Kolman Karel - Historie editací

ZRN v 17. 10. 2025, 05:49

2025-10-17T05:49:56Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:29Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:00Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:46Z

Nová stránka

= Kolman Karel =
 <time datetime="1892-08-26">26. srpna 1892</time> v Zahrádkách (okr. Jindřichův Hradec)
 <time datetime="1962-03-28">28. března 1962</time> v Trhovém Štěpánově (okr. Benešov)

Spisovatel, člen Jednoty českobratrské (dnes [[Církev bratrská|Církev bratrská]]). Pocházel z evangelické augsburské rodiny, vystudoval obchodní školu a stal se v Praze úředníkem. Během pražského pobytu se seznámil s Jednotou českobratrskou, působící tehdy jako spolek, formálně zůstal členem Českobratrské církve evangelické. Studoval na bratrském misijním ústavu v Hausdorfu (dnes Jugów, Polsko) a pak působil jako vychovatel v sociálním ústavu ve Waiern (Rakousko) a propagátor abstinenčního spolku Modrý kříž na Slovensku. Po první světové válce složil zkoušky na učitelském ústavu v Modre (Slovensko) a působil jako učitel v Nové Bani, Žirovnici a od roku 1928 v Trhovém Štěpánově. Zde začal organizovat sbor Jednoty českobratrské (v tomto období stále působící jako spolek), jehož se stal laickým kazatelem a pro který ve svém domě vybudoval modlitebnu. V letech 1947–50 byl ředitelem Biblického ústavu Jednoty českobratrské v Kutné Hoře, po jehož zrušení se stal kazatelem (nyní již oficiálně státem uznané) Jednoty českobratrské v Trhovém Štěpánově. Jako spisovatel debutoval historicko-náboženskou epikou nevelké umělecké hodnoty (''Berani'', 1927; ''Žalujeme'', 1928), později se klonil spíše k lyrickým oslavám náboženských hodnot (''Mládí Kristu'', 1940; ''Výkřik před půlnocí'', 1948). Ideová služebnost je jasně patrná i z jeho povídek a historických próz (''Nesahejte mi do svědomí'', 1930; ''Vichřice hněvu'', 1934; ''Nezbedník'', 1937; ''Mladí exulanti'', 1937; ''Mučednice'', 1946; posthumní výbor ''Příběhy ze školních lavic'', 1992), literárně zpracoval život misionáře J. Williamse (''Mezi lidojedy'', 1941).

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1962-03-28">28. března 1962</time> v Trhovém Štěpánově (okr. Benešov)</span>
-Spisovatel, člen Jednoty českobratrské (dnes [[Církev bratrská|Církev bratrská]]). Pocházel z evangelické augsburské rodiny, vystudoval obchodní školu a stal se v Praze úředníkem. Během pražského pobytu se seznámil s Jednotou českobratrskou, působící tehdy jako spolek, formálně zůstal členem Českobratrské církve evangelické. Studoval na bratrském misijním ústavu v Hausdorfu (dnes Jugów, Polsko) a pak působil jako vychovatel v sociálním ústavu ve Waiern (Rakousko) a propagátor abstinenčního spolku Modrý kříž na Slovensku. Po první světové válce složil zkoušky na učitelském ústavu v Modre (Slovensko) a působil jako učitel v Nové Bani, Žirovnici a od roku 1928 v Trhovém Štěpánově. Zde začal organizovat sbor Jednoty českobratrské (v tomto období stále působící jako spolek), jehož se stal laickým kazatelem a pro který ve svém domě vybudoval modlitebnu. V letech 1947–50 byl ředitelem Biblického ústavu Jednoty českobratrské v Kutné Hoře, po jehož zrušení se stal kazatelem (nyní již oficiálně státem uznané) Jednoty českobratrské v Trhovém Štěpánově. Jako spisovatel debutoval historicko-náboženskou epikou nevelké umělecké hodnoty (''Berani'', 1927; ''Žalujeme'', 1928), později se klonil spíše k lyrickým oslavám náboženských hodnot (''Mládí Kristu'', 1940; ''Výkřik před půlnocí'', 1948). Ideová služebnost je jasně patrná i z jeho povídek a historických próz (''Nesahejte mi do svědomí'', 1930; ''Vichřice hněvu'', 1934; ''Nezbedník'', 1937; ''Mladí exulanti'', 1937; ''Mučednice'', 1946; posthumní výbor ''Příběhy ze školních lavic'', 1992), literárně zpracoval život misionáře J. Williamse (''Mezi lidojedy'', 1941).
+Spisovatel, člen Jednoty českobratrské (dnes [[Církev bratrská|Církev bratrská]]). Pocházel z evangelické augsburské rodiny, vystudoval obchodní školu a stal se v Praze úředníkem. Během pražského pobytu se seznámil s Jednotou českobratrskou, působící tehdy jako spolek, formálně zůstal členem [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Studoval na bratrském misijním ústavu v Hausdorfu (dnes Jugów, Polsko) a pak působil jako vychovatel v sociálním ústavu ve Waiern (Rakousko) a propagátor abstinenčního spolku Modrý kříž na Slovensku. Po první světové válce složil zkoušky na učitelském ústavu v Modre (Slovensko) a působil jako učitel v Nové Bani, Žirovnici a od roku 1928 v Trhovém Štěpánově. Zde začal organizovat sbor Jednoty českobratrské (v tomto období stále působící jako spolek), jehož se stal laickým kazatelem a pro který ve svém domě vybudoval modlitebnu. V letech 1947–50 byl ředitelem Biblického ústavu Jednoty českobratrské v Kutné Hoře, po jehož zrušení se stal kazatelem (nyní již oficiálně státem uznané) Jednoty českobratrské v Trhovém Štěpánově. Jako spisovatel debutoval historicko-náboženskou epikou nevelké umělecké hodnoty (''Berani'', 1927; ''Žalujeme'', 1928), později se klonil spíše k lyrickým oslavám náboženských hodnot (''Mládí Kristu'', 1940; ''Výkřik před půlnocí'', 1948). Ideová služebnost je jasně patrná i z jeho povídek a historických próz (''Nesahejte mi do svědomí'', 1930; ''Vichřice hněvu'', 1934; ''Nezbedník'', 1937; ''Mladí exulanti'', 1937; ''Mučednice'', 1946; posthumní výbor ''Příběhy ze školních lavic'', 1992), literárně zpracoval život misionáře J. Williamse (''Mezi lidojedy'', 1941).
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Spisovatel, člen Jednoty českobratrské (dnes [[Církev bratrská|Církev bratrská]]). Pocházel z evangelické augsburské rodiny, vystudoval obchodní školu a stal se v Praze úředníkem. Během pražského pobytu se seznámil s Jednotou českobratrskou, působící tehdy jako spolek, formálně zůstal členem Českobratrské církve evangelické. Studoval na bratrském misijním ústavu v Hausdorfu (dnes Jugów, Polsko) a pak působil jako vychovatel v sociálním ústavu ve Waiern (Rakousko) a propagátor abstinenčního spolku Modrý kříž na Slovensku. Po první světové válce složil zkoušky na učitelském ústavu v Modre (Slovensko) a působil jako učitel v Nové Bani, Žirovnici a od roku 1928 v Trhovém Štěpánově. Zde začal organizovat sbor Jednoty českobratrské (v tomto období stále působící jako spolek), jehož se stal laickým kazatelem a pro který ve svém domě vybudoval modlitebnu. V letech 1947–50 byl ředitelem Biblického ústavu Jednoty českobratrské v Kutné Hoře, po jehož zrušení se stal kazatelem (nyní již oficiálně státem uznané) Jednoty českobratrské v Trhovém Štěpánově. Jako spisovatel debutoval historicko-náboženskou epikou nevelké umělecké hodnoty (''Berani'', 1927; ''Žalujeme'', 1928), později se klonil spíše k lyrickým oslavám náboženských hodnot (''Mládí Kristu'', 1940; ''Výkřik před půlnocí'', 1948). Ideová služebnost je jasně patrná i z jeho povídek a historických próz (''Nesahejte mi do svědomí'', 1930; ''Vichřice hněvu'', 1934; ''Nezbedník'', 1937; ''Mladí exulanti'', 1937; ''Mučednice'', 1946; posthumní výbor ''Příběhy ze školních lavic'', 1992), literárně zpracoval život misionáře J. Williamse (''Mezi lidojedy'', 1941).
-''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]