Bárta Jan Baptista - Historie editací

ZRN v 5. 11. 2025, 13:43

2025-11-05T13:43:10Z

ZRN v 15. 10. 2025, 05:59

2025-10-15T05:59:10Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:21Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:51

2025-10-13T18:51:50Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:35Z

Nová stránka

= Bárta Jan Baptista =
 <time datetime="1921-03-18">18. března 1921</time> v Příbrami
 <time datetime="1982-12-09">9. prosince 1982</time> u Hradce Králové

Český [[Církev římskokatolická|římskokatolický]] kněz, františkán, teolog, překladatel a organizátor neoficiálního teologického vzdělávání. V letech 1947–49 působil jako administrátor v Kadani, poté v Praze. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen k dvaceti letům vězení za velezradu; propuštěn 1966. V roce 1968 inicioval obnovu františkánského řádového života a organizoval podpůrné programy pro řeholní sestry, během tzv. normalizace se věnoval neoficiálnímu teologickému vzdělávání a vydávání křesťanského samizdatu. Zemřel na infarkt při autonehodě. Autor práce ''Malá teologie'' (1968), představující úvod do systematické teologie, dále ''Prozatímního posvátného oficia'' (1969), liturgického textu určeného pro komunitní i osobní modlitbu, a teologického spisu ''Syntéza učení víry (Jak dojít k Bohu a katolické Církvi)'' (1991), vydaného posmrtně. Překládal základní františkánské texty, zejména ''Františkánské prameny'' (nejstarší životopisy sv. Františka z Assisi a řádové dokumenty), a podílel se na českém překladu ''Liturgie hodin'', při němž využil [[Renč Václav|Renčův]] překlad žalmů a Škráškovy hymny. Významným přínosem byl jeho simultánní překlad ''Žaltáře římského breviáře'' (1945), který představuje první historicky doložený český překlad tohoto typu breviáře.

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1982-12-09">9. prosince 1982</time> u Hradce Králové</span>
-[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, františkán, teolog, překladatel a organizátor neoficiálního teologického vzdělávání. V letech 1947–49 působil jako administrátor v Kadani, poté v Praze. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen k dvaceti letům vězení za velezradu; propuštěn 1966. V roce 1968 inicioval obnovu františkánského řádového života a organizoval podpůrné programy pro řeholní sestry, během tzv. normalizace se věnoval neoficiálnímu teologickému vzdělávání a vydávání křesťanského samizdatu. Zemřel na infarkt při autonehodě. Autor práce ''Malá teologie'' (1968), představující úvod do systematické teologie, dále ''Prozatímního posvátného oficia'' (1969), liturgického textu určeného pro komunitní i osobní modlitbu, a teologického spisu ''Syntéza učení víry (Jak dojít k Bohu a katolické Církvi)'' (1991), vydaného posmrtně. Překládal základní františkánské texty, zejména ''Františkánské prameny'' (nejstarší životopisy sv. Františka z Assisi a řádové dokumenty), a podílel se na českém překladu ''Liturgie hodin'', při němž využil [[Renč Václav|Renčův]] překlad žalmů a Škráškovy hymny. Významným přínosem byl jeho simultánní překlad ''Žaltáře římského breviáře'' (1945), který představuje první historicky doložený český překlad tohoto typu breviáře.
+[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, františkán, teolog, překladatel a organizátor neoficiálního teologického vzdělávání. Na kněze byl vysvěcen v roce 1947, v letech 1947–49 působil jako administrátor v Kadani, poté v Praze. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen k dvaceti letům vězení za velezradu; propuštěn až 1966. Po propuštění se věnoval tajnému vzdělávání, v roce 1968 inicioval obnovu františkánského řádového života a organizoval podpůrné programy pro řeholní sestry. Během tzv. normalizace se věnoval neoficiálnímu teologickému vzdělávání a vydávání křesťanského samizdatu. Zemřel na infarkt po autonehodě. Autor práce ''Malá teologie'' (1968), představující úvod do systematické teologie, dále ''Prozatímního posvátného oficia'' (1969), liturgického textu určeného pro komunitní i osobní modlitbu, a teologického spisu ''Syntéza učení víry (Jak dojít k Bohu a katolické Církvi)'' (1991), vydaného posmrtně. Překládal základní františkánské texty, zejména ''Františkánské prameny'' (nejstarší životopisy sv. Františka z Assisi a řádové dokumenty), a podílel se na českém překladu ''Liturgie hodin'', při němž využil [[Renč Václav|Renčův]] překlad žalmů a Škráškovy hymny. Významným přínosem byl jeho simultánní překlad ''Žaltáře římského breviáře'' (1945), který představuje první historicky doložený český překlad tohoto typu breviáře.
 ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1982-12-09">9. prosince 1982</time> u Hradce Králové</span>
-Český [[Církev římskokatolická|římskokatolický]] kněz, františkán, teolog, překladatel a organizátor neoficiálního teologického vzdělávání. V letech 1947–49 působil jako administrátor v Kadani, poté v Praze. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen k dvaceti letům vězení za velezradu; propuštěn 1966. V roce 1968 inicioval obnovu františkánského řádového života a organizoval podpůrné programy pro řeholní sestry, během tzv. normalizace se věnoval neoficiálnímu teologickému vzdělávání a vydávání křesťanského samizdatu. Zemřel na infarkt při autonehodě. Autor práce ''Malá teologie'' (1968), představující úvod do systematické teologie, dále ''Prozatímního posvátného oficia'' (1969), liturgického textu určeného pro komunitní i osobní modlitbu, a teologického spisu ''Syntéza učení víry (Jak dojít k Bohu a katolické Církvi)'' (1991), vydaného posmrtně. Překládal základní františkánské texty, zejména ''Františkánské prameny'' (nejstarší životopisy sv. Františka z Assisi a řádové dokumenty), a podílel se na českém překladu ''Liturgie hodin'', při němž využil [[Renč Václav|Renčův]] překlad žalmů a Škráškovy hymny. Významným přínosem byl jeho simultánní překlad ''Žaltáře římského breviáře'' (1945), který představuje první historicky doložený český překlad tohoto typu breviáře.
+[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, františkán, teolog, překladatel a organizátor neoficiálního teologického vzdělávání. V letech 1947–49 působil jako administrátor v Kadani, poté v Praze. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen k dvaceti letům vězení za velezradu; propuštěn 1966. V roce 1968 inicioval obnovu františkánského řádového života a organizoval podpůrné programy pro řeholní sestry, během tzv. normalizace se věnoval neoficiálnímu teologickému vzdělávání a vydávání křesťanského samizdatu. Zemřel na infarkt při autonehodě. Autor práce ''Malá teologie'' (1968), představující úvod do systematické teologie, dále ''Prozatímního posvátného oficia'' (1969), liturgického textu určeného pro komunitní i osobní modlitbu, a teologického spisu ''Syntéza učení víry (Jak dojít k Bohu a katolické Církvi)'' (1991), vydaného posmrtně. Překládal základní františkánské texty, zejména ''Františkánské prameny'' (nejstarší životopisy sv. Františka z Assisi a řádové dokumenty), a podílel se na českém překladu ''Liturgie hodin'', při němž využil [[Renč Václav|Renčův]] překlad žalmů a Škráškovy hymny. Významným přínosem byl jeho simultánní překlad ''Žaltáře římského breviáře'' (1945), který představuje první historicky doložený český překlad tohoto typu breviáře.
 ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Český [[Církev římskokatolická|římskokatolický]] kněz, františkán, teolog, překladatel a organizátor neoficiálního teologického vzdělávání. V letech 1947–49 působil jako administrátor v Kadani, poté v Praze. V roce 1951 byl zatčen a o rok později odsouzen k dvaceti letům vězení za velezradu; propuštěn 1966. V roce 1968 inicioval obnovu františkánského řádového života a organizoval podpůrné programy pro řeholní sestry, během tzv. normalizace se věnoval neoficiálnímu teologickému vzdělávání a vydávání křesťanského samizdatu. Zemřel na infarkt při autonehodě. Autor práce ''Malá teologie'' (1968), představující úvod do systematické teologie, dále ''Prozatímního posvátného oficia'' (1969), liturgického textu určeného pro komunitní i osobní modlitbu, a teologického spisu ''Syntéza učení víry (Jak dojít k Bohu a katolické Církvi)'' (1991), vydaného posmrtně. Překládal základní františkánské texty, zejména ''Františkánské prameny'' (nejstarší životopisy sv. Františka z Assisi a řádové dokumenty), a podílel se na českém překladu ''Liturgie hodin'', při němž využil [[Renč Václav|Renčův]] překlad žalmů a Škráškovy hymny. Významným přínosem byl jeho simultánní překlad ''Žaltáře římského breviáře'' (1945), který představuje první historicky doložený český překlad tohoto typu breviáře.
-''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)