Iška František - Historie editací

ZRN v 16. 10. 2025, 18:29

2025-10-16T18:29:51Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:27Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:51

2025-10-13T18:51:57Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:43Z

Nová stránka

= Iška František =
 <time datetime="1863-11-03">3. listopadu 1863</time> v Ločenicích (okr. České Budějovice)
 <time datetime="1924-01-29">29. ledna 1924</time> ve Velešíně (okr. Český Krumlov)

Starokatolický kněz, publicista. Narodil se v římskokatolické rodině stavitele, maturoval na českobudějovickém gymnáziu. Studoval na římskokatolických biskupských seminářích v Českých Budějovicích a Litoměřicích, v roce 1886 byl vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil v Novosedlicích, Bořislavi, Chabařovicích a Českém Dubu, pro své vyhrocené češství se přitom dostával do konfliktů s německojazyčnými farníky i vedením diecéze. V roce 1894 byl ustanoven farářem v Liběšicích, avšak po dalším sporu s biskupem a ostré veřejné kampani byl exkomunikován. Odešel do Vídně a později do Bernu studovat práva (JUDr.), ve Vídni formálně přestoupil do Starokatolické církve (1894). V Curychu (Švýcarsko) se v roce 1899 pokusil založit Československou národní církev, kombinující nacionální prvky (vč. kultu M. Jana Husa) s prvky převzatými z římskokatolické zbožnosti. Ještě téhož roku Iška přesídlil do Prahy, začal vydávat časopis ''Národní katolík'' a zorganizoval malou skupinu obdobně smýšlejících. Rozšíření na „celé Slovanstvo“ nemělo úspěch a „národní církev“ neměla naději na státní uznání, proto Iška požádal o zařazení celé své skupiny do Starokatolické církve, k čemuž došlo v roce 1900; šlo tehdy o jedinou českojazyčnou část církve. Iška pražskou filiální obec vedl jen do roku 1902, jehož většinu strávil ve Spojených státech, resp. 1903, kdy se tam přestěhoval natrvalo. Působil především v Chicagu, později v Oklahoma City jako publicista (mj. časopis ''Vesmír''), výrazně se angažoval v antiklerikálním hnutí. V roce 1920 se vrátil dožít do Československa, ale pro nemoc se již veřejně neangažoval. Iška je autorem několika náboženských úvah, zprvu kritizoval římskokatolický celibát (''Kněžské bezženství I.–III.,'' 1899; později pamflet ''Pryč s coelibátem'', 1902), později oslavoval Husovu a husitskou památku (''Mučedník kostnický'', 1900; ''Bitva u Lipan'', 1900; ''Kazatel betlémský'', 1901) a připravoval organizační základy svému duchovnímu působení (''Národní církev českoslovanská'', 1900; ''České starokatolické hnutí'', 1902; ''Obrana křesťanství'', 1907), v Americe psal i pedagogické spisy (''Svobodomyslná výchova dítek'', 1903).

Literatura: 
Petr Jan Vinš: „Starokatolická obec v Praze a její vztah k vznikající Církvi československé.“ ''Theologická revue'' 79, 2008, 1–2, s. 101–215.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1924-01-29">29. ledna 1924</time> ve Velešíně (okr. Český Krumlov)</span>
-Starokatolický kněz, publicista. Narodil se v římskokatolické rodině stavitele, maturoval na českobudějovickém gymnáziu. Studoval na římskokatolických biskupských seminářích v Českých Budějovicích a Litoměřicích, v roce 1886 byl vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil v Novosedlicích, Bořislavi, Chabařovicích a Českém Dubu, pro své vyhrocené češství se přitom dostával do konfliktů s německojazyčnými farníky i vedením diecéze. V roce 1894 byl ustanoven farářem v Liběšicích, avšak po dalším sporu s biskupem a ostré veřejné kampani byl exkomunikován. Odešel do Vídně a později do Bernu studovat práva (JUDr.), ve Vídni formálně přestoupil do Starokatolické církve (1894). V Curychu (Švýcarsko) se v roce 1899 pokusil založit Československou národní církev, kombinující nacionální prvky (vč. kultu M. Jana Husa) s prvky převzatými z římskokatolické zbožnosti. Ještě téhož roku Iška přesídlil do Prahy, začal vydávat časopis ''Národní katolík'' a zorganizoval malou skupinu obdobně smýšlejících. Rozšíření na „celé Slovanstvo“ nemělo úspěch a „národní církev“ neměla naději na státní uznání, proto Iška požádal o zařazení celé své skupiny do Starokatolické církve, k čemuž došlo v roce 1900; šlo tehdy o jedinou českojazyčnou část církve. Iška pražskou filiální obec vedl jen do roku 1902, jehož většinu strávil ve Spojených státech, resp. 1903, kdy se tam přestěhoval natrvalo. Působil především v Chicagu, později v Oklahoma City jako publicista (mj. časopis ''Vesmír''), výrazně se angažoval v antiklerikálním hnutí. V roce 1920 se vrátil dožít do Československa, ale pro nemoc se již veřejně neangažoval. Iška je autorem několika náboženských úvah, zprvu kritizoval římskokatolický celibát (''Kněžské bezženství I.–III.,'' 1899; později pamflet ''Pryč s coelibátem'', 1902), později oslavoval Husovu a husitskou památku (''Mučedník kostnický'', 1900; ''Bitva u Lipan'', 1900; ''Kazatel betlémský'', 1901) a připravoval organizační základy svému duchovnímu působení (''Národní církev českoslovanská'', 1900; ''České starokatolické hnutí'', 1902; ''Obrana křesťanství'', 1907), v Americe psal i pedagogické spisy (''Svobodomyslná výchova dítek'', 1903).
+[[Starokatolická církev|Starokatolický kněz]], publicista. Narodil se v [[Církev římskokatolická|římskokatolické rodině]] stavitele, maturoval na českobudějovickém gymnáziu. Studoval na římskokatolických biskupských seminářích v Českých Budějovicích a Litoměřicích, v roce 1886 byl vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil v Novosedlicích, Bořislavi, Chabařovicích a Českém Dubu, pro své vyhrocené češství se přitom dostával do konfliktů s německojazyčnými farníky i vedením diecéze. V roce 1894 byl ustanoven farářem v Liběšicích, avšak po dalším sporu s biskupem a ostré veřejné kampani byl exkomunikován. Odešel do Vídně a později do Bernu studovat práva (JUDr.), ve Vídni formálně přestoupil do Starokatolické církve (1894). V Curychu (Švýcarsko) se v roce 1899 pokusil založit Československou národní církev, kombinující nacionální prvky (vč. kultu M. Jana Husa) s prvky převzatými z římskokatolické zbožnosti. Ještě téhož roku Iška přesídlil do Prahy, začal vydávat časopis ''Národní katolík'' a zorganizoval malou skupinu obdobně smýšlejících. Rozšíření na „celé Slovanstvo“ nemělo úspěch a „národní církev“ neměla naději na státní uznání, proto Iška požádal o zařazení celé své skupiny do Starokatolické církve, k čemuž došlo v roce 1900; šlo tehdy o jedinou českojazyčnou část církve. Iška pražskou filiální obec vedl jen do roku 1902, jehož většinu strávil ve Spojených státech, resp. 1903, kdy se tam přestěhoval natrvalo. Působil především v Chicagu, později v Oklahoma City jako publicista (mj. časopis ''Vesmír''), výrazně se angažoval v antiklerikálním hnutí. V roce 1920 se vrátil dožít do Československa, ale pro nemoc se již veřejně neangažoval. Iška je autorem několika náboženských úvah, zprvu kritizoval římskokatolický celibát (''Kněžské bezženství I.–III.,'' 1899; později pamflet ''Pryč s coelibátem'', 1902), později oslavoval Husovu a husitskou památku (''Mučedník kostnický'', 1900; ''Bitva u Lipan'', 1900; ''Kazatel betlémský'', 1901) a připravoval organizační základy svému duchovnímu působení (''Národní církev českoslovanská'', 1900; ''České starokatolické hnutí'', 1902; ''Obrana křesťanství'', 1907), v Americe psal i pedagogické spisy (''Svobodomyslná výchova dítek'', 1903).
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Petr Jan Vinš: „Starokatolická obec v Praze a její vztah k vznikající Církvi československé.“ ''Theologická revue'' 79, 2008, 1–2, s. 101–215.
-''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)