https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Arabov%C3%A9_%28Islam%29 2026-04-21T02:02:57Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=241526&oldid=prev 2025-10-13T19:06:45Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 13. 10. 2025, 19:06</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=233681&oldid=prev 2025-10-13T18:54:17Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 13. 10. 2025, 18:54</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=225836&oldid=prev 2025-10-13T18:23:22Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 13. 10. 2025, 18:23</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=216974&oldid=prev 2024-11-14T14:48:29Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 14. 11. 2024, 14:48</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=210378&oldid=prev 2024-11-14T13:19:34Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 14. 11. 2024, 13:19</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=203783&oldid=prev 2024-11-12T17:39:08Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 12. 11. 2024, 17:39</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=197174&oldid=prev 2024-11-10T18:21:52Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2024, 18:21</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=190579&oldid=prev 2024-11-10T17:57:53Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2024, 17:57</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=183984&oldid=prev 2024-11-10T16:58:53Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2024, 16:58</td> </tr><tr> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 2:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 2:</td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>&lt;h3 class="section_title"&gt;Dále k tématu&lt;/h3&gt;</div></td> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>&lt;h3 class="section_title"&gt;Dále k tématu&lt;/h3&gt;</div></td> </tr> <tr> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> <td class="diff-marker">+</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Hourani, Albert. ''Dějiny arabského světa: Od 7. století po současnost''. Přel. Šimon Pellar. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010;</div></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> <td class="diff-marker">+</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Mendel, Miloš, a Zdeněk Müller. ''Svět Arabů''. Praha: Svoboda, 1989;</div></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Hourani, Albert. ''Dějiny arabského světa: Od 7. století po současnost''. Přel. Šimon Pellar. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010;</div></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> <td class="diff-marker">+</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Pauliny, Ján. ''Arabi, vládcovia stredomoria''. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1976;</div></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> <td class="diff-marker">+</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Pauliny, Ján. ''Kniežatá púšte''. Bratislava: Mladé letá, 1978;</div></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Mendel, Miloš, a Zdeněk Müller. ''Svět Arabů''. Praha: Svoboda, 1989;</div></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> <td class="diff-marker">+</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Prosecký, Jiří, ed. ''Encyklopedie starověkého Předního východu''. Praha: Libri, 1999;</div></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> <td class="diff-marker">+</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>* Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.</div></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Pauliny, Ján. ''Arabi, vládcovia stredomoria''. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1976;</div></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Pauliny, Ján. ''Kniežatá púšte''. Bratislava: Mladé letá, 1978;</div></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Prosecký, Jiří, ed. ''Encyklopedie starověkého Předního východu''. Praha: Libri, 1999;</div></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.</div></td> <td colspan="2" class="diff-empty">&#160;</td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''&lt;br /&gt;</div></td> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''&lt;br /&gt;</div></td> </tr> </table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=Arabov%C3%A9_(Islam)&diff=177389&oldid=prev 2024-11-10T16:29:11Z

<p></p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2024, 16:29</td> </tr><tr> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td> <td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>&lt;span id="entry"&gt;Arabové&lt;/span&gt; – původní příjemci zjevení [[Korán (Islam)|Koránu]] a šiřitelé islámu. Označení Arab se poprvé v [[dějiny (Islam)|dějinách]] objevilo patrně mezi 9. a 8. stol. př. n. l., kdy se ve vojenských záznamech Asyrské říše vzpomínají výborní jezdci na koních nazývaní Aribu nebo Arabu. Tito jezdci pocházeli z nehostiných pustin Arabského poloostrova, ale čas od času svými výboji na sever znepokojovali své mnohem mocnější sousedy. Kočovní obyvatelé Arabského poloostrova se obecně nazývali beduíni, což se tradičně obvozuje od slova ''bádija'' (poušť), která pokrývá větší část Arábie. Ta se tradičně rozděluje již od antických dob na tzv. Šťastnou Arábii (oblast dnešního Jemenu, kde díky pravidelným monzunům je možné provozovat usedlé zemědělství), pouštní Arábii (zahrnující oblast Arabského poloostrova, která se dále vnitřně člení na úzkou nížinu při pobřeží Rudého moře Tihámu, následující horské pásmo Hidžáz, vnitřní prostory poloostrova Nadžd, pobřežní region u severního konce Perského zálivu, zvaný al-Ahsáʼ a další). Beduíni se živili především pastevectvím, zatímco obyvatelé nemnoha menších oáz se soustředili na řemeslo a především na obchod. Beduíni žili v rodové společnosti svázané řadou nepsaných pravidel a jejich život byl zcela nepředstavitelný bez velbloudů, na nichž jezdili, kteří jim poskytovali maso, mléko a srst atd., takže významný německý orientalista Sprenger kdysi nazval beduína „parazitem velblouda“. Slovo „Arab“ původně označovalo výhradně kočovného beduína, teprve později začalo zahrnovat všechny, kdož hovořili arabsky nebo přijali arabskou kulturu. Po vzniku islámu arabští učenci, zejména filologové (např. Wahb ibn Munabbih, Kaʻb al-Ahbár), sbírali doklady o beduínských tradicích, legendách i způsobu života. Arabští geografové a letopisci si zvykli rozdělovat tradičně Araby podle jejich původu do tří hlavních skupin. První tvořili dávno zaniklé arabské kmeny (''al-ʻarab al-báʼida''), které žily v prastarých časech na území Arabského poloostrova, ale z různých příčin se jejich stopy v dějinách ztrácejí. Mezi ně patřily i kmeny ʻÁdovců a Thamúdovců vzpomínané v [[Korán (Islam)|Koránu]] v souvislosti s posláním [[prorokové a profécie (Islam)|proroků]] Húda a Sáliha (viz [[staroarabští proroci (Islam)|staroarabští proroci]]), které oba národy nevyslyšely a potupily, za což je stihl spravedlivý trest. Představy orientalistů kladly existenci kmene ʻÁd do říše legend; teprvé nejnovější objevy v Úbaru (Nicolas Clapp) naznačují jeho možnou historicitu. Druhou skupinu představují Arabové jihu, zvaní též Jemenité nebo Kahtánovci (podle společného legendárního prapředka). Protože jejich původní vlast Jemen zásáhlo sucho i zničení legendami opředené přehrady Maʼrib, mnohé kmeny se vystěhovaly daleko na sever do různých koutů Arabského poloostrova, mj. do pustin na pomezí Syropalestiny. Třetí a nejmladší skupinu tvoří tzv. [[Ismáʻíl (Islam)|Ismáʻílův]] rod, označovaný též jako ''al-ʻarab al-mustaʻarab'' (doslova „arabizovaní Arabové“). Jejich původ legendy kladou do časů, kdy se prorok (a praotec všech Arabů) [[Ibráhím (Islam)|Ibráhím]] (Abraham) se svou rodinou usadil v Mekce, kde se jeho syn Ismáʻíl (Izmael) oženil s jemenskou dívkou. Postupně tak vzniklo četné obyvatelstvo, které se tradičně označuje jako severní Arabové, nebo též ʻAdnánovci. Mezi severními a jižními Araby, zvanými též Qajsovci a Kalbovci, probíhala neustálá řevnivost, která se projevovala jak v časech předislámských (''[[džáhilíja (Islam)|džáhilíja]]''), tak i v době islámské expanze, kdy vzájemný antagonismus nezahladila ani ta skutečnost, že je osud zavál daleko od jejich domoviny, takže tradiční konflikty mající kořeny ze starověké pouštní Arábii doznívaly např. ve vyspělém městském prostředí Andalusie.</div></td> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>&lt;span id="entry"&gt;Arabové&lt;/span&gt; – původní příjemci zjevení [[Korán (Islam)|Koránu]] a šiřitelé islámu. Označení Arab se poprvé v [[dějiny (Islam)|dějinách]] objevilo patrně mezi 9. a 8. stol. př. n. l., kdy se ve vojenských záznamech Asyrské říše vzpomínají výborní jezdci na koních nazývaní Aribu nebo Arabu. Tito jezdci pocházeli z nehostiných pustin Arabského poloostrova, ale čas od času svými výboji na sever znepokojovali své mnohem mocnější sousedy. Kočovní obyvatelé Arabského poloostrova se obecně nazývali beduíni, což se tradičně obvozuje od slova ''bádija'' (poušť), která pokrývá větší část Arábie. Ta se tradičně rozděluje již od antických dob na tzv. Šťastnou Arábii (oblast dnešního Jemenu, kde díky pravidelným monzunům je možné provozovat usedlé zemědělství), pouštní Arábii (zahrnující oblast Arabského poloostrova, která se dále vnitřně člení na úzkou nížinu při pobřeží Rudého moře Tihámu, následující horské pásmo Hidžáz, vnitřní prostory poloostrova Nadžd, pobřežní region u severního konce Perského zálivu, zvaný al-Ahsáʼ a další). Beduíni se živili především pastevectvím, zatímco obyvatelé nemnoha menších oáz se soustředili na řemeslo a především na obchod. Beduíni žili v rodové společnosti svázané řadou nepsaných pravidel a jejich život byl zcela nepředstavitelný bez velbloudů, na nichž jezdili, kteří jim poskytovali maso, mléko a srst atd., takže významný německý orientalista Sprenger kdysi nazval beduína „parazitem velblouda“. Slovo „Arab“ původně označovalo výhradně kočovného beduína, teprve později začalo zahrnovat všechny, kdož hovořili arabsky nebo přijali arabskou kulturu. Po vzniku islámu arabští učenci, zejména filologové (např. Wahb ibn Munabbih, Kaʻb al-Ahbár), sbírali doklady o beduínských tradicích, legendách i způsobu života. Arabští geografové a letopisci si zvykli rozdělovat tradičně Araby podle jejich původu do tří hlavních skupin. První tvořili dávno zaniklé arabské kmeny (''al-ʻarab al-báʼida''), které žily v prastarých časech na území Arabského poloostrova, ale z různých příčin se jejich stopy v dějinách ztrácejí. Mezi ně patřily i kmeny ʻÁdovců a Thamúdovců vzpomínané v [[Korán (Islam)|Koránu]] v souvislosti s posláním [[prorokové a profécie (Islam)|proroků]] Húda a Sáliha (viz [[staroarabští proroci (Islam)|staroarabští proroci]]), které oba národy nevyslyšely a potupily, za což je stihl spravedlivý trest. Představy orientalistů kladly existenci kmene ʻÁd do říše legend; teprvé nejnovější objevy v Úbaru (Nicolas Clapp) naznačují jeho možnou historicitu. Druhou skupinu představují Arabové jihu, zvaní též Jemenité nebo Kahtánovci (podle společného legendárního prapředka). Protože jejich původní vlast Jemen zásáhlo sucho i zničení legendami opředené přehrady Maʼrib, mnohé kmeny se vystěhovaly daleko na sever do různých koutů Arabského poloostrova, mj. do pustin na pomezí Syropalestiny. Třetí a nejmladší skupinu tvoří tzv. [[Ismáʻíl (Islam)|Ismáʻílův]] rod, označovaný též jako ''al-ʻarab al-mustaʻarab'' (doslova „arabizovaní Arabové“). Jejich původ legendy kladou do časů, kdy se prorok (a praotec všech Arabů) [[Ibráhím (Islam)|Ibráhím]] (Abraham) se svou rodinou usadil v Mekce, kde se jeho syn Ismáʻíl (Izmael) oženil s jemenskou dívkou. Postupně tak vzniklo četné obyvatelstvo, které se tradičně označuje jako severní Arabové, nebo též ʻAdnánovci. Mezi severními a jižními Araby, zvanými též Qajsovci a Kalbovci, probíhala neustálá řevnivost, která se projevovala jak v časech předislámských (''[[džáhilíja (Islam)|džáhilíja]]''), tak i v době islámské expanze, kdy vzájemný antagonismus nezahladila ani ta skutečnost, že je osud zavál daleko od jejich domoviny, takže tradiční konflikty mající kořeny ze starověké pouštní Arábii doznívaly např. ve vyspělém městském prostředí Andalusie.</div></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">−</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>&lt;<del class="diffchange diffchange-inline">span</del> class="section_title"&gt;Dále k tématu&lt;/<del class="diffchange diffchange-inline">span</del>&gt;<del class="diffchange diffchange-inline">:</del></div></td> <td class="diff-marker">+</td> <td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>&lt;<ins class="diffchange diffchange-inline">h3</ins> class="section_title"&gt;Dále k tématu&lt;/<ins class="diffchange diffchange-inline">h3</ins>&gt;</div></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td> </tr> <tr> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Hourani, Albert. ''Dějiny arabského světa: Od 7. století po současnost''. Přel. Šimon Pellar. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010;</div></td> <td class="diff-marker">&#160;</td> <td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Hourani, Albert. ''Dějiny arabského světa: Od 7. století po současnost''. Přel. Šimon Pellar. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010;</div></td> </tr> </table>

imported>ZRN