 978-8186471470.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anon: ''Lamaistické božstvo Tára. Únor 1976 v Náprstkově muzeu v Praze (výstavka měsíce)'', Praha 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Argüelles, J. und M.: ''Das grosse Mandala-Buch'', Freiburg 1972, 1984&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-3591000017.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Bhutan. The early history of a Himalayan kingdom'', Warminster 1979. ISBN 978-0856681998.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Hidden treasuries and secret lives. A Study of Pemalingpa (1450–1521) and the Sixth Dalai Lama (1683–1706)'', London 1989. ISBN 978-1138992191.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Auboyer, J. – Béguin, G. (eds.): ''Dieux et démons de l’Himalaya. Art du bouddhisme lamaïque'', Paris 1977. ISBN 978-2711800582.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''Milarépa, ses méfaits, ses épreuves, son illumination'', Paris 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''La vie de Marpa le Traducteur'', Paris 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Balri-Losang Drashi: A Study of the frescoes of Jangchub Semkye Hall in Samye monastery, ''China Tibetology'', No. 1, March 2006, s. 59–67.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bapat, P. V.: ''2500 years of Buddhism'', New Delhi 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barks, C.: ''Stallion on a frozen lake. Love songs of the sixth Dalai Lama'', Athens (USA) 1992. ISBN 978-0961891657.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barraux, R.: ''Die Geschichte der Dalai Lamas'', Frechen 1995. ISBN 978-3-530-50001-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bawden, C. R.: ''The Jebtsundampa khutukhtus of Urga'', Wiesbaden 1961 (Asiatische Forschungen, 9).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beckh, H.: ''Buddha und seine Lehre'', Stuttgart 1998. ISBN 978-3-8251-7222-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beer, R.: ''The Encyclopedia of Tibetan Symbols and Motifs'', Boulder 1999. ISBN 978-1570624162.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Symboly tibetského buddhismu'', Praha 2005. ISBN 978-8073416744.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Buddhistická eschatologie. Šambhalský mýtus'', Brno 2004. ISBN 978-8021034914.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Buddhistické kláštery v Burjatsku, ''Universitas'' (Brno) 3, 1994, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Mýtus o Šambhale a jeho burjatská aktualizace ve 20. století, ''Religio. Revue pro religionistiku'', 10/1 (2002), s. 113–122.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Tibetský buddhismus v Burjatsku'', Brno 2001. ISBN 978-8021027275.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''Portrait of the Dalai Lama'', London 1987 (1946).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''The Religion of Tibet'', New Delhi 1992 (1931). ISBN 978-8120839816.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Berhbaum, E.: ''The Way to Shambhala'', New York 1980. ISBN 978-0961891657.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Der Weg nach Shambala'', Hamburg 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beyer, S.: ''The Cult of Tara. Magic and ritual in Tibet'', Berkeley – Los Angeles 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bharati, Agehananda: ''Die Tantra-Tradition'', Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bischoff, F. A.: Padmasambhava est-il un personnage historique? in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 27–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bleichtsteiner, R.: ''Die Gelbe Kirche'', Wien 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: Le Lha-'dre bka'-thang, in: Macdonald, A. (ed.), ''Études tibétaines dédiées à la mémoire de Marcelle Lalou'', Paris 1971, s. 29–126.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: mKhyen-brce'i dbang-po: La biographie de Padma­sambhava selon la tradition du bSgrags-pa bon, et ses sources, in: Gnoli, G. – Lanciotti, L. (eds.), ''Orientalia Iosephi Tucci Memoriae Dicata'', Roma 1985, s. 111–158.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M. – Steinkellner, E. (eds.): ''Reflections on the Mountain. Essays on the History and Social Meaning of the Mountain Cult in Ti­bet and the Himalaya'', Wien 1996. ISBN 978-3700126119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Booz, E. B.: ''Tibet'', Hong Kong 1986. ISBN 978-9622172036.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bouillard, G.: ''Le temple des lamas. Temple lamaïque de Yung Ho Kung à Péking'', Pékin 1931.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M. (ed.): ''Les Dalaï-lamas. Les 14 réincarnations du bodhisattva Avalokiteśvara'', Lausanne 2005. ISBN 978-2828908409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Feste in Ladakh'', Graz 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Mandala. Posvátný kruh tibetského buddhismu'', Praha 1998. ISBN 978-8072071456.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brewer Lama, W.: ''Sikkim, Darjeeling and Kalimpong'', 1993. ISBN 978-9624215489.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Buddizm i tradicionnyje věrovanija narodov Central’noj Azii'', Novosibirsk 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budon Rinčendub: ''Istorija buddizma'', Sankt-Peterburg 1999. ISBN 978-5807100252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bunce, F. W.: ''An Encyclopaedia of buddhist deities, demigods, godlings, saints and demons with special focus on iconography attributes, I–III'', New Delhi 1994. ISBN 978-8124600207.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bu-ston Rin-chen-grub: ''History of Buddhism (Chos-ḥbyung)'', I–II, Heidelberg 1931–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cassinelli, C. W. – Ekvall, R. B.: ''A Tibetan principality. The political system of Sa sKya'', Ithaca, New York 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clark, W.: ''Two lamaistic pantheons'', I–II, New York 1965 (1937).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Coleman, G. A.: ''A Handbook of Tibetan culture'', London 1993. ISBN 978-0712656634.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Buddhism'', its essence and development, Oxford 1957 (1951).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''The Prajñāparamitā literature'', 2. vyd., Tokyo 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Stručné dějiny buddhismu'', Brno 1997. ISBN 978-8072170029.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cornu, P.: ''Padmasambhava. La magie de l’éveil'', Paris 1997. ISBN 978-2020236713.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Craig, M.: ''Kundun, une biographie du dalaï-lama et de sa famille'', Paris 1998. ISBN 978-2911217333.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cybikov, G. C.: ''Cesta k posvátným místům Tibetu'', Praha 2002 (1987). ISBN 978-8072033928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagyab, Loden Sherab: ''Tibetan religious art. Part I'', Texts, Wiesbaden 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalai-lama XIV: ''My land and my people'', New York – Toronto – London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Mein Leben und mein Volk. Die Tragödie Tibets'', München 1982. ISBN 978-3426036983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalajlama: ''Cesta ke svobodě. Základní učení tibetského buddhismu'', sv. 1, Praha 1997. ISBN 978-8072054664.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
XIV. dalajlama: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 978-8070382639.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Damdinsüren, Ts., The Sixth Dalai Lama Tsangs-Dbyangs Rgya-Mtso, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dan Zeng (ed.): ''A Survey of Tibet'', [Beijing] 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dargyay, E.: Zur Interpretation der mythischen Urgeschichte in den tibetischen Historikern, ''Central Asiatic Journal'', 16/3 (1972), s. 161–177.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Darje, Ngawang Lhundrub: ''La biografia segreta del sesto Dalai Lama (1683–1706)'', Milano 1999. ISBN 978-8879840453.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Das, N.: ''The Dragon country. The general history of Bhutan'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David-Néelová, A.: ''Zakázanou zemí. Cesta Pařížanky do Lhasy'', Kutná Hora 1996. ISBN 978-8090203457.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Filippi, F.: ''An account of Tibet. The travels of Ippolito Desideri of Pistoia S.J., 1712–1727'', London 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Jong, J. W.: ''Tibetan Studies'', Swisttal – Odendorf 1994. ISBN 978-3923776252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Demiéville, P.: ''Le concile de Lhasa, une controverse sur le quiétisme entre bouddhistes de l’Inde et de la Chine au VIIe siècle de l’ère chrétienne'', Paris 1952.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Denwood, P.: Stupas of the Tibetan Bonpos, in: Dallapiccola, A. L. (ed.), ''The Stupa, its religious, historical and architectural significance'', Wiesbaden 1980, s. 175–181.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Desideri, I.: ''Cesta do Tibetu'', Praha 2001 (1976). ISBN 978-8072033430.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''A Dictionary of Buddhism'', New York, [s.a.].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodrup Chen: ''The Biography of maha pandita Vimalamitra'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dondup, K.: ''Songs of the sixth Dalai Lama'', Dharamsala 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Douglas, N. – White, M.: ''Karmapa: The Black hat lama of Tibet'', London 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dudjom Rinpoche: ''The History and fundamentals of the Nyingma school'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Egyed, A.: ''The eighty-four siddhas. A Tibetan blockprint from Mongolia'', Budapest 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eimer, H.: T’e’u rang mdos ma, in: ''Serta Tibeto-Mongolica'' (Festschrift Heissig), Wiesbaden 1973, s. 47–87.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekvall, R. B.: ''Religious observances in Tibet'', Chicago – London 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Emunds, T. O.: ''Bhutan. Land of the Thunder dragon'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Essen, G.-W. – Thingoo, Tsering Tashi: ''Die Götter des Himalaya. Buddhistische Kunst Tibets'', I–II, München 1989. ISBN 978-3791309941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Das tibetische Buch der grossen Befreiung'', München 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Milaräpa, velký tibetský jógin'', Praha 1996. ISBN 80-85202-28-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Farrer-Halls, G.: ''Die Welt des Dalai Lama, eine Innenansicht seines Lebens, seines Volkes und seiner Visionen'', Neuhausen am Rheinfall 1998. ISBN 978-3-908645-88-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fa-sien: ''Zápisky o buddhistických zemích'', Praha 1995 (1972). ISBN 80-901603-8-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Feigon, Lee: ''Demystifying Tibet. Unlocking the secrets of the Land of Snows'', London 1999 (1996). ISBN I 978-1861971487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ferrari, A.: ''Mk'yen brtse’s guide to the holy places of Central Tibet'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filchner, W.: ''Kum Bum. Lamaistisches Leben und Treiben'', Zürich 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J. et al.: ''Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky'', Praha 2003. ISBN 80-7106-657-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J.: ''Encyklopedie indické mytologie'', Praha 2007 (1998). ISBN 978-80-7277-348-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fišer, Z.: ''Buddha'', Praha 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Forman, W. – Rintschen, B.: ''Lamaistické Tanzmasken'', Leipzig 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The Fourteenth Dalai Lama: ''An Introduction to Buddhism'', New Delhi 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ga, Zangjia: ''Tibetan religions'', Beijing 2003. ISBN 978-7508502328.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerasimova, K. M.: ''Tradicionnyje verovanija tibetcev v kul’tovoj sisteme lamaizma'', Novosibirsk 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Getty, A.: ''The Gods of Northern Buddhism'', Oxford 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Glasenapp, H. von: ''Der Buddhismus – eine atheistische Religion'', München 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goepper, R. – Poncar-Lutterbeck, B. – Poncar, J.: ''Alchi. Buddha, goddesses, mandalas, murals in a monastery of the western Himalaya'', Köln 1984. ISBN 978-0691011834.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goldstein, M. C. – Kapstein, M. T. (eds.): ''Buddhism in contemporary Tibet: Religious Revival And Cultural Identity'', Berkeley – Los Angeles 1998 (Delhi 1999).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gordon, A. K.: ''The Iconography of Tibetan Lamaism'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Foundations of Tibetan mysticism'', London 1959.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Grundlagen tibetischer Mystic'', Zürich – Stuttgart 1966.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 80-85213-37-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Mandala'', Zürich 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Posvátná místa království tibetského. Báje a pověsti od Kailásu po Šambhalu'', Praha 2001. ISBN 80-7207-381-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Tibetské mýty a legendy'', Praha 2001. ISBN 80-7207-380-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grünwedel, A.: ''Mythologie des Buddhismus in Tibet und der Mongolei'', Leipzig 1900 (Osnabrück 1970).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''The Life and teaching of Nāropa'', Oxford 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tantra als Lebensanschauung'', Weilheim 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tibetan Buddhism Without Mystification'', Leiden 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V. – Trungpa, Tschogyam: ''Tantra in Licht der Wirklichkeit'', Freiburg 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Gurbum aneb Sto tisíc písní jógina Milaräpy'', Praha 2009. ISBN 978-80-200-1681-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guruge, A. W. P. – Ahir, D. C.: ''Buddhism's contribution to the world culture and civilization'', New Delhi [1977].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: ''The Yar-lung dynasty. A Study with particular regard to the contribution by myths and legends to the history of ancient Tibet and the origin and nature of its kings'', Copenhagen 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: The Zhang-zhung language. A Grammar and dictionary of the unexplored language of the Tibetan bonpos, ''Acta Jutlandica'', 40/1 (1968), s. 1–43.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackin, J.: ''Mythologie du lamaïsme'', Paris 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackmann, H.: ''Buddhism as a religion'', London 1910.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hagen, T.: ''The Kingdom in the Himalayas'', New York 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hal: ''Lamaistický kult. Květen 1979 v Náprstkově muzeu v Praha (výstavka měsíce)'', Praha 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''Götter im Wandel: Gesammelte Aufsätze zum Synkretismus der mongolischen Volksreligion'', Wiesbaden 1996. ISBN 978-3-447-03702-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''The Religions of Mongolia'', Berkeley – Los Angeles 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heller, A.: Historic and iconographic aspects of the protective deities Srung-ma dmar-nag, ''Tibetan Studies'', Vol. 2, Naritasan Shinshoji 1992, s. 479–492.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Henss, M.: ''Kalachakra'', Zürich 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Himmelsstier und Gletschlerlöwe. Mythen'', Sagen und Fablen aus Tibet, Eisenach – Kassel 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Mythen und Mysterien der Tibeter'', Köln 1988. ISBN 978-3-88400-112-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: Schöpfungs- und Abstammungsmythen der Tibeter, ''Anthropos'', 41–44, 1946–49, s. 275–298 a 817–847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Herrmann-Pfandt, A.: ''Untersuchungen zur Religionsgeschichte und Mythologie der dakinis im indotibetischen Raum'', Bonn 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirschberg, H.: ''Ladakh'', das andere Tibet, München 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Quellen zur Geschichte der tibetischen Bon-Religion'', Wiesbaden 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''La religione bon tibetana'', Roma 1943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Die Religionen Tibets'', Freiburg – München 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1961, 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Symbolik der tibetischen Religionen und des Schamanismus, in: Herrmann, F., ''Symbolik der Religionen'', XII, Stuttgart 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Zur Literatur der bon-po, ''Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft'', 94, 1940, s. 169–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J. (ed.): ''Tantra in Tibet'', Köln 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus. Sūtra und tantra'', Jagerndorf 1988. ISBN 978-3-924045-07-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''Buddhism'', London 1951, reprint 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''A Popular dictionary of buddhism'', New York 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hyder, P.: The Dalai Lamas and the Mongols, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 3–12.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Chán Geser, vládca desiatich svetových strán. Príbehy zo starého Tibetu, ako si ich rozprávali Mongoli'', Praha 1994. ISBN 978-8085905021.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chandra, Lokesh: ''Buddhist iconography of Tibet'', I–II, Kyoto 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chattopadhyaya, Alaka: ''Atīśa and Tibet'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chayet, A.: ''Les temples de Jehol et leurs modèles tibétains'', Paris 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chogay, T. R.: ''The History of the Sakya tradition'', Bristol 1983. ISBN 978-0950911908.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ishihama, Yumiko: On the dissemination of the belief in the Dalai Lama as a manifestation of the bodhisattva Avalokitesvara, ''Acta Asiatica'', LXIV, 1993, s. 38–56.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ja, Chan-čang: ''Ta-laj-la-ma čuan [Biografie dalajlamů]'', Pej-ťing 1984 (1963).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jádro transcendentální moudrosti, Praha 1992. ISBN 978-8090122529.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jicno, Jiangbian: ''Ling Gesar epos'', Peking 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jie, Sing-šeng (ed.): ''Si-cang mien-ťü i-šu [Umění tibetských masek]'', Čchung-čching 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinpa, Thupten: ''Self, reality and reason in Tibetan philosophy. Tsongkhapa’s quest for the „Middle View“'', Richmond 2000. ISBN 978-1135024505.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jísl, L. – Šis, V. – Vaniš, J.: ''Tibetische Kunst'', Prag 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jongdän, Lama – David-Néelová, A.: ''Mipam lama s Paterou moudrostí'', Praha 1990 (1937); Kutná Hora 2000. ISBN 80-86359-02-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Encyklopedie bohů'', Praha 1997. ISBN 80-7207-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Světové mýty'', Praha 1997. ISBN 80-7207-102-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jung, C. G.: ''Mandala'', Olten – Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kahlen, W.: Tibets Leonardo, in: ''VDI Nachrichten magazin'', 11/90, s. 90–100.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
bsKal-bzang-rgyal: A Study of mchod-rtens (Tibetan stupas), ''China Tibetology'', March 2008, No. 1, s. 18–27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karan, P. – Jenkins, W. M. Jr.: ''Himalayan kingdoms: Bhutan, Sikkim, and Nepal'', New Jersey 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karma Thinley: ''The history of the sixteen karmapas of Tibet'', Boulder 1980. ISBN 978-1570626449.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, H.: ''Early Sino-Tibetan art'', Warminster 1975. ISBN 978-0856680236.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: Lang Darma and his rule, in: McKay, A. (ed.), ''Tibet and her neighbours. A History'', London 2003. ISBN 978-3883757186.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: ''Secret visions of the Fifth Dalai Lama'', London 1988. ISBN 978-0906026205.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: L’apparition du petit homme tête-noire. (Création et procréation des Tibétains selon un mythe indigène), ''Journal Asiatique'', 274/1–2, 1986, s. 79–138.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The arrow and the spindle. Studies in history, myths, rituals and beliefs'', Kathmandu 1998. ISBN 978-9994655014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: Early evidence for the existence of bon as a religion in the royal period, in: Steinkellner, E. – Tauscher, H. (eds.), ''Contributions on Tibetan and Buddhist religion and philosophy'', Vol. 2, Vienna, 1983, s. 89–106.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: A General introduction to the history and doctrines of bon, ''Memoirs of the Research Department of the Toyo Bunko (Tokyo)'', No. 23, 1975, s. 171–218.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Great perfection'', Leiden 1988. ISBN 978-9004087927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Treasury of good sayings: A Tibetan history of bon'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''Three sacred bon dances ('cham)'', Solan (India) 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karow, O.: ''Symbolik des Buddhismus'', Stuttgart 1989. ISBN 978-3-7772-8909-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: Die Äbte von Dga’-ldan, ''Zentralasiatische Studien'' (Wiesbaden), 4, 1970, s. 239–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: ''Das Leben des lamaistischen heiligen Tsongkhapa (1357–1419)'', I–II, Wiesbaden 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Khetsun Sangpo Rinpoche: Life and times of the eighth to twelfth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VII/1–2, 1982, s. 47–55.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klafkowski, P.: ''The secret deliverance of the sixth Dalai Lama as narrated by Dharmatāla'', Wien 1979. (Wiener Studien zur Tibetologie und Buddhismuskunde, Heft 3).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kloetzli, W. R.: ''Buddhist cosmology: science and theology in the images of motion and light'', Delhi 1983. ISBN 978-8120804630.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kočetov, A. N.: ''Lamaizm'', Moskva 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Buddhistická svatá písma. Šestnáct arhatů'', Praha 1995. ISBN 80-85809-23-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''A Genealogy of the kings of Derge'', Prague 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Chinese studies on Tibetan culture'', New Delhi 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Iconography of the Derge Kanjur and Tanjur'', New Delhi 2002 (1978). ISBN 978-8179360019.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Jäschkeana (A Contribution to the bibliography of Tibetan and bible studies), ''Archiv orientální'', 60, 1992, s. 113–127.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Prague collection of Tibetan prints from Derge'', I–III, Prague 1971–96.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Smrt a pohřbívání u Tibeťanů'', Brno 2003 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 12). ISBN 978-8086258386.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Suma tibetského písemnictví'', Praha 2004. ISBN 80-7203-592-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet'', in: Prameny života. Obraz člověka ve starých kulturách, Praha 1982, s. 273–291.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
totéž in: ''Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích'', Praha 1997, s. 327–350. ISBN 978-8070212233.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet: Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004. ISBN 80-7203-627-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet z antropologické perspektivy'', Brno 2002 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 11). ISBN 978-8086258317.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Tibetský buddhismus aneb lamaismus, in: Tibet: ''Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004, s. 164–172. ISBN 978-8072036271.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Šron, G. S.: Works on Tibet by members of the Leningrad Department of the Oriental Institute of the Academy of Sciences of the Soviet Union. 1968–1980 (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 50/2, 1982, s. 174–184.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Štroblová, J.: ''Černý mrak v bílém. Tibetská lidová poezie'', Praha 2005³ (1976). ISBN 978-8070216873.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Vančiková, C. P.: Tibetologica Buryatica (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 58/1, 1990, s. 60–75.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Zbavitel, D. – Grolová, I.: ''Svět tibetského buddhismu'', Praha 1996. ISBN 978-8085871883.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krása, M. et al.: ''Nepál – Bhútán'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Aspects of the Origin of the Buddhist Tradition in Tibet, ''Numen'', 19/1, 1972, s. 22–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: ''The Bon Religion of Tibet. The Iconography of a Living Tradition'', London 1995. ISBN 978-1570621864.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Bön of Tibet. The Historical Enigma of a Monastic Tradition, in: Fürer-Haimendorf, Ch. von (ed.), ''The Renaissance of Tibetan Civilization'', Oracle, Ariz. 1990, s. 114–119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Canon of the Tibetan bonpos, ''Indo-Iranian Journal'', 16/1–2, 1974, s. 18–56 a 96–144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Cosmogonic Myths of Tibet, in: Bonnefoy, Y. – Doniger, W. (eds.), ''Mythologies'', Vol. II, Chicago 1991, s. 1079–1082. ISBN 978-0226064567.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Croyance populaires et folklores au Tibet, in: Akoun, A. (ed.), ''Mythes et croyances du monde entier'', Paris 1985. ISBN 978-2850320972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Dualism in Tibetan Cosmogonic Myths and the Question of Iranian Influence, in: Beckwith, Ch. I. (ed.), ''Silver on lapis. Tibetan Literary Culture and History'', Bloomington 1987, s. 163–174.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Remarques sur l’administration d’un monastère bon-po, ''Journal Asiatique'', 1970, s. 187–192.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Shakyamuni in the Bon Religion, ''Temenos'', 25, 1989, s. 33–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: [1] Tibet. La mythologie. Introduction au problème; [2] Origines. Leur importance dans la mythologie tibétaine; [3] Cosmogoniques (mythes). Au Tibet; [4] Anthropogoniques (mythes). Au Tibet; [5] Royauté divine. Au Tibet, in: ''Dictionnaire des mythologies'', Flammarion, Paris, s. 1–38. 978-2080121837.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyčanov, Je. I. – Savickij, L. S.: ''Ljudi i bogi Strany sněgov. Očerk istorii Tibeta i jego kul’tury'', Moskva 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lalou, M.: ''Les religions du Tibet'', Paris 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lama Góvinda: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 978-8085213379.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: ''Die Werke des Regenten Sangs rgyas rgya mc'o (1653–1705)'', Berlin 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: Über die Präexistenzzen der Dalai-Lamas. Versuch einer kritischen Analyse tibetisch-buddhistischer Quellen, ''Jahrbuch des Museums für Völkerkunde zu Leipzig'', XXVI, 1969, s. 205–228.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Das Bild als Symbol im Tantrismus'', München 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Eine Ikonographie des tibetischen Buddhismus'', Graz 1979. ISBN 978-3-201-01092-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Geheimlehren tibetischer Totenbücher'', Freiburg 1975. ISBN 978-3-591-08010-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: gYu-thog-pa and Tibetan healing deities, ''Sandoz Bulletin'', 32, 1972, s. 11–22.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Initiations-rituale des tibetischen Totenbuches, ''Asiatische Studien'', 24/1–2, 1970, s. 10–24.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Tse-ring-ma. Die Berggöttin des langen Lebens und ihr Gefolge, ''Ethnologische Zeitschrift'', 2, 1972, s. 259–269.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Zur Ikonographie einiger Gottheiten der tibetischen Bon religion, ''Ethnologische Zeitschrift'', 1, 1971, s. 27–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Law, B. C.: ''The Doctrine of Buddha'', Amsterdam 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus'', Olomouc 1996 (Praha 1948). ISBN 80-7198-062-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus pálijského kánonu'', Kladno 1921.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lessing, F. D.: ''Yung-ho-kung. An Iconography of the lamaist cathedral in Peking, with notes on lamaist mythology and cult'', Stockholm 1942.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Lexikon der östlichen Weisheitslehren'', München 1986. ISBN 978-3-502-67404-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Lexikon východní moudrosti'', Olomouc 1996. ISBN 80-7198-168-0''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lhalungpa, Lobsang P.: ''The Life of Milarepa'', London 1977. ISBN 80-7205-536-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Li An-che: ''History of Tibetan Buddhism: A Study in the field'', Beijing 1994. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ling, T. O.: ''A Dictionary of buddhism'', New York 1972. ISBN 978-0586083253.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Chenghang et al. (vyd.): ''A Pleasure trip to Tibet'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Lei: ''Tibet. Selected works of photos'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lo Bue, E. – Ricca, F.: ''Gyantse revisited'', Firenze 1990. ISBN 978-8871660622.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Příběh buddhismu. Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením'', Brno 2003. ISBN 80-86598-54-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Religions of Tibet in practice'', Princeton 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lowenstein, T.: ''Buddhova vize'', Praha 1997. ISBN 80-85809-59-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucas, H.: ''Lamaistische Masken. Der Tanz der Schreckengötter'', Kassel 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: La naissance du monde au Tibet, in: ''La Naissance du monde'', Sources Orientales, 1, Paris 1959, s. 417-452.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: Un portrait du cinquieme dalai lama, in: ''Essays sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 120-156.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Prima della tempesta. Tibet 1937 e 1948'', Arcidosso 1990. ISBN 978-8878340268.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Segreto Tibet'', Milano 1998 – Citováno Maraini 2005.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Skrytý Tibet'', Praha – Litomyšl 2005. ISBN 80-7185-646-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin, D.: ''Mandala cosmogony'', Wiesbaden 1994 (Asiatische Forschungen, 124). ISBN 978-3-447-03410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martynov, A. S.: On the status of the fifth Dalai Lama, in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 289–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Material’naja i duchovnaja kul’tura Kalmykov'', Elista 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McKay, A. (ed.): ''The History of Tibet'', I–III, London – New York 2003. ISBN 978-0700715084.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mehra, G. N.: ''Bhutan – Land of the peaceful dragon'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meyer, F.: The Potala palace of the Dalai lamas in Lhasa, ''Orientations'', XVIII/7, 1987, s. 14–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michael, F.: ''Rule by incarnation'', ''Tibetan Buddhism and its role in society and state'', Boulder 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miller, R. J.: ''Monasteries and culture change in Inner Mongolia'', Wiesbaden 1959 (Asiatische Forschungen, 2).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Buddhismus'', Ostrava 1997. ISBN 80-86058-41-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Malá encyklopedie buddhismu'', Praha 2002 (1997) – Citováno Miltner 1997. ISBN 80-208-0394-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
též jako elektronický zdroj: Slovník buddhismu, in: Nešpor, Zdeněk R. (ed.), ''Religionistická encyklopedie'', Sociologický ústav AV ČR, Praha 2024. Dostupné z https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/Buddh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Vznik a vývoj buddhismu'', Praha 2001. ISBN 80-7021-410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mookerjee, Ajit – Khanna, Madhu: ''Die Welt des Tantra in Bild und Deutung'', Bern – München – Wien 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''Path of the bodhisattva warrior. The Life and teaching of the thirteenth Dalai Lama'', Ithaca, N. Y. 1988. ISBN 978-0937938553.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''La morte nella tradizione tibetana'', Roma 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Namkhai Norbu (ed.): ''Gangs Ti se’i dkar chag. A bon-po story of the sacred mountain Ti-se and the Blue Lake Ma-pang'', Roma 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nawang Tsering: ''Buddhism in Ladakh'', Delhi 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Oracles and demons of Tibet. The Cult and iconography of the Tibetan protective deities'', Graz 1975 (1956).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Where the gods are mountains'', London 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nietupski, P. K.: ''Labrang: A Tibetan buddhist monastery at the crossroads of four civilizations'', Ithaca, N. Y. 1999. ISBN 978-1559390903.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyanasatta Thera: ''Základy buddhismu'', Praha 1992.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olcott, H. S.: ''Buddhistický katechismus'', Praha 1996. ISBN 80-85835-52-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oldenberg, H.: ''Buddha. Sein Leben, seine Lehre, seine Gemeinde'', Berlin 1881.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Ancient Bhutan. A Study of early Buddhism in the Himalaya'', Zürich 1979. ISBN 978-3855151011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Perlen alttibetischer Literatur'', Basel 1967. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Tibet. Erde der Götter. Vergessene Geschichte, Mythos und Saga'', Zürich 1960.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Contributo allo studio dell’ insegnamento di Ma gcig Lab sgron'', Napoli 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Insegnamenti tibetani su morte e liberazione'', Roma 1985.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Sacred Tibetan teachings on death and liberation'', Bridport 1999. ISBN 978-1853270499.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Padmasambhava, Guru: ''Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pal, Pratapaditya: ''Tibetan paintings. A Study of Tibetan thankas'', London 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pander, E.: Das Pantheon des Tschangtscha hutuktu. Ein Beitrag zur Ikonographie des Lamaismus, ''Veröffentlichungen aus dem Königlichen Museum für Völkerkunde (Berlin)'', 1/2–3, 1890, s. 45–116.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Parnov, Je.: ''Bogi lotosa. Kritičeskije zametki o mifach, věrovanijach i mistike Vostoka'', Moskva 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''China and Tibet in the early 18th century, history of the establishment of Chinese protectorate in Tibet'', Leiden 1972 (1950).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas, a chronological study, in: ''Selected papers on Asian history'', Roma 1988, s. 125–148.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas and regents of Tibet, a chronological study, ''T’oung Pao'', XL/1949, s. 368–394.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''The Kingdom of Ladakh c. 950–1842 A.D.'', Roma 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''Medieval history of Nepal (c. 750–1480)'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pommaret, F.: ''Lhasa, lieu de divin'', Genève 1997. ISBN 2-88086-184-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poncar, J. – Keay, J.: ''Tor zum Himmel. Tibet'', Köln 1988. ISBN 978-3-8025-2177-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Powers, J.: ''Introduction to Tibetan buddhisms'', Ithaca, N. Y. 1995.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prats, R.: ''Contributo allo studio biografico dei primi gter-ston'', Napoli 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procházka, L.: ''Buddha a jeho učení'', Praha 1926.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Psichologičeskije aspekty buddizma'', Novosibirsk 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Raghu Vira – A.: ''Lokesh Chandra: A New Tibeto-Mongol pantheon'', I–XX, New Delhi 1961–72.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: ''The Himalayan borderland'', Delhi 1970.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: The Role of lama in Central Asian politics, ''Central Asiatic Journal'', XII/1, 1968–69, s. 209–227.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ray, R. A.: Some aspects of the tülku tradition in Tibet, ''The Tibet Journal'', XI/4, 1986, s. 35–51.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, C.: ''Buddhism'', London 1912.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, T. W.: ''Buddhism: A Sketch of the life and teachings of Gautama, the Buddha'', London 1882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: Some monasteries, temples and fortresses in Tibet before 1950, in: ''High peaks, pure earth.'' ''Collected writings on Tibetan history and culture'', (edited by M. Aris), London 1998. ISBN 978-0906026465.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Jo-khang „Cathedral“ of Lhasa, in: Macdonald, A. – Imaeda, Y. (eds.), ''Essais sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 157–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Karma-pa sect: a historical note, ''The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland'', 1958, s. 139–164.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Political role of the four sects in Tibetan history, ''Tibetan Review'', XI/9, 1976, s. 18–23.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H. E.: ''Tibet and its history'', London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Tibet. Geschichte und Schicksal'', Frankfurt – Berlin 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: The Dalai Lamas of Lhasa and their relations with the Manchu emperors of China, 1644–1908, ''T’oung Pao'', II, ser. 2, s. 1–104.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: ''The Life of the Buddha'', London 1884, reprint Peking 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rustomji, N.: ''Enchanted frontiers. Sikkim, Bhutan and India’s North-Eastern borderlands'', Calcutta 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sagaster, K. (ed.): ''Ikonographie und Symbolik des tibetischen Buddhismus'', I–II, Wiesbaden 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sakja-pandita: ''Pokladnice moudrých rčení'', Praha – Litomyšl 2006 (Praha 1984, 1988). ISBN 80-7185-783-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakabpa, W. D.: ''Tibet. A Political history'', New York 1984.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2000. ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakya, Tsering: ''The Dragon in the Land of Snows: A History of modern Tibet since 1947'', London 1998. ISBN 978-0231118149.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shen, Weirong: ''Leben und historische Bedeutung des ersten Dalai Lama dGe ’dun grub pa dpal bzang po (1391–1474)'', Sankt Augustin 2002. ISBN 978-3-8050-0469-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schenk, A.: ''Schamanen auf dem Dach der Welt. Trance, Heilung und Initiation in Kleintibet'', Graz 1994. ISBN 978-3-201-01601-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scherer, K. (ed.): ''Guru Padmasambhava, Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''The Eighty-five siddhas. Ethnography 7'', Stockholm 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''Saviours of mankind, Dalai Lamas and former incarnations of Avalokiteśvara'', I–II, Stockholm 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schulemann, G.: ''Geschichte der Dalai-Lamas'', Leipzig 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Buddhistische Bilderwelt. Ein ikonographisches Handbuch des Mahayana und Tantrayana-Buddhismus'', Köln 1997. ISBN 978-3-424-00897-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Svět buddhistických obrazů. Ikonografická příručka buddhismu mahájány a tantrajána'', Praha 2008. ISBN 978-80-200-1674-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Der historische Buddha'', Köln 1982. ISBN 978-3-424-00727-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sikkim. A Concise chronicle'', Gangtok.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Singh, Harischandra Lal: ''Buddhism in Nepal'', Lalitpur 1990, 2004&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-9993304197.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sinha, N. C.: The Skyabs-mgon, ''Bulletin of Tibetology'', V/2, 1968, s. 29–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sís, V. – Vaniš, J.: ''Der Weg nach Lhasa'', Prag 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''On the road through Tibet'', London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Mao verzus Buddha: postavenie tibetského buddhizmu v Čínskej ľudovej republike v rokoch 1949–1965, in: ''Štát a náboženstvo v Ázii a Afrike'', Bratislava 2006, s. 95–111. ISBN 978-8089104857.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Obnova náboženského života v tibetskom kláštore Labrang, ''Religio'', X/1, 2002, s. 67–82.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Tibetský buddhizmus ako žité náboženstvo, in: Bělka, L. – Kováč, M. (vyd.), ''Normativní a žité náboženství'', Brno 1999, s. 125–136. ISBN 978-8021020474.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M. – Berounský, D.: ''Labrang: tibetský buddhistický kláštor v socialistickej Číne'', Bratislava 2002. ISBN 978-8096886005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Himalayan pilgrimage'', Oxford 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Indo-Tibetan Buddhism. Indian Buddhists and their Tibetan successors'', London 1987. ISBN 978-0877733119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''The Nine ways of bon'', London 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: ''Buddhist Himalaya, Travels and studies in quest of the origins and nature of Tibetan religion'', Oxford 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. – Richardson, H.: ''A Cultural history of Tibet'', London 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: Shrines and temples of Nepal, in: ''Arts asiatiques'', VIII, 1961, seš. 1, s. 3–10; seš. 2, s. 93–120.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L. – Skorupski, T.: ''The Cultural heritage of Ladakh'', Warminster 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snelling, J.: ''Buddhism in Russia'', Shaftesbury 1993. ISBN 978-1852303327.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sogjal Rinpočhe: ''Tibetská kniha o životě a smrti'', Praha 1996. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sönam Gjalcchän: ''Zrcadlo králů. Tibetská kronika 14. století'', Praha 1998. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Söpa, Geshe Lhündup – Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus'', Köln 1977. ISBN 978-3-424-00573-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sørensen, P. K.: ''Divinity secularized, an inquiry into the nature and form of songs ascribed to the sixth Dalai Lama'', Wien 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''La civilisation tibétaine'', Paris 1981 (1962).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Tibetan civilization'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''L’épopée tibétaine de Gesar dans sa version lamaïque de Ling'', Paris 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Recherches sur l’épopée et le barde au Tibet'', Paris 1959.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Vie et chants de ’Brug-pa Kun-legs le yogin'', Paris 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strnad, J. et al.: ''Dějiny Indie'', Praha 2008 (2003). ISBN 978-80-7106-630-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tada Tokan: ''The Thirteenth Dalai Lama'', Tokyo 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 80-7038-263-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Svoboda v exilu'', Praha 1992. ISBN 80-900835-9-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Úvod do buddhismu'', Praha 1990. ISBN 80-85189-04-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho – Carrière, J. C.: ''Síla buddhismu'', Praha 1996. ISBN 80-204-0562-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tarthang Tulku: ''Ancient Tibet'', Berkeley 1986. ISBN 978-0898001464.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: Starověký Tibet, Praha 2006. ISBN 80-7021-844-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tašicchetän et al. (ed.): ''Si-cang [Tibet]'', Beijing 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M.: Songs of the sixth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 13–31.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M. – Kent, J.: ''Karma. Durch Wiedergeburt zur Befreiung'', Düsseldorf 1979. ISBN 978-3-424-00636-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tenpa Zangmo: ''Tibetan-English Dharma vocabulary'', New York [1984].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thoma, Z.: ''Země bohů a démonů'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''History of Buddhist thought'', London 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''The Life of Buddha as legend and history'', London 1927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Ancient folk-literature from North-Eastern Tibet'', Berlin 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Texts and documents concerning Chinese Turkestan'', London 1935–63.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thubten Samphel: The Right to be reborn denied, ''Tibetan Bulletin'', 12/1, January–February 2008, s. 29–30.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thupstan Paldan: ''A Brief guide to the Buddhist monasteries and royal castles of Ladakh'', 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet. Buddhistické umění ze sbírky G.-W. Essena (Katalog výstavy v Mánesu), Praha 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet a Mongolsko, in: ''Willis'', R. (vyd.): ''Mytologie světa'', Praha 1997, s. 102–109. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''The Tibetan Book of the Dead'', Boulder–London 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tibetská kniha mrtvých. Bardo thödol (Vysvobození v bardu skrze naslouchání)'', 4. vyd., Praha 1998 (1991, 2008). – Citováno ''Tibetská kniha mrtvých'' 1998. ISBN 80-85974-51-7''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tomáš, E.: ''Milarepa'', Praha 1999. ISBN 80-85862-33-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toussaint, G. Ch.: ''Le dict de Padma'', Paris 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsering: ''Jokhang temple'', Peking 2000. ISBN 978-7800693144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsongkapa: ''The Principal teachings of Buddhism'', Howell, New Jersey 1988. ISBN 978-0918753090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Geheimnis des Mandala'', Weilheim 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Indo-Tibetica'', Vol. IV, Roma 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Le religioni del Tibet'', Roma 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1980. ISBN 978-0520038561.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibet. Land of snows'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: A Tibetan classification of Buddhist images, according to their style, ''Artibus Asiae'', 22, 1959, s. 179–187.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibetan painted scrolls'', I–III, Roma 1949 (reprint Kyoto 1980).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''The Tombs of the Tibetan kings'', Roma 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G. – Heissig, W.: ''Die Religionen Tibets und der Mongolei'', Stuttgart 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
francouzsky: ''Les religions du Tibet et de la Mongolie'', Paris 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uray, G.: The Old Tibetan verb bon, ''Acta Orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae'', 17, 1964, s. 323–334.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vallée Poussin, L. de la: ''Le bouddhisme'', Paris 1925.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Van Kooij, K. R.: ''Religion in Nepal'', Leiden 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: ''The Buddhism of Tibet or lamaism'', Cambridge 1934 (1894; reprinty 1959, 1971).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: The Buddhist pictorial wheel of life, ''Journal of the Asiatic Society of Bengal'', 61, 1892, s. 133–155.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Fu-žen: ''Si-cang fo-ťiao š’-lüe [Stručné dějiny tibetského buddhismu]'', Si-ning 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang I-nuan: ''Cang-chan fo-süe cch’-tien [Tibetsko-čínský buddhologický slovník]'', Zi-ling (Si-ning) 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Xiangyun: The Qing court’s Tibet connections: Lcang skya Rol pa’i rdo rje and Qianlong emperor, ''Harvard Journal of Asiatic Studies'', LX/1, 2000, s. 125–163.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wanguová, M. B.: ''Buddhismus'', Praha 1996. ISBN 978-8071061847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wenzel, H.: The Legend of the origin of the Tibetan race, in: ''Festgruss an Rudolf von Roth'', Stuttgart 1893, s. 170–172.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, E. T. C.: ''A Dictionary of Chinese mythology'', Shanghai 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie. Od Indie po Japonsko'', Masarykova univerzita, Brno 2002. ISBN 80-210-2978-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie'', I. Od Indie po Mongolsko s přihlédnutím k Přednímu východu, 2., rozšířené a zrevidované vyd., CAD Press, Bratislava 2008. ISBN 978-80-88969-29-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Willis, R. (uspoř.): ''Mytologie světa. Ilustrovaný průvodce'', Praha 1997. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Winkelhöferová, V. – Löwensteinová, M.: ''Encyklopedie mytologie Japonska a Koreje'', Praha 2008. ISBN 80-7277-265-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: Reincarnation: A Political innovation in Tibetan Buddhism, in: Ligeti, L. (ed.), ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 579–586 (Bibliotheca Orientalis Hungarica, 23).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: ''A Tibetan religious geography of Nepal'', Roma 1970 (Serie Orientale Roma, XLII).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wyllie, T. V.: ''The Geography of Tibet according to the 'Dzam-gling-rgyas-bshad'', Roma 1962 (Serie Orientale Roma, XXV).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ya Hanzhang: ''The Biographies of the Dalai Lamas'', Beijing 1991. ISBN 978-7119012674.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zhu Li et al. (ed.): ''Tibet no longer mediaeval'', Beijing 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zürcher, E.: ''Buddhismus, its origin and spread in words, maps and pictures'', London 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žagabpa, W. D.: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2008 (2000). ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žan Kuang-žung: ''C̄ung-kuo cang-čchuan fo-ťiao š’-jüan [Kláštery tibetského buddhismu v Číně]'', Beijing 1994.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žukovskaja, N. L.: ''Lamaizm i rannije formy religii'', Moskva 1976.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=247539</id>
		<title>Tibet:Literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Literatura&amp;diff=247539"/>
		<updated>2025-11-30T13:01:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: nahrán seznam literatury s dohledanými ISBN&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Použitá a doporučená literatura pro [[Tibet:Tibet|Slovník tibetské mytologie a náboženství]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původní seznam literatury od Josefa Kolmaše byl revidován. ISBN byla doplněna na základě dohledání v Souborném katalogu ČR (Národní knihovna ČR), katalogu Německé národní knihovny (Deutsche Nationalbibliothek) a katalogu WorldCat.org (OCLC).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L.: ''Kul’t gor i buddizma v Burjatii'', Moskva 1992. ISBN 5-02-010104-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abajeva, L. L., et al.: ''Buddizm. Slovar’'', Moskva 1992. ISBN 978-5250016575.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ahmad, Zahiruddin: ''Life of the Fifth Dalai Lama'', New Delhi 1999. ISBN 978-8186471470.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Anon: ''Lamaistické božstvo Tára. Únor 1976 v Náprstkově muzeu v Praze (výstavka měsíce)'', Praha 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Argüelles, J. und M.: ''Das grosse Mandala-Buch'', Freiburg 1972, 1984&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-3591000017.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Bhutan. The early history of a Himalayan kingdom'', Warminster 1979. ISBN 978-0856681998.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aris, M.: ''Hidden treasuries and secret lives. A Study of Pemalingpa (1450–1521) and the Sixth Dalai Lama (1683–1706)'', London 1989. ISBN 978-1138992191.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Auboyer, J. – Béguin, G. (eds.): ''Dieux et démons de l’Himalaya. Art du bouddhisme lamaïque'', Paris 1977. ISBN 978-2711800582.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''Milarépa, ses méfaits, ses épreuves, son illumination'', Paris 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bacot, J.: ''La vie de Marpa le Traducteur'', Paris 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Balri-Losang Drashi: A Study of the frescoes of Jangchub Semkye Hall in Samye monastery, ''China Tibetology'', No. 1, March 2006, s. 59–67.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bapat, P. V.: ''2500 years of Buddhism'', New Delhi 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barks, C.: ''Stallion on a frozen lake. Love songs of the sixth Dalai Lama'', Athens (USA) 1992. ISBN 978-0961891657.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Barraux, R.: ''Die Geschichte der Dalai Lamas'', Frechen 1995. ISBN 978-3-530-50001-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bawden, C. R.: ''The Jebtsundampa khutukhtus of Urga'', Wiesbaden 1961 (Asiatische Forschungen, 9).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beckh, H.: ''Buddha und seine Lehre'', Stuttgart 1998. ISBN 978-3-8251-7222-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beer, R.: ''The Encyclopedia of Tibetan Symbols and Motifs'', Boulder 1999. ISBN 978-1570624162.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Symboly tibetského buddhismu'', Praha 2005. ISBN 978-8073416744.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Buddhistická eschatologie. Šambhalský mýtus'', Brno 2004. ISBN 978-8021034914.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Buddhistické kláštery v Burjatsku, ''Universitas'' (Brno) 3, 1994, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: Mýtus o Šambhale a jeho burjatská aktualizace ve 20. století, ''Religio. Revue pro religionistiku'', 10/1 (2002), s. 113–122.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bělka, L.: ''Tibetský buddhismus v Burjatsku'', Brno 2001. ISBN 978-8021027275.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''Portrait of the Dalai Lama'', London 1987 (1946).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bell, Ch.: ''The Religion of Tibet'', New Delhi 1992 (1931). ISBN 978-8120839816.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Berhbaum, E.: ''The Way to Shambhala'', New York 1980. ISBN 978-0961891657.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Der Weg nach Shambala'', Hamburg 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Beyer, S.: ''The Cult of Tara. Magic and ritual in Tibet'', Berkeley – Los Angeles 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bharati, Agehananda: ''Die Tantra-Tradition'', Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bischoff, F. A.: Padmasambhava est-il un personnage historique? in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 27–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bleichtsteiner, R.: ''Die Gelbe Kirche'', Wien 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: Le Lha-'dre bka'-thang, in: Macdonald, A. (ed.), ''Études tibétaines dédiées à la mémoire de Marcelle Lalou'', Paris 1971, s. 29–126.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M.: mKhyen-brce'i dbang-po: La biographie de Padma­sambhava selon la tradition du bSgrags-pa bon, et ses sources, in: Gnoli, G. – Lanciotti, L. (eds.), ''Orientalia Iosephi Tucci Memoriae Dicata'', Roma 1985, s. 111–158.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blondeau, A.-M. – Steinkellner, E. (eds.): ''Reflections on the Mountain. Essays on the History and Social Meaning of the Mountain Cult in Ti­bet and the Himalaya'', Wien 1996. ISBN 978-3700126119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Booz, E. B.: ''Tibet'', Hong Kong 1986. ISBN 978-9622172036.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bouillard, G.: ''Le temple des lamas. Temple lamaïque de Yung Ho Kung à Péking'', Pékin 1931.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M. (ed.): ''Les Dalaï-lamas. Les 14 réincarnations du bodhisattva Avalokiteśvara'', Lausanne 2005. ISBN 978-2828908409.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Feste in Ladakh'', Graz 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brauen, M.: ''Mandala. Posvátný kruh tibetského buddhismu'', Praha 1998. ISBN 978-8072071456.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brewer Lama, W.: ''Sikkim, Darjeeling and Kalimpong'', 1993. ISBN 978-9624215489.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Buddizm i tradicionnyje věrovanija narodov Central’noj Azii'', Novosibirsk 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Budon Rinčendub: ''Istorija buddizma'', Sankt-Peterburg 1999. ISBN 978-5807100252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bunce, F. W.: ''An Encyclopaedia of buddhist deities, demigods, godlings, saints and demons with special focus on iconography attributes, I–III'', New Delhi 1994. ISBN 978-8124600207.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bu-ston Rin-chen-grub: ''History of Buddhism (Chos-ḥbyung)'', I–II, Heidelberg 1931–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cassinelli, C. W. – Ekvall, R. B.: ''A Tibetan principality. The political system of Sa sKya'', Ithaca, New York 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Clark, W.: ''Two lamaistic pantheons'', I–II, New York 1965 (1937).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Coleman, G. A.: ''A Handbook of Tibetan culture'', London 1993. ISBN 978-0712656634.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Buddhism'', its essence and development, Oxford 1957 (1951).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''The Prajñāparamitā literature'', 2. vyd., Tokyo 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Conze, E.: ''Stručné dějiny buddhismu'', Brno 1997. ISBN 978-8072170029.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cornu, P.: ''Padmasambhava. La magie de l’éveil'', Paris 1997. ISBN 978-2020236713.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Craig, M.: ''Kundun, une biographie du dalaï-lama et de sa famille'', Paris 1998. ISBN 978-2911217333.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cybikov, G. C.: ''Cesta k posvátným místům Tibetu'', Praha 2002 (1987). ISBN 978-8072033928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dagyab, Loden Sherab: ''Tibetan religious art. Part I'', Texts, Wiesbaden 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalai-lama XIV: ''My land and my people'', New York – Toronto – London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Mein Leben und mein Volk. Die Tragödie Tibets'', München 1982. ISBN 978-3426036983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalajlama: ''Cesta ke svobodě. Základní učení tibetského buddhismu'', sv. 1, Praha 1997. ISBN 978-8072054664.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
XIV. dalajlama: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 978-8070382639.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Damdinsüren, Ts., The Sixth Dalai Lama Tsangs-Dbyangs Rgya-Mtso, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 32–36.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dan Zeng (ed.): ''A Survey of Tibet'', [Beijing] 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dargyay, E.: Zur Interpretation der mythischen Urgeschichte in den tibetischen Historikern, ''Central Asiatic Journal'', 16/3 (1972), s. 161–177.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Darje, Ngawang Lhundrub: ''La biografia segreta del sesto Dalai Lama (1683–1706)'', Milano 1999. ISBN 978-8879840453.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Das, N.: ''The Dragon country. The general history of Bhutan'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David-Néelová, A.: ''Zakázanou zemí. Cesta Pařížanky do Lhasy'', Kutná Hora 1996. ISBN 978-8090203457.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Filippi, F.: ''An account of Tibet. The travels of Ippolito Desideri of Pistoia S.J., 1712–1727'', London 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
De Jong, J. W.: ''Tibetan Studies'', Swisttal – Odendorf 1994. ISBN 978-3923776252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Demiéville, P.: ''Le concile de Lhasa, une controverse sur le quiétisme entre bouddhistes de l’Inde et de la Chine au VIIe siècle de l’ère chrétienne'', Paris 1952.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Denwood, P.: Stupas of the Tibetan Bonpos, in: Dallapiccola, A. L. (ed.), ''The Stupa, its religious, historical and architectural significance'', Wiesbaden 1980, s. 175–181.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Desideri, I.: ''Cesta do Tibetu'', Praha 2001 (1976). ISBN 978-8072033430.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''A Dictionary of Buddhism'', New York, [s.a.].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodrup Chen: ''The Biography of maha pandita Vimalamitra'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dondup, K.: ''Songs of the sixth Dalai Lama'', Dharamsala 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Douglas, N. – White, M.: ''Karmapa: The Black hat lama of Tibet'', London 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dudjom Rinpoche: ''The History and fundamentals of the Nyingma school'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Egyed, A.: ''The eighty-four siddhas. A Tibetan blockprint from Mongolia'', Budapest 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eimer, H.: T’e’u rang mdos ma, in: ''Serta Tibeto-Mongolica'' (Festschrift Heissig), Wiesbaden 1973, s. 47–87.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ekvall, R. B.: ''Religious observances in Tibet'', Chicago – London 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Emunds, T. O.: ''Bhutan. Land of the Thunder dragon'', London 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Essen, G.-W. – Thingoo, Tsering Tashi: ''Die Götter des Himalaya. Buddhistische Kunst Tibets'', I–II, München 1989. ISBN 978-3791309941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Das tibetische Buch der grossen Befreiung'', München 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evans-Wentz, W. Y.: ''Milaräpa, velký tibetský jógin'', Praha 1996. ISBN 80-85202-28-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Farrer-Halls, G.: ''Die Welt des Dalai Lama, eine Innenansicht seines Lebens, seines Volkes und seiner Visionen'', Neuhausen am Rheinfall 1998. ISBN 978-3-908645-88-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fa-sien: ''Zápisky o buddhistických zemích'', Praha 1995 (1972). ISBN 80-901603-8-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Feigon, Lee: ''Demystifying Tibet. Unlocking the secrets of the Land of Snows'', London 1999 (1996). ISBN I 978-1861971487.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ferrari, A.: ''Mk'yen brtse’s guide to the holy places of Central Tibet'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filchner, W.: ''Kum Bum. Lamaistisches Leben und Treiben'', Zürich 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J. et al.: ''Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky'', Praha 2003. ISBN 80-7106-657-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filipský, J.: ''Encyklopedie indické mytologie'', Praha 2007 (1998). ISBN 978-80-7277-348-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fišer, Z.: ''Buddha'', Praha 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Forman, W. – Rintschen, B.: ''Lamaistické Tanzmasken'', Leipzig 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
The Fourteenth Dalai Lama: ''An Introduction to Buddhism'', New Delhi 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ga, Zangjia: ''Tibetan religions'', Beijing 2003. ISBN 978-7508502328.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerasimova, K. M.: ''Tradicionnyje verovanija tibetcev v kul’tovoj sisteme lamaizma'', Novosibirsk 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Getty, A.: ''The Gods of Northern Buddhism'', Oxford 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Glasenapp, H. von: ''Der Buddhismus – eine atheistische Religion'', München 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goepper, R. – Poncar-Lutterbeck, B. – Poncar, J.: ''Alchi. Buddha, goddesses, mandalas, murals in a monastery of the western Himalaya'', Köln 1984. ISBN 978-0691011834.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goldstein, M. C. – Kapstein, M. T. (eds.): ''Buddhism in contemporary Tibet: Religious Revival And Cultural Identity'', Berkeley – Los Angeles 1998 (Delhi 1999).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gordon, A. K.: ''The Iconography of Tibetan Lamaism'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Foundations of Tibetan mysticism'', London 1959.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Grundlagen tibetischer Mystic'', Zürich – Stuttgart 1966.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 80-85213-37-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Govinda, Anagarika: ''Mandala'', Zürich 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Posvátná místa království tibetského. Báje a pověsti od Kailásu po Šambhalu'', Praha 2001. ISBN 80-7207-381-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gruschke, A.: ''Tibetské mýty a legendy'', Praha 2001. ISBN 80-7207-380-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Grünwedel, A.: ''Mythologie des Buddhismus in Tibet und der Mongolei'', Leipzig 1900 (Osnabrück 1970).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''The Life and teaching of Nāropa'', Oxford 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tantra als Lebensanschauung'', Weilheim 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V.: ''Tibetan Buddhism Without Mystification'', Leiden 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guenther, H. V. – Trungpa, Tschogyam: ''Tantra in Licht der Wirklichkeit'', Freiburg 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Gurbum aneb Sto tisíc písní jógina Milaräpy'', Praha 2009. ISBN 978-80-200-1681-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Guruge, A. W. P. – Ahir, D. C.: ''Buddhism's contribution to the world culture and civilization'', New Delhi [1977].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: ''The Yar-lung dynasty. A Study with particular regard to the contribution by myths and legends to the history of ancient Tibet and the origin and nature of its kings'', Copenhagen 1969.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haarh, E.: The Zhang-zhung language. A Grammar and dictionary of the unexplored language of the Tibetan bonpos, ''Acta Jutlandica'', 40/1 (1968), s. 1–43.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackin, J.: ''Mythologie du lamaïsme'', Paris 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hackmann, H.: ''Buddhism as a religion'', London 1910.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hagen, T.: ''The Kingdom in the Himalayas'', New York 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hal: ''Lamaistický kult. Květen 1979 v Náprstkově muzeu v Praha (výstavka měsíce)'', Praha 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''Götter im Wandel: Gesammelte Aufsätze zum Synkretismus der mongolischen Volksreligion'', Wiesbaden 1996. ISBN 978-3-447-03702-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heissig, W.: ''The Religions of Mongolia'', Berkeley – Los Angeles 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Heller, A.: Historic and iconographic aspects of the protective deities Srung-ma dmar-nag, ''Tibetan Studies'', Vol. 2, Naritasan Shinshoji 1992, s. 479–492.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Henss, M.: ''Kalachakra'', Zürich 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Himmelsstier und Gletschlerlöwe. Mythen'', Sagen und Fablen aus Tibet, Eisenach – Kassel 1955.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: ''Mythen und Mysterien der Tibeter'', Köln 1988. ISBN 978-3-88400-112-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hermanns, M.: Schöpfungs- und Abstammungsmythen der Tibeter, ''Anthropos'', 41–44, 1946–49, s. 275–298 a 817–847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Herrmann-Pfandt, A.: ''Untersuchungen zur Religionsgeschichte und Mythologie der dakinis im indotibetischen Raum'', Bonn 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirschberg, H.: ''Ladakh'', das andere Tibet, München 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Quellen zur Geschichte der tibetischen Bon-Religion'', Wiesbaden 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''La religione bon tibetana'', Roma 1943.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: ''Die Religionen Tibets'', Freiburg – München 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1961, 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Symbolik der tibetischen Religionen und des Schamanismus, in: Herrmann, F., ''Symbolik der Religionen'', XII, Stuttgart 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hoffmann, H.: Zur Literatur der bon-po, ''Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft'', 94, 1940, s. 169–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J. (ed.): ''Tantra in Tibet'', Köln 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus. Sūtra und tantra'', Jagerndorf 1988. ISBN 978-3-924045-07-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''Buddhism'', London 1951, reprint 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Humphreys, Ch.: ''A Popular dictionary of buddhism'', New York 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hyder, P.: The Dalai Lamas and the Mongols, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 3–12.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Chán Geser, vládca desiatich svetových strán. Príbehy zo starého Tibetu, ako si ich rozprávali Mongoli'', Praha 1994. ISBN 978-8085905021.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chandra, Lokesh: ''Buddhist iconography of Tibet'', I–II, Kyoto 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chattopadhyaya, Alaka: ''Atīśa and Tibet'', Calcutta 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chayet, A.: ''Les temples de Jehol et leurs modèles tibétains'', Paris 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chogay, T. R.: ''The History of the Sakya tradition'', Bristol 1983. ISBN 978-0950911908.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ishihama, Yumiko: On the dissemination of the belief in the Dalai Lama as a manifestation of the bodhisattva Avalokitesvara, ''Acta Asiatica'', LXIV, 1993, s. 38–56.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ja, Chan-čang: ''Ta-laj-la-ma čuan [Biografie dalajlamů]'', Pej-ťing 1984 (1963).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jádro transcendentální moudrosti, Praha 1992. ISBN 978-8090122529.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jicno, Jiangbian: ''Ling Gesar epos'', Peking 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jie, Sing-šeng (ed.): ''Si-cang mien-ťü i-šu [Umění tibetských masek]'', Čchung-čching 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinpa, Thupten: ''Self, reality and reason in Tibetan philosophy. Tsongkhapa’s quest for the „Middle View“'', Richmond 2000. ISBN 978-1135024505.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jísl, L. – Šis, V. – Vaniš, J.: ''Tibetische Kunst'', Prag 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jongdän, Lama – David-Néelová, A.: ''Mipam lama s Paterou moudrostí'', Praha 1990 (1937); Kutná Hora 2000. ISBN 80-86359-02-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Encyklopedie bohů'', Praha 1997. ISBN 80-7207-087-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jordan, M.: ''Světové mýty'', Praha 1997. ISBN 80-7207-102-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jung, C. G.: ''Mandala'', Olten – Freiburg 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kahlen, W.: Tibets Leonardo, in: ''VDI Nachrichten magazin'', 11/90, s. 90–100.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
bsKal-bzang-rgyal: A Study of mchod-rtens (Tibetan stupas), ''China Tibetology'', March 2008, No. 1, s. 18–27.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karan, P. – Jenkins, W. M. Jr.: ''Himalayan kingdoms: Bhutan, Sikkim, and Nepal'', New Jersey 1963.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karma Thinley: ''The history of the sixteen karmapas of Tibet'', Boulder 1980. ISBN 978-1570626449.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, H.: ''Early Sino-Tibetan art'', Warminster 1975. ISBN 978-0856680236.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: Lang Darma and his rule, in: McKay, A. (ed.), ''Tibet and her neighbours. A History'', London 2003. ISBN 978-3883757186.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, Samten: ''Secret visions of the Fifth Dalai Lama'', London 1988. ISBN 978-0906026205.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: L’apparition du petit homme tête-noire. (Création et procréation des Tibétains selon un mythe indigène), ''Journal Asiatique'', 274/1–2, 1986, s. 79–138.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The arrow and the spindle. Studies in history, myths, rituals and beliefs'', Kathmandu 1998. ISBN 978-9994655014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: Early evidence for the existence of bon as a religion in the royal period, in: Steinkellner, E. – Tauscher, H. (eds.), ''Contributions on Tibetan and Buddhist religion and philosophy'', Vol. 2, Vienna, 1983, s. 89–106.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: A General introduction to the history and doctrines of bon, ''Memoirs of the Research Department of the Toyo Bunko (Tokyo)'', No. 23, 1975, s. 171–218.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Great perfection'', Leiden 1988. ISBN 978-9004087927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''The Treasury of good sayings: A Tibetan history of bon'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karmay, S. G.: ''Three sacred bon dances ('cham)'', Solan (India) 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karow, O.: ''Symbolik des Buddhismus'', Stuttgart 1989. ISBN 978-3-7772-8909-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: Die Äbte von Dga’-ldan, ''Zentralasiatische Studien'' (Wiesbaden), 4, 1970, s. 239–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kaschewsky, R.: ''Das Leben des lamaistischen heiligen Tsongkhapa (1357–1419)'', I–II, Wiesbaden 1971.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Khetsun Sangpo Rinpoche: Life and times of the eighth to twelfth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VII/1–2, 1982, s. 47–55.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klafkowski, P.: ''The secret deliverance of the sixth Dalai Lama as narrated by Dharmatāla'', Wien 1979. (Wiener Studien zur Tibetologie und Buddhismuskunde, Heft 3).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kloetzli, W. R.: ''Buddhist cosmology: science and theology in the images of motion and light'', Delhi 1983. ISBN 978-8120804630.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kočetov, A. N.: ''Lamaizm'', Moskva 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Buddhistická svatá písma. Šestnáct arhatů'', Praha 1995. ISBN 80-85809-23-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''A Genealogy of the kings of Derge'', Prague 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Chinese studies on Tibetan culture'', New Delhi 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Iconography of the Derge Kanjur and Tanjur'', New Delhi 2002 (1978). ISBN 978-8179360019.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Jäschkeana (A Contribution to the bibliography of Tibetan and bible studies), ''Archiv orientální'', 60, 1992, s. 113–127.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Prague collection of Tibetan prints from Derge'', I–III, Prague 1971–96.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Smrt a pohřbívání u Tibeťanů'', Brno 2003 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 12). ISBN 978-8086258386.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Suma tibetského písemnictví'', Praha 2004. ISBN 80-7203-592-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet'', in: Prameny života. Obraz člověka ve starých kulturách, Praha 1982, s. 273–291.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
totéž in: ''Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích'', Praha 1997, s. 327–350. ISBN 978-8070212233.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet: Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004. ISBN 80-7203-627-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: ''Tibet z antropologické perspektivy'', Brno 2002 (Panoráma biologické a sociokulturní antropologie, 11). ISBN 978-8086258317.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J.: Tibetský buddhismus aneb lamaismus, in: Tibet: ''Dějiny a duchovní kultura'', Praha 2004, s. 164–172. ISBN 978-8072036271.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Šron, G. S.: Works on Tibet by members of the Leningrad Department of the Oriental Institute of the Academy of Sciences of the Soviet Union. 1968–1980 (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 50/2, 1982, s. 174–184.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Štroblová, J.: ''Černý mrak v bílém. Tibetská lidová poezie'', Praha 2005³ (1976). ISBN 978-8070216873.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Vančiková, C. P.: Tibetologica Buryatica (A Contribution to the bibliography of Tibet), ''Archiv orientální'', 58/1, 1990, s. 60–75.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, J. – Zbavitel, D. – Grolová, I.: ''Svět tibetského buddhismu'', Praha 1996. ISBN 978-8085871883.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krása, M. et al.: ''Nepál – Bhútán'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Aspects of the Origin of the Buddhist Tradition in Tibet, ''Numen'', 19/1, 1972, s. 22–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: ''The Bon Religion of Tibet. The Iconography of a Living Tradition'', London 1995. ISBN 978-1570621864.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Bön of Tibet. The Historical Enigma of a Monastic Tradition, in: Fürer-Haimendorf, Ch. von (ed.), ''The Renaissance of Tibetan Civilization'', Oracle, Ariz. 1990, s. 114–119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: The Canon of the Tibetan bonpos, ''Indo-Iranian Journal'', 16/1–2, 1974, s. 18–56 a 96–144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Cosmogonic Myths of Tibet, in: Bonnefoy, Y. – Doniger, W. (eds.), ''Mythologies'', Vol. II, Chicago 1991, s. 1079–1082. ISBN 978-0226064567.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Croyance populaires et folklores au Tibet, in: Akoun, A. (ed.), ''Mythes et croyances du monde entier'', Paris 1985. ISBN 978-2850320972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Dualism in Tibetan Cosmogonic Myths and the Question of Iranian Influence, in: Beckwith, Ch. I. (ed.), ''Silver on lapis. Tibetan Literary Culture and History'', Bloomington 1987, s. 163–174.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Remarques sur l’administration d’un monastère bon-po, ''Journal Asiatique'', 1970, s. 187–192.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: Shakyamuni in the Bon Religion, ''Temenos'', 25, 1989, s. 33–40.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvaerne, P.: [1] Tibet. La mythologie. Introduction au problème; [2] Origines. Leur importance dans la mythologie tibétaine; [3] Cosmogoniques (mythes). Au Tibet; [4] Anthropogoniques (mythes). Au Tibet; [5] Royauté divine. Au Tibet, in: ''Dictionnaire des mythologies'', Flammarion, Paris, s. 1–38. 978-2080121837.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyčanov, Je. I. – Savickij, L. S.: ''Ljudi i bogi Strany sněgov. Očerk istorii Tibeta i jego kul’tury'', Moskva 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lalou, M.: ''Les religions du Tibet'', Paris 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lama Góvinda: ''Základy tibetské mystiky'', Praha 1994. ISBN 978-8085213379.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: ''Die Werke des Regenten Sangs rgyas rgya mc'o (1653–1705)'', Berlin 1976.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lange, K.: Über die Präexistenzzen der Dalai-Lamas. Versuch einer kritischen Analyse tibetisch-buddhistischer Quellen, ''Jahrbuch des Museums für Völkerkunde zu Leipzig'', XXVI, 1969, s. 205–228.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Das Bild als Symbol im Tantrismus'', München 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Eine Ikonographie des tibetischen Buddhismus'', Graz 1979. ISBN 978-3-201-01092-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: ''Geheimlehren tibetischer Totenbücher'', Freiburg 1975. ISBN 978-3-591-08010-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: gYu-thog-pa and Tibetan healing deities, ''Sandoz Bulletin'', 32, 1972, s. 11–22.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Initiations-rituale des tibetischen Totenbuches, ''Asiatische Studien'', 24/1–2, 1970, s. 10–24.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Tse-ring-ma. Die Berggöttin des langen Lebens und ihr Gefolge, ''Ethnologische Zeitschrift'', 2, 1972, s. 259–269.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lauf, D. I.: Zur Ikonographie einiger Gottheiten der tibetischen Bon religion, ''Ethnologische Zeitschrift'', 1, 1971, s. 27–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Law, B. C.: ''The Doctrine of Buddha'', Amsterdam 1937.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus'', Olomouc 1996 (Praha 1948). ISBN 80-7198-062-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lesný, V.: ''Buddhismus pálijského kánonu'', Kladno 1921.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lessing, F. D.: ''Yung-ho-kung. An Iconography of the lamaist cathedral in Peking, with notes on lamaist mythology and cult'', Stockholm 1942.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Lexikon der östlichen Weisheitslehren'', München 1986. ISBN 978-3-502-67404-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Lexikon východní moudrosti'', Olomouc 1996. ISBN 80-7198-168-0''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lhalungpa, Lobsang P.: ''The Life of Milarepa'', London 1977. ISBN 80-7205-536-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Li An-che: ''History of Tibetan Buddhism: A Study in the field'', Beijing 1994. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ling, T. O.: ''A Dictionary of buddhism'', New York 1972. ISBN 978-0586083253.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Chenghang et al. (vyd.): ''A Pleasure trip to Tibet'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Liu Lei: ''Tibet. Selected works of photos'', Beijing 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lo Bue, E. – Ricca, F.: ''Gyantse revisited'', Firenze 1990. ISBN 978-8871660622.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Příběh buddhismu. Průvodce dějinami buddhismu a jeho učením'', Brno 2003. ISBN 80-86598-54-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lopez, D. S. Jr.: ''Religions of Tibet in practice'', Princeton 1997.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lowenstein, T.: ''Buddhova vize'', Praha 1997. ISBN 80-85809-59-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lucas, H.: ''Lamaistische Masken. Der Tanz der Schreckengötter'', Kassel 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: La naissance du monde au Tibet, in: ''La Naissance du monde'', Sources Orientales, 1, Paris 1959, s. 417-452.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Macdonald, A.: Un portrait du cinquieme dalai lama, in: ''Essays sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 120-156.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Prima della tempesta. Tibet 1937 e 1948'', Arcidosso 1990. ISBN 978-8878340268.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Maraini, F.: ''Segreto Tibet'', Milano 1998 – Citováno Maraini 2005.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Skrytý Tibet'', Praha – Litomyšl 2005. ISBN 80-7185-646-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martin, D.: ''Mandala cosmogony'', Wiesbaden 1994 (Asiatische Forschungen, 124). ISBN 978-3-447-03410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Martynov, A. S.: On the status of the fifth Dalai Lama, in: ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 289–294.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Material’naja i duchovnaja kul’tura Kalmykov'', Elista 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McKay, A. (ed.): ''The History of Tibet'', I–III, London – New York 2003. ISBN 978-0700715084.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mehra, G. N.: ''Bhutan – Land of the peaceful dragon'', New Delhi 1974.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meyer, F.: The Potala palace of the Dalai lamas in Lhasa, ''Orientations'', XVIII/7, 1987, s. 14–33.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Michael, F.: ''Rule by incarnation'', ''Tibetan Buddhism and its role in society and state'', Boulder 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miller, R. J.: ''Monasteries and culture change in Inner Mongolia'', Wiesbaden 1959 (Asiatische Forschungen, 2).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Buddhismus'', Ostrava 1997. ISBN 80-86058-41-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Malá encyklopedie buddhismu'', Praha 2002 (1997) – Citováno Miltner 1997. ISBN 80-208-0394-7.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
též jako elektronický zdroj: Slovník buddhismu, in: Nešpor, Zdeněk R. (ed.), ''Religionistická encyklopedie'', Sociologický ústav AV ČR, Praha 2024. Dostupné z https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php/Buddh&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Miltner, V.: ''Vznik a vývoj buddhismu'', Praha 2001. ISBN 80-7021-410-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mookerjee, Ajit – Khanna, Madhu: ''Die Welt des Tantra in Bild und Deutung'', Bern – München – Wien 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''Path of the bodhisattva warrior. The Life and teaching of the thirteenth Dalai Lama'', Ithaca, N. Y. 1988. ISBN 978-0937938553.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mullin, G.: ''La morte nella tradizione tibetana'', Roma 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Namkhai Norbu (ed.): ''Gangs Ti se’i dkar chag. A bon-po story of the sacred mountain Ti-se and the Blue Lake Ma-pang'', Roma 1989.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nawang Tsering: ''Buddhism in Ladakh'', Delhi 1979.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Oracles and demons of Tibet. The Cult and iconography of the Tibetan protective deities'', Graz 1975 (1956).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebesky-Wojkowitz, R. de: ''Where the gods are mountains'', London 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nietupski, P. K.: ''Labrang: A Tibetan buddhist monastery at the crossroads of four civilizations'', Ithaca, N. Y. 1999. ISBN 978-1559390903.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nyanasatta Thera: ''Základy buddhismu'', Praha 1992.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olcott, H. S.: ''Buddhistický katechismus'', Praha 1996. ISBN 80-85835-52-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oldenberg, H.: ''Buddha. Sein Leben, seine Lehre, seine Gemeinde'', Berlin 1881.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Ancient Bhutan. A Study of early Buddhism in the Himalaya'', Zürich 1979. ISBN 978-3855151011.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Perlen alttibetischer Literatur'', Basel 1967. ISBN ISBN nedostupné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olschak, B. C.: ''Tibet. Erde der Götter. Vergessene Geschichte, Mythos und Saga'', Zürich 1960.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Contributo allo studio dell’ insegnamento di Ma gcig Lab sgron'', Napoli 1987.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orofino, G.: ''Insegnamenti tibetani su morte e liberazione'', Roma 1985.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Sacred Tibetan teachings on death and liberation'', Bridport 1999. ISBN 978-1853270499.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Padmasambhava, Guru: ''Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pal, Pratapaditya: ''Tibetan paintings. A Study of Tibetan thankas'', London 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pander, E.: Das Pantheon des Tschangtscha hutuktu. Ein Beitrag zur Ikonographie des Lamaismus, ''Veröffentlichungen aus dem Königlichen Museum für Völkerkunde (Berlin)'', 1/2–3, 1890, s. 45–116.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Parnov, Je.: ''Bogi lotosa. Kritičeskije zametki o mifach, věrovanijach i mistike Vostoka'', Moskva 1980.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''China and Tibet in the early 18th century, history of the establishment of Chinese protectorate in Tibet'', Leiden 1972 (1950).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas, a chronological study, in: ''Selected papers on Asian history'', Roma 1988, s. 125–148.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: The Dalai-Lamas and regents of Tibet, a chronological study, ''T’oung Pao'', XL/1949, s. 368–394.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''The Kingdom of Ladakh c. 950–1842 A.D.'', Roma 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Petech, L.: ''Medieval history of Nepal (c. 750–1480)'', Roma 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pommaret, F.: ''Lhasa, lieu de divin'', Genève 1997. ISBN 2-88086-184-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poncar, J. – Keay, J.: ''Tor zum Himmel. Tibet'', Köln 1988. ISBN 978-3-8025-2177-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Powers, J.: ''Introduction to Tibetan buddhisms'', Ithaca, N. Y. 1995.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prats, R.: ''Contributo allo studio biografico dei primi gter-ston'', Napoli 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Procházka, L.: ''Buddha a jeho učení'', Praha 1926.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Psichologičeskije aspekty buddizma'', Novosibirsk 1986.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Raghu Vira – A.: ''Lokesh Chandra: A New Tibeto-Mongol pantheon'', I–XX, New Delhi 1961–72.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: ''The Himalayan borderland'', Delhi 1970.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rahul, R.: The Role of lama in Central Asian politics, ''Central Asiatic Journal'', XII/1, 1968–69, s. 209–227.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ray, R. A.: Some aspects of the tülku tradition in Tibet, ''The Tibet Journal'', XI/4, 1986, s. 35–51.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, C.: ''Buddhism'', London 1912.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rhys Davids, T. W.: ''Buddhism: A Sketch of the life and teachings of Gautama, the Buddha'', London 1882.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: Some monasteries, temples and fortresses in Tibet before 1950, in: ''High peaks, pure earth.'' ''Collected writings on Tibetan history and culture'', (edited by M. Aris), London 1998. ISBN 978-0906026465.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Jo-khang „Cathedral“ of Lhasa, in: Macdonald, A. – Imaeda, Y. (eds.), ''Essais sur l’art du Tibet'', Paris 1977, s. 157–188.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Karma-pa sect: a historical note, ''The Journal of the Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland'', 1958, s. 139–164.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H.: The Political role of the four sects in Tibetan history, ''Tibetan Review'', XI/9, 1976, s. 18–23.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Richardson, H. E.: ''Tibet and its history'', London 1962.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
německy: ''Tibet. Geschichte und Schicksal'', Frankfurt – Berlin 1964.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: The Dalai Lamas of Lhasa and their relations with the Manchu emperors of China, 1644–1908, ''T’oung Pao'', II, ser. 2, s. 1–104.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rockhill, W. W.: ''The Life of the Buddha'', London 1884, reprint Peking 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rustomji, N.: ''Enchanted frontiers. Sikkim, Bhutan and India’s North-Eastern borderlands'', Calcutta 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sagaster, K. (ed.): ''Ikonographie und Symbolik des tibetischen Buddhismus'', I–II, Wiesbaden 1983.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sakja-pandita: ''Pokladnice moudrých rčení'', Praha – Litomyšl 2006 (Praha 1984, 1988). ISBN 80-7185-783-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakabpa, W. D.: ''Tibet. A Political history'', New York 1984.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2000. ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shakya, Tsering: ''The Dragon in the Land of Snows: A History of modern Tibet since 1947'', London 1998. ISBN 978-0231118149.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shen, Weirong: ''Leben und historische Bedeutung des ersten Dalai Lama dGe ’dun grub pa dpal bzang po (1391–1474)'', Sankt Augustin 2002. ISBN 978-3-8050-0469-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schenk, A.: ''Schamanen auf dem Dach der Welt. Trance, Heilung und Initiation in Kleintibet'', Graz 1994. ISBN 978-3-201-01601-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Scherer, K. (ed.): ''Guru Padmasambhava, Die Geheimlehre Tibets'', München 1998. ISBN 978-3-466-20439-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''The Eighty-five siddhas. Ethnography 7'', Stockholm 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schmidt, T.: ''Saviours of mankind, Dalai Lamas and former incarnations of Avalokiteśvara'', I–II, Stockholm 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schulemann, G.: ''Geschichte der Dalai-Lamas'', Leipzig 1958.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Buddhistische Bilderwelt. Ein ikonographisches Handbuch des Mahayana und Tantrayana-Buddhismus'', Köln 1997. ISBN 978-3-424-00897-5.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: ''Svět buddhistických obrazů. Ikonografická příručka buddhismu mahájány a tantrajána'', Praha 2008. ISBN 978-80-200-1674-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schumann, H. W.: ''Der historische Buddha'', Köln 1982. ISBN 978-3-424-00727-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Sikkim. A Concise chronicle'', Gangtok.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Singh, Harischandra Lal: ''Buddhism in Nepal'', Lalitpur 1990, 2004&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;. ISBN 978-9993304197.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sinha, N. C.: The Skyabs-mgon, ''Bulletin of Tibetology'', V/2, 1968, s. 29–32.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sís, V. – Vaniš, J.: ''Der Weg nach Lhasa'', Prag 1956.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''On the road through Tibet'', London.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Mao verzus Buddha: postavenie tibetského buddhizmu v Čínskej ľudovej republike v rokoch 1949–1965, in: ''Štát a náboženstvo v Ázii a Afrike'', Bratislava 2006, s. 95–111. ISBN 978-8089104857.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Obnova náboženského života v tibetskom kláštore Labrang, ''Religio'', X/1, 2002, s. 67–82.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M.: Tibetský buddhizmus ako žité náboženstvo, in: Bělka, L. – Kováč, M. (vyd.), ''Normativní a žité náboženství'', Brno 1999, s. 125–136. ISBN 978-8021020474.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slobodník, M. – Berounský, D.: ''Labrang: tibetský buddhistický kláštor v socialistickej Číne'', Bratislava 2002. ISBN 978-8096886005.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Himalayan pilgrimage'', Oxford 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''Indo-Tibetan Buddhism. Indian Buddhists and their Tibetan successors'', London 1987. ISBN 978-0877733119.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D.: ''The Nine ways of bon'', London 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: ''Buddhist Himalaya, Travels and studies in quest of the origins and nature of Tibetan religion'', Oxford 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. – Richardson, H.: ''A Cultural history of Tibet'', London 1968.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L.: Shrines and temples of Nepal, in: ''Arts asiatiques'', VIII, 1961, seš. 1, s. 3–10; seš. 2, s. 93–120.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snellgrove, D. L. – Skorupski, T.: ''The Cultural heritage of Ladakh'', Warminster 1977.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snelling, J.: ''Buddhism in Russia'', Shaftesbury 1993. ISBN 978-1852303327.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sogjal Rinpočhe: ''Tibetská kniha o životě a smrti'', Praha 1996. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sönam Gjalcchän: ''Zrcadlo králů. Tibetská kronika 14. století'', Praha 1998. ISBN 80-7205-006-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Söpa, Geshe Lhündup – Hopkins, J.: ''Der tibetische Buddhismus'', Köln 1977. ISBN 978-3-424-00573-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sørensen, P. K.: ''Divinity secularized, an inquiry into the nature and form of songs ascribed to the sixth Dalai Lama'', Wien 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''La civilisation tibétaine'', Paris 1981 (1962).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''Tibetan civilization'', London 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''L’épopée tibétaine de Gesar dans sa version lamaïque de Ling'', Paris 1956.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Recherches sur l’épopée et le barde au Tibet'', Paris 1959.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stein, R. A.: ''Vie et chants de ’Brug-pa Kun-legs le yogin'', Paris 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strnad, J. et al.: ''Dějiny Indie'', Praha 2008 (2003). ISBN 978-80-7106-630-9.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tada Tokan: ''The Thirteenth Dalai Lama'', Tokyo 1965.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''O Tibetu a tibetském buddhismu'', Praha 1992. ISBN 80-7038-263-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Svoboda v exilu'', Praha 1992. ISBN 80-900835-9-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho: ''Úvod do buddhismu'', Praha 1990. ISBN 80-85189-04-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tändzin Gjamccho – Carrière, J. C.: ''Síla buddhismu'', Praha 1996. ISBN 80-204-0562-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tarthang Tulku: ''Ancient Tibet'', Berkeley 1986. ISBN 978-0898001464.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
česky: Starověký Tibet, Praha 2006. ISBN 80-7021-844-4.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tašicchetän et al. (ed.): ''Si-cang [Tibet]'', Beijing 1985.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M.: Songs of the sixth Dalai Lama, ''The Tibet Journal'', VI/4, 1981, s. 13–31.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tatz, M. – Kent, J.: ''Karma. Durch Wiedergeburt zur Befreiung'', Düsseldorf 1979. ISBN 978-3-424-00636-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tenpa Zangmo: ''Tibetan-English Dharma vocabulary'', New York [1984].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thoma, Z.: ''Země bohů a démonů'', Praha 1984.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''History of Buddhist thought'', London 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, E. J.: ''The Life of Buddha as legend and history'', London 1927.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Ancient folk-literature from North-Eastern Tibet'', Berlin 1957.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thomas, F. W.: ''Texts and documents concerning Chinese Turkestan'', London 1935–63.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thubten Samphel: The Right to be reborn denied, ''Tibetan Bulletin'', 12/1, January–February 2008, s. 29–30.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Thupstan Paldan: ''A Brief guide to the Buddhist monasteries and royal castles of Ladakh'', 1982.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet. Buddhistické umění ze sbírky G.-W. Essena (Katalog výstavy v Mánesu), Praha 1990.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet a Mongolsko, in: ''Willis'', R. (vyd.): ''Mytologie světa'', Praha 1997, s. 102–109. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''The Tibetan Book of the Dead'', Boulder–London 1975.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tibetská kniha mrtvých. Bardo thödol (Vysvobození v bardu skrze naslouchání)'', 4. vyd., Praha 1998 (1991, 2008). – Citováno ''Tibetská kniha mrtvých'' 1998. ISBN 80-85974-51-7''.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tomáš, E.: ''Milarepa'', Praha 1999. ISBN 80-85862-33-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toussaint, G. Ch.: ''Le dict de Padma'', Paris 1933.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsering: ''Jokhang temple'', Peking 2000. ISBN 978-7800693144.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tsongkapa: ''The Principal teachings of Buddhism'', Howell, New Jersey 1988. ISBN 978-0918753090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Geheimnis des Mandala'', Weilheim 1972.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Indo-Tibetica'', Vol. IV, Roma 1941.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Le religioni del Tibet'', Roma 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
anglicky: ''The Religions of Tibet'', London 1980. ISBN 978-0520038561.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibet. Land of snows'', New York 1967.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: A Tibetan classification of Buddhist images, according to their style, ''Artibus Asiae'', 22, 1959, s. 179–187.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''Tibetan painted scrolls'', I–III, Roma 1949 (reprint Kyoto 1980).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G.: ''The Tombs of the Tibetan kings'', Roma 1950.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tucci, G. – Heissig, W.: ''Die Religionen Tibets und der Mongolei'', Stuttgart 1970.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
francouzsky: ''Les religions du Tibet et de la Mongolie'', Paris 1973.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uray, G.: The Old Tibetan verb bon, ''Acta Orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae'', 17, 1964, s. 323–334.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vallée Poussin, L. de la: ''Le bouddhisme'', Paris 1925.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Van Kooij, K. R.: ''Religion in Nepal'', Leiden 1978.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: ''The Buddhism of Tibet or lamaism'', Cambridge 1934 (1894; reprinty 1959, 1971).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Waddell, L. A.: The Buddhist pictorial wheel of life, ''Journal of the Asiatic Society of Bengal'', 61, 1892, s. 133–155.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Fu-žen: ''Si-cang fo-ťiao š’-lüe [Stručné dějiny tibetského buddhismu]'', Si-ning 1991.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang I-nuan: ''Cang-chan fo-süe cch’-tien [Tibetsko-čínský buddhologický slovník]'', Zi-ling (Si-ning) 1988.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wang Xiangyun: The Qing court’s Tibet connections: Lcang skya Rol pa’i rdo rje and Qianlong emperor, ''Harvard Journal of Asiatic Studies'', LX/1, 2000, s. 125–163.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wanguová, M. B.: ''Buddhismus'', Praha 1996. ISBN 978-8071061847.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wenzel, H.: The Legend of the origin of the Tibetan race, in: ''Festgruss an Rudolf von Roth'', Stuttgart 1893, s. 170–172.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, E. T. C.: ''A Dictionary of Chinese mythology'', Shanghai 1932.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie. Od Indie po Japonsko'', Masarykova univerzita, Brno 2002. ISBN 80-210-2978-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Werner, K.: ''Náboženské tradice Asie'', I. Od Indie po Mongolsko s přihlédnutím k Přednímu východu, 2., rozšířené a zrevidované vyd., CAD Press, Bratislava 2008. ISBN 978-80-88969-29-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Willis, R. (uspoř.): ''Mytologie světa. Ilustrovaný průvodce'', Praha 1997. ISBN 80-7209-034-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Winkelhöferová, V. – Löwensteinová, M.: ''Encyklopedie mytologie Japonska a Koreje'', Praha 2008. ISBN 80-7277-265-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: Reincarnation: A Political innovation in Tibetan Buddhism, in: Ligeti, L. (ed.), ''Proceedings of the Csoma de Kőrös Memorial Symposium'', Budapest 1978, s. 579–586 (Bibliotheca Orientalis Hungarica, 23).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wylie, T.: ''A Tibetan religious geography of Nepal'', Roma 1970 (Serie Orientale Roma, XLII).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wyllie, T. V.: ''The Geography of Tibet according to the 'Dzam-gling-rgyas-bshad'', Roma 1962 (Serie Orientale Roma, XXV).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ya Hanzhang: ''The Biographies of the Dalai Lamas'', Beijing 1991. ISBN 978-7119012674.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zhu Li et al. (ed.): ''Tibet no longer mediaeval'', Beijing 1981.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zürcher, E.: ''Buddhismus, its origin and spread in words, maps and pictures'', London 1962.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žagabpa, W. D.: ''Dějiny Tibetu'', Praha 2008 (2000). ISBN 80-7106-410-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žan Kuang-žung: ''C̄ung-kuo cang-čchuan fo-ťiao š’-jüan [Kláštery tibetského buddhismu v Číně]'', Beijing 1994.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žukovskaja, N. L.: ''Lamaizm i rannije formy religii'', Moskva 1976.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Tibet&amp;diff=247538</id>
		<title>Tibet:Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Tibet&amp;diff=247538"/>
		<updated>2025-11-30T12:53:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: přidána literatura&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Více o [[Tibet|Slovníku tibetského náboženství a mytologie]] =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorem ''Malé encyklopedie tibetského náboženství a mytologie'', vydané roku 2009, je prof. PhDr. Josef Kolmaš, CSc., přední český sinolog a tibetolog. Profesor Kolmaš se stal v 50. letech 20. století prvním badatelem z Československa, který získal možnost systematicky studovat tibetštinu v Pekingu, podniknout cesty do Tibetu a navštívit významná centra tibetských studií v Čcheng-tu a Lan-čou. Významně se zasloužil také o získání a převoz kompletního vydání tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru do Prahy. Tento soubor, ručně tištěný v klášteře Derge z dřevěných matric pocházejících z poloviny 18. století, je dnes uložen v knihovně Orientálního ústavu Akademie věd ČR, kde Kolmaš po mnoho let působil a v letech 1994–2002 zastával funkci ředitele. Svou rozsáhlou vědeckou a překladatelskou činností zásadním způsobem přispěl k hlubšímu poznání dějin a kultury Tibetu a významně obohatil povědomí československé společnosti o tibetském náboženství a civilizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník je koncipován především jako soubor abecedně uspořádaných encyklopedických hesel, která se vztahují k náboženským konceptům, božstvům a dalším kulturním fenoménům, které jsou pro Tibet charakteristické. Kolmašovo dílo v čase publikace představilo v českém prostředí metodologicky inovativní přístup, jenž se odlišoval od dosavadní tradice. Autor totiž zvolil řešení, v jehož rámci je terminologie, jejíž kořeny sahají často do indického kulturního kontextu a která byla v odborné i popularizační literatuře tradičně uváděna v sanskrtských podobách, systematicky překlápěna do podoby tibetské. V jednotlivých heslech se proto primárně objevují tibetské názvy božstev, jevů a náboženských kategorií, zatímco jejich sanskrtské ekvivalenty jsou uváděny sekundárně. Tento postup, který byl v době vzniku slovníku v českém akademickém prostředí ojedinělý, vedl zároveň k tomu, že sanskrtské podoby termínů ve slovníku figurují pouze jako tzv. „hluchá“ hesla – tedy odkazy, které čtenáře směrují k jejich tibetským protějškům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výslovnost tibetštiny se v mnoha ohledech podstatně liší od její psané podoby, a proto se v evropských jazycích vedle transliterace postupně ustálil také způsob zápisu, který reflektuje skutečnou výslovnost slov. Tento princip uplatnil ve svém díle i Kolmaš, jenž hesla svého slovníku uspořádal primárně podle abecedy v české transkripci tibetštiny. Tuto transkripci sám zavedl a důsledně ji používal jak ve vědeckých, tak v popularizačních pracích, přičemž její výhodou je, že odpovídá fonetickým zásadám českého jazyka, čímž činí text přístupnějším českému čtenáři. Za transkribovanou podobou bylo v knižním vydání uváděno kurzívou v závorce i heslo v české transliteraci. Tato transliterace se však neshoduje s mezinárodně uznávaným systémem, jenž se postupně v tibetanistice stal standardem. V online verzi slovníku proto byla původní Kolmašova transliterace revidována a sjednocena s mezinárodně používanou normou, aby byla zajištěna kompatibilita s odbornou literaturou i snadná vyhledatelnost jednotlivých hesel v zahraničních encyklopediích, slovnících a digitálních databázích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpravy provedené v transliteraci tibetštiny, tedy v podobě, která následuje za hlavním heslem v závorkách a kurzívou, jsou následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ča → ca&lt;br /&gt;
* čha → cha&lt;br /&gt;
* dža → ja&lt;br /&gt;
* ňa → nya&lt;br /&gt;
* ca → tsa&lt;br /&gt;
* ccha → tsha&lt;br /&gt;
* ža → zha&lt;br /&gt;
* ja → ya&lt;br /&gt;
* ša → sha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V online verzi slovníku jsme dále upustili od užívání spojovníků, jimiž Kolmaš tradičně odděloval jednotlivé slabiky tibetských slov, neboť tato praxe již dnes není běžná a spojovník je ve většině současných prací nahrazován mezerou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní vydání dále obsahuje kratší úvodní kapitolu popisující podoby a rozšíření tibetského buddhismu a také seznam významnějších akademických a univerzitních středisek tibetských studií i center praktikování tibetského buddhismu ve světě. Tato část však nebyla do online verze převzata, neboť seznam již neodpovídá současnému stavu a dnes lze podobné, průběžně se měnící informace snadno vyhledat prostřednictvím aktuálních online zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Szabóová Linda|Linda Szabóová]]'' &amp;amp; ''[[:Kategorie:Aut: Ptáčková Jarmila|Jarmila Ptáčková]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Dále k tématu&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Původní předmluva|Původní předmluva autora]]&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Seznam zkratek|Seznam používaných zkratek]]&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Zásady transkripce|Zásady Kolmašovy transkripce tibetštiny]]&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Literatura|Použitá a doporučená literatura]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Ad%C5%BEita_(Tibet)&amp;diff=244756</id>
		<title>Adžita (Tibet)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Ad%C5%BEita_(Tibet)&amp;diff=244756"/>
		<updated>2025-11-24T14:21:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#REDIRECT [[Čhampa (Tibet)|Čhampa]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Kolmaš Josef]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Tibet]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Ad%C5%BEita_(Tibet)&amp;diff=244755</id>
		<title>Adžita (Tibet)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Ad%C5%BEita_(Tibet)&amp;diff=244755"/>
		<updated>2025-11-24T14:21:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#REDIRECT [[Čhampa (Tibet)|Čhampa]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Kolmaš Josef]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Tibet]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Soubor:Tibet_obalka_1.jpg&amp;diff=242279</id>
		<title>Soubor:Tibet obalka 1.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Soubor:Tibet_obalka_1.jpg&amp;diff=242279"/>
		<updated>2025-11-16T15:32:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Seznam_zkratek&amp;diff=242278</id>
		<title>Tibet:Seznam zkratek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Seznam_zkratek&amp;diff=242278"/>
		<updated>2025-11-16T09:27:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: odebrána zkratka v. t.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Seznam používaných zkratek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* apod. – a podobně&lt;br /&gt;
* atd. – a tak dále&lt;br /&gt;
* bön. – bönismus, bönistický&lt;br /&gt;
* buddh. – buddhismus, buddhistický&lt;br /&gt;
* ČLR – Čínská lidová republika&lt;br /&gt;
* fem. – ženský rod&lt;br /&gt;
* ind. – indický&lt;br /&gt;
* mj. – mimo jiné&lt;br /&gt;
* mong. – mongolský, mongolsky&lt;br /&gt;
* n. l. – našeho letopočtu&lt;br /&gt;
* novomong. – novomongolsky&lt;br /&gt;
* sans. – sanskrtský, sanskrtsky&lt;br /&gt;
* staromong. – staromongolsky&lt;br /&gt;
* tzv. – takzvaný&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Bubik_Rudolf&amp;diff=242224</id>
		<title>Bubik Rudolf</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Bubik_Rudolf&amp;diff=242224"/>
		<updated>2025-11-02T14:17:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Oprava odkazu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Bubik Rudolf =&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;PERSON_BORN&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;time datetime=&amp;quot;1941-01-11&amp;quot;&amp;gt;11. ledna 1941&amp;lt;/time&amp;gt; ve Fryštátu (dnes Karviná)&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;PERSON_DIED&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;time datetime=&amp;quot;2016-04-12&amp;quot;&amp;gt;12. dubna 2016&amp;lt;/time&amp;gt; v Albrechticích (okr. Karviná)&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Biskup [[Apoštolská církev|Apoštolské církve]], občanským povoláním soustružník a horník. Křesťanem se stal ve 13 letech a od mládí se aktivně zapojil do práce tehdy podzemní letniční církve, v níž od šedesátých let 20. sto­letí kázal a vedl věřící. Roku 1964 se účastnil neúspěšného pokusu o legalizaci církve komunistickými úřady. Od roku 1976 vedl českou letniční církev v podzemí a o její legalizaci usiloval i nadále. Roku 1982 byl zatčen (v té době a o půl roku později bylo kromě něho zatčeno dalších pět křesťanů), vyšetřován a roku 1983 odsouzen kvůli tzv. maření státního dozoru nad církvemi. Po návratu z vězení se jeho vůdčí role v české části letnič­ního hnutí upevnila. Po registraci církve (pod názvem Apoštolská církev v České republice) v lednu 1989 se v březnu stal jejím prvním biskupem a úřad vykoná­val až do roku 2008. Je autorem křesťanských knih ''60 dnů pro Krista'' (1994, s Jimem Dunnem), ''Slavná budoucnost Božího lidu'' (2001), ''Skutky apoštolské'' (2005), ''Duchovní boj I.–II.'' (2011–13), série převyprá­vění dějin církve ''Nepřemožitelné světlo I.–VII.'' (2009–14) a editorem dokumentů a autorem vzpomínek v knižní sérii ''Historie letničního hnutí'' (2005–07).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:CNO]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Buban_Milan&amp;diff=242223</id>
		<title>Buban Milan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Buban_Milan&amp;diff=242223"/>
		<updated>2025-11-02T14:10:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Oprava odkazu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= Buban Milan =&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;PERSON_BORN&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;time datetime=&amp;quot;1963-08-23&amp;quot;&amp;gt;23. srpna 1963&amp;lt;/time&amp;gt; v Michalovcích (Slovensko)&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pracovník [[Apoštolská církev|Apoštolské církve]]. Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a teologického semináře v Bruselu. Křes­ťanem se stal roku 1982 a od roku 1991 působil jako pastor. Roku 1993, rok po zařazení Letniční bib­lické akademie v Kolíně do sítě církevních škol, se stal jejím učitelem a ředi­telem. Od roku 1996 se škola nazývá Vyšší odborná škola misijní a teolo­gic­ká. V roce 2008 se stal také ředitelem ná­rodní kanceláře Global University, s níž vyšší odborná škola spolupracuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:CNO]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:Tibet&amp;diff=242222</id>
		<title>Kategorie:Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:Tibet&amp;diff=242222"/>
		<updated>2025-11-02T11:10:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Základ&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hesla [[Tibet|Slovníku tibetského náboženství a mytologie]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;LetterTOC&amp;quot;&amp;gt;__TOC__&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=A|regexp=[AÁaá]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=B|regexp=[Bb]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=C|regexp=[Cc][^h]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Č|regexp=[Čč]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=D|regexp=[Dd]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Ď|regexp=[Ďď]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=E|regexp=[EÉeé]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=F|regexp=[Ff]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=G|regexp=[Gg]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=H|regexp=[Hh]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Ch|regexp=[Cc]h}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=I|regexp=[IÍií]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=J|regexp=[Jj]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=K|regexp=[Kk]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=L|regexp=[Ll]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=M|regexp=[Mm]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=N|regexp=[Nn]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Ň|regexp=[Ňň]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=O|regexp=[OÓoó]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=P|regexp=[Pp]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Q|regexp=[Qq]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=R|regexp=[Rr]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Ř|regexp=[Řř]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=S|regexp=[Ss]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Š|regexp=[Šš]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=T|regexp=[Tt]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Ť|regexp=[Ťť]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=U|regexp=[UÚuú]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=V|regexp=[Vv]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=W|regexp=[Ww]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=X|regexp=[Xx]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Y|regexp=[YÝyý]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Z|regexp=[Zz]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=Tibet|letter=Ž|regexp=[Žž]}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Z%C3%A1sady_transkripce&amp;diff=242221</id>
		<title>Tibet:Zásady transkripce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Z%C3%A1sady_transkripce&amp;diff=242221"/>
		<updated>2025-11-02T11:04:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Základ&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Zásady Kolmašovy transkripce tibetštiny =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš pro českou výslovnost (transkripci) tibetštiny zavedl tyto zásady: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Souhlásky káli'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
c, č, j, k, I, m, n, ň, p, s, š, t se vyslovují jako obdobné hlásky v češtině;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b, d, g, se vyslovují meně zněle než v češtině; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
cch, čh, kh, ph, th se vyslovují se slabým přídechem;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
dz, dž, ng (časté i v násloví) se vyslovují jako dz, dž, n ve slovech dzinkat, džber, banka; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
z, ž se vyslovují prakticky stejně jako s,š (v přesné tibetské výslovnosti však ovlivňují tón následující samohlásky či přehlásky);&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
h se vyslovuje jako české ch;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
r se vyslovuje jako zvuk mezi českým r a ž; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
w se vyslovuje jako v angličtině; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''’''a, a, v tibetštině počítané k souhláskám se vyslovují jako v češtině, rozdíl je však v jejich tónu (v případě ''’''a jde o tón stoupavý, v případě a o tón rovný)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Samohlásky a dvojhlásky jang''' ''(dbyangs) ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
a (á), ai, e (é), eu, i (í), o (ó), u (ú) se vyslovují jako v češtině. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přehlásky''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ä, ö, ü se vyslovují jako v němčině. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prefixy ngöndžug''' ''(sngon ’jug)'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prefixy g-, d-, b-, m-, ''’'' - [tzv. ačhung (''’a chung'') neboli „malé a&amp;amp;quot;] se nevyslovují. V některých případech však mohou mít vliv na znělost či neznělost základní („kořenové“) slabiky-slova nebo na její tón. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Prefix d- v kombinaci se základní slabikou ba, bi, bu, be, bo mění její výslovnost na wa, wi, u, e/je, wo. Např. ''dbang'' (wang), ''dbig'' (wig), ''dbu'' (u), ''dben'' (en/jen), ''dbo'' (wo). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Postfixy džendžug''' ''(rjes 'jug)'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfixy -b, -g se vyslovují nezněle, přibližně jako české p, k. Např. ''mdzub'' (dzub, vyslov dzup), ''bdag'' (dag, vyslov dak). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -r zní oslabeně, respektive mírně prodlužuje výslovnost předchozí samohlásky a samo zůstává němé. Např. ''dmar'' (mar, vyslov ma&amp;lt;sup&amp;gt;r&amp;lt;/sup&amp;gt; nebo má). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfixy -d, -s se nevyslovují, avšak přehlasují předchozí samohlásku a, o, u. Např. ''sad'' (sä), ''bod'' (bö), ''bud'' (bü), ''las'' (lä), ''yos'' (jö), ''dus'' (dü). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -n působí přehlásku předchozí samohlásky a, o, u, avšak zachovává si svou výslovnost. Např. ''can'' (čän), ''Ion'' (Iön), ''mun'' (mün). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -''’''a se nevyslovuje, zpravidla však mírně prodlužuje předchozí samohlásku. Např. ''mkha’'' (kha nebo khá). Ve funkci genitivní pádové koncovky -''’''i působí u samohlásek a, o, u jejich přehlásku. Např. ''bka’i'' (kä), ''lo’i'' (lö), ''su’i'' (sü). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postfix -l za samohláskou a, o, u se lokálně spolu se samohláskou buď vyslovuje, např. ''sal'' (sal), ''rol'' (rol), ''yul'' (jul) [praxe, jíž se přidržujeme v českém přepise], nebo působí její přehlásku, přičemž samo zní oslabeně ä&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, ö&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, ü&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt; (sä&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, rö&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;, jü&amp;lt;sup&amp;gt;l&amp;lt;/sup&amp;gt;), nebo zcela mizí a předchozí přehlásku pouze mírně predlužuje (sa̋, rő, jű) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Druhotný postfix jangdžu''' (yang ''’''jug) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
-s (-gs, -ngs, -bs, -ms) se nevyslovuje. Např ''lags'' (lag), ''mangs'' (mang), ''shubs'' (šub), ''khams'' (kham). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nadepsaná písmena gočän''' (''mgo can'') &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nadepsaná pismena r-, I-, s- se nevyslovují. Např. ''rdang'' (dang), ''Idand'' (dang), ''sdang'' (dang). V určitých případech však mohou mít vliv na znělost či neznělost základní slabiky-slova či na její tón. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 '''Podepsaná písmena dogčän''' ''(’dogs can) ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podepsaná písmena -j, -r, -I v kombinaci s příslušnou základní slabikou-slovem působí četné změny v její výslovnosti: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''kya, khya, gya'' se vyslovují přibližně jako české ťa, ťha, ďa, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''pya'' se vyslovuje jako české ča; ''phya'' a ''bya'' jako české čha, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''mya'' se vyslovuje ňa, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''kra, tra, pra'' se vyslovují cerebrálně (kakuminálně), přibližně jako zvuk mezi „tra/třa&amp;amp;quot;, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''khra, thra, phra'' se vyslovují přibližně jako zvuk mezi thra/thřa, &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''gra, dra, bra'' se vyslovují přibližně jako zvuk mezi dra/dřa. Ve všech těchto případech „r /ř&amp;amp;quot; zní oslabeně (srovnej výslovnost anglického „tr&amp;amp;quot; ve slově tree, “strom&amp;amp;quot;). V odborných pracích se pro tyto hláskové a zvukové kombinace používají písmena t, th, d, psaná s tečkou/čárkou pod písmenem, tedy ṭ, ṭh, ḍ. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -l “zatlačuje&amp;amp;quot; výslovnost základní slabiky. Například ''gla'' (la), ''sla'' (la), ''bla'' (la). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -w nemá na výslovnost základní slabiky vliv. Například hwa (ha). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané ''’''a slouží k naznačení délky příslušné samohlásky. Například ''lo tsa ba'' (locáwa). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -h slouží k vyjádření přídechovosti (zejména u slov sanskrtského původu). Například ''gha'' (gha), ''dha'' (dha), ''bha'' (bha), ''dzha'' (džha). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výjimku tvoří kombinace ''sra, hra, zla'', které se vyslovují sa, ša, da. Například ''srong'' (song), ''hrang had'' (šanghä, “Šanghaj”) ''zlum po'' (dumpo, “kulatý”). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Podepsané -ph, připojené k základní slabice ha, slouží k vyjádření v tibetštině neexistující hlásky f. Např. ''hphin lan'' (finlän, “Finsko”). &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Slabiky ba, bo ve funkci slovesných nebo jmenných částic se vyslovují wa, wo. Například ''snang ba'' (nangwa), ''jo bo'' (džowo).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K odlišení kombinace základní slabiky ''ga'' s podepsanym -''ya (gya)'' od kombinace prefixu g- se základní slabikou ''ya'' se v druhém prípadě v transliteraci používá tvaru ''g.ya''. Například ''gyang'' (gjang, „stěna“), ale ''g.yu'' (ju, „tyrkys“). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výslovnost slabik-slov tvořených kombinací základní slabiky s prefixem, písmenem nadepsaným, podepsaným, případně nadepsaným i podepsaným, postfixem, případně i druhotným postfixem, se řídí kombinací výše uvedených pravidel. Například limitní případ takové kombinace ''bsgrigs'' (tvar minulého času od slovesa ''sgrig'', „uspořádat, seřadit“), kde ''b'' je prefix, ''s'' nadepsané písmeno, ''g'' základní hláska, ''r'' podepsané písmeno, ''i'' znak pro samohlásku i, ''g'' postfix, ''s'' druhotný postfix, se transkribuje a vyslovuje dig. Další výslovnostní modality, přesahující rámec této informace, zde nejsou uváděny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tibetském písmu neexistují malá a velká písmena; jednotlivé slabiky se navzájem oddělují tečkou psanou na účaří tzv. horní závěsné linky; obdobně se tečkou oddělují jednotlivá slova, případně celé věty. U vlastních jmen se nerozlišují jména rodová (naše příjmení) a jména osobní (naše jména „křestní&amp;amp;quot;). Je proto třeba je brát jako jedno sousloví, složené z několika slabik-slov. Např. král Lhathothoriňäncän (''lha tho tho ri gnyan btsan''), král Songcängampo (''srong btsan sgam po'') čhangčhubsempa (''byang chub sems dpa’'', sans. bódhisattva) Čänräzig (''spyan ras gzigs'', sans. Avalókita). &lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Tibet&amp;diff=242220</id>
		<title>Tibet:Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Tibet&amp;diff=242220"/>
		<updated>2025-11-02T11:01:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: přidán odkaz na Zásady Kolmašovy transkripce tibetštiny&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Více o [[Tibet|Slovníku tibetského náboženství a mytologie]] =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorem ''Malé encyklopedie tibetského náboženství a mytologie'', vydané roku 2009, je prof. PhDr. Josef Kolmaš, CSc., přední český sinolog a tibetolog. Profesor Kolmaš se stal v 50. letech 20. století prvním badatelem z Československa, který získal možnost systematicky studovat tibetštinu v Pekingu, podniknout cesty do Tibetu a navštívit významná centra tibetských studií v Čcheng-tu a Lan-čou. Významně se zasloužil také o získání a převoz kompletního vydání tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru do Prahy. Tento soubor, ručně tištěný v klášteře Derge z dřevěných matric pocházejících z poloviny 18. století, je dnes uložen v knihovně Orientálního ústavu Akademie věd ČR, kde Kolmaš po mnoho let působil a v letech 1994–2002 zastával funkci ředitele. Svou rozsáhlou vědeckou a překladatelskou činností zásadním způsobem přispěl k hlubšímu poznání dějin a kultury Tibetu a významně obohatil povědomí československé společnosti o tibetském náboženství a civilizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník je koncipován především jako soubor abecedně uspořádaných encyklopedických hesel, která se vztahují k náboženským konceptům, božstvům a dalším kulturním fenoménům, které jsou pro Tibet charakteristické. Kolmašovo dílo v čase publikace představilo v českém prostředí metodologicky inovativní přístup, jenž se odlišoval od dosavadní tradice. Autor totiž zvolil řešení, v jehož rámci je terminologie, jejíž kořeny sahají často do indického kulturního kontextu a která byla v odborné i popularizační literatuře tradičně uváděna v sanskrtských podobách, systematicky překlápěna do podoby tibetské. V jednotlivých heslech se proto primárně objevují tibetské názvy božstev, jevů a náboženských kategorií, zatímco jejich sanskrtské ekvivalenty jsou uváděny sekundárně. Tento postup, který byl v době vzniku slovníku v českém akademickém prostředí ojedinělý, vedl zároveň k tomu, že sanskrtské podoby termínů ve slovníku figurují pouze jako tzv. „hluchá“ hesla – tedy odkazy, které čtenáře směrují k jejich tibetským protějškům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výslovnost tibetštiny se v mnoha ohledech podstatně liší od její psané podoby, a proto se v evropských jazycích vedle transliterace postupně ustálil také způsob zápisu, který reflektuje skutečnou výslovnost slov. Tento princip uplatnil ve svém díle i Kolmaš, jenž hesla svého slovníku uspořádal primárně podle abecedy v české transkripci tibetštiny. Tuto transkripci sám zavedl a důsledně ji používal jak ve vědeckých, tak v popularizačních pracích, přičemž její výhodou je, že odpovídá fonetickým zásadám českého jazyka, čímž činí text přístupnějším českému čtenáři. Za transkribovanou podobou bylo v knižním vydání uváděno kurzívou v závorce i heslo v české transliteraci. Tato transliterace se však neshoduje s mezinárodně uznávaným systémem, jenž se postupně v tibetanistice stal standardem. V online verzi slovníku proto byla původní Kolmašova transliterace revidována a sjednocena s mezinárodně používanou normou, aby byla zajištěna kompatibilita s odbornou literaturou i snadná vyhledatelnost jednotlivých hesel v zahraničních encyklopediích, slovnících a digitálních databázích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpravy provedené v transliteraci tibetštiny, tedy v podobě, která následuje za hlavním heslem v závorkách a kurzívou, jsou následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ča → ca&lt;br /&gt;
* čha → cha&lt;br /&gt;
* dža → ja&lt;br /&gt;
* ňa → nya&lt;br /&gt;
* ca → tsa&lt;br /&gt;
* ccha → tsha&lt;br /&gt;
* ža → zha&lt;br /&gt;
* ja → ya&lt;br /&gt;
* ša → sha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V online verzi slovníku jsme dále upustili od užívání spojovníků, jimiž Kolmaš tradičně odděloval jednotlivé slabiky tibetských slov, neboť tato praxe již dnes není běžná a spojovník je ve většině současných prací nahrazován mezerou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní vydání dále obsahuje kratší úvodní kapitolu popisující podoby a rozšíření tibetského buddhismu a také seznam významnějších akademických a univerzitních středisek tibetských studií i center praktikování tibetského buddhismu ve světě. Tato část však nebyla do online verze převzata, neboť seznam již neodpovídá současnému stavu a dnes lze podobné, průběžně se měnící informace snadno vyhledat prostřednictvím aktuálních online zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Dále k tématu&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Původní předmluva|Původní předmluva autora]]&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Seznam zkratek|Seznam používaných zkratek]]&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Zásady transkripce|Zásady Kolmašovy transkripce tibetštiny]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:P%C5%AFvodn%C3%AD_p%C5%99edmluva&amp;diff=242219</id>
		<title>Tibet:Původní předmluva</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:P%C5%AFvodn%C3%AD_p%C5%99edmluva&amp;diff=242219"/>
		<updated>2025-11-02T10:57:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Základ&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Předmluva autora'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mytologie (z řeckého ''mythos'' – vyprávění, pověst, bajka) je soubor bájí, odrážejících povětšinou fantastické představy dávných lidí o světě, přírodě, živlech, lidském bytí atd. Je to jakýsi prvotní světonázor a zároveň předstupeň náboženství, ve kterém pak tyto „primitivní“ představy přerůstají ve víru v nadpřirozené bytosti a v existenci nadpozemského světa vůbec. Je to tedy ještě fantastický (nereálný) výklad o jevech přírodních a společenských a o jejich příčinách, podstatě a proměnách. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibet, země z důvodu svého umístění na „střeše světa“ a relativní izolace od svého okolí, země obklopená divokou přírodou člověku ne vždy přátelsky nakloněnou, se v myslích jeho původních obyvatel nacházel v rukou mocných sil přírody. V důsledku svého bezprostředního styku a komunikace, byť obtížné, s okolními kulturními giganty – Čínou na východě, Indií na jihu, Persií na západě a Vnitřní Asií na severu – byl také po staletí vystavován působení jejich civilizačního vlivu. Bylo to zejména působení dvou výrazně odlišných, vyspělejších a propracovanějších duchovních systémů a kulturních okruhů – indického a čínského, s nimiž byla země v průběhu svého tisíciletého historického vývoje konfrontována a jimiž byla trvale ovlivněná a poznamenána. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibeťané však dokázali cizí impulsy, převážně buddhistické povahy, úspěšně vstřebat, spojit je se svou vlastní kulturní tradicí, a vytvořit tak okruh ojedinělé civilizace tibetské, která pak svým vlivem zasahovala do utváření duchovního a materiálního života velké části asijského kontinentu. Ze svého středu – Tibetu – sahá vliv a projevy tibetské duchovní civilizace do všech čtyř světových stran: na východ až k samým hranicím vnitřní Číny, kde zahrnuje tradiční oblasti Amdo a Kham se smíšeným obyvatelstvem čínsko-tibetským; na jih do zemí přiléhajícího podhimálajského pásu – do Nepálu, Sikkimu a Bhútánu; na západ do Ladaku v indickém státě Džammú a Kašmír; na sever pak do celé zahimálajské oblasti, sahající přes Vnitřní Asii do Mongolska a dál do Burjatska při Bajkalském jezeru. Vlivy tibetského životního stylu nacházíme od konce 18. století také mezi Kalmyky na Volze a v poslední době má učení tibetského buddhismu své přívržence rovněž v řadě zemí Evropy a v USA. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V ohledu mytologickém a náboženském se v Tibetu prolínají dvě duchovní tradice: jednak tradice staršího, domácího, nebuddhistického a předbuddhistického bönismu, jednak pozdější tradice cizího, indického buddhismu v jeho nejpozdnější vývojové podobě dordžethegpové. Bönismus se v pozdějším vývoji natolik značně zbuddhizoval, že po svých vnějších stránkách je od buddhismu téměř k nerozeznání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tibetský buddhismus – sanggjäkjičhö, nazývaný tibetským pro své specifické odlišnosti od buddhismu indického, čínského nebo japonského, vtiskl zemi, její kultuře, písemnictví, umění atd. zcela nezaměnitelnou podobu. Tato skutečnost je na první pohled patrná již v používané terminologii: jména božstev, jevů a věcí ze světa buddhismu jsou sice indického původu a všeobecně známá také pod jejich sanskrtskými názvy, ale v Tibetu dostala své jména tibetská. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tuto skutečnost reflektuje i naše encyklopedie, uvádějící jména buddhistických božstev, jevů a věcí na prvním místě vždy v jejich tibetské podobě a na druhém místě pod původním názvem sanskrtským, na který je pouze odkázáno. Např. čhangčhubsempa → bódhisattva, Čänräzig → Avalókita, dordže → vadžra, lä → karma apod. Hesla bódhisattva, Avalókita, vadžra, karma jsou v tomto smyslu hesly „hluchými“, odkazujícími na tibetské heslo „základní “. Pokládám za logické (a vůči Tibeťanům za úctivé), že jsou v „tibetské“ encyklopedii uváděny přednostně na prvém místě vždy tvary tibetské, i když u nás zatím běžně nezvyklé, a u nich je učiněn na původní tvary sanskrtské pouze odkaz (→ viz též → apod.). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámka k psaní tibetských slov:  &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jak je uvedeno níže v Zásadách české transliterace (přepisu do latinky) a transkripce (přepisu výslovnosti) tibetštiny, u tibetských názvů a jmen je třeba z důvodů rozdílu mezi psanou a vyslovovanou tibetštinou rozlišovat jejich fonetickou podobu od jejich ortografické podoby. Proto jsou vždy uváděny oba tvary, a sice nejdříve tvar výslovnostní (transkripce) a za ním v kulatých závorkách a ''kurzívou'' tvar pravopisný (transliterace), aby bylo možno příslušná slova dohledat a ověřit si ve slovnících a jazykových příručkách. Např.: Dordže (''rdo rje''), lama ''(bla ma''), Öpagme (''’od dpag med''), Songcängampo (''srong btsan sgam po''), tašitaggjä (''bkra shis rtags brgyad''), tulku (''sprul sku'') apod. Vzhledem k respektování tibetského písma, které má zvláštní grafém pro Ň, je tato skutečnost respektována i v české abecedě, kde jsem Ň vyčlenil jako zvláštní písmeno. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praha, říjen 2008 &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Kolmaš Josef|Josef Kolmaš]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Kolmaš Josef]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Seznam_zkratek&amp;diff=242218</id>
		<title>Tibet:Seznam zkratek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Seznam_zkratek&amp;diff=242218"/>
		<updated>2025-11-02T10:50:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Základ&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Seznam používaných zkratek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* apod. – a podobně&lt;br /&gt;
* atd. – a tak dále&lt;br /&gt;
* bön. – bönismus, bönistický&lt;br /&gt;
* buddh. – buddhismus, buddhistický&lt;br /&gt;
* ČLR – Čínská lidová republika&lt;br /&gt;
* fem. – ženský rod&lt;br /&gt;
* ind. – indický&lt;br /&gt;
* mj. – mimo jiné&lt;br /&gt;
* mong. – mongolský, mongolsky&lt;br /&gt;
* n. l. – našeho letopočtu&lt;br /&gt;
* novomong. – novomongolsky&lt;br /&gt;
* sans. – sanskrtský, sanskrtsky&lt;br /&gt;
* staromong. – staromongolsky&lt;br /&gt;
* tzv. – takzvaný&lt;br /&gt;
* v. t. – viz to, viz tam&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Tibet&amp;diff=242217</id>
		<title>Tibet:Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet:Tibet&amp;diff=242217"/>
		<updated>2025-11-02T10:46:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Základ&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Více o [[Tibet|Slovníku tibetského náboženství a mytologie]] =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Autorem ''Malé encyklopedie tibetského náboženství a mytologie'', vydané roku 2009, je prof. PhDr. Josef Kolmaš, CSc., přední český sinolog a tibetolog. Profesor Kolmaš se stal v 50. letech 20. století prvním badatelem z Československa, který získal možnost systematicky studovat tibetštinu v Pekingu, podniknout cesty do Tibetu a navštívit významná centra tibetských studií v Čcheng-tu a Lan-čou. Významně se zasloužil také o získání a převoz kompletního vydání tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru do Prahy. Tento soubor, ručně tištěný v klášteře Derge z dřevěných matric pocházejících z poloviny 18. století, je dnes uložen v knihovně Orientálního ústavu Akademie věd ČR, kde Kolmaš po mnoho let působil a v letech 1994–2002 zastával funkci ředitele. Svou rozsáhlou vědeckou a překladatelskou činností zásadním způsobem přispěl k hlubšímu poznání dějin a kultury Tibetu a významně obohatil povědomí československé společnosti o tibetském náboženství a civilizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník je koncipován především jako soubor abecedně uspořádaných encyklopedických hesel, která se vztahují k náboženským konceptům, božstvům a dalším kulturním fenoménům, které jsou pro Tibet charakteristické. Kolmašovo dílo v čase publikace představilo v českém prostředí metodologicky inovativní přístup, jenž se odlišoval od dosavadní tradice. Autor totiž zvolil řešení, v jehož rámci je terminologie, jejíž kořeny sahají často do indického kulturního kontextu a která byla v odborné i popularizační literatuře tradičně uváděna v sanskrtských podobách, systematicky překlápěna do podoby tibetské. V jednotlivých heslech se proto primárně objevují tibetské názvy božstev, jevů a náboženských kategorií, zatímco jejich sanskrtské ekvivalenty jsou uváděny sekundárně. Tento postup, který byl v době vzniku slovníku v českém akademickém prostředí ojedinělý, vedl zároveň k tomu, že sanskrtské podoby termínů ve slovníku figurují pouze jako tzv. „hluchá“ hesla – tedy odkazy, které čtenáře směrují k jejich tibetským protějškům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výslovnost tibetštiny se v mnoha ohledech podstatně liší od její psané podoby, a proto se v evropských jazycích vedle transliterace postupně ustálil také způsob zápisu, který reflektuje skutečnou výslovnost slov. Tento princip uplatnil ve svém díle i Kolmaš, jenž hesla svého slovníku uspořádal primárně podle abecedy v české transkripci tibetštiny. Tuto transkripci sám zavedl a důsledně ji používal jak ve vědeckých, tak v popularizačních pracích, přičemž její výhodou je, že odpovídá fonetickým zásadám českého jazyka, čímž činí text přístupnějším českému čtenáři. Za transkribovanou podobou bylo v knižním vydání uváděno kurzívou v závorce i heslo v české transliteraci. Tato transliterace se však neshoduje s mezinárodně uznávaným systémem, jenž se postupně v tibetanistice stal standardem. V online verzi slovníku proto byla původní Kolmašova transliterace revidována a sjednocena s mezinárodně používanou normou, aby byla zajištěna kompatibilita s odbornou literaturou i snadná vyhledatelnost jednotlivých hesel v zahraničních encyklopediích, slovnících a digitálních databázích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úpravy provedené v transliteraci tibetštiny, tedy v podobě, která následuje za hlavním heslem v závorkách a kurzívou, jsou následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ča → ca&lt;br /&gt;
* čha → cha&lt;br /&gt;
* dža → ja&lt;br /&gt;
* ňa → nya&lt;br /&gt;
* ca → tsa&lt;br /&gt;
* ccha → tsha&lt;br /&gt;
* ža → zha&lt;br /&gt;
* ja → ya&lt;br /&gt;
* ša → sha&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V online verzi slovníku jsme dále upustili od užívání spojovníků, jimiž Kolmaš tradičně odděloval jednotlivé slabiky tibetských slov, neboť tato praxe již dnes není běžná a spojovník je ve většině současných prací nahrazován mezerou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní vydání dále obsahuje kratší úvodní kapitolu popisující podoby a rozšíření tibetského buddhismu a také seznam významnějších akademických a univerzitních středisek tibetských studií i center praktikování tibetského buddhismu ve světě. Tato část však nebyla do online verze převzata, neboť seznam již neodpovídá současnému stavu a dnes lze podobné, průběžně se měnící informace snadno vyhledat prostřednictvím aktuálních online zdrojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Dále k tématu&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Původní předmluva|Původní předmluva autora]]&lt;br /&gt;
* [[Tibet:Seznam zkratek|Seznam používaných zkratek]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet&amp;diff=242216</id>
		<title>Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet&amp;diff=242216"/>
		<updated>2025-11-02T10:32:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;h2&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: larger;“&amp;gt;Slovník tibetského náboženství a mytologie&amp;lt;/span&amp;gt; (2025)&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Josef Kolmaš&amp;lt;/h2&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div id=&amp;quot;photo&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div&amp;gt;[[Soubor:Tibet_obalka_1.jpg|370px]]&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div id=&amp;quot;logos-row&amp;quot;&amp;gt;[[Soubor:Logo_SOU_2.jpg|87px|link=https://www.soc.cas.cz/]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Logo_Strategie_V3_1.png|125px|link=http://av21.avcr.cz/]][[Soubor:Logo_Libri_1.png|87px|link=https://libri.cz/]]&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní verze ''Slovníku tibetského náboženství a mytologie'' vyšla v nakladatelství Libri pod titulem ''Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie'' (Praha 2009). Pro vydání v rámci Religionistické encyklopedie byl celý text podroben nové revizi a úpravám. Nejvýraznější změny se týkají především transliterace tibetštiny, která sice dále využívá přepis do češtiny podle Kolmaše, ale byla doplněna o přepis podle současného mezinárodního standardu Wylieho transliterace, běžně užívané v české i zahraniční odborné i popularizační literatuře. Doplněny byly rovněž vybrané vzájemné vazby mezi jednotlivými hesly, která spolu významově a obsahově souvisejí, a tam, kde to bylo vhodné a možné, byly přidány také odkazy na Miltnerovu ''Encyklopedii buddhismu''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní vydání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, Josef. Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-394-7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[:Kategorie:Tibet|Všechna hesla]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Tibet:Tibet|Více o Slovníku tibetského náboženství a mytologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet&amp;diff=242215</id>
		<title>Tibet</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Tibet&amp;diff=242215"/>
		<updated>2025-11-02T10:31:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Základ&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;h2&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: larger;“&amp;gt;Slovník tibetského náboženství a mytologie&amp;lt;/span&amp;gt; (2025)&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Josef Kolmaš&amp;lt;/h2&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div id=&amp;quot;photo&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div&amp;gt;[[Soubor:Tibet_obalka_1.jpg|370px]]&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div id=&amp;quot;logos-row&amp;quot;&amp;gt;[[Soubor:Logo_SOU_2.jpg|87px|link=https://www.soc.cas.cz/]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Logo_Strategie_V3_1.png|125px|link=http://av21.avcr.cz/]][[Soubor:Logo_Libri_1.png|87px|link=https://libri.cz/]]&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní verze ''Slovníku tibetského náboženství a mytologie'' vyšla v nakladatelství Libri pod titulem ''Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie'' (Praha 2009). Pro vydání v rámci Religionistické encyklopedie byl celý text podroben nové revizi a úpravám. Nejvýraznější změny se týkají především transliterace tibetštiny, která sice dále využívá přepis do češtiny podle Kolmaše, ale byla doplněna o přepis podle současného mezinárodního standardu Wylieho transliterace, běžně užívané v české i zahraniční odborné i popularizační literatuře. Doplněny byly rovněž vybrané vzájemné vazby mezi jednotlivými hesly, která spolu významově a obsahově souvisejí, a tam, kde to bylo vhodné a možné, byly přidány také odkazy na Miltnerovu ''Encyklopedii buddhismu’'.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knižní vydání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolmaš, Josef. Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-394-7&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[:Kategorie:Tibet|Všechna hesla]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Tibet:Tibet|Více o Slovníku tibetského náboženství a mytologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&amp;diff=242214</id>
		<title>Hlavní strana</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&amp;diff=242214"/>
		<updated>2025-11-02T09:25:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Správný název Tibetu a popis úprav v roce 2025&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div id=&amp;quot;mainpage&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div id=&amp;quot;mainpage-content&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ul id=&amp;quot;main-roster&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;[[CCNS|České církve a náboženské společnosti]] (CCNS, 2020)&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;[[CNO|České náboženské osobnosti 20. a 21. století]] (CNO, 2025) &amp;lt;span style=&amp;quot;color:darkred&amp;quot;&amp;gt;&amp;amp;larr; v přípravě&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;[[JKI|Slovník Judaismus – Křesťanství – Islám]] (JKI, 2003)&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;[[Buddh|Slovník buddhismu]] (Buddh, 1997)&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;[[Hind|Slovník hinduismu]] (Hind, 2008)&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;[[Islam|Slovník islámu]] (Islam, 2009)&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;li&amp;gt;[[Tibet|Slovník tibetského náboženství a mytologie]] (Tibet, 2009) &amp;lt;span style=&amp;quot;color:darkred&amp;quot;&amp;gt;&amp;amp;larr; v přípravě&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/li&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ul&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;Religionistická encyklopedie&amp;lt;/span&amp;gt; je základní informační bází pro všechny zájemce o náboženství, religiozitu a religionistické poznání, garantovanou Sociologickým ústavem AV ČR. Vzniká v rámci programu Strategie AV21 Akademie věd ČR od roku 2020, jde o mladší sestru dnes již etablované ''[https://encyklopedie.soc.cas.cz/ Sociologické encyklopedie]''. Encyklopedie obsahuje nově zpracovaný slovník ''České církve a náboženské společnosti'' (2020, dále doplňován) a aktualizované podoby &amp;quot;trojslovníku&amp;quot; ''Judaismus – Křesťanství – Islám'' (2021), ''Slovníku hinduismu'' Karla Wernera (2021), ''Slovníku buddhismu'' Vladimíra Miltnera (2024), ''Slovníku islámu'' Bronislava Ostřanského (2024) a v roce 2025 o slovník ''České náboženské osobnosti 20. a 21. století'' a ''Slovník tibetského náboženství a mytologie'' Josefa Kolmaše. Rozvoj encyklopedie umožňuje nový program Strategie AV21 Identity ve světě válek a krizí, v jehož rámci připravujeme další rozšiřování encyklopedie. Budeme velmi rádi, [[Religionistická_encyklopedie:Kontakty|sdělíte-li nám]] svá doporučení a upozorníte-li nás na nedostatky tohoto díla.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div id=&amp;quot;mainpage-nav&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Religionistická encyklopedie:Hesla|Všechna hesla]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Religionistická encyklopedie:Autoři|Všichni autoři]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o [[Religionistická_encyklopedie:Religionistická_encyklopedie|Religionistické encyklopedii]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div id=&amp;quot;logos-row&amp;quot;&amp;gt;[[Soubor:Logo_SOU_2.jpg|87px|link=https://www.soc.cas.cz/]] [[Soubor:Logo_Strategie_V2_1.jpg|111px|link=http://av21.avcr.cz/]]&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Religionistick%C3%A1_encyklopedie:Hesla&amp;diff=242213</id>
		<title>Religionistická encyklopedie:Hesla</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Religionistick%C3%A1_encyklopedie:Hesla&amp;diff=242213"/>
		<updated>2025-11-02T08:04:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: regulární výrazy i pro malá písmena&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hesla [[Hlavní strana|Religionistické encyklopedie]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;LetterTOC&amp;quot;&amp;gt;__TOC__&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=A|regexp=[AÁaá]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=B|regexp=[Bb]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=C|regexp=[Cc][^h]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Č|regexp=[Čč]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=D|regexp=[Dd]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ď|regexp=[Ďď]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=E|regexp=[EÉeé]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=F|regexp=[Ff]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=G|regexp=[Gg]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=H|regexp=[Hh]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ch|regexp=[Cc]h}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=I|regexp=[IÍií]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=J|regexp=[Jj]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=K|regexp=[Kk]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=L|regexp=[Ll]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=M|regexp=[Mm]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=N|regexp=[Nn]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ň|regexp=[Ňň]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=O|regexp=[OÓoó]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=P|regexp=[Pp]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Q|regexp=[Qq]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=R|regexp=[Rr]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ř|regexp=[Řř]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=S|regexp=[Ss]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Š|regexp=[Šš]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=T|regexp=[Tt]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ť|regexp=[Ťť]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=U|regexp=[UÚuú]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=V|regexp=[Vv]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=W|regexp=[Ww]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=X|regexp=[Xx]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Y|regexp=[YÝyý]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Z|regexp=[Zz]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ž|regexp=[Žž]}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:CNO&amp;diff=242212</id>
		<title>Kategorie:CNO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:CNO&amp;diff=242212"/>
		<updated>2025-11-02T08:00:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: regulární výrazy i s malými písmeny&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hesla [[CNO|slovníku České náboženské osobnosti 20. a 21. století]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;LetterTOC&amp;quot;&amp;gt;__TOC__&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=A|regexp=[AÁaá]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=B|regexp=[Bb]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=C|regexp=[Cc][^h]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Č|regexp=[Čč]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=D|regexp=[Dd]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ď|regexp=[Ďď]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=E|regexp=[EÉeé]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=F|regexp=[Ff]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=G|regexp=[Gg]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=H|regexp=[Hh]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ch|regexp=[Cc]h}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=I|regexp=[IÍií]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=J|regexp=[Jj]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=K|regexp=[Kk]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=L|regexp=[Ll]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=M|regexp=[Mm]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=N|regexp=[Nn]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ň|regexp=[Ňň]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=O|regexp=[OÓoó]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=P|regexp=[Pp]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Q|regexp=[Qq]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=R|regexp=[Rr]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ř|regexp=[Řř]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=S|regexp=[Ss]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Š|regexp=[Šš]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=T|regexp=[Tt]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ť|regexp=[Ťť]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=U|regexp=[UÚuú]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=V|regexp=[Vv]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=W|regexp=[Ww]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=X|regexp=[Xx]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Y|regexp=[YÝyý]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Z|regexp=[Zz]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ž|regexp=[Žž]}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=242211</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCateg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=242211"/>
		<updated>2025-10-31T21:52:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category={{{category}}}&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=242210</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCateg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=242210"/>
		<updated>2025-10-31T21:50:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category={{{category}}}&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ignorecase=true&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=242209</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCateg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=242209"/>
		<updated>2025-10-31T21:48:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category={{{category}}}&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |caseinsensitive=true&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:CNO&amp;diff=242208</id>
		<title>Kategorie:CNO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:CNO&amp;diff=242208"/>
		<updated>2025-10-31T21:39:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hesla [[CNO|slovníku České náboženské osobnosti 20. a 21. století]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;LetterTOC&amp;quot;&amp;gt;__TOC__&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=A|regexp=[AÁ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=B|regexp=B}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=C|regexp=C[^h]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Č|regexp=Č}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=D|regexp=D}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ď|regexp=Ď}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=E|regexp=[EÉ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=F|regexp=F}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=G|regexp=G}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=H|regexp=H}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ch|regexp=Ch}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=I|regexp=[IÍ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=J|regexp=J}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=K|regexp=K}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=L|regexp=L}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=M|regexp=M}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=N|regexp=N}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ň|regexp=Ň}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=O|regexp=[OÓ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=P|regexp=P}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Q|regexp=Q}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=R|regexp=R}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ř|regexp=Ř}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=S|regexp=S}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Š|regexp=Š}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=T|regexp=T}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ť|regexp=Ť}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=U|regexp=[UÚ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=V|regexp=V}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=W|regexp=W}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=X|regexp=X}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Y|regexp=[YÝ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Z|regexp=Z}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCateg|category=CNO|letter=Ž|regexp=Ž}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=242207</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCateg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCateg&amp;diff=242207"/>
		<updated>2025-10-31T21:30:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Zavedena šablona odvozená od LetterIndex, ale s dodatečným parametrem „category“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category={{{category}}}&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndex&amp;diff=242206</id>
		<title>Šablona:LetterIndex</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndex&amp;diff=242206"/>
		<updated>2025-10-31T21:12:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndex&amp;diff=242205</id>
		<title>Šablona:LetterIndex</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndex&amp;diff=242205"/>
		<updated>2025-10-31T21:09:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: Přechod k filtraci pomocí regulárních výrazů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp={{{regexp}}}&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Religionistick%C3%A1_encyklopedie:Hesla&amp;diff=242204</id>
		<title>Religionistická encyklopedie:Hesla</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Religionistick%C3%A1_encyklopedie:Hesla&amp;diff=242204"/>
		<updated>2025-10-31T21:04:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Hesla [[Hlavní strana|Religionistické encyklopedie]]'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;LetterTOC&amp;quot;&amp;gt;__TOC__&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=A|regexp=[AÁ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=B|regexp=B}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=C|regexp=C[^h]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Č|regexp=Č}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=D|regexp=D}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ď|regexp=Ď}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=E|regexp=[EÉ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=F|regexp=F}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=G|regexp=G}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=H|regexp=H}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ch|regexp=Ch}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=I|regexp=[IÍ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=J|regexp=J}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=K|regexp=K}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=L|regexp=L}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=M|regexp=M}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=N|regexp=N}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ň|regexp=Ň}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=O|regexp=[OÓ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=P|regexp=P}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Q|regexp=Q}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=R|regexp=R}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ř|regexp=Ř}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=S|regexp=S}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Š|regexp=Š}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=T|regexp=T}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ť|regexp=Ť}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=U|regexp=[UÚ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=V|regexp=V}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=W|regexp=W}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=X|regexp=X}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Y|regexp=[YÝ]}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Z|regexp=Z}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndex|letter=Ž|regexp=Ž}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCNO&amp;diff=242203</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCNO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCNO&amp;diff=242203"/>
		<updated>2025-10-31T08:13:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category=CNO&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titlegt==_{{{letter}}}&lt;br /&gt;
  |titlelt={{{until|=_ŽŽŽŽŽŽŽ}}}&lt;br /&gt;
  |nottitleregexp={{{notregexp|^$}}}&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
  |ignorecase=true&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCNO&amp;diff=242201</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCNO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCNO&amp;diff=242201"/>
		<updated>2025-10-30T20:21:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category=CNO&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titlegt==_{{{letter}}}&lt;br /&gt;
  |titlelt={{{until|=_ŽŽŽŽŽŽŽ}}}&lt;br /&gt;
  |nottitleregexp={{{notregexp|^$}}}&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:CNO&amp;diff=242200</id>
		<title>Kategorie:CNO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Kategorie:CNO&amp;diff=242200"/>
		<updated>2025-10-30T20:21:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= České náboženské osobnosti =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;LetterTOC&amp;quot;&amp;gt;__TOC__&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=A|until=B}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=B|until=C}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=C|until=Č|notregexp=^Ch}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=Č|until=D}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=D|until=E}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=E|until=F}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=F|until=G}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=G|until=H}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=H|until=Ch}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=Ch|until=ChŽŽŽŽŽŽŽ}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=I|until=J}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=J|until=K}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=K|until=L}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=L|until=M}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=M|until=N}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=N|until=O}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=O|until=P}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=P|until=Q}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=Q|until=R}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=R|until=S}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=S|until=Š}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=Š|until=T}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=T|until=U}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=U|until=V}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=V|until=W}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=W|until=X}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=X|until=Y}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=Y|until=Z}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=Z|until=Ž}}&lt;br /&gt;
{{Šablona:LetterIndexCNO|letter=Ž}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCNO&amp;diff=242199</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCNO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCNO&amp;diff=242199"/>
		<updated>2025-10-30T20:20:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category=CNO&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titlegt==_{{{letter}}}&lt;br /&gt;
  |titlelt={{{until|=_ŽŽŽŽŽŽŽ}}}&lt;br /&gt;
  |nottitleregexp={{{notregexp|^$}}}&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=CCNS&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
  |debug=5&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCNO&amp;diff=242198</id>
		<title>Šablona:LetterIndexCNO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:LetterIndexCNO&amp;diff=242198"/>
		<updated>2025-10-30T20:15:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JD: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{#dpl:&lt;br /&gt;
  |namespace=&lt;br /&gt;
  |mode=inline&lt;br /&gt;
  |category=CNO&lt;br /&gt;
  |inlinetext=&amp;amp;nbsp;&amp;amp;mdash;&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |resultsheader=== {{{letter}}} ==\n\n&lt;br /&gt;
  |titleregexp=^{{{regexp}}}.*&lt;br /&gt;
  |nottitlematch=Hlavní strana&lt;br /&gt;
  |noresultsheader=&amp;amp;#32;&lt;br /&gt;
  |redirects=include&lt;br /&gt;
  |ordercollation=utf8_czech_ci&lt;br /&gt;
  |debug=5&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
__NOEDITSECTION__&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
	</entry>
</feed>