Lízna František - Historie editací

ZRN v 5. 11. 2025, 15:15

2025-11-05T15:15:29Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:31Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:02Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:49Z

Nová stránka

= Lízna František =
 <time datetime="1941-07-11">11. července 1941</time> v Jevíčku (okr. Svitavy)
 <time datetime="2021-03-04">4. března 2021</time> v Olomouci

[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, jezuita. Vyrůstal v hluboce věřící, antikomunistické rodině; již v roce 1960 byl poprvé vězněn za sejmutí sovětské vlajky v rodné obci. Následovaly další tresty, v roce 1964 za pokus o emigraci, na konci sedmdesátých let a v letech 1981–83 za šíření samizdatu a nakonec v roce 1988 za distribuci letáků o politických vězních. V roce 1968 vstoupil do (tehdy ilegálního) Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1974 přijal kněžské svěcení, ale komunistický režim mu zakázal veřejnou duchovní službu, takže působil v manuálních profesích i jako sociální pracovník. V roce 1978 podepsal Chartu 77 a významně se podílel na disidentském hnutí. Po listopadu 1989 se stal rektorem jezuitského kostela v Brně (1989–95), působil jako vězeňský kaplan v Kuřimi, později ve Vyšehorkách u věznice Mírov. Věnoval se pastoraci Romů, vězňů, bezdomovců, dětí s postižením, ba i transsexuálů. Byl také vášnivým poutníkem, deníky ze schých poutí vydával knižně. Spolupracoval s časopisy ''Rozmluvy, Akord, Nový život, Katolický týdeník'' aj. Získal řadu ocenění, např. Řád Tomáše Garrigua Masaryka V. třídy (2001), členství v Radě pro lidská práva, Cenu Františka Kriegla (2003), Cenu Celestýna Opitze (2013), Cenu Paměti národa (2017) a v roce 2020 maďarskou cenu Jánose Esterházyho.

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2021-03-04">4. března 2021</time> v Olomouci</span>
-[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, jezuita. Vyrůstal v hluboce věřící, antikomunistické rodině; již v roce 1960 byl poprvé vězněn za sejmutí sovětské vlajky v rodné obci. Následovaly další tresty, v roce 1964 za pokus o emigraci, na konci sedmdesátých let a v letech 1981–83 za šíření samizdatu a nakonec v roce 1988 za distribuci letáků o politických vězních. V roce 1968 vstoupil do (tehdy ilegálního) Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1974 přijal kněžské svěcení, ale komunistický režim mu zakázal veřejnou duchovní službu, takže působil v manuálních profesích i jako sociální pracovník. V roce 1978 podepsal Chartu 77 a významně se podílel na disidentském hnutí. Po listopadu 1989 se stal rektorem jezuitského kostela v Brně (1989–95), působil jako vězeňský kaplan v Kuřimi, později ve Vyšehorkách u věznice Mírov. Věnoval se pastoraci Romů, vězňů, bezdomovců, dětí s postižením, ba i transsexuálů. Byl také vášnivým poutníkem, deníky ze schých poutí vydával knižně. Spolupracoval s časopisy ''Rozmluvy, Akord, Nový život, Katolický týdeník'' aj. Získal řadu ocenění, např. Řád Tomáše Garrigua Masaryka V. třídy (2001), členství v Radě pro lidská práva, Cenu Františka Kriegla (2003), Cenu Celestýna Opitze (2013), Cenu Paměti národa (2017) a v roce 2020 maďarskou cenu Jánose Esterházyho.
+[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, jezuita. Vyrůstal v hluboce věřící, antikomunistické rodině; již v roce 1960 byl poprvé vězněn za sejmutí sovětské vlajky v rodné obci. Následovaly další tresty, v roce 1964 za pokus o emigraci, na konci sedmdesátých let a v letech 1981–83 za šíření samizdatu a nakonec v roce 1988 za distribuci letáků o politických vězních. V roce 1968 vstoupil do (tehdy ilegálního) Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1974 přijal kněžské svěcení, ale komunistický režim mu zakázal veřejnou duchovní službu, takže působil v manuálních profesích i jako sociální pracovník. V roce 1978 podepsal Chartu 77 a významně se podílel na disidentském hnutí. Po listopadu 1989 se stal rektorem jezuitského kostela v Brně (1989–95), působil jako vězeňský kaplan v Kuřimi, později farář ve Vyšehorkách a vězeňský kaplan věznice Mírov. Věnoval se pastoraci Romů, bezdomovců a vězňů. Byl také vášnivým poutníkem, deníky ze svých poutí vydával knižně. Spolupracoval s časopisy ''Rozmluvy, Akord, Nový život, Katolický týdeník'' aj. Získal řadu ocenění, např. Řád Tomáše Garrigua Masaryka V. třídy (2001), členství v Radě pro lidská práva, Cenu Františka Kriegla (2003), Cenu Celestýna Opitze (2013), Cenu Paměti národa (2017) a v roce 2020 maďarskou cenu Jánose Esterházyho.
 ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, jezuita. Vyrůstal v hluboce věřící, antikomunistické rodině; již v roce 1960 byl poprvé vězněn za sejmutí sovětské vlajky v rodné obci. Následovaly další tresty, v roce 1964 za pokus o emigraci, na konci sedmdesátých let a v letech 1981–83 za šíření samizdatu a nakonec v roce 1988 za distribuci letáků o politických vězních. V roce 1968 vstoupil do (tehdy ilegálního) Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1974 přijal kněžské svěcení, ale komunistický režim mu zakázal veřejnou duchovní službu, takže působil v manuálních profesích i jako sociální pracovník. V roce 1978 podepsal Chartu 77 a významně se podílel na disidentském hnutí. Po listopadu 1989 se stal rektorem jezuitského kostela v Brně (1989–95), působil jako vězeňský kaplan v Kuřimi, později ve Vyšehorkách u věznice Mírov. Věnoval se pastoraci Romů, vězňů, bezdomovců, dětí s postižením, ba i transsexuálů. Byl také vášnivým poutníkem, deníky ze schých poutí vydával knižně. Spolupracoval s časopisy ''Rozmluvy, Akord, Nový život, Katolický týdeník'' aj. Získal řadu ocenění, např. Řád Tomáše Garrigua Masaryka V. třídy (2001), členství v Radě pro lidská práva, Cenu Františka Kriegla (2003), Cenu Celestýna Opitze (2013), Cenu Paměti národa (2017) a v roce 2020 maďarskou cenu Jánose Esterházyho.
-''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)