Medek Ivan - Historie editací

ZRN v 18. 10. 2025, 07:30

2025-10-18T07:30:10Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:32Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:03Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:50Z

Nová stránka

= Medek Ivan =
 <time datetime="1925-07-13">13. července 1925</time> v Praze
 <time datetime="2010-01-06">6. ledna 2010</time> v Praze

Muzikolog, publicista a státní úředník, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Syn generála a spisovatele [[Medek Rudolf|Rudolfa Medka]], bratr malíře [[Medek Mikuláš|Mikuláše Medka]], vnuk malíře Antonína Slavíčka (1870–1910). Vystudoval Akademické gymnázium a Pražskou konzervatoř, avšak po únoru 1948 musel studium přerušit. Jeho raná kariéra zahrnovala výrazné působení v hudební kritice a organizaci; spoluzaložil Talichův Český komorní orchestr, pracoval pro Českou filharmonii. Během padesátých a šedesátých let byl organizátorem koncertů, dramaturgem a redaktorem Supraphonu; po roce 1968 mu režim tuto činnost zakázal. V lednu 1977 se stal signatářem Charty 77, byl stíhán Státní bezpečností (vězněn, mučen), což jej přimělo k emigraci do Rakouska v srpnu 1978. V exilu pracoval pro Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, BBC a Radio Vatikán. Po roce 1989 se vrátil do České republiky a působil jako poradce České filharmonie a ministra kultury. V letech 1993–96 byl ředitelem Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky, 1996–98 kancléřem prezidenta [[Havel Vácslav|Václava Havla]]. Autor autobiografie ''Děkuji, mám se výborně'' (2005).

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2010-01-06">6. ledna 2010</time> v Praze</span>
-Muzikolog, publicista a státní úředník, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Syn generála a spisovatele [[Medek Rudolf|Rudolfa Medka]], bratr malíře [[Medek Mikuláš|Mikuláše Medka]], vnuk malíře Antonína Slavíčka (1870–1910). Vystudoval Akademické gymnázium a Pražskou konzervatoř, avšak po únoru 1948 musel studium přerušit. Jeho raná kariéra zahrnovala výrazné působení v hudební kritice a organizaci; spoluzaložil Talichův Český komorní orchestr, pracoval pro Českou filharmonii. Během padesátých a šedesátých let byl organizátorem koncertů, dramaturgem a redaktorem Supraphonu; po roce 1968 mu režim tuto činnost zakázal. V lednu 1977 se stal signatářem Charty 77, byl stíhán Státní bezpečností (vězněn, mučen), což jej přimělo k emigraci do Rakouska v srpnu 1978. V exilu pracoval pro Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, BBC a Radio Vatikán. Po roce 1989 se vrátil do České republiky a působil jako poradce České filharmonie a ministra kultury. V letech 1993–96 byl ředitelem Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky, 1996–98 kancléřem prezidenta [[Havel Vácslav|Václava Havla]]. Autor autobiografie ''Děkuji, mám se výborně'' (2005).
+Muzikolog, publicista a státní úředník, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Syn generála a spisovatele [[Medek Rudolf|Rudolfa Medka]], bratr malíře [[Medek Mikuláš|Mikuláše Medka]], vnuk malíře Antonína Slavíčka (1870–1910). Vystudoval Akademické gymnázium a Pražskou konzervatoř, avšak po únoru 1948 musel studium přerušit. Jeho raná kariéra zahrnovala výrazné působení v hudební kritice a organizaci; spoluzaložil Talichův Český komorní orchestr, pracoval pro Českou filharmonii. Během padesátých a šedesátých let byl organizátorem koncertů, dramaturgem a redaktorem Supraphonu; po roce 1968 mu režim tuto činnost zakázal. V lednu 1977 se stal signatářem Charty 77, byl stíhán Státní bezpečností (vězněn, mučen), což jej přimělo k emigraci do Rakouska v srpnu 1978. V exilu pracoval pro Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, BBC a Radio Vatikán. Po roce 1989 se vrátil do České republiky a působil jako poradce České filharmonie a ministra kultury. V letech 1993–96 byl ředitelem Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky, 1996–98 kancléřem prezidenta Václava Havla. Autor autobiografie ''Děkuji, mám se výborně'' (2005).
 ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Muzikolog, publicista a státní úředník, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Syn generála a spisovatele [[Medek Rudolf|Rudolfa Medka]], bratr malíře [[Medek Mikuláš|Mikuláše Medka]], vnuk malíře Antonína Slavíčka (1870–1910). Vystudoval Akademické gymnázium a Pražskou konzervatoř, avšak po únoru 1948 musel studium přerušit. Jeho raná kariéra zahrnovala výrazné působení v hudební kritice a organizaci; spoluzaložil Talichův Český komorní orchestr, pracoval pro Českou filharmonii. Během padesátých a šedesátých let byl organizátorem koncertů, dramaturgem a redaktorem Supraphonu; po roce 1968 mu režim tuto činnost zakázal. V lednu 1977 se stal signatářem Charty 77, byl stíhán Státní bezpečností (vězněn, mučen), což jej přimělo k emigraci do Rakouska v srpnu 1978. V exilu pracoval pro Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, BBC a Radio Vatikán. Po roce 1989 se vrátil do České republiky a působil jako poradce České filharmonie a ministra kultury. V letech 1993–96 byl ředitelem Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky, 1996–98 kancléřem prezidenta [[Havel Vácslav|Václava Havla]]. Autor autobiografie ''Děkuji, mám se výborně'' (2005).
-''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)