Panuška František - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:35Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:06Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:53Z

Nová stránka

= Panuška František =
 <time datetime="1909-11-15">15. listopadu 1909</time> v Prostějově
 <time datetime="1992-02-11">11. února 1992</time> v Příbrami

[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, řeholník Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Studium zahájil na redemptoristickém gymnáziu v Libějovicích (1924–27) a pokračoval na bohosloveckém učilišti v Obořišti (1928–34), kde roku 1933 přijal kněžské svěcení. Od roku 1934 vyučoval filosofii a fundamentální teologii na institutu v Obořišti až do nuceného uzavření řádu po roce 1950. Po krátkém působení v pastorační službě byl v říjnu 1950 jmenován docentem filosofie na Cyrilometodějské římskokatolické bohoslovecké fakultě v Litoměřicích; doktorát zde obhájil s prací o eucharistii a v lednu 1954 byl jmenován profesorem filosofie a dogmatiky. Od poloviny padesátých let zastával funkce proděkana fakulty a rektora semináře. Byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. V roce 1962 odešel do pastorace a až do roku 1969 působil zejména mezi sestrami v Měděnci a Kadani, poté se vrátil na litoměřickou fakultu, kde byl až do odchodu do penze v roce 1974 profesorem křesťanské filosofie a morální teologie. V letech 1975–86 působil jako pomocný duchovní v Praze u sv. Ignáce. Roku 1991 se připojil k řádové komunitě na Svaté Hoře, kde také zemřel; byl pohřben v řádové hrobce na příbramském hřbitově. Autor učebnic ''Kriteriologie'' (1954), ''Logica'' (1954), ''Kosmologie'' (1950), ''Ontologie'' (1950), ''De Deo Creatore'', ''De Gratia'', ''De lapsu hominis'', ''De Verbo Incarnato'' (1950), ''Theologia moralis'', ''Všeobecná etika'', ''Křesťanská mravouka'' (1971).

''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, řeholník Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Studium zahájil na redemptoristickém gymnáziu v Libějovicích (1924–27) a pokračoval na bohosloveckém učilišti v Obořišti (1928–34), kde roku 1933 přijal kněžské svěcení. Od roku 1934 vyučoval filosofii a fundamentální teologii na institutu v Obořišti až do nuceného uzavření řádu po roce 1950. Po krátkém působení v pastorační službě byl v říjnu 1950 jmenován docentem filosofie na Cyrilometodějské římskokatolické bohoslovecké fakultě v Litoměřicích; doktorát zde obhájil s prací o eucharistii a v lednu 1954 byl jmenován profesorem filosofie a dogmatiky. Od poloviny padesátých let zastával funkce proděkana fakulty a rektora semináře. Byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. V roce 1962 odešel do pastorace a až do roku 1969 působil zejména mezi sestrami v Měděnci a Kadani, poté se vrátil na litoměřickou fakultu, kde byl až do odchodu do penze v roce 1974 profesorem křesťanské filosofie a morální teologie. V letech 1975–86 působil jako pomocný duchovní v Praze u sv. Ignáce. Roku 1991 se připojil k řádové komunitě na Svaté Hoře, kde také zemřel; byl pohřben v řádové hrobce na příbramském hřbitově. Autor učebnic ''Kriteriologie'' (1954), ''Logica'' (1954), ''Kosmologie'' (1950), ''Ontologie'' (1950), ''De Deo Creatore'', ''De Gratia'', ''De lapsu hominis'', ''De Verbo Incarnato'' (1950), ''Theologia moralis'', ''Všeobecná etika'', ''Křesťanská mravouka'' (1971).
-''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)