Zobrazení zdroje stránky Sun, S’-miao (Tao)

<span id="entry">Sun, S’-miao</span> (Sun Simiao 孙思邈), 581–682, proslulý taoista z doby na přelomu dynastií Suej a Tchang a jeden z nejvýznačnějších lékařů v dějinách tradiční čínské medicíny. K taoistickým zdravotním praktikám ([[jang‑šeng (Tao)|jang-šeng]]) a medicíně se dostal jako mnozí jiní kvůli svému chatrnému zdraví v mládí, kdy trpěl mnoha neduhy. Vlastní praxí, studiem starých děl a sbíráním zkušeností od praktiků po celé zemi se z něj stal věhlasný lékař, jehož opakovaně zvali ke dvoru císaři obou dynastií. Přes všechny pocty Sun nikdy nepřijal nabídku vysokého postu a raději žil v jeskyni, kde se mohl vzdálen světskému ruchu věnovat meditační praxi, alchymii a výrobě léčivých přípravků. Vždy byl ovšem nápomocen každému, kdo za ním přišel s nějakým trápením. Zastával názor, že lékař musí soucitně a nezištně pomáhat každému nemocnému bez ohledu na jeho věk, majetek či původ. Svým postojem se stal vzorem pro další generace a významně ovlivnil lékařskou etiku v Číně. Velkou váhu přisuzoval v otázce zdraví prevenci. Zdůrazňoval, že pro zachování zdraví je nevyhnutelný dostatečný pohyb, nikoli však vyčerpávání těla nadměrnou zátěží. Stejnou důležitost přikládal správnému jídelníčku, který má podle něho sám o sobě léčivé účinky, a naopak v nevhodných stravovacích návycích a chybné skladbě stravy spatřoval jednu z příčin vzniku nemocí. Své zkušenosti sepsal Sun do třicetisvazkového díla Recepty hodné tisíců zlaťáků, ''Čchien‑ťin jao‑fang'' (Qianjin yaofang 千金药方), zabývajícího se zejména léčebnými formulemi, které na konci života ještě rozšířil o rozsáhlé doplňky. Znalost zdraví posilujících preparátů a provádění praktik pěstování života jistě přispěly k tomu, že se dožil předlouhých 101 let. Po smrti byl uveden do taoistického panteonu nesmrtelných jakožto Král léčiv ([[Jao‑wang (Tao)|Jao-wang]]).

''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Ando Vladimír]]
[[Kategorie:Tao]]