Lieben Salomon Hugo (Cvi) - Historie editací

ZRN v 17. 10. 2025, 16:04

2025-10-17T16:04:00Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:31Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:02Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:48Z

Nová stránka

= Lieben Salomon Hugo (Cvi) =
 <time datetime="1881-04-28">28. dubna 1881</time> v Praze
 <time datetime="1942-11-10">10. listopadu 1942</time> v Praze

Židovský historik a organizátor. Bratranec [[Lieben Salomon|Salomona Liebena]]. Založil a nejaktivněji se angažoval ve Spolku pro založení a vydržování Židovského musea v Praze, který vznikl ze snahy o uchování uměleckých památek ze synagog zbořených při asanaci pražského ghetta. Od roku 1931 předsedal pražskému Pohřebnímu bratrstvu. Působil jako středoškolský učitel židovského náboženství na různých pražských středních školách. Jeho aktivity spolkové, společenské i politické se zaměřovaly zejména na podporu ortodoxního židovství a pedagogickou činnost. Přispíval také do řady periodik a kromě odborných statí byl autorem slovníkových hesel v židovských encyklopediích ''Jüdisches Lexikon'' a ''Encyklopaedia Judaica''. Rovněž publikoval studie zaměřené na židovskou historii v Čechách. Editoval publikaci ''Die jüdischen Denkmäler in der Tschechoslovakei'' (1933) a spolupracoval s [[Gold Hugo|Hugo Goldem]] na vydávání jeho knih o židovských komunitách v Čechách a na Moravě. Nejvýznamnější odborný počin spočívá v prokázání pravého autorství ''Ramschakovy kroniky'' pražského historika Marcuse Meiera Fischera v roce 1929. Odhalil, že se jedná o falzifikát sbírky zpráv z pražské židovské komunity z let 1271–1743, která byla v předchozích generacích hojně užívána. Podílel se na vzniku a činnosti Ústředního židovského muzea, které vzniklo při pražské židovské náboženské obci po té, co obec převzala majetek Spolku, který musel být v dubnu 1940 rozpuštěn na základě nařízení německé okupační správy o zákazu členství Židů ve spolcích. V létě 1939 přenechal vlastní vystěhovalecký certifikát do Palestiny rodině rabína Zimmermanna. Zemřel náhle cestou do synagogy. Jeho rozsáhlou knihovnu a další předměty darovala jeho žena Sophie před svou deportací do Terezína do sbírek židovského muzea.

Literatura: 
''Encyclopaedia Judaica''; [https://encyclopedia.yivo.org/article/431 yivoencyclopedia.org]; Michal Bušek (ed.): ''„Naděje je na další stránce.“ 100 let knihovny Židovského muzea v Praze.'' Židovské muzeum, Praha 2007, s. 7–14; Vladimír Sadek: „Salomon Hugo Lieben – Founder of the Prague Jewish Museum.“ ''Judaica Bohemiae'' 1986, s. 3–8.

''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1942-11-10">10. listopadu 1942</time> v Praze</span>
-Židovský historik a organizátor. Bratranec [[Lieben Salomon|Salomona Liebena]]. Založil a nejaktivněji se angažoval ve Spolku pro založení a vydržování Židovského musea v Praze, který vznikl ze snahy o uchování uměleckých památek ze synagog zbořených při asanaci pražského ghetta. Od roku 1931 předsedal pražskému Pohřebnímu bratrstvu. Působil jako středoškolský učitel židovského náboženství na různých pražských středních školách. Jeho aktivity spolkové, společenské i politické se zaměřovaly zejména na podporu ortodoxního židovství a pedagogickou činnost. Přispíval také do řady periodik a kromě odborných statí byl autorem slovníkových hesel v židovských encyklopediích ''Jüdisches Lexikon'' a ''Encyklopaedia Judaica''. Rovněž publikoval studie zaměřené na židovskou historii v Čechách. Editoval publikaci ''Die jüdischen Denkmäler in der Tschechoslovakei'' (1933) a spolupracoval s [[Gold Hugo|Hugo Goldem]] na vydávání jeho knih o židovských komunitách v Čechách a na Moravě. Nejvýznamnější odborný počin spočívá v prokázání pravého autorství ''Ramschakovy kroniky'' pražského historika Marcuse Meiera Fischera v roce 1929.  Odhalil, že se jedná o falzifikát sbírky zpráv z pražské židovské komunity z let 1271–1743, která byla v předchozích generacích hojně užívána. Podílel se na vzniku a činnosti Ústředního židovského muzea, které vzniklo při pražské židovské náboženské obci po té, co obec převzala majetek Spolku, který musel být v dubnu 1940 rozpuštěn na základě nařízení německé okupační správy o zákazu členství Židů ve spolcích. V létě 1939 přenechal vlastní vystěhovalecký certifikát do Palestiny rodině rabína Zimmermanna. Zemřel náhle cestou do synagogy. Jeho rozsáhlou knihovnu a další předměty darovala jeho žena Sophie před svou deportací do Terezína do sbírek židovského muzea.
+[[Federace židovských obcí|Židovský]] historik a organizátor. Bratranec [[Lieben Salomon|Salomona Liebena]]. Založil a nejaktivněji se angažoval ve Spolku pro založení a vydržování Židovského musea v Praze, který vznikl ze snahy o uchování uměleckých památek ze synagog zbořených při asanaci pražského ghetta. Od roku 1931 předsedal pražskému Pohřebnímu bratrstvu. Působil jako středoškolský učitel židovského náboženství na různých pražských středních školách. Jeho aktivity spolkové, společenské i politické se zaměřovaly zejména na podporu ortodoxního židovství a pedagogickou činnost. Přispíval také do řady periodik a kromě odborných statí byl autorem slovníkových hesel v židovských encyklopediích ''Jüdisches Lexikon'' a ''Encyklopaedia Judaica''. Rovněž publikoval studie zaměřené na židovskou historii v Čechách. Editoval publikaci ''Die jüdischen Denkmäler in der Tschechoslovakei'' (1933) a spolupracoval s [[Gold Hugo|Hugo Goldem]] na vydávání jeho knih o židovských komunitách v Čechách a na Moravě. Nejvýznamnější odborný počin spočívá v prokázání pravého autorství ''Ramschakovy kroniky'' pražského historika Marcuse Meiera Fischera v roce 1929.  Odhalil, že se jedná o falzifikát sbírky zpráv z pražské židovské komunity z let 1271–1743, která byla v předchozích generacích hojně užívána. Podílel se na vzniku a činnosti Ústředního židovského muzea, které vzniklo při pražské židovské náboženské obci po té, co obec převzala majetek Spolku, který musel být v dubnu 1940 rozpuštěn na základě nařízení německé okupační správy o zákazu členství Židů ve spolcích. V létě 1939 přenechal vlastní vystěhovalecký certifikát do Palestiny rodině rabína Zimmermanna. Zemřel náhle cestou do synagogy. Jeho rozsáhlou knihovnu a další předměty darovala jeho žena Sophie před svou deportací do Terezína do sbírek židovského muzea.
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 ''Encyclopaedia Judaica''; [https://encyclopedia.yivo.org/article/431 yivoencyclopedia.org]; Michal Bušek (ed.): ''„Naděje je na další stránce.“ 100 let knihovny Židovského muzea v Praze.'' Židovské muzeum, Praha 2007, s. 7–14; Vladimír Sadek: „Salomon Hugo Lieben – Founder of the Prague Jewish Museum.“ ''Judaica Bohemiae'' 1986, s. 3–8.
-''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)