Sergij - Historie editací

ZRN v 20. 10. 2025, 06:11

2025-10-20T06:11:45Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:38Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:09Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:57Z

Nová stránka

= Sergij =
 <time datetime="1881-01-18">18. ledna 1881</time> v Moskvě (Rusko)
 <time datetime="1952-12-18">18. prosince 1952</time> v Kazani (Rusko)

Pravoslavný arcibiskup, občanským jménem Arkadij Koroljov. Vystudoval Moskevskou duchovní akademii, v roce 1907 se stal mnichem v Jabločném a vyučoval náboženství v církevní škole. V roce 1914 byl jmenován představeným monastýru, dva roky poté musel kvůli postupující frontě nechat monastýr evakuovat. Po návratu v roce 1920 jej pomáhal znovu budovat. Roku 1920 byl vysvěcen na bělského biskupa, ale kvůli protestům proti polské církvi byl již v roce 1922 zatčen a eskortován do Československa. V Praze byl brzy učiněn představeným chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí, takto bez styku s moskevským patriarchátem působil v letech 1931–46; spravoval přitom rovněž ruskojazyčné pravoslavné komunity v Brně, Bratislavě, Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních. Podílel se na výstavbě chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Po druhé světové válce byl prohlášen představeným pravoslavné obce v Praze a roku 1946 byl jmenován arcibiskupem československým a vídeňským, od roku 1948 také berlínským a od roku 1950 kazaňským a čistopolským. Faktické vedení československé pravoslavné církve bylo nicméně v rukou metropolity [[Jelevferij|Jelevferije]] (1892–1959). Je autorem díla ''O spasení'' (1955).

Literatura: 
Vladimír Gavriněv: „Biskup Sergij pražský a archimandrita Isaakij – dva šiřitelé pravého křesťanství.“ In: Pavel Marek – Jiří Hanuš: ''Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století''. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2006, s. 270–286.

''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1952-12-18">18. prosince 1952</time> v Kazani (Rusko)</span>
-Pravoslavný arcibiskup, občanským jménem Arkadij Koroljov. Vystudoval Moskevskou duchovní akademii, v roce 1907 se stal mnichem v Jabločném a vyučoval náboženství v církevní škole. V roce 1914 byl jmenován představeným monastýru, dva roky poté musel kvůli postupující frontě nechat monastýr evakuovat. Po návratu v roce 1920 jej pomáhal znovu budovat. Roku 1920 byl vysvěcen na bělského biskupa, ale kvůli protestům proti polské církvi byl již v roce 1922 zatčen a eskortován do Československa. V Praze byl brzy učiněn představeným chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí, takto bez styku s moskevským patriarchátem působil v letech 1931–46; spravoval přitom rovněž ruskojazyčné pravoslavné komunity v Brně, Bratislavě, Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních. Podílel se na výstavbě chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Po druhé světové válce byl prohlášen představeným pravoslavné obce v Praze a roku 1946 byl jmenován arcibiskupem československým a vídeňským, od roku 1948 také berlínským a od roku 1950 kazaňským a čistopolským. Faktické vedení československé pravoslavné církve bylo nicméně v rukou metropolity [[Jelevferij|Jelevferije]] (1892–1959). Je autorem díla ''O spasení'' (1955).
+[[Pravoslavná církev|Pravoslavný]] arcibiskup, občanským jménem Arkadij Koroljov. Vystudoval Moskevskou duchovní akademii, v roce 1907 se stal mnichem v Jabločném a vyučoval náboženství v církevní škole. V roce 1914 byl jmenován představeným monastýru, dva roky poté musel kvůli postupující frontě nechat monastýr evakuovat. Po návratu v roce 1920 jej pomáhal znovu budovat. Roku 1920 byl vysvěcen na bělského biskupa, ale kvůli protestům proti polské církvi byl již v roce 1922 zatčen a eskortován do Československa. V Praze byl brzy učiněn představeným chrámu svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí, takto bez styku s moskevským patriarchátem působil v letech 1931–46; spravoval přitom rovněž ruskojazyčné pravoslavné komunity v Brně, Bratislavě, Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních. Podílel se na výstavbě chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Po druhé světové válce byl prohlášen představeným pravoslavné obce v Praze a roku 1946 byl jmenován arcibiskupem československým a vídeňským, od roku 1948 také berlínským a od roku 1950 kazaňským a čistopolským. Faktické vedení československé pravoslavné církve bylo nicméně v rukou metropolity [[Jelevferij|Jelevferije]] (1892–1959). Je autorem díla ''O spasení'' (1955).
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Vladimír Gavriněv: „Biskup Sergij pražský a archimandrita Isaakij – dva šiřitelé pravého křesťanství.“ In: Pavel Marek – Jiří Hanuš: ''Osobnost v církvi a politice. Čeští a slovenští křesťané ve 20. století''. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2006, s. 270–286.
-''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)