Sakrausky Oskar - Historie editací

ZRN v 20. 10. 2025, 06:04

2025-10-20T06:04:07Z

ZRN v 20. 10. 2025, 06:03

2025-10-20T06:03:09Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:37Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:09Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:56Z

Nová stránka

= Sakrausky Oskar =
 <time datetime="1914-03-24">24. března 1914</time> v Linci (Rakousko)
 <time datetime="2006-02-03">3. února 2006</time> ve Fresachu (Rakousko)

Biskup rakouské [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelické augsburské církve]]. Pocházel z pražské německé evangelické rodiny, v době jeho narození působil jeho otec jako pastor v Schartenu a později ve Feldkirchu (Rakousko). V roce 1926 otec získal místo faráře v Praze, kde Sakrausky absolvoval reálné gymnázium. Evangelickou teologii studoval ve Vídni a v Erlangen, v roce 1939 byl ordinován v československé Německé evangelické církvi a nastoupil jako vikář v Praze. Ještě téhož roku byl však povolán do Wehrmachtu a účastnil se bojů na východní frontě, v letech 1944–49 byl v sovětském zajetí. Po návratu se usídlil v Rakousku, kde působil jako pastor v uprchlickém táboře pro rumunské Němce a pak jako farář v Kindbergu, Bad Bleibergu a Trebesingu. Od šedesátých let byl členem rakouské Vrchní evangelické církevní rady, v letech 1968–83 byl biskupem (= nejvyšším představitelem) rakouské Evangelické luterské církve. Teologicky zaujímal silně konzervativní postoje, kupříkladu se stavěl odmítavě k ordinaci žen nebo potratům – v těchto otázkách naopak ekumenicky spolupracoval s rovněž konzervativními rakouskými římskými katolíky. Obdržel čestný doktorát teologie v Basileji. Publikoval materiálové studie k dějinám rakouských evangelíků (''Geduldet … Vom Anfang der evangelischen Gemeinden zu Bleiberg'', 1958; ''St. Ruprecht am Moos,'' 1986; ''Primus Truber'', 1986) a listář dokumentů k dějinám československé Německé evangelické církve (''Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien I.–VI.'', 1989). Jeho syn Oskar Sakrausky (* 1952) je rovněž evangelickým duchovním, v letech 2000–13 byl rakouským vojenským superintendentem.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2006-02-03">3. února 2006</time> ve Fresachu (Rakousko)</span>
-Biskup rakouské evangelické augsburské církve. Pocházel z pražské německé evangelické rodiny, v době jeho narození působil jeho otec jako pastor v Schartenu a později ve Feldkirchu (Rakousko). V roce 1926 otec získal místo faráře v Praze, kde Sakrausky absolvoval reálné gymnázium. Evangelickou teologii studoval ve Vídni a v Erlangen, v roce 1939 byl ordinován v československé Německé evangelické církvi a nastoupil jako vikář v Praze. Ještě téhož roku byl však povolán do Wehrmachtu a účastnil se bojů na východní frontě, v letech 1944–49 byl v sovětském zajetí. Po návratu se usídlil v Rakousku, kde působil jako pastor v uprchlickém táboře pro rumunské Němce a pak jako farář v Kindbergu, Bad Bleibergu a Trebesingu. Od šedesátých let byl členem rakouské Vrchní evangelické církevní rady, v letech 1968–83 byl biskupem (= nejvyšším představitelem) rakouské Evangelické luterské církve. Teologicky zaujímal silně konzervativní postoje, kupříkladu se stavěl odmítavě k ordinaci žen nebo potratům – v těchto otázkách naopak ekumenicky spolupracoval s rovněž konzervativními rakouskými římskými katolíky. Obdržel čestný doktorát teologie v Basileji. Publikoval materiálové studie k dějinám rakouských evangelíků (''Geduldet … Vom Anfang der evangelischen Gemeinden zu Bleiberg'', 1958; ''St. Ruprecht am Moos,'' 1986; ''Primus Truber'', 1986) a listář dokumentů k dějinám československé Německé evangelické církve (''Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien I.–VI.'', 1989). Jeho syn Oskar Sakrausky (* 1952) je rovněž evangelickým duchovním, v letech 2000–13 byl rakouským vojenským superintendentem.
+Biskup rakouské evangelické augsburské církve. Pocházel z pražské německé evangelické rodiny, v době jeho narození působil jeho otec jako pastor v Schartenu a později ve Feldkirchu (Rakousko). V roce 1926 otec získal místo faráře v Praze, kde Sakrausky absolvoval reálné gymnázium. Evangelickou teologii studoval ve Vídni a v Erlangen, v roce 1939 byl ordinován v československé Německé evangelické církvi a nastoupil jako vikář v Praze. Ještě téhož roku byl však povolán do Wehrmachtu a účastnil se bojů na východní frontě, v letech 1944–49 byl v sovětském zajetí. Po návratu se usídlil v Rakousku, kde působil jako pastor v uprchlickém táboře pro rumunské Němce a pak jako farář v Kindbergu, Bad Bleibergu a Trebesingu. Od šedesátých let byl členem rakouské Vrchní evangelické církevní rady, v letech 1968–83 byl biskupem (= nejvyšším představitelem) rakouské Evangelické luterské církve. Teologicky zaujímal silně konzervativní postoje, kupříkladu se stavěl odmítavě k ordinaci žen nebo potratům – v těchto otázkách naopak ekumenicky spolupracoval s rovněž konzervativními rakouskými [[Církev římskokatolická|římskými katolíky]]. Obdržel čestný doktorát teologie v Basileji. Publikoval materiálové studie k dějinám rakouských evangelíků (''Geduldet … Vom Anfang der evangelischen Gemeinden zu Bleiberg'', 1958; ''St. Ruprecht am Moos,'' 1986; ''Primus Truber'', 1986) a listář dokumentů k dějinám československé Německé evangelické církve (''Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien I.–VI.'', 1989). Jeho syn Oskar Sakrausky (* 1952) je rovněž evangelickým duchovním, v letech 2000–13 byl rakouským vojenským superintendentem.
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2006-02-03">3. února 2006</time> ve Fresachu (Rakousko)</span>
-Biskup rakouské [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelické augsburské církve]]. Pocházel z pražské německé evangelické rodiny, v době jeho narození působil jeho otec jako pastor v Schartenu a později ve Feldkirchu (Rakousko). V roce 1926 otec získal místo faráře v Praze, kde Sakrausky absolvoval reálné gymnázium. Evangelickou teologii studoval ve Vídni a v Erlangen, v roce 1939 byl ordinován v československé Německé evangelické církvi a nastoupil jako vikář v Praze. Ještě téhož roku byl však povolán do Wehrmachtu a účastnil se bojů na východní frontě, v letech 1944–49 byl v sovětském zajetí. Po návratu se usídlil v Rakousku, kde působil jako pastor v uprchlickém táboře pro rumunské Němce a pak jako farář v Kindbergu, Bad Bleibergu a Trebesingu. Od šedesátých let byl členem rakouské Vrchní evangelické církevní rady, v letech 1968–83 byl biskupem (= nejvyšším představitelem) rakouské Evangelické luterské církve. Teologicky zaujímal silně konzervativní postoje, kupříkladu se stavěl odmítavě k ordinaci žen nebo potratům – v těchto otázkách naopak ekumenicky spolupracoval s rovněž konzervativními rakouskými římskými katolíky. Obdržel čestný doktorát teologie v Basileji. Publikoval materiálové studie k dějinám rakouských evangelíků (''Geduldet … Vom Anfang der evangelischen Gemeinden zu Bleiberg'', 1958; ''St. Ruprecht am Moos,'' 1986; ''Primus Truber'', 1986) a listář dokumentů k dějinám československé Německé evangelické církve (''Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien I.–VI.'', 1989). Jeho syn Oskar Sakrausky (* 1952) je rovněž evangelickým duchovním, v letech 2000–13 byl rakouským vojenským superintendentem.
+Biskup rakouské evangelické augsburské církve. Pocházel z pražské německé evangelické rodiny, v době jeho narození působil jeho otec jako pastor v Schartenu a později ve Feldkirchu (Rakousko). V roce 1926 otec získal místo faráře v Praze, kde Sakrausky absolvoval reálné gymnázium. Evangelickou teologii studoval ve Vídni a v Erlangen, v roce 1939 byl ordinován v československé Německé evangelické církvi a nastoupil jako vikář v Praze. Ještě téhož roku byl však povolán do Wehrmachtu a účastnil se bojů na východní frontě, v letech 1944–49 byl v sovětském zajetí. Po návratu se usídlil v Rakousku, kde působil jako pastor v uprchlickém táboře pro rumunské Němce a pak jako farář v Kindbergu, Bad Bleibergu a Trebesingu. Od šedesátých let byl členem rakouské Vrchní evangelické církevní rady, v letech 1968–83 byl biskupem (= nejvyšším představitelem) rakouské Evangelické luterské církve. Teologicky zaujímal silně konzervativní postoje, kupříkladu se stavěl odmítavě k ordinaci žen nebo potratům – v těchto otázkách naopak ekumenicky spolupracoval s rovněž konzervativními rakouskými římskými katolíky. Obdržel čestný doktorát teologie v Basileji. Publikoval materiálové studie k dějinám rakouských evangelíků (''Geduldet … Vom Anfang der evangelischen Gemeinden zu Bleiberg'', 1958; ''St. Ruprecht am Moos,'' 1986; ''Primus Truber'', 1986) a listář dokumentů k dějinám československé Německé evangelické církve (''Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien I.–VI.'', 1989). Jeho syn Oskar Sakrausky (* 1952) je rovněž evangelickým duchovním, v letech 2000–13 byl rakouským vojenským superintendentem.
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Biskup rakouské [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelické augsburské církve]]. Pocházel z pražské německé evangelické rodiny, v době jeho narození působil jeho otec jako pastor v Schartenu a později ve Feldkirchu (Rakousko). V roce 1926 otec získal místo faráře v Praze, kde Sakrausky absolvoval reálné gymnázium. Evangelickou teologii studoval ve Vídni a v Erlangen, v roce 1939 byl ordinován v československé Německé evangelické církvi a nastoupil jako vikář v Praze. Ještě téhož roku byl však povolán do Wehrmachtu a účastnil se bojů na východní frontě, v letech 1944–49 byl v sovětském zajetí. Po návratu se usídlil v Rakousku, kde působil jako pastor v uprchlickém táboře pro rumunské Němce a pak jako farář v Kindbergu, Bad Bleibergu a Trebesingu. Od šedesátých let byl členem rakouské Vrchní evangelické církevní rady, v letech 1968–83 byl biskupem (= nejvyšším představitelem) rakouské Evangelické luterské církve. Teologicky zaujímal silně konzervativní postoje, kupříkladu se stavěl odmítavě k ordinaci žen nebo potratům – v těchto otázkách naopak ekumenicky spolupracoval s rovněž konzervativními rakouskými římskými katolíky. Obdržel čestný doktorát teologie v Basileji. Publikoval materiálové studie k dějinám rakouských evangelíků (''Geduldet … Vom Anfang der evangelischen Gemeinden zu Bleiberg'', 1958; ''St. Ruprecht am Moos,'' 1986; ''Primus Truber'', 1986) a listář dokumentů k dějinám československé Německé evangelické církve (''Die Deutsche Evangelische Kirche in Böhmen, Mähren und Schlesien I.–VI.'', 1989). Jeho syn Oskar Sakrausky (* 1952) je rovněž evangelickým duchovním, v letech 2000–13 byl rakouským vojenským superintendentem.
-''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]