Langer Jiří - Historie editací

ZRN v 17. 10. 2025, 15:57

2025-10-17T15:57:22Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:31Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:01Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:48Z

Nová stránka

= Langer Jiří =
 <time datetime="1894-03-19">19. března 1894</time> v Královských Vinohradech (dnes součást Prahy)
 <time datetime="1943-03-12">12. března 1943</time> v Tel Avivu (Izrael)

Židovský spisovatel a básník. Pocházel z česko-židovské rodiny inklinující k náboženské vlažnosti, jeho starším bratrem byl spisovatel František Langer (1888–1965); užíval též židovského jména Mordechaj Zeev. V roce 1913 se vydal do východní Haliče studovat chasidismus. Další cestu v roce 1914 přerušilo povolání do armády, kde pro něj bylo náročné skloubit náboženské příkazy s povinnostmi vojáka. Bratr František o rok později dosáhl jeho propuštění z armády prohlášením za duševně chorého. Tíhl k okruhu německy píšících pražských autorů, z nichž nejbližší mu byli Franz Kafka, Max Brod a Felix Weltsch. Broda a Kafku učil hebrejštinu a chasidismus. V roce 1922 přijal nabídku pražské židovské obce na místo učitele náboženství, vyučoval přitom česky. Jeho nejvýznamnějším dílem je sbírka chasidských legend ''Devět bran'' (1937), dále publikoval esej ''Die Erotik der Kabbala'' (1923), básnickou sbírku ''Pijutim ve-širej jedidot'' (Básně a písně přátelství, 1929), ''Meat cori'' (Trocha balzámu, 1943) a překladovou antologii hebrejské poezie ''Zpěvy zavržených'' (1938). V jeho básnické tvorbě se objevují jako zásadní motivy neutuchající nadšení, smutek z osamění, neporozumění, Bůh a náboženská vyznání, Izrael, erotická touha a napětí. Po okupaci uprchl na podzim 1939 přes Slovensko do Palestiny. Zde pokračoval ve své tvorbě, publikoval časopisecky. Po cestě onemocněl vážnou ledvinovou chorobou, na jejíž následky zemřel.

Literatura: 
''Encyclopaedia Judaica''; [https://encyclopedia.yivo.org/article/429 yivoencyclopedia.org]; František Všetička: ''Léta legionů. Historie Františka, Josefa a Jiřího Langerových.'' Akropolis, Praha 2012.

''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1943-03-12">12. března 1943</time> v Tel Avivu (Izrael)</span>
-Židovský spisovatel a básník. Pocházel z česko-židovské rodiny inklinující k náboženské vlažnosti, jeho starším bratrem byl spisovatel František Langer (1888–1965); užíval též židovského jména Mordechaj Zeev. V roce 1913 se vydal do východní Haliče studovat chasidismus. Další cestu v roce 1914 přerušilo povolání do armády, kde pro něj bylo náročné skloubit náboženské příkazy s povinnostmi vojáka. Bratr František o rok později dosáhl jeho propuštění z armády prohlášením za duševně chorého. Tíhl k okruhu německy píšících pražských autorů, z nichž nejbližší mu byli Franz Kafka, Max Brod a Felix Weltsch. Broda a Kafku učil hebrejštinu a chasidismus. V roce 1922 přijal nabídku pražské židovské obce na místo učitele náboženství, vyučoval přitom česky. Jeho nejvýznamnějším dílem je sbírka chasidských legend ''Devět bran'' (1937), dále publikoval esej ''Die Erotik der Kabbala'' (1923), básnickou sbírku ''Pijutim ve-širej jedidot'' (Básně a písně přátelství, 1929), ''Meat cori'' (Trocha balzámu, 1943) a překladovou antologii hebrejské poezie ''Zpěvy zavržených'' (1938). V jeho básnické tvorbě se objevují jako zásadní motivy neutuchající nadšení, smutek z osamění, neporozumění, Bůh a náboženská vyznání, Izrael, erotická touha a napětí. Po okupaci uprchl na podzim 1939 přes Slovensko do Palestiny. Zde pokračoval ve své tvorbě, publikoval časopisecky. Po cestě onemocněl vážnou ledvinovou chorobou, na jejíž následky zemřel.
+[[Federace židovských obcí|Židovský]] spisovatel a básník. Pocházel z česko-židovské rodiny inklinující k náboženské vlažnosti, jeho starším bratrem byl spisovatel František Langer (1888–1965); užíval též židovského jména Mordechaj Zeev. V roce 1913 se vydal do východní Haliče studovat chasidismus. Další cestu v roce 1914 přerušilo povolání do armády, kde pro něj bylo náročné skloubit náboženské příkazy s povinnostmi vojáka. Bratr František o rok později dosáhl jeho propuštění z armády prohlášením za duševně chorého. Tíhl k okruhu německy píšících pražských autorů, z nichž nejbližší mu byli Franz Kafka, Max Brod a Felix Weltsch. Broda a Kafku učil hebrejštinu a chasidismus. V roce 1922 přijal nabídku pražské židovské obce na místo učitele náboženství, vyučoval přitom česky. Jeho nejvýznamnějším dílem je sbírka chasidských legend ''Devět bran'' (1937), dále publikoval esej ''Die Erotik der Kabbala'' (1923), básnickou sbírku ''Pijutim ve-širej jedidot'' (Básně a písně přátelství, 1929), ''Meat cori'' (Trocha balzámu, 1943) a překladovou antologii hebrejské poezie ''Zpěvy zavržených'' (1938). V jeho básnické tvorbě se objevují jako zásadní motivy neutuchající nadšení, smutek z osamění, neporozumění, Bůh a náboženská vyznání, Izrael, erotická touha a napětí. Po okupaci uprchl na podzim 1939 přes Slovensko do Palestiny. Zde pokračoval ve své tvorbě, publikoval časopisecky. Po cestě onemocněl vážnou ledvinovou chorobou, na jejíž následky zemřel.
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 ''Encyclopaedia Judaica''; [https://encyclopedia.yivo.org/article/429 yivoencyclopedia.org]; František Všetička: ''Léta legionů. Historie Františka, Josefa a Jiřího Langerových.'' Akropolis, Praha 2012.
-''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)