Sicher Gustav - Historie editací

ZRN v 20. 10. 2025, 06:22

2025-10-20T06:22:46Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:38Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:10Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:57Z

Nová stránka

= Sicher Gustav =
 <time datetime="1880-08-21">21. srpna 1880</time> v Klatovech
 <time datetime="1960-10-06">6. října 1960</time> v Praze

Rabín. Užíval též židovského jména Benjamin Zeev. Studoval na vídeňském rabínském semináři Israelitisch-theologische Lehranstalt a filosofii u [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]] na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (PhDr. 1905). Krátce učil židovské náboženství na Vyšší reálce v Innsbrucku. V roce 1906 nastoupil jako rabín v Náchodě, kde se věnoval rozvoji zdejší židovské obce a spolkovým aktivitám. Po vypuknutí první světové války musel narukovat jako polní rabín rakousko-uherské armády. Do Náchoda se po skončení války vrátil a intenzivně se věnoval sociální práci v židovské obci a propagaci sionistického hnutí. Zúčastnil se sionistických kongresů ve Vídni a Karlových Varech a vstoupil do politiky jako člen Židovské strany (1920). V dubnu 1922 odmítl nabízený post vrchního rabína Bulharska. Kromě Náchoda působil i ve Dvoře Králové a jiných blízkých obcích. V roce 1928 přijal nabídku na rabínský post největší pražské židovské obce na Královských Vinohradech, kde své aktivity ještě rozšířil. Byl členem předsednictva Svazu rabínů v Čechách, působil v četných spolcích či organizaci náboženského sionismu Mizrachi. Úcta a vážnost, jíž se těšil, předurčovaly jeho pověst „smírčího soudce“ mezi zastánci ortodoxního a reformního judaismu. Společně s karlínským rabínem [[Hirsch Isidor|Isidorem Hirschem]] se ujal prvního židovského překladu Tóry do češtiny. První část Chamiše chumše Tora, Pěti knih Mojžíšových, vyšla jako společné dílo v roce 1932. Druhou a třetí knihu vydal rabín Hirsch sám (1935, 1939). Překlad třetí a páté knihy dokončil pouze rabín Sicher (1938, 1950). Po mnichovské dohodě emigroval s manželkou do Palestiny. V Jeruzalémě založil modlitebnu pro české Židy a věnoval duchovní péči pacientům nemocnice Hadassa. Do Československa se vrátil na žádost obnovené Rady židovských náboženských obcí, aby převzal po [[Deutsch Aladar|Aladaru Deutschovi]] post vrchního zemského a pražského rabína. Zásadní měrou tak přispěl k obnovení židovských obcí českých zemí po holokaustu. Na počest jeho pětasedmdesátých narozenin vyšel v Praze anglicky sborník židovských studií ''Jewish Studies''. Ve sborníku ''Volte život'', vydaném roku 1975 Radou ŽNO, poté posmrtně vyšla některá jeho kázání, proslovy a publikované statě.

Literatura: 
''Encyclopaedia Judaica''; [https://encyclopedia.yivo.org/article/441 yivoencyclopedia.org]; Zuzana Peterová: ''Rabín Gustav Sicher.'' Sefer, Praha 2014.

''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1960-10-06">6. října 1960</time> v Praze</span>
-Rabín. Užíval též židovského jména Benjamin Zeev. Studoval na vídeňském rabínském semináři Israelitisch-theologische Lehranstalt a filosofii u [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]] na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (PhDr. 1905). Krátce učil židovské náboženství na Vyšší reálce v Innsbrucku. V roce 1906 nastoupil jako rabín v Náchodě, kde se věnoval rozvoji zdejší židovské obce a spolkovým aktivitám. Po vypuknutí první světové války musel narukovat jako polní rabín rakousko-uherské armády. Do Náchoda se po skončení války vrátil a intenzivně se věnoval sociální práci v židovské obci a propagaci sionistického hnutí. Zúčastnil se sionistických kongresů ve Vídni a Karlových Varech a vstoupil do politiky jako člen Židovské strany (1920). V dubnu 1922 odmítl nabízený post vrchního rabína Bulharska. Kromě Náchoda působil i ve Dvoře Králové a jiných blízkých obcích. V roce 1928 přijal nabídku na rabínský post největší pražské židovské obce na Královských Vinohradech, kde své aktivity ještě rozšířil. Byl členem předsednictva Svazu rabínů v Čechách, působil v četných spolcích či organizaci náboženského sionismu Mizrachi. Úcta a vážnost, jíž se těšil, předurčovaly jeho pověst „smírčího soudce“ mezi zastánci ortodoxního a reformního judaismu. Společně s karlínským rabínem [[Hirsch Isidor|Isidorem Hirschem]] se ujal prvního židovského překladu Tóry do češtiny. První část Chamiše chumše Tora, Pěti knih Mojžíšových, vyšla jako společné dílo v roce 1932. Druhou a třetí knihu vydal rabín Hirsch sám (1935, 1939). Překlad třetí a páté knihy dokončil pouze rabín Sicher (1938, 1950). Po mnichovské dohodě emigroval s manželkou do Palestiny. V Jeruzalémě založil modlitebnu pro české Židy a věnoval duchovní péči pacientům nemocnice Hadassa. Do Československa se vrátil na žádost obnovené Rady židovských náboženských obcí, aby převzal po [[Deutsch Aladar|Aladaru Deutschovi]] post vrchního zemského a pražského rabína. Zásadní měrou tak přispěl k obnovení židovských obcí českých zemí po holokaustu. Na počest jeho pětasedmdesátých narozenin vyšel v Praze anglicky sborník židovských studií ''Jewish Studies''. Ve sborníku ''Volte život'', vydaném roku 1975 Radou ŽNO, poté posmrtně vyšla některá jeho kázání, proslovy a publikované statě.
+[[Federace židovských obcí|Rabín]]. Užíval též židovského jména Benjamin Zeev. Studoval na vídeňském rabínském semináři Israelitisch-theologische Lehranstalt a filosofii u [[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]] na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (PhDr. 1905). Krátce učil židovské náboženství na Vyšší reálce v Innsbrucku. V roce 1906 nastoupil jako rabín v Náchodě, kde se věnoval rozvoji zdejší židovské obce a spolkovým aktivitám. Po vypuknutí první světové války musel narukovat jako polní rabín rakousko-uherské armády. Do Náchoda se po skončení války vrátil a intenzivně se věnoval sociální práci v židovské obci a propagaci sionistického hnutí. Zúčastnil se sionistických kongresů ve Vídni a Karlových Varech a vstoupil do politiky jako člen Židovské strany (1920). V dubnu 1922 odmítl nabízený post vrchního rabína Bulharska. Kromě Náchoda působil i ve Dvoře Králové a jiných blízkých obcích. V roce 1928 přijal nabídku na rabínský post největší pražské židovské obce na Královských Vinohradech, kde své aktivity ještě rozšířil. Byl členem předsednictva Svazu rabínů v Čechách, působil v četných spolcích či organizaci náboženského sionismu Mizrachi. Úcta a vážnost, jíž se těšil, předurčovaly jeho pověst „smírčího soudce“ mezi zastánci ortodoxního a reformního judaismu. Společně s karlínským rabínem [[Hirsch Isidor|Isidorem Hirschem]] se ujal prvního židovského překladu Tóry do češtiny. První část Chamiše chumše Tora, Pěti knih Mojžíšových, vyšla jako společné dílo v roce 1932. Druhou a třetí knihu vydal rabín Hirsch sám (1935, 1939). Překlad třetí a páté knihy dokončil pouze rabín Sicher (1938, 1950). Po mnichovské dohodě emigroval s manželkou do Palestiny. V Jeruzalémě založil modlitebnu pro české Židy a věnoval duchovní péči pacientům nemocnice Hadassa. Do Československa se vrátil na žádost obnovené Rady židovských náboženských obcí, aby převzal po [[Deutsch Aladar|Aladaru Deutschovi]] post vrchního zemského a pražského rabína. Zásadní měrou tak přispěl k obnovení židovských obcí českých zemí po holokaustu. Na počest jeho pětasedmdesátých narozenin vyšel v Praze anglicky sborník židovských studií ''Jewish Studies''. Ve sborníku ''Volte život'', vydaném roku 1975 Radou ŽNO, poté posmrtně vyšla některá jeho kázání, proslovy a publikované statě.
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 ''Encyclopaedia Judaica''; [https://encyclopedia.yivo.org/article/441 yivoencyclopedia.org]; Zuzana Peterová: ''Rabín Gustav Sicher.'' Sefer, Praha 2014.
-''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)