Den posledního soudu (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:45Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:17Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:22Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:29Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:35Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:08Z

JD: JD přesunul stránku den posledního soudu (Islam) na Den posledního soudu (Islam)

2024-11-11T22:50:06Z

JD přesunul stránku den posledního soudu (Islam) na Den posledního soudu (Islam)

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:52Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:54Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:53Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">den posledního soudu</span> (''jawm ad-dín'') – počátek eschatologického věku a jeden ze závazných věroučných článků islámu. Pro poslední den zná arabština celou řadu působivých označení: den zmrtvýchvstání, shromáždění, zúčtování, náboženství, probuzení či jen prosté, leč dostatečně důrazné, označení Hodina (''as-sáʻa''). Podle tradice první zatroubení [[andělé (Islam)|anděla]] Isráfíla zahubí vše živé (včetně trubače samotného, který musí být Bohem následně znovu oživen) a druhé zatroubení způsobí vzkříšení (''qijáma'') všech lidí, kteří se shromáždí na veliké pláni k poslednímu soudu. Lidé budou rozděleni podle své víry (''[[imán (Islam)|ímán]]'') i skutků na ty po pravici Boží, a na ty po levici. Podle jiného podání bude bohabojným vložena kniha (či svitek) do pravice a těm, kteří přijdou do [[peklo (Islam)|pekla]], do levice.
+<span id="entry">Den posledního soudu</span> (''jawm ad-dín'') – počátek eschatologického věku a jeden ze závazných věroučných článků islámu. Pro poslední den zná arabština celou řadu působivých označení: den zmrtvýchvstání, shromáždění, zúčtování, náboženství, probuzení či jen prosté, leč dostatečně důrazné, označení Hodina (''as-sáʻa''). Podle tradice první zatroubení [[andělé (Islam)|anděla]] Isráfíla zahubí vše živé (včetně trubače samotného, který musí být Bohem následně znovu oživen) a druhé zatroubení způsobí vzkříšení (''qijáma'') všech lidí, kteří se shromáždí na veliké pláni k poslednímu soudu. Lidé budou rozděleni podle své víry (''[[imán (Islam)|ímán]]'') i skutků na ty po pravici Boží, a na ty po levici. Podle jiného podání bude bohabojným vložena kniha (či svitek) do pravice a těm, kteří přijdou do [[peklo (Islam)|pekla]], do levice.
 Muslimští teologové zdaleka nejsou jednotní v otázce, zda u posledního soudu bude hrát (a pokud ano, tak jakou) roli přímluva [[Muhammad (Islam)|Muhammadova]]. Lidová víra i představy některých teologů však předpokládají, že Muhammadova přímluva může kupříkladu zmírňovat tresty. Stoupenci islámské mystiky (''[[súfismus (Islam)|súfismus]]'') však věří nejen v přímluvu Prorokovu, ale též v účinnou intervenci [[světci (Islam)|světců]] (''awlijáʼ''), což je ovšem v přímém rozporu s ortodoxním pojetím, že mezi člověkem a Bohem ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) není žádného prostředníka, ani přímluvce. K poslednímu soudu se vztahuje i představa (patrně zoroastrovského původu) o mostu, který je „tenký jak vlas a ostrý jak břit meče“, který se klene nad pekelnou propastí. Zatímco věřící po něm bez problémů přejde, nevěřící se zřítí dolů. Islám nezná očistec, byť některé spekulace takto vnímaly temný pojem ''[[barzach (Islam)|barzach]]'' (interval, rozhraní, úžina atd.), který se obzvlášť hojně vyskytuje v islámských mystických a teozofických textech ([[filozofie (Islam)|filozofie]]).
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 * Werner, Helmut. ''Islámská kniha mrtvých''. Přel. Václav Vodička. Praha: Pragma, 2003.
-''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''
 [[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 [[Kategorie:Islám]]

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 17:57
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">den posledního soudu</span> (''jawm ad-dín'') – počátek eschatologického věku a jeden ze závazných věroučných článků islámu. Pro poslední den zná arabština celou řadu působivých označení: den zmrtvýchvstání, shromáždění, zúčtování, náboženství, probuzení či jen prosté, leč dostatečně důrazné, označení Hodina (''as-sáʻa''). Podle tradice první zatroubení [[andělé (Islam)\|anděla]] Isráfíla zahubí vše živé (včetně trubače samotného, který musí být Bohem následně znovu oživen) a druhé zatroubení způsobí vzkříšení (''qijáma'') všech lidí, kteří se shromáždí na veliké pláni k poslednímu soudu. Lidé budou rozděleni podle své víry (''[[~~ímán~~ (Islam)\|ímán]]'') i skutků na ty po pravici Boží, a na ty po levici. Podle jiného podání bude bohabojným vložena kniha (či svitek) do pravice a těm, kteří přijdou do [[peklo (Islam)\|pekla]], do levice.	+	<span id="entry">den posledního soudu</span> (''jawm ad-dín'') – počátek eschatologického věku a jeden ze závazných věroučných článků islámu. Pro poslední den zná arabština celou řadu působivých označení: den zmrtvýchvstání, shromáždění, zúčtování, náboženství, probuzení či jen prosté, leč dostatečně důrazné, označení Hodina (''as-sáʻa''). Podle tradice první zatroubení [[andělé (Islam)\|anděla]] Isráfíla zahubí vše živé (včetně trubače samotného, který musí být Bohem následně znovu oživen) a druhé zatroubení způsobí vzkříšení (''qijáma'') všech lidí, kteří se shromáždí na veliké pláni k poslednímu soudu. Lidé budou rozděleni podle své víry (''[[imán (Islam)\|ímán]]'') i skutků na ty po pravici Boží, a na ty po levici. Podle jiného podání bude bohabojným vložena kniha (či svitek) do pravice a těm, kteří přijdou do [[peklo (Islam)\|pekla]], do levice.

	Muslimští teologové zdaleka nejsou jednotní v otázce, zda u posledního soudu bude hrát (a pokud ano, tak jakou) roli přímluva [[Muhammad (Islam)\|Muhammadova]]. Lidová víra i představy některých teologů však předpokládají, že Muhammadova přímluva může kupříkladu zmírňovat tresty. Stoupenci islámské mystiky (''[[súfismus (Islam)\|súfismus]]'') však věří nejen v přímluvu Prorokovu, ale též v účinnou intervenci [[světci (Islam)\|světců]] (''awlijáʼ''), což je ovšem v přímém rozporu s ortodoxním pojetím, že mezi člověkem a Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]) není žádného prostředníka, ani přímluvce. K poslednímu soudu se vztahuje i představa (patrně zoroastrovského původu) o mostu, který je „tenký jak vlas a ostrý jak břit meče“, který se klene nad pekelnou propastí. Zatímco věřící po něm bez problémů přejde, nevěřící se zřítí dolů. Islám nezná očistec, byť některé spekulace takto vnímaly temný pojem ''[[barzach (Islam)\|barzach]]'' (interval, rozhraní, úžina atd.), který se obzvlášť hojně vyskytuje v islámských mystických a teozofických textech ([[filozofie (Islam)\|filozofie]]).		Muslimští teologové zdaleka nejsou jednotní v otázce, zda u posledního soudu bude hrát (a pokud ano, tak jakou) roli přímluva [[Muhammad (Islam)\|Muhammadova]]. Lidová víra i představy některých teologů však předpokládají, že Muhammadova přímluva může kupříkladu zmírňovat tresty. Stoupenci islámské mystiky (''[[súfismus (Islam)\|súfismus]]'') však věří nejen v přímluvu Prorokovu, ale též v účinnou intervenci [[světci (Islam)\|světců]] (''awlijáʼ''), což je ovšem v přímém rozporu s ortodoxním pojetím, že mezi člověkem a Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]) není žádného prostředníka, ani přímluvce. K poslednímu soudu se vztahuje i představa (patrně zoroastrovského původu) o mostu, který je „tenký jak vlas a ostrý jak břit meče“, který se klene nad pekelnou propastí. Zatímco věřící po něm bez problémů přejde, nevěřící se zřítí dolů. Islám nezná očistec, byť některé spekulace takto vnímaly temný pojem ''[[barzach (Islam)\|barzach]]'' (interval, rozhraní, úžina atd.), který se obzvlášť hojně vyskytuje v islámských mystických a teozofických textech ([[filozofie (Islam)\|filozofie]]).

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 16:58
Řádek 10:		Řádek 10:

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
		+	* Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. ''Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy.'' Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;
−
		+	* Filiu, Jean-Pierre. ''Apokalypsa v islámu''. Přel. Markéta Kovaříková, Kateřina Holasová a Miluše Šmídová. Praha: Volvox Globator, 2011;
−	Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. ''Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy.'' Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;
		+	* Ondračka, Lubomír, a kol. ''Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti''. Praha: Cesta domů, 2010;
−
		+	* Ostřanský, Bronislav. „Znamení Hodiny aneb Islám a konec světa.“ ''Vesmír'' 90, č. 528 (2011). https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-9/znameni-hodiny-aneb-islam-konec-sveta.html;
−	Filiu, Jean-Pierre. ''Apokalypsa v islámu''. Přel. Markéta Kovaříková, Kateřina Holasová a Miluše Šmídová. Praha: Volvox Globator, 2011;
		+	* Vojtíšek, Zdeněk, a kol. ''Apokalypsa, nebo transformace?: Mileniální koncepce v minulosti i současnosti''. Praha: Dingir, 2014;
−
		+	* Werner, Helmut. ''Islámská kniha mrtvých''. Přel. Václav Vodička. Praha: Pragma, 2003.
−	Ondračka, Lubomír, a kol. ''Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti''. Praha: Cesta domů, 2010;
−
−	Ostřanský, Bronislav. „Znamení Hodiny aneb Islám a konec světa.“ ''Vesmír'' 90, č. 528 (2011). https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/cislo-9/znameni-hodiny-aneb-islam-konec-sveta.html;
−
−	Vojtíšek, Zdeněk, a kol. ''Apokalypsa, nebo transformace?: Mileniální koncepce v minulosti i současnosti''. Praha: Dingir, 2014.
−
−	Werner, Helmut. ''Islámská kniha mrtvých''. Přel. Václav Vodička. Praha: Pragma, 2003.

	''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />		''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />