Siostrzonek Petr Prokop - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:38Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:10Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:57Z

Nová stránka

= Siostrzonek Petr Prokop =
<br /><span class="PERSON_BORN"><time datetime="1957-08-09">9. srpna 1957</time> v Českém Těšíně (okr. Karviná)</span>

[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, benediktin. Po gymnaziálních studiích byl v roce 1976 přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. V roce 1977 se seznámil s benediktinským knězem Alešem Gwuzdem (1915–1985) a stal se tajným novicem. První řeholní sliby složil 11. července 1982, řeholní jméno Prokop mu v šifrované korespondenci udělil opat [[Opasek Jan Anastasius|Anastáz Opasek]], tehdy v exilu. Na kněze byl vysvěcen 25. června 1983 v Olomouci, sloužil ve farnostech Ostrava-Poruba, Třinec, Valašské Meziříčí, Olomouc – sv. Mořic. Roku 1987 přišel o státní souhlas k duchovenské činnosti a pracoval v Tesle Rožnov. V červenci téhož roku složil věčné sliby u opata Augustyna Jankowského (1916–2005) v klášteře Tyniec (Polsko) s vazbou na Břevnov. V roce 1988 mu byl souhlas navrácen a působil jako kaplan ve Strážnici a Ratajích u Kroměříže. V prosinci 1989 byl opatem Opaskem jmenován převorem Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově. Podílel se na restituci a obnově kláštera, od roku 1990 zde trvale působí. Po smrti opata Opaska (1999) byl zvolen převorem-administrátorem (s plnými pravomocemi arciopata). Dne 21. listopadu 2017 byl zvolen arciopatem břevnovského kláštera, opatskou benedikci přijal 14. ledna 2018. Roku 2019 obdržel Čestné občanství Prahy 6. Publikoval knihy ''Doteky Vánoc'' (2004), ''Vánoční slovník'' (2004), ''Řehole Benediktova s Prokopem Siostrzonkem'' (2005), ''Besedy o obnově břevnovského kláštera'' (2007), ''Ranní zamyšlení s Prokopem Siostrzonkem'' (2008), ''Osudy'' (2018).

''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''\<br /\>

[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]
[[Kategorie:CNO]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz, benediktin. Po gymnaziálních studiích byl v roce 1976 přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. V roce 1977 se seznámil s benediktinským knězem Alešem Gwuzdem (1915–1985) a stal se tajným novicem. První řeholní sliby složil 11. července 1982, řeholní jméno Prokop mu v šifrované korespondenci udělil opat [[Opasek Jan Anastasius|Anastáz Opasek]], tehdy v exilu. Na kněze byl vysvěcen 25. června 1983 v Olomouci, sloužil ve farnostech Ostrava-Poruba, Třinec, Valašské Meziříčí, Olomouc – sv. Mořic. Roku 1987 přišel o státní souhlas k duchovenské činnosti a pracoval v Tesle Rožnov. V červenci téhož roku složil věčné sliby u opata Augustyna Jankowského (1916–2005) v klášteře Tyniec (Polsko) s vazbou na Břevnov. V roce 1988 mu byl souhlas navrácen a působil jako kaplan ve Strážnici a Ratajích u Kroměříže. V prosinci 1989 byl opatem Opaskem jmenován převorem Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově. Podílel se na restituci a obnově kláštera, od roku 1990 zde trvale působí. Po smrti opata Opaska (1999) byl zvolen převorem-administrátorem (s plnými pravomocemi arciopata). Dne 21. listopadu 2017 byl zvolen arciopatem břevnovského kláštera, opatskou benedikci přijal 14. ledna 2018. Roku 2019 obdržel Čestné občanství Prahy 6. Publikoval knihy ''Doteky Vánoc'' (2004), ''Vánoční slovník'' (2004), ''Řehole Benediktova s Prokopem Siostrzonkem'' (2005), ''Besedy o obnově břevnovského kláštera'' (2007), ''Ranní zamyšlení s Prokopem Siostrzonkem'' (2008), ''Osudy'' (2018).
-''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]