Linhart František - Historie editací

ZRN v 17. 10. 2025, 16:06

2025-10-17T16:06:15Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:31Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:02Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:48Z

Nová stránka

= Linhart František =
 <time datetime="1882-10-07">7. října 1882</time> v Kracovicích (dnes součást obce Stařeč, okr. Třebíč)
 <time datetime="1959-04-18">18. dubna 1959</time> v Praze

Teolog a filosof [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Pocházel z římskokatolické rodiny, k reformované církvi přestoupil v roce 1911 pod vlivem [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]. Maturoval na gymnáziu v Třebíči (1901), pak studoval Filosofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (absolv. 1906), kde později získal i doktorát (PhDr. 1920). Působil jako středoškolský profesor, v roce 1921 se habilitoval z filosofie náboženství na Husově čs. evangelické bohoslovecké fakultě. Na této fakultě byl v roce 1927 jmenován mimořádným a v roce 1931 řádným profesorem filosofie a dějin náboženství, dvakrát byl zvolen děkanem (1932–33, 1948–49). Byl redaktorem časopisu ''Kostnické jiskry'' (1925–30), v letech 1936–39 vydával vlastní časopis ''Nová cesta''. Linhart byl ovlivněn T. G. Masarykem a liberálními teology, jejichž myšlenky celoživotně rozvíjel (''Náboženství a kultura'', 1925; ''Úvod do filosofie náboženství'', 1930), a především křesťanským socialismem L. Ragaze (''Leonhard Ragaz, prorok naší doby'', 1935; překládal i jeho spisy). Z těchto pozic kritizoval německý nacismus, po druhé světové válce usiloval o sblížení evangelického křesťanství s marxismem (''Dialektický materialismus a křesťanství'', 1947). Jeho liberálněteologické pojetí víry však již nepřitahovalo a Linhart zůstal na fakultě i v církvi okrajovou postavou.

Literatura: 
Tomáš Bubík: ''Úvod do české filozofie náboženství.'' Univerzita Pardubice, Pardubice 2009, s. 124–130.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1959-04-18">18. dubna 1959</time> v Praze</span>
-Teolog a filosof [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Pocházel z římskokatolické rodiny, k reformované církvi přestoupil v roce 1911 pod vlivem [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]. Maturoval na gymnáziu v Třebíči (1901), pak studoval Filosofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (absolv. 1906), kde později získal i doktorát (PhDr. 1920). Působil jako středoškolský profesor, v roce 1921 se habilitoval z filosofie náboženství na Husově čs. evangelické bohoslovecké fakultě. Na této fakultě byl v roce 1927 jmenován mimořádným a v roce 1931 řádným profesorem filosofie a dějin náboženství, dvakrát byl zvolen děkanem (1932–33, 1948–49). Byl redaktorem časopisu ''Kostnické jiskry'' (1925–30), v letech 1936–39 vydával vlastní časopis ''Nová cesta''. Linhart byl ovlivněn T. G. Masarykem a liberálními teology, jejichž myšlenky celoživotně rozvíjel (''Náboženství a kultura'', 1925; ''Úvod do filosofie náboženství'', 1930), a především křesťanským socialismem L. Ragaze (''Leonhard Ragaz, prorok naší doby'', 1935; překládal i jeho spisy). Z těchto pozic kritizoval německý nacismus, po druhé světové válce usiloval o sblížení evangelického křesťanství s marxismem (''Dialektický materialismus a křesťanství'', 1947). Jeho liberálněteologické pojetí víry však již nepřitahovalo a Linhart zůstal na fakultě i v církvi okrajovou postavou.
+Teolog a filosof [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Pocházel z [[Církev římskokatolická|římskokatolické rodiny]], k reformované církvi přestoupil v roce 1911 pod vlivem [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]. Maturoval na gymnáziu v Třebíči (1901), pak studoval Filosofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (absolv. 1906), kde později získal i doktorát (PhDr. 1920). Působil jako středoškolský profesor, v roce 1921 se habilitoval z filosofie náboženství na Husově čs. evangelické bohoslovecké fakultě. Na této fakultě byl v roce 1927 jmenován mimořádným a v roce 1931 řádným profesorem filosofie a dějin náboženství, dvakrát byl zvolen děkanem (1932–33, 1948–49). Byl redaktorem časopisu ''Kostnické jiskry'' (1925–30), v letech 1936–39 vydával vlastní časopis ''Nová cesta''. Linhart byl ovlivněn T. G. Masarykem a liberálními teology, jejichž myšlenky celoživotně rozvíjel (''Náboženství a kultura'', 1925; ''Úvod do filosofie náboženství'', 1930), a především křesťanským socialismem L. Ragaze (''Leonhard Ragaz, prorok naší doby'', 1935; překládal i jeho spisy). Z těchto pozic kritizoval německý nacismus, po druhé světové válce usiloval o sblížení evangelického křesťanství s marxismem (''Dialektický materialismus a křesťanství'', 1947). Jeho liberálněteologické pojetí víry však již nepřitahovalo a Linhart zůstal na fakultě i v církvi okrajovou postavou.
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Tomáš Bubík: ''Úvod do české filozofie náboženství.'' Univerzita Pardubice, Pardubice 2009, s. 124–130.
-''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]