Šimsa Jaroslav - Historie editací

ZRN v 21. 10. 2025, 05:34

2025-10-21T05:34:19Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:40Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:12Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:21

2025-10-13T18:21:00Z

Nová stránka

= Šimsa Jaroslav =
 <time datetime="1900-10-12">12. října 1900</time> v Praze
 <time datetime="1945-02-08">8. února 1945</time> v Dachau (Německo)

Publicista, člen [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Vyrůstal v chudé římskokatolické rodině, po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (1919) přestoupil do Českobratrské církve evangelické. Vystudoval filosofii na Filosofické fakultě UK (absolv. 1927), studium na Komenského čs. evangelické bohoslovecké fakultě nedokončil. V Realistickém klubu se seznámil s [[Rádl Emanuel|Emanuelem Rádlem]], jehož žákem a spolupracovníkem se stal. Krátce pracoval v soukromém archivu [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]], v knihovně ministerstva zahraničních věcí, v redakci Masarykova slovníku naučného. V roce 1929 nastoupil do vydavatelského oddělení YMCA, v letech 1933–38 byl sekretářem Akademické YMCA, současně byl jedním z redaktorů ''Křesťanské revue''. Po zastavení časopisu začal vydávat publicistická díla knižně (''Zbožnost a víra T. G. Masaryka'', 1938; ''O lásce a flirtu'', 1939; posthumně ''Vánoční úvaha o čtení knih'', 1946; ''V duchu T. G. M.'', 1946). Ve volném čase se věnoval mládeži, nejprve mezi levicovými Spartakovými skauty práce (1920–22), pak v Lize lesní moudrosti (od 1922, 1927–28 náčelník československého woodcraftu). Po okupaci se zapojil do odboje (Petiční výbor Věrni zůstaneme!), v únoru 1940 byl zatčen a vězněn (ačkoli soud v roce 1943 neprokázal jeho vinu), zemřel v koncentračním táboře Dachau. Jeho synem byl farář ČCE [[Šimsa Jan|Jan Šimsa]], o Šimsův ideový odkaz pečovala vydavatelka jeho textů a egodokumentů, snacha [[Šimsová Milena|Milena Šimsová]]: Jaroslav Šimsa: ''Úzkost a naděje. Dopisy, sny, události 1940–1945'' (1969), ''Svět Jaroslava Šimsy'' (2013).

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1945-02-08">8. února 1945</time> v Dachau (Německo)</span>
-Publicista, člen [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Vyrůstal v chudé římskokatolické rodině, po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (1919) přestoupil do Českobratrské církve evangelické. Vystudoval filosofii na Filosofické fakultě UK (absolv. 1927), studium na Komenského čs. evangelické bohoslovecké fakultě nedokončil. V Realistickém klubu se seznámil s [[Rádl Emanuel|Emanuelem Rádlem]], jehož žákem a spolupracovníkem se stal. Krátce pracoval v soukromém archivu [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]], v knihovně ministerstva zahraničních věcí, v redakci Masarykova slovníku naučného. V roce 1929 nastoupil do vydavatelského oddělení YMCA, v letech 1933–38 byl sekretářem Akademické YMCA, současně byl jedním z redaktorů ''Křesťanské revue''. Po zastavení časopisu začal vydávat publicistická díla knižně (''Zbožnost a víra T. G. Masaryka'', 1938; ''O lásce a flirtu'', 1939; posthumně ''Vánoční úvaha o čtení knih'', 1946; ''V duchu T. G. M.'', 1946). Ve volném čase se věnoval mládeži, nejprve mezi levicovými Spartakovými skauty práce (1920–22), pak v Lize lesní moudrosti (od 1922, 1927–28 náčelník československého woodcraftu). Po okupaci se zapojil do odboje (Petiční výbor Věrni zůstaneme!), v únoru 1940 byl zatčen a vězněn (ačkoli soud v roce 1943 neprokázal jeho vinu), zemřel v koncentračním táboře Dachau. Jeho synem byl farář ČCE [[Šimsa Jan|Jan Šimsa]], o Šimsův ideový odkaz pečovala vydavatelka jeho textů a egodokumentů, snacha [[Šimsová Milena|Milena Šimsová]]: Jaroslav Šimsa: ''Úzkost a naděje. Dopisy, sny, události 1940–1945'' (1969), ''Svět Jaroslava Šimsy'' (2013).
+Publicista, člen [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Vyrůstal v chudé [[Církev římskokatolická|římskokatolické]] rodině, po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (1919) přestoupil do Českobratrské církve evangelické. Vystudoval filosofii na Filosofické fakultě UK (absolv. 1927), studium na Komenského čs. evangelické bohoslovecké fakultě nedokončil. V Realistickém klubu se seznámil s [[Rádl Emanuel|Emanuelem Rádlem]], jehož žákem a spolupracovníkem se stal. Krátce pracoval v soukromém archivu [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]], v knihovně ministerstva zahraničních věcí, v redakci Masarykova slovníku naučného. V roce 1929 nastoupil do vydavatelského oddělení YMCA, v letech 1933–38 byl sekretářem Akademické YMCA, současně byl jedním z redaktorů ''Křesťanské revue''. Po zastavení časopisu začal vydávat publicistická díla knižně (''Zbožnost a víra T. G. Masaryka'', 1938; ''O lásce a flirtu'', 1939; posthumně ''Vánoční úvaha o čtení knih'', 1946; ''V duchu T. G. M.'', 1946). Ve volném čase se věnoval mládeži, nejprve mezi levicovými Spartakovými skauty práce (1920–22), pak v Lize lesní moudrosti (od 1922, 1927–28 náčelník československého woodcraftu). Po okupaci se zapojil do odboje (Petiční výbor Věrni zůstaneme!), v únoru 1940 byl zatčen a vězněn (ačkoli soud v roce 1943 neprokázal jeho vinu), zemřel v koncentračním táboře Dachau. Jeho synem byl farář ČCE [[Šimsa Jan|Jan Šimsa]], o Šimsův ideový odkaz pečovala vydavatelka jeho textů a egodokumentů, snacha [[Šimsová Milena|Milena Šimsová]]: Jaroslav Šimsa: ''Úzkost a naděje. Dopisy, sny, události 1940–1945'' (1969), ''Svět Jaroslava Šimsy'' (2013).
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Publicista, člen [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Vyrůstal v chudé římskokatolické rodině, po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (1919) přestoupil do Českobratrské církve evangelické. Vystudoval filosofii na Filosofické fakultě UK (absolv. 1927), studium na Komenského čs. evangelické bohoslovecké fakultě nedokončil. V Realistickém klubu se seznámil s [[Rádl Emanuel|Emanuelem Rádlem]], jehož žákem a spolupracovníkem se stal. Krátce pracoval v soukromém archivu [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]], v knihovně ministerstva zahraničních věcí, v redakci Masarykova slovníku naučného. V roce 1929 nastoupil do vydavatelského oddělení YMCA, v letech 1933–38 byl sekretářem Akademické YMCA, současně byl jedním z redaktorů ''Křesťanské revue''. Po zastavení časopisu začal vydávat publicistická díla knižně (''Zbožnost a víra T. G. Masaryka'', 1938; ''O lásce a flirtu'', 1939; posthumně ''Vánoční úvaha o čtení knih'', 1946; ''V duchu T. G. M.'', 1946). Ve volném čase se věnoval mládeži, nejprve mezi levicovými Spartakovými skauty práce (1920–22), pak v Lize lesní moudrosti (od 1922, 1927–28 náčelník československého woodcraftu). Po okupaci se zapojil do odboje (Petiční výbor Věrni zůstaneme!), v únoru 1940 byl zatčen a vězněn (ačkoli soud v roce 1943 neprokázal jeho vinu), zemřel v koncentračním táboře Dachau. Jeho synem byl farář ČCE [[Šimsa Jan|Jan Šimsa]], o Šimsův ideový odkaz pečovala vydavatelka jeho textů a egodokumentů, snacha [[Šimsová Milena|Milena Šimsová]]: Jaroslav Šimsa: ''Úzkost a naděje. Dopisy, sny, události 1940–1945'' (1969), ''Svět Jaroslava Šimsy'' (2013).
-''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)