Horáková Milada - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:27Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:51

2025-10-13T18:51:57Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:42Z

Nová stránka

= Horáková Milada =
 <time datetime="1901-12-25">25. prosince 1901</time> v Královských Vinohradech (dnes součást Prahy)
 <time datetime="1950-06-27">27. června 1950</time> v Praze

Politička, představitelka ženského hnutí, členka [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Narodila se do římskokatolické rodiny, již jako studentka se během první světové války účastnila protiválečných demonstrací. Po maturitě (1921) vystudovala právnickou fakultu Karlovy univerzity (JUDr. 1926) a provdala se za rozhlasového redaktora Bohuslava Horáka, jehož vlivem přestoupila do Českobratrské církve evangelické. V letech 1929–40 pracovala v Ústředním sociálním úřadu hl. m. Prahy, zároveň se angažovala v ženském hnutí a v národněsocialistické straně. Za druhé světové války se zapojila do odboje, mj. jako členka vedení Petičního výboru Věrni zůstaneme. V srpnu 1940 byla zatčena a vězněna, teprve v říjnu 1944 byla odsouzena k osmi letům vězení. Propuštěna byla v květnu 1945. V letech 1945–48 byla členkou ústředního výboru národněsocialistické strany a poslankyní Národního shromáždění, dále předsedkyní Rady československých žen. V březnu 1948 se vzdala poslaneckého mandátu (z ostatních funkcí byla odvolána) a vrátila se jako referentka do Ústředního národního výboru hl. m. Prahy. V září 1949 byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu 8. června 1950 odsouzena za velezradu a špionáž k trestu smrti. Ačkoli se na její obranu ozvala řada světových osobností, byla popravena; její manžel unikl zatčení a podařilo se mu emigrovat do Spojených států. Horáková byla posmrtně rehabilitována (1968, v plném rozsahu 1990) a in memoriam obdržela řadu vyznamenání; stala se symbolem represí komunistického režimu proti jeho názorovým protivníkům.

Literatura: 
''Milada Horáková''. Melantrich, Praha 1990; Karel Kaplan: ''Největší politický proces: M. Horáková a spol.'' Doplněk, Brno 1995; Karel Kaplan: ''Druhý proces. Milada Horáková a spol. – rehabilitační řízení 1968–1990.'' Karolinum, Praha 2008; Michaela Košťálová: ''Soukromí Milady Horákové.'' Petrklíč, Praha 2014; Karel Kaplan: ''Politický proces s Miladou Horákovou a spol. Komentované dokumenty.'' Epocha, Praha 2019; Jan Synek: ''Mám klid ve svém svědomí. Milada Horáková ve střetu s komunistickým režimem.'' Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2020; Petr Blažek: ''Nezapomeňta na mne! JUDr. Milada Horáková a největší politický proces.'' Muzeum paměti XX. století, Praha 2022; Karel Schelle a kol.: ''Encyklopedie českých právních dějin XXIII. Biografie právníků A–J.'' A. Čeněk, Plzeň 2022, s. 713–716.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 ''Milada Horáková''. Melantrich, Praha 1990; Karel Kaplan: ''Největší politický proces: M. Horáková a spol.'' Doplněk, Brno 1995; Karel Kaplan: ''Druhý proces. Milada Horáková a spol. – rehabilitační řízení 1968–1990.'' Karolinum, Praha 2008; Michaela Košťálová: ''Soukromí Milady Horákové.'' Petrklíč, Praha 2014; Karel Kaplan: ''Politický proces s Miladou Horákovou a spol. Komentované dokumenty.'' Epocha, Praha 2019; Jan Synek: ''Mám klid ve svém svědomí. Milada Horáková ve střetu s komunistickým režimem.'' Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2020; Petr Blažek: ''Nezapomeňta na mne! JUDr. Milada Horáková a největší politický proces.'' Muzeum paměti XX. století, Praha 2022; Karel Schelle a kol.: ''Encyklopedie českých právních dějin XXIII. Biografie právníků A–J.'' A. Čeněk, Plzeň 2022, s. 713–716.
-''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)