Lifka Bohumír - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:31Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:02Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:48Z

Nová stránka

= Lifka Bohumír =
 <time datetime="1900-03-24">24. března 1900</time> v Radomyšli (okr. Strakonice)
 <time datetime="1987-11-24">24. listopadu 1987</time> v Praze

Kulturní hisotik, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Narodil se v rodině obchodníka a již od mládí vykazoval zájem o regionální historii. Po maturitě na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích (1919) pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1919–23), kde se věnoval filosofii a dějinám moderních literatur. Současně absolvoval Státní knihovnickou školu (1921–22). Během studií jej výrazně ovlivnila osobnost F. X. Šaldy (1867–1937), kterému se věnoval i profesně. Po studiích nastoupil jako knihovník na zámku Trhanov (1924) a poté působil jako archivář u Colloredo‑Mansfeldů. Roku 1925 se stal tajemníkem a redaktorem ''Masarykova slovníku naučného'', na kterém spolupracoval až do roku 1933. V letech 1934–59 stál v čele knihovny Náprstkova muzea, kde organizoval výstavy (např. o Juliu Zeyerovi) a systematicky katalogizoval historické fondy zámeckých a klášterních knihoven. Byl klíčovým aktérem záchrany a popularizace těchto kulturních statků a spoluzaložil Muzeum knihy ve Žďáru nad Sázavou (1957). Roku 1959 byl obviněn z velezrady a strávil rok ve vězení. Po propuštění pracoval jako skladník a antikvář, od roku 1985 v knihovně Akademie věd. Po smrti byl rehabilitován (1992). Jeho dílo zahrnuje monografie (např. ''Zámecké a palácové knihovny v Čechách'', 1934), studie o exlibris, heraldice, regionálních dějinách i práci s kulturními institucemi. Byl rytířem Maltézského řádu (devoční donát 1945, magistrální rytíř 1979) a řádu sv. Lazara. Významné místo mají právě pramenné studie k dílu F. X. Šaldy (mj. sborník ''Na paměť F. X. Šaldy'', 1938).

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Kulturní hisotik, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Narodil se v rodině obchodníka a již od mládí vykazoval zájem o regionální historii. Po maturitě na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích (1919) pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1919–23), kde se věnoval filosofii a dějinám moderních literatur. Současně absolvoval Státní knihovnickou školu (1921–22). Během studií jej výrazně ovlivnila osobnost F. X. Šaldy (1867–1937), kterému se věnoval i profesně. Po studiích nastoupil jako knihovník na zámku Trhanov (1924) a poté působil jako archivář u Colloredo‑Mansfeldů. Roku 1925 se stal tajemníkem a redaktorem ''Masarykova slovníku naučného'', na kterém spolupracoval až do roku 1933. V letech 1934–59 stál v čele knihovny Náprstkova muzea, kde organizoval výstavy (např. o Juliu Zeyerovi) a systematicky katalogizoval historické fondy zámeckých a klášterních knihoven. Byl klíčovým aktérem záchrany a popularizace těchto kulturních statků a spoluzaložil Muzeum knihy ve Žďáru nad Sázavou (1957). Roku 1959 byl obviněn z velezrady a strávil rok ve vězení. Po propuštění pracoval jako skladník a antikvář, od roku 1985 v knihovně Akademie věd. Po smrti byl rehabilitován (1992). Jeho dílo zahrnuje monografie (např. ''Zámecké a palácové knihovny v Čechách'', 1934), studie o exlibris, heraldice, regionálních dějinách i práci s kulturními institucemi. Byl rytířem Maltézského řádu (devoční donát 1945, magistrální rytíř 1979) a řádu sv. Lazara. Významné místo mají právě pramenné studie k dílu F. X. Šaldy (mj. sborník ''Na paměť F. X. Šaldy'', 1938).
-''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)