Kalous František - Historie editací

ZRN v 17. 10. 2025, 05:28

2025-10-17T05:28:28Z

ZRN v 17. 10. 2025, 05:27

2025-10-17T05:27:48Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:28Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:51

2025-10-13T18:51:58Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:44Z

Nová stránka

= Kalous František =
 <time datetime="1881-11-28">28. listopadu 1881</time> v Solnici (okr. Rychnov nad Kněžnou)
 <time datetime="1965-03-15">15. března 1965</time> v Semilech

Farář a teolog [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]]. Pocházel z římskokatolické rodiny, v dětství osiřel, avšak s podporou svého strýce, římskokatolického duchovního Františka C. Ryse, vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou (maturita 1900). Na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze vystudoval dějepis a zeměpis (absolv. 1905) a začal učit na středních školách v Táboře, Praze, Pardubicích a Poličce. V roce 1910 přešel na reálku do Příbrami, na níž učil do penzionování v roce 1939. Do Církve československé přestoupil v roe 1920 a v roce 1921 byl vysvěcen na kněze (bez jakéhokoli předchozího teologického vzdělání). Stal se farářem v Příbrami (1921–46; obec byla formálně zřízena teprve 1922) a budovatelem tamní náboženské obce, současně spolu s [[Farský Karel|Karlem Farským]] vydal modernisticky orientovaný katechismus (1922), který se stal rozbuškou rozchodu s pravoslavným křídlem církve. Po Farského smrti se stavěl do role strážce jeho odkazu, takto se podílel i na novém Učení náboženství křesťanského (1931), jehož hlavním autorem byl ovšem [[Spisar Alois|Alois Spisar]]. Za druhé světové války byl krátce vězněn (později na to vzpomínal v brožuře ''Vzpomínky Příbramáka z táborského kriminálu'', 1945) a po jejím skončení odešel budovat struktury CČS(H) do nově osidlovaného pohraničí (1947–49 farář v Sokolově, kde fakticky působil již od 1946).

Literatura: 
Martin Jindra: ''Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945.'' Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017, s. 508–510; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): ''Biografický slovník Církve československé husitské''. CČSH, Praha 2020, s. 207–209.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1965-03-15">15. března 1965</time> v Semilech</span>
-Farář a teolog [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]]. Pocházel z [[Církev římskokatolická|římskokatolické rodiny]], v dětství osiřel, avšak s podporou svého strýce, římskokatolického duchovního Františka C. Ryse, vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou (maturita 1900). Na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze vystudoval dějepis a zeměpis (absolv. 1905) a začal učit na středních školách v Táboře, Praze, Pardubicích a Poličce. V roce 1910 přešel na reálku do Příbrami, na níž učil do penzionování v roce 1939. Do Církve československé přestoupil v roe 1920 a v roce 1921 byl vysvěcen na kněze (bez jakéhokoli předchozího teologického vzdělání). Stal se farářem v Příbrami (1921–46; obec byla formálně zřízena teprve 1922) a budovatelem tamní náboženské obce, současně spolu s [[Farský Karel|Karlem Farským]] vydal modernisticky orientovaný katechismus (1922), který se stal rozbuškou rozchodu s pravoslavným křídlem církve. Po Farského smrti se stavěl do role strážce jeho odkazu, takto se podílel i na novém Učení náboženství křesťanského (1931), jehož hlavním autorem byl ovšem [[Spisar Alois|Alois Spisar]]. Za druhé světové války byl krátce vězněn (později na to vzpomínal v brožuře ''Vzpomínky Příbramáka z táborského kriminálu'', 1945) a po jejím skončení odešel budovat struktury CČS(H) do nově osidlovaného pohraničí (1947–49 farář v Sokolově, kde fakticky působil již od 1946).
+Farář a teolog [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]]. Pocházel z [[Církev římskokatolická|římskokatolické rodiny]], v dětství osiřel, avšak s podporou svého strýce, římskokatolického duchovního Františka C. Ryse, vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou (maturita 1900). Na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze vystudoval dějepis a zeměpis (absolv. 1905) a začal učit na středních školách v Táboře, Praze, Pardubicích a Poličce. V roce 1910 přešel na reálku do Příbrami, na níž učil do penzionování v roce 1939. Do Církve československé přestoupil v roe 1920 a v roce 1921 byl vysvěcen na kněze (bez jakéhokoli předchozího teologického vzdělání). Stal se farářem v Příbrami (1921–46; obec byla formálně zřízena teprve 1922) a budovatelem tamní náboženské obce, současně spolu s [[Farský Karel|Karlem Farským]] vydal modernisticky orientovaný katechismus (1922), který se stal rozbuškou rozchodu s pravoslavným křídlem církve. Po Farského smrti se stavěl do role strážce jeho odkazu, takto se podílel i na novém ''Učení náboženství křesťanského'' (1931), jehož hlavním autorem byl ovšem [[Spisar Alois|Alois Spisar]]. Za druhé světové války byl krátce vězněn (později na to vzpomínal v brožuře ''Vzpomínky Příbramáka z táborského kriminálu'', 1945) a po jejím skončení odešel budovat struktury CČS(H) do nově osidlovaného pohraničí (1947–49 farář v Sokolově, kde fakticky působil již od 1946).
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1965-03-15">15. března 1965</time> v Semilech</span>
-Farář a teolog [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]]. Pocházel z římskokatolické rodiny, v dětství osiřel, avšak s podporou svého strýce, římskokatolického duchovního Františka C. Ryse, vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou (maturita 1900). Na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze vystudoval dějepis a zeměpis (absolv. 1905) a začal učit na středních školách v Táboře, Praze, Pardubicích a Poličce. V roce 1910 přešel na reálku do Příbrami, na níž učil do penzionování v roce 1939. Do Církve československé přestoupil v roe 1920 a v roce 1921 byl vysvěcen na kněze (bez jakéhokoli předchozího teologického vzdělání). Stal se farářem v Příbrami (1921–46; obec byla formálně zřízena teprve 1922) a budovatelem tamní náboženské obce, současně spolu s [[Farský Karel|Karlem Farským]] vydal modernisticky orientovaný katechismus (1922), který se stal rozbuškou rozchodu s pravoslavným křídlem církve. Po Farského smrti se stavěl do role strážce jeho odkazu, takto se podílel i na novém Učení náboženství křesťanského (1931), jehož hlavním autorem byl ovšem [[Spisar Alois|Alois Spisar]]. Za druhé světové války byl krátce vězněn (později na to vzpomínal v brožuře ''Vzpomínky Příbramáka z táborského kriminálu'', 1945) a po jejím skončení odešel budovat struktury CČS(H) do nově osidlovaného pohraničí (1947–49 farář v Sokolově, kde fakticky působil již od 1946).
+Farář a teolog [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]]. Pocházel z [[Církev římskokatolická|římskokatolické rodiny]], v dětství osiřel, avšak s podporou svého strýce, římskokatolického duchovního Františka C. Ryse, vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou (maturita 1900). Na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze vystudoval dějepis a zeměpis (absolv. 1905) a začal učit na středních školách v Táboře, Praze, Pardubicích a Poličce. V roce 1910 přešel na reálku do Příbrami, na níž učil do penzionování v roce 1939. Do Církve československé přestoupil v roe 1920 a v roce 1921 byl vysvěcen na kněze (bez jakéhokoli předchozího teologického vzdělání). Stal se farářem v Příbrami (1921–46; obec byla formálně zřízena teprve 1922) a budovatelem tamní náboženské obce, současně spolu s [[Farský Karel|Karlem Farským]] vydal modernisticky orientovaný katechismus (1922), který se stal rozbuškou rozchodu s pravoslavným křídlem církve. Po Farského smrti se stavěl do role strážce jeho odkazu, takto se podílel i na novém Učení náboženství křesťanského (1931), jehož hlavním autorem byl ovšem [[Spisar Alois|Alois Spisar]]. Za druhé světové války byl krátce vězněn (později na to vzpomínal v brožuře ''Vzpomínky Příbramáka z táborského kriminálu'', 1945) a po jejím skončení odešel budovat struktury CČS(H) do nově osidlovaného pohraničí (1947–49 farář v Sokolově, kde fakticky působil již od 1946).
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Martin Jindra: ''Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945.'' Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017, s. 508–510; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): ''Biografický slovník Církve československé husitské''. CČSH, Praha 2020, s. 207–209.
-''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)