Brody Jindřich - Historie editací

ZRN v 15. 10. 2025, 06:33

2025-10-15T06:33:52Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:22Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:51

2025-10-13T18:51:52Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:36Z

Nová stránka

= Brody Jindřich =
 <time datetime="1868-05-21">21. května 1868</time> v Užhorodě (Ukrajina)
 <time datetime="1942-05-07">7. května 1942</time> v Jeruzalémě (Izrael)

Rabín, sionista, literární vědec. Osobní jméno uváděno i v německé podobě Heinrich. Narodil se v slavné rabínské rodině, studoval židovství v Prešpurku (dnes Bratislava) a v Berlíně. Jako rabín působil v letech 1898–05 v Náchodě, pak se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval a stanul v čele školy Talmud Tora, v roce 1912 se – po svém tchánu [[Ehrenfeld Nathan|Nathanu Ehrenfeldovi]] – stal vrchním pražským rabínem. Tento úřad opustil v roce 1930, aby přesídlil do Berlína a vedl nově založený institut hebrejského básnictví Institut für die Erforschung der hebräischen Dichtung. S touto institucí svázal i svůj další osud, v roce 1933 ji následoval do Jeruzaléma. Sionistické smýšlení profiloval v konzervativní komunitě Náchoda a základy svého pojetí vtělil do textu ''Widerspricht der Zionismus unserer religion?'' (1898). Po založení mezinárodní organizace náboženského sionismu Mizrachi v roce 1902 se stal prezidentem maďarské sekce. Zaměřoval se také na literárněvědnou činnost, zejména na hebrejskou středověkou poezii. Celoživotním počinem je komentovaná edice básní Jehudy ha-Leviho, na níž pracoval v letech 1894–30, ale nikdy ji nedokončil. Paralelně vydával edice dalších židovských básníků středověku, rovněž je autorem či spoluautorem řady antologií poezie. V roce 1896 založil také bibliografický časopis ''Zeitschrift für hebräische Bibliographie''. Publikoval řadu odborných textů na výše uvedená témata, užíval také pseudonym H. Salomonsohn.

Literatura: 
jewishencyclopedia.com; Tobias Jakobovics: „''Vrchní rabín dr. Jindřich Brody.“'' ''Věstník Židovské náboženské obce v Praze'', 28. 5. 1938.

''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]
[[Kategorie:CNO]]

← Starší verze		Verze z 15. 10. 2025, 06:33
Řádek 4:		Řádek 4:
	<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1942-05-07">7. května 1942</time> v Jeruzalémě (Izrael)</span>		<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1942-05-07">7. května 1942</time> v Jeruzalémě (Izrael)</span>

		+
−	Rabín, sionista, literární vědec. Osobní jméno uváděno i v německé podobě Heinrich. Narodil se v slavné rabínské rodině, studoval židovství v Prešpurku (dnes Bratislava) a v Berlíně. Jako rabín působil v letech 1898–05 v Náchodě, pak se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval a stanul v čele školy Talmud Tora, v roce 1912 se – po svém tchánu [[Ehrenfeld Nathan\|Nathanu Ehrenfeldovi]] – stal vrchním pražským rabínem. Tento úřad opustil v roce 1930, aby přesídlil do Berlína a vedl nově založený institut hebrejského básnictví Institut für die Erforschung der hebräischen Dichtung. S touto institucí svázal i svůj další osud, v roce 1933 ji následoval do Jeruzaléma. Sionistické smýšlení profiloval v konzervativní komunitě Náchoda a základy svého pojetí vtělil do textu ''Widerspricht der Zionismus unserer religion?'' (1898). Po založení mezinárodní organizace náboženského sionismu Mizrachi v roce 1902 se stal prezidentem maďarské sekce. Zaměřoval se také na literárněvědnou činnost, zejména na hebrejskou středověkou poezii. Celoživotním počinem je komentovaná edice básní Jehudy ha-Leviho, na níž pracoval v letech 1894–30, ale nikdy ji nedokončil. Paralelně vydával edice dalších židovských básníků středověku, rovněž je autorem či spoluautorem řady antologií poezie. V roce 1896 založil také bibliografický časopis ''Zeitschrift für hebräische Bibliographie''. Publikoval řadu odborných textů na výše uvedená témata, užíval také pseudonym H. Salomonsohn.
		+	[[Federace židovských obcí\|Rabín]], sionista, literární vědec. Osobní jméno uváděno i v německé podobě Heinrich. Narodil se v slavné rabínské rodině, studoval židovství v Prešpurku (dnes Bratislava) a v Berlíně. Jako rabín působil v letech 1898–05 v Náchodě, pak se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval a stanul v čele školy Talmud Tora, v roce 1912 se – po svém tchánu [[Ehrenfeld Nathan\|Nathanu Ehrenfeldovi]] – stal vrchním pražským rabínem. Tento úřad opustil v roce 1930, aby přesídlil do Berlína a vedl nově založený institut hebrejského básnictví Institut für die Erforschung der hebräischen Dichtung. S touto institucí svázal i svůj další osud, v roce 1933 ji následoval do Jeruzaléma. Sionistické smýšlení profiloval v konzervativní komunitě Náchoda a základy svého pojetí vtělil do textu ''Widerspricht der Zionismus unserer religion?'' (1898). Po založení mezinárodní organizace náboženského sionismu Mizrachi v roce 1902 se stal prezidentem maďarské sekce. Zaměřoval se také na literárněvědnou činnost, zejména na hebrejskou středověkou poezii. Celoživotním počinem je komentovaná edice básní Jehudy ha-Leviho, na níž pracoval v letech 1894–30, ale nikdy ji nedokončil. Paralelně vydával edice dalších židovských básníků středověku, rovněž je autorem či spoluautorem řady antologií poezie. V roce 1896 založil také bibliografický časopis ''Zeitschrift für hebräische Bibliographie''. Publikoval řadu odborných textů na výše uvedená témata, užíval také pseudonym H. Salomonsohn.

	<span class="section_title">Literatura:</span><br />		<span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 jewishencyclopedia.com; Tobias Jakobovics: „''Vrchní rabín dr. Jindřich Brody.“'' ''Věstník Židovské náboženské obce v Praze'', 28. 5. 1938.
-''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)