Jehlička Ladislav - Historie editací

ZRN v 5. 11. 2025, 14:12

2025-11-05T14:12:19Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:27Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:51

2025-10-13T18:51:58Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:43Z

Nová stránka

= Jehlička Ladislav =
 <time datetime="1916-05-29">29. května 1916</time> ve Skutči (okr. Chrudim)
 <time datetime="1996-02-11">11. února 1996</time> v Praze

[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] publicista. Studoval na gymnáziu v Chrudimi, poté češtinu a francouzštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 pracoval jako úředník Národního souručenství a od roku 1941 jako redaktor nakladatelství Vyšehrad. Po druhé světové válce působil jako redaktor časopisů ''Řád'' a ''Obnova''. V roce 1951 byl v rámci vykonstruovaného procesu s tzv. Zelenou internacionálou odsouzen za velezradu a špionáž na 14 let vězení; propuštěn byl v roce 1960 na základě amnestie. Po návratu z vězení pracoval v dělnických profesích a později jako redaktor v nakladatelství Odeon a znovu ve Vyšehradu, kde založil ediční řadu ''Historica''. V roce 1972 byl přeložen do redakce časopisu ''Naše rodina'', kde působil do roku 1977. Jehlička byl také překladatelem z němčiny, angličtiny a francouzštiny, přeložil díla autorů jako Max Picard, Stefan Zweig, Mark Twain a další. Jeho nejvýznamnějším dílem je soubor esejů ''Křik Koruny svatováclavské'', který vyšel posmrtně v roce 2010. V tomto díle se kriticky vyjadřuje k českým dějinám a kultuře 20. století.

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1996-02-11">11. února 1996</time> v Praze</span>
-[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] publicista. Studoval na gymnáziu v Chrudimi, poté češtinu a francouzštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 pracoval jako úředník Národního souručenství a od roku 1941 jako redaktor nakladatelství Vyšehrad. Po druhé světové válce působil jako redaktor časopisů ''Řád'' a ''Obnova''. V roce 1951 byl v rámci vykonstruovaného procesu s tzv. Zelenou internacionálou odsouzen za velezradu a špionáž na 14 let vězení; propuštěn byl v roce 1960 na základě amnestie. Po návratu z vězení pracoval v dělnických profesích a později jako redaktor v nakladatelství Odeon a znovu ve Vyšehradu, kde založil ediční řadu ''Historica''. V roce 1972 byl přeložen do redakce časopisu ''Naše rodina'', kde působil do roku 1977. Jehlička byl také překladatelem z němčiny, angličtiny a francouzštiny, přeložil díla autorů jako Max Picard, Stefan Zweig, Mark Twain a další. Jeho nejvýznamnějším dílem je soubor esejů ''Křik Koruny svatováclavské'', který vyšel posmrtně v roce 2010. V tomto díle se kriticky vyjadřuje k českým dějinám a kultuře 20. století.
+[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] publicista. Studoval na gymnáziu v Chrudimi, poté češtinu a francouzštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 pracoval jako úředník Národního souručenství a od roku 1941 jako redaktor nakladatelství Vyšehrad. Později tiskový tajemník ministra zdravotnictví. Po druhé světové válce působil jako redaktor časopisů ''Řád'' a ''Obnova''. V roce 1951 byl v rámci vykonstruovaného procesu s tzv. Zelenou internacionálou odsouzen za velezradu a špionáž na 14 let vězení; propuštěn byl v roce 1960 na základě amnestie. Po návratu z vězení pracoval v dělnických profesích a později jako redaktor v nakladatelství Odeon a znovu ve Vyšehradu, kde založil ediční řadu ''Historica''. V roce 1972 byl přeložen do redakce časopisu ''Naše rodina'', kde působil do roku 1977. Jehlička byl také překladatelem z němčiny, angličtiny a francouzštiny, přeložil díla autorů jako Max Picard, Stefan Zweig, Mark Twain a další. Jeho nejvýznamnějším dílem je soubor esejů ''Křik Koruny svatováclavské'', který vyšel posmrtně v roce 2010. V tomto díle se kriticky vyjadřuje k českým dějinám a kultuře 20. století.
 ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] publicista. Studoval na gymnáziu v Chrudimi, poté češtinu a francouzštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939 pracoval jako úředník Národního souručenství a od roku 1941 jako redaktor nakladatelství Vyšehrad. Po druhé světové válce působil jako redaktor časopisů ''Řád'' a ''Obnova''. V roce 1951 byl v rámci vykonstruovaného procesu s tzv. Zelenou internacionálou odsouzen za velezradu a špionáž na 14 let vězení; propuštěn byl v roce 1960 na základě amnestie. Po návratu z vězení pracoval v dělnických profesích a později jako redaktor v nakladatelství Odeon a znovu ve Vyšehradu, kde založil ediční řadu ''Historica''. V roce 1972 byl přeložen do redakce časopisu ''Naše rodina'', kde působil do roku 1977. Jehlička byl také překladatelem z němčiny, angličtiny a francouzštiny, přeložil díla autorů jako Max Picard, Stefan Zweig, Mark Twain a další. Jeho nejvýznamnějším dílem je soubor esejů ''Křik Koruny svatováclavské'', který vyšel posmrtně v roce 2010. V tomto díle se kriticky vyjadřuje k českým dějinám a kultuře 20. století.
-''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)