Baar Jindřich Šimon - Historie editací

ZRN v 5. 11. 2025, 12:56

2025-11-05T12:56:29Z

ZRN v 15. 10. 2025, 05:51

2025-10-15T05:51:04Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:21Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:51

2025-10-13T18:51:50Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:35Z

Nová stránka

= Baar Jindřich Šimon =
 <time datetime="1869-02-07">7. února 1869</time> v Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice)
 <time datetime="1925-10-24">24. října 1925</time> v Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice)

Český [[Církev římskokatolická|římskokatolický]] kněz, spisovatel, básník a sběratel pohádek, představitel realismu a venkovské prózy. Po maturitě na gymnáziu v Domažlicích (1880–88) studoval teologii v Praze, kde byl roku 1892 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích. V letech 1895–97 a 1909–19 byl farářem v Ořechu, mezi lety 1899–1909 sloužil v Klobukách. Aktivně se zapojoval do snah o církevní reformu a v letech 1918–21 zastával funkci předsedy Jednoty katolického duchovenstva. Církevní rozkol, vedoucí ke vzniku Církve československé (husitské) však odmítl. Roku 1919 odešel do důchodu a vrátil se do rodiště. Psal především prózu z prostředí jihočeského a chodského venkova, v níž spojoval realistické zobrazení s idealizací tradičních hodnot, zejména v duchu křesťanské víry. Proslul románem ''Jan Cimbura'' (1908), vydal také autobiograficky laděné dílo ''Cestou křížovou'' (1900) a řadu venkovských povídek a novel (''Pro kravičku'', 1904; ''Farská panička'', 1905). Je autorem tzv. chodské trilogie ''Paní komisarka'' (1923), ''Osmačtyřicátníci'' (1924) a ''Lůsy'' (1925), dále knihy pro mládež ''Hanýžka a Martínek'' (1922). Publikoval také pohádky, například ve sbírce ''Z našich hor a podhůří'' (1911), a další díla s nábožensko-výchovným obsahem, jako ''Povídky sváteční i všední'' (1905) či ''Naše děti a jejich svět'' (1917). Významnou součástí jeho tvorby jsou i kratší prózy otištěné časopisecky, které později vyšly souborně ve výborech.

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1925-10-24">24. října 1925</time> v Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice)</span>
-[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, spisovatel, básník a sběratel pohádek, představitel realismu a venkovské prózy. Po maturitě na gymnáziu v Domažlicích (1880–88) studoval teologii v Praze, kde byl roku 1892 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích. V letech 1895–97 a 1909–19 byl farářem v Ořechu, mezi lety 1899–1909 sloužil v Klobukách. Aktivně se zapojoval do snah o církevní reformu a v letech 1918–21 zastával funkci předsedy Jednoty katolického duchovenstva. Církevní rozkol, vedoucí ke vzniku [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]] však odmítl. Roku 1919 odešel do důchodu a vrátil se do rodiště. Psal především prózu z prostředí jihočeského a chodského venkova, v níž spojoval realistické zobrazení s idealizací tradičních hodnot, zejména v duchu křesťanské víry. Proslul románem ''Jan Cimbura'' (1908), vydal také autobiograficky laděné dílo ''Cestou křížovou'' (1900) a řadu venkovských povídek a novel (''Pro kravičku'', 1904; ''Farská panička'', 1905). Je autorem tzv. chodské trilogie ''Paní komisarka'' (1923), ''Osmačtyřicátníci'' (1924) a ''Lůsy'' (1925), dále knihy pro mládež ''Hanýžka a Martínek'' (1922). Publikoval také pohádky, například ve sbírce ''Z našich hor a podhůří'' (1911), a další díla s nábožensko-výchovným obsahem, jako ''Povídky sváteční i všední'' (1905) či ''Naše děti a jejich svět'' (1917). Významnou součástí jeho tvorby jsou i kratší prózy otištěné časopisecky, které později vyšly souborně ve výborech.
+[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, spisovatel, básník a sběratel pohádek, představitel realismu a venkovské prózy. Po maturitě na gymnáziu v Domažlicích (1880–88) studoval teologii v Praze, kde byl roku 1892 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích. V letech 1895–97 a 1909–19 byl farářem v Ořechu, mezi lety 1899–1909 sloužil v Klobukách. Aktivně se zapojoval do snah o církevní reformu (hnutí katolické moderny) a v letech 1918–21 zastával funkci předsedy Jednoty katolického duchovenstva. Církevní rozkol, vedoucí ke vzniku [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]] však odmítl. Roku 1919 odešel do důchodu a vrátil se do rodiště. Psal především prózu z prostředí jihočeského a chodského venkova, v níž spojoval realistické zobrazení s idealizací tradičních hodnot, zejména v duchu křesťanské víry. Proslul románem ''Jan Cimbura'' (1908), vydal také autobiograficky laděné dílo ''Cestou křížovou'' (1900) a řadu venkovských povídek a novel (''Pro kravičku'', 1904; ''Farská panička'', 1905). Je autorem tzv. chodské trilogie ''Paní komisarka'' (1923), ''Osmačtyřicátníci'' (1924) a ''Lůsy'' (1925), dále knihy pro mládež ''Hanýžka a Martínek'' (1927). Publikoval také pohádky, například ve sbírce ''Z našich hor a podhůří'' (1911), a další díla s nábožensko-výchovným obsahem, jako ''Povídky sváteční i všední'' (1905) či ''Naše děti a jejich svět'' (1917). Významnou součástí jeho tvorby jsou i kratší prózy otištěné časopisecky, které později vyšly souborně ve výborech.
 ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1925-10-24">24. října 1925</time> v Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice)</span>
-Český [[Církev římskokatolická|římskokatolický]] kněz, spisovatel, básník a sběratel pohádek, představitel realismu a venkovské prózy. Po maturitě na gymnáziu v Domažlicích (1880–88) studoval teologii v Praze, kde byl roku 1892 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích. V letech 1895–97 a 1909–19 byl farářem v Ořechu, mezi lety 1899–1909 sloužil v Klobukách. Aktivně se zapojoval do snah o církevní reformu a v letech 1918–21 zastával funkci předsedy Jednoty katolického duchovenstva. Církevní rozkol, vedoucí ke vzniku Církve československé (husitské) však odmítl. Roku 1919 odešel do důchodu a vrátil se do rodiště. Psal především prózu z prostředí jihočeského a chodského venkova, v níž spojoval realistické zobrazení s idealizací tradičních hodnot, zejména v duchu křesťanské víry. Proslul románem ''Jan Cimbura'' (1908), vydal také autobiograficky laděné dílo ''Cestou křížovou'' (1900) a řadu venkovských povídek a novel (''Pro kravičku'', 1904; ''Farská panička'', 1905). Je autorem tzv. chodské trilogie ''Paní komisarka'' (1923), ''Osmačtyřicátníci'' (1924) a ''Lůsy'' (1925), dále knihy pro mládež ''Hanýžka a Martínek'' (1922). Publikoval také pohádky, například ve sbírce ''Z našich hor a podhůří'' (1911), a další díla s nábožensko-výchovným obsahem, jako ''Povídky sváteční i všední'' (1905) či ''Naše děti a jejich svět'' (1917). Významnou součástí jeho tvorby jsou i kratší prózy otištěné časopisecky, které později vyšly souborně ve výborech.
+[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, spisovatel, básník a sběratel pohádek, představitel realismu a venkovské prózy. Po maturitě na gymnáziu v Domažlicích (1880–88) studoval teologii v Praze, kde byl roku 1892 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích. V letech 1895–97 a 1909–19 byl farářem v Ořechu, mezi lety 1899–1909 sloužil v Klobukách. Aktivně se zapojoval do snah o církevní reformu a v letech 1918–21 zastával funkci předsedy Jednoty katolického duchovenstva. Církevní rozkol, vedoucí ke vzniku [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]] však odmítl. Roku 1919 odešel do důchodu a vrátil se do rodiště. Psal především prózu z prostředí jihočeského a chodského venkova, v níž spojoval realistické zobrazení s idealizací tradičních hodnot, zejména v duchu křesťanské víry. Proslul románem ''Jan Cimbura'' (1908), vydal také autobiograficky laděné dílo ''Cestou křížovou'' (1900) a řadu venkovských povídek a novel (''Pro kravičku'', 1904; ''Farská panička'', 1905). Je autorem tzv. chodské trilogie ''Paní komisarka'' (1923), ''Osmačtyřicátníci'' (1924) a ''Lůsy'' (1925), dále knihy pro mládež ''Hanýžka a Martínek'' (1922). Publikoval také pohádky, například ve sbírce ''Z našich hor a podhůří'' (1911), a další díla s nábožensko-výchovným obsahem, jako ''Povídky sváteční i všední'' (1905) či ''Naše děti a jejich svět'' (1917). Významnou součástí jeho tvorby jsou i kratší prózy otištěné časopisecky, které později vyšly souborně ve výborech.
 ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Český [[Církev římskokatolická|římskokatolický]] kněz, spisovatel, básník a sběratel pohádek, představitel realismu a venkovské prózy. Po maturitě na gymnáziu v Domažlicích (1880–88) studoval teologii v Praze, kde byl roku 1892 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích. V letech 1895–97 a 1909–19 byl farářem v Ořechu, mezi lety 1899–1909 sloužil v Klobukách. Aktivně se zapojoval do snah o církevní reformu a v letech 1918–21 zastával funkci předsedy Jednoty katolického duchovenstva. Církevní rozkol, vedoucí ke vzniku Církve československé (husitské) však odmítl. Roku 1919 odešel do důchodu a vrátil se do rodiště. Psal především prózu z prostředí jihočeského a chodského venkova, v níž spojoval realistické zobrazení s idealizací tradičních hodnot, zejména v duchu křesťanské víry. Proslul románem ''Jan Cimbura'' (1908), vydal také autobiograficky laděné dílo ''Cestou křížovou'' (1900) a řadu venkovských povídek a novel (''Pro kravičku'', 1904; ''Farská panička'', 1905). Je autorem tzv. chodské trilogie ''Paní komisarka'' (1923), ''Osmačtyřicátníci'' (1924) a ''Lůsy'' (1925), dále knihy pro mládež ''Hanýžka a Martínek'' (1922). Publikoval také pohádky, například ve sbírce ''Z našich hor a podhůří'' (1911), a další díla s nábožensko-výchovným obsahem, jako ''Povídky sváteční i všední'' (1905) či ''Naše děti a jejich svět'' (1917). Významnou součástí jeho tvorby jsou i kratší prózy otištěné časopisecky, které později vyšly souborně ve výborech.
-''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)