Buráq (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:45Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:17Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:22Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:29Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:34Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:08Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:52Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:53Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:53Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:11Z

← Starší verze		Verze z 12. 11. 2024, 17:39
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">Buráq</span> – mýtický tvor, na němž prorok [[Muhammad (Islam)\|Muhammad]] vykonal svou zázračnou noční cestu do Jeruzaléma (''[[~~isráʼa~~ miʻrádž (Islam)\|isráʼ]]''), odkud – jak praví tradice – vystoupil do sedmi sfér nebeských (''[[~~isráʼa~~ miʻrádž (Islam)\|miʻrádž]]''), setkal se s předchozími [[prorokové a profécie (Islam)\|proroky]] a nakonec (jako jediný ze smrtelníků) stanul s nezahalenou tváří před Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]). V jednom z četných ''[[hadíth (Islam)\|hadíthů]]'', které uvádí polyhistor at-Tabarí ve svém komentáři ke [[Korán (Islam)\|Koránu]] (''[[exegeze (Islam)\|tafsír]]''), se popisuje Buráq jako kůň. Většina ''hadíthů'' ranného období jej však líčí jako podivné [[zvířata (Islam)\|zvíře]] střední velikosti, někde mezi oslem a mulou. Občas se uvádí, že byl bílé barvy a různí autoři k tomu dodávají rozličné detaily. Kupříkladu Muslim ibn Hadždžádž napsal, že se jedná o zvíře s podlouhlým hřbetem a dlouhýma ušima, [[imám (Islam)\|imám]] at-Tabarí zase uvedl, že má chvějící se uši. Buráqova zázračná rychlost byla vysvětlována tak, že jedním skokem dokázal překonat vzdálenost, kterou obsáhne lidský pohled na horizontu. Podle středověkých muslimských učenců (''[[ʻulamáʼ (Islam)\|ʻulamáʼ]]'') služeb obdobného zvířete využívali i prorokové před Muhammadem. Na starých knižních miniaturách bývá Buráq obvykle zobrazován jako okřídlený tvor, byť vzdělanci se různili v názorech, zda umí létat nebo mu křídla „jen“ pomáhají zvyšovat rychlost běhu. Pokud jde o pohlaví onoho záhadného tvora, panují v tomto směru rozpaky, neboť v arabštině může být Buráq jak v maskulinu, tak i ve femininu.	+	<span id="entry">Buráq</span> – mýtický tvor, na němž prorok [[Muhammad (Islam)\|Muhammad]] vykonal svou zázračnou noční cestu do Jeruzaléma (''[[isráʼ a miʻrádž (Islam)\|isráʼ]]''), odkud – jak praví tradice – vystoupil do sedmi sfér nebeských (''[[isráʼ a miʻrádž (Islam)\|miʻrádž]]''), setkal se s předchozími [[prorokové a profécie (Islam)\|proroky]] a nakonec (jako jediný ze smrtelníků) stanul s nezahalenou tváří před Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]). V jednom z četných ''[[hadíth (Islam)\|hadíthů]]'', které uvádí polyhistor at-Tabarí ve svém komentáři ke [[Korán (Islam)\|Koránu]] (''[[exegeze (Islam)\|tafsír]]''), se popisuje Buráq jako kůň. Většina ''hadíthů'' ranného období jej však líčí jako podivné [[zvířata (Islam)\|zvíře]] střední velikosti, někde mezi oslem a mulou. Občas se uvádí, že byl bílé barvy a různí autoři k tomu dodávají rozličné detaily. Kupříkladu Muslim ibn Hadždžádž napsal, že se jedná o zvíře s podlouhlým hřbetem a dlouhýma ušima, [[imám (Islam)\|imám]] at-Tabarí zase uvedl, že má chvějící se uši. Buráqova zázračná rychlost byla vysvětlována tak, že jedním skokem dokázal překonat vzdálenost, kterou obsáhne lidský pohled na horizontu. Podle středověkých muslimských učenců (''[[ʻulamáʼ (Islam)\|ʻulamáʼ]]'') služeb obdobného zvířete využívali i prorokové před Muhammadem. Na starých knižních miniaturách bývá Buráq obvykle zobrazován jako okřídlený tvor, byť vzdělanci se různili v názorech, zda umí létat nebo mu křídla „jen“ pomáhají zvyšovat rychlost běhu. Pokud jde o pohlaví onoho záhadného tvora, panují v tomto směru rozpaky, neboť v arabštině může být Buráq jak v maskulinu, tak i ve femininu.

	Podle některých ''hadíthů'' nechtěl nejprve Buráq dovolit proroku Muhammadovi, aby na něj vůbec nasedl, a proto musel na místě zasáhnout archanděl [[Džibríl (Islam)\|Džibríl]], aby jej přiměl k poslušnosti a povolnosti. Středověké islámské autority se rozcházejí v tom, co se dělo po Muhammadově příjezdu do Jeruzaléma ([[svatá místa (Islam)\|svatá místa]]); někteří tvrdili, že do nebes ([[ráj (Islam)\|ráj]]) se vznesl právě na hřbetu Buráqa, jiní se domnívali, že tam vystoupal pomocí žebříku. Etymologie slova Buráq je nejasná; nejčastější arabské hypotézy předpokládají, že se odvozuje od slovesného kořene <u>b-r-q</u>, který poukazuje na významy související s jeho rychlostí, jako jsou blesk, záblesk apod. Pozdější autoři přisuzovali Buráqovi lidskou tvář, případně přímo tvář ženy.		Podle některých ''hadíthů'' nechtěl nejprve Buráq dovolit proroku Muhammadovi, aby na něj vůbec nasedl, a proto musel na místě zasáhnout archanděl [[Džibríl (Islam)\|Džibríl]], aby jej přiměl k poslušnosti a povolnosti. Středověké islámské autority se rozcházejí v tom, co se dělo po Muhammadově příjezdu do Jeruzaléma ([[svatá místa (Islam)\|svatá místa]]); někteří tvrdili, že do nebes ([[ráj (Islam)\|ráj]]) se vznesl právě na hřbetu Buráqa, jiní se domnívali, že tam vystoupal pomocí žebříku. Etymologie slova Buráq je nejasná; nejčastější arabské hypotézy předpokládají, že se odvozuje od slovesného kořene <u>b-r-q</u>, který poukazuje na významy související s jeho rychlostí, jako jsou blesk, záblesk apod. Pozdější autoři přisuzovali Buráqovi lidskou tvář, případně přímo tvář ženy.

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 17:57
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">Buráq</span> – mýtický tvor, na němž prorok [[Muhammad (Islam)\|Muhammad]] vykonal svou zázračnou noční cestu do Jeruzaléma (''[[isráʼa miʻrádž (Islam)\|isráʼ]]''), odkud – jak praví tradice – vystoupil do sedmi sfér nebeských (''[[isráʼa miʻrádž (Islam)\|miʻrádž]]''), setkal se s předchozími [[prorokové a profécie (Islam)\|proroky]] a nakonec (jako jediný ze smrtelníků) stanul s nezahalenou tváří před Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]). V jednom z četných ''[[hadíth (Islam)\|hadíthů]]'', které uvádí polyhistor at-Tabarí ve svém komentáři ke [[Korán (Islam)\|Koránu]] (''[[~~tafsír~~ (Islam)\|tafsír]]''), se popisuje Buráq jako kůň. Většina ''hadíthů'' ranného období jej však líčí jako podivné [[zvířata (Islam)\|zvíře]] střední velikosti, někde mezi oslem a mulou. Občas se uvádí, že byl bílé barvy a různí autoři k tomu dodávají rozličné detaily. Kupříkladu Muslim ibn Hadždžádž napsal, že se jedná o zvíře s podlouhlým hřbetem a dlouhýma ušima, [[imám (Islam)\|imám]] at-Tabarí zase uvedl, že má chvějící se uši. Buráqova zázračná rychlost byla vysvětlována tak, že jedním skokem dokázal překonat vzdálenost, kterou obsáhne lidský pohled na horizontu. Podle středověkých muslimských učenců (''[[ʻulamáʼ (Islam)\|ʻulamáʼ]]'') služeb obdobného zvířete využívali i prorokové před Muhammadem. Na starých knižních miniaturách bývá Buráq obvykle zobrazován jako okřídlený tvor, byť vzdělanci se různili v názorech, zda umí létat nebo mu křídla „jen“ pomáhají zvyšovat rychlost běhu. Pokud jde o pohlaví onoho záhadného tvora, panují v tomto směru rozpaky, neboť v arabštině může být Buráq jak v maskulinu, tak i ve femininu.	+	<span id="entry">Buráq</span> – mýtický tvor, na němž prorok [[Muhammad (Islam)\|Muhammad]] vykonal svou zázračnou noční cestu do Jeruzaléma (''[[isráʼa miʻrádž (Islam)\|isráʼ]]''), odkud – jak praví tradice – vystoupil do sedmi sfér nebeských (''[[isráʼa miʻrádž (Islam)\|miʻrádž]]''), setkal se s předchozími [[prorokové a profécie (Islam)\|proroky]] a nakonec (jako jediný ze smrtelníků) stanul s nezahalenou tváří před Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]). V jednom z četných ''[[hadíth (Islam)\|hadíthů]]'', které uvádí polyhistor at-Tabarí ve svém komentáři ke [[Korán (Islam)\|Koránu]] (''[[exegeze (Islam)\|tafsír]]''), se popisuje Buráq jako kůň. Většina ''hadíthů'' ranného období jej však líčí jako podivné [[zvířata (Islam)\|zvíře]] střední velikosti, někde mezi oslem a mulou. Občas se uvádí, že byl bílé barvy a různí autoři k tomu dodávají rozličné detaily. Kupříkladu Muslim ibn Hadždžádž napsal, že se jedná o zvíře s podlouhlým hřbetem a dlouhýma ušima, [[imám (Islam)\|imám]] at-Tabarí zase uvedl, že má chvějící se uši. Buráqova zázračná rychlost byla vysvětlována tak, že jedním skokem dokázal překonat vzdálenost, kterou obsáhne lidský pohled na horizontu. Podle středověkých muslimských učenců (''[[ʻulamáʼ (Islam)\|ʻulamáʼ]]'') služeb obdobného zvířete využívali i prorokové před Muhammadem. Na starých knižních miniaturách bývá Buráq obvykle zobrazován jako okřídlený tvor, byť vzdělanci se různili v názorech, zda umí létat nebo mu křídla „jen“ pomáhají zvyšovat rychlost běhu. Pokud jde o pohlaví onoho záhadného tvora, panují v tomto směru rozpaky, neboť v arabštině může být Buráq jak v maskulinu, tak i ve femininu.

	Podle některých ''hadíthů'' nechtěl nejprve Buráq dovolit proroku Muhammadovi, aby na něj vůbec nasedl, a proto musel na místě zasáhnout archanděl [[Džibríl (Islam)\|Džibríl]], aby jej přiměl k poslušnosti a povolnosti. Středověké islámské autority se rozcházejí v tom, co se dělo po Muhammadově příjezdu do Jeruzaléma ([[svatá místa (Islam)\|svatá místa]]); někteří tvrdili, že do nebes ([[ráj (Islam)\|ráj]]) se vznesl právě na hřbetu Buráqa, jiní se domnívali, že tam vystoupal pomocí žebříku. Etymologie slova Buráq je nejasná; nejčastější arabské hypotézy předpokládají, že se odvozuje od slovesného kořene <u>b-r-q</u>, který poukazuje na významy související s jeho rychlostí, jako jsou blesk, záblesk apod. Pozdější autoři přisuzovali Buráqovi lidskou tvář, případně přímo tvář ženy.		Podle některých ''hadíthů'' nechtěl nejprve Buráq dovolit proroku Muhammadovi, aby na něj vůbec nasedl, a proto musel na místě zasáhnout archanděl [[Džibríl (Islam)\|Džibríl]], aby jej přiměl k poslušnosti a povolnosti. Středověké islámské autority se rozcházejí v tom, co se dělo po Muhammadově příjezdu do Jeruzaléma ([[svatá místa (Islam)\|svatá místa]]); někteří tvrdili, že do nebes ([[ráj (Islam)\|ráj]]) se vznesl právě na hřbetu Buráqa, jiní se domnívali, že tam vystoupal pomocí žebříku. Etymologie slova Buráq je nejasná; nejčastější arabské hypotézy předpokládají, že se odvozuje od slovesného kořene <u>b-r-q</u>, který poukazuje na významy související s jeho rychlostí, jako jsou blesk, záblesk apod. Pozdější autoři přisuzovali Buráqovi lidskou tvář, případně přímo tvář ženy.

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
-Ibn Isháq, Muhammad. ''Muhammad: Život Alláhova proroka''. Přel. Viktor Svoboda. Praha: Leda, 2009;
+* Rogerson, Barnaby. ''Prorok Muhammad''. Přel. Ivo Šmoldas. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004.
 ''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Podle některých ''hadíthů'' nechtěl nejprve Buráq dovolit proroku Muhammadovi, aby na něj vůbec nasedl, a proto musel na místě zasáhnout archanděl [[Džibríl (Islam)|Džibríl]], aby jej přiměl k poslušnosti a povolnosti. Středověké islámské autority se rozcházejí v tom, co se dělo po Muhammadově příjezdu do Jeruzaléma ([[svatá místa (Islam)|svatá místa]]); někteří tvrdili, že do nebes ([[ráj (Islam)|ráj]]) se vznesl právě na hřbetu Buráqa, jiní se domnívali, že tam vystoupal pomocí žebříku. Etymologie slova Buráq je nejasná; nejčastější arabské hypotézy předpokládají, že se odvozuje od slovesného kořene <u>b-r-q</u>, který poukazuje na významy související s jeho rychlostí, jako jsou blesk, záblesk apod. Pozdější autoři přisuzovali Buráqovi lidskou tvář, případně přímo tvář ženy.
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 Ibn Isháq, Muhammad. ''Muhammad: Život Alláhova proroka''. Přel. Viktor Svoboda. Praha: Leda, 2009;

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 18:21
(Žádný rozdíl)