Sommer Batěk Alexander - Historie editací

ZRN v 20. 10. 2025, 06:32

2025-10-20T06:32:52Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:39Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:10Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:20

2025-10-13T18:20:58Z

Nová stránka

= Sommer Batěk Alexander =
 <time datetime="1874-06-15">15. června 1874</time> v Prádle (okr. Plzeň-jih)
 <time datetime="1944-04-06">6. dubna 1944</time> v Praze

Chemik, hledač moderního náboženství. Narodil se v učitelské rodině jako Alexander Batěk, jméno Sommer přijal v dospělosti po matce. Studoval chemii na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (PhDr. 1899), pak stážoval v Londýně u Williama Ramsaye. Po návratu do Čech působil jako středoškolský učitel v Plzni a v Praze (vyšší průmyslová škola), věnoval se chemickým výzkumům (publikace v ''Chemických listech'' i v zahraničních odborných časopisech, knižně ''Pokusná chemie prostonárodní s výkladem theoretickým'', 1901; ''O působení kysličníku siřičitého na zásadité sírany vzácných zemin skupiny cerisové'', 1902; ''O chemických sloučeninách neústrojných I.–II.'', 1928) a stal se spolutvůrcem českého chemického názvosloví anorganických sloučenin (''Chemické vzorce, jak je psáti, čísti a jim rozuměti'', 1923). Vedle svých odborných zájmů se věnoval esperantistickému hnutí (usiloval i o reformu písma – ''Neoglyfy, písmo světové'', 1935), propagoval pacifismus a uplatnil se jako spisovatel sci-fi (''Ocelové paže I.–II.'', Praha 1921–22, pseudonym Heliar; časopis ''Zpravodaj z Kéžbybyl'', 1922–25). Jako osvětový pracovník přednášel a publikoval o dějinách chemie, přičemž stále víc směřoval k odhalení skrytého duchovního rozměru chemického bádání (''Alchymie'', 1906; ''Oheň a náboženství'', 1909; ''Mystika a magie'', 1924; ''Chemie denního života'', 1939). Toto úsilí jej společně s osvětovými a humanistickými tendencemi dovedlo ke snaze o vytvoření moderního „vědeckého“ náboženství, jehož organizací se stalo Sommerem Batěkem vedené Volné sdružení klasů (''Čisté učení Kristovo dle Evangelia Matoušova vyjádřené naší moderní řečí bez orientálního zabarvení'', 1921; velké množství brožur edice Setba). Není známo, že by formálně vystoupil z rodné římskokatolické církve, do brožury ''Na nové cesty – Kam od Říma?'' (1921) přispěl nicméně textem „Proč jsem se odřímanil?“ Autor pamětí ''Jak jsem padesát let žil a pracoval'' (1925).

Literatura: 
Jaroslav Douša: „Osvětová práce Alexandra Sommera–Baťka v Plzni před rokem 1913.“ Pp. 162–168 in Kateřina Bláhová – Václav Petrbok (eds.): ''Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století.'' Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2005; Lada Hanzelínová: ''Alexandr Sommer Batěk: neoglyfy.'' P. Mervart, Červený Kostelec 2018.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1944-04-06">6. dubna 1944</time> v Praze</span>
-Chemik, hledač moderního náboženství. Narodil se v učitelské rodině jako Alexander Batěk, jméno Sommer přijal v dospělosti po matce. Studoval chemii na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (PhDr. 1899), pak stážoval v Londýně u Williama Ramsaye. Po návratu do Čech působil jako středoškolský učitel v Plzni a v Praze (vyšší průmyslová škola), věnoval se chemickým výzkumům (publikace v ''Chemických listech'' i v zahraničních odborných časopisech, knižně ''Pokusná chemie prostonárodní s výkladem theoretickým'', 1901; ''O působení kysličníku siřičitého na zásadité sírany vzácných zemin skupiny cerisové'', 1902; ''O chemických sloučeninách neústrojných I.–II.'', 1928) a stal se spolutvůrcem českého chemického názvosloví anorganických sloučenin (''Chemické vzorce, jak je psáti, čísti a jim rozuměti'', 1923). Vedle svých odborných zájmů se věnoval esperantistickému hnutí (usiloval i o reformu písma – ''Neoglyfy, písmo světové'', 1935), propagoval pacifismus a uplatnil se jako spisovatel sci-fi (''Ocelové paže I.–II.'', Praha 1921–22, pseudonym Heliar; časopis ''Zpravodaj z Kéžbybyl'', 1922–25). Jako osvětový pracovník přednášel a publikoval o dějinách chemie, přičemž stále víc směřoval k odhalení skrytého duchovního rozměru chemického bádání (''Alchymie'', 1906; ''Oheň a náboženství'', 1909; ''Mystika a magie'', 1924; ''Chemie denního života'', 1939). Toto úsilí jej společně s osvětovými a humanistickými tendencemi dovedlo ke snaze o vytvoření moderního „vědeckého“ náboženství, jehož organizací se stalo Sommerem Batěkem vedené Volné sdružení klasů (''Čisté učení Kristovo dle Evangelia Matoušova vyjádřené naší moderní řečí bez orientálního zabarvení'', 1921; velké množství brožur edice Setba). Není známo, že by formálně vystoupil z rodné římskokatolické církve, do brožury ''Na nové cesty – Kam od Říma?'' (1921) přispěl nicméně textem „Proč jsem se odřímanil?“ Autor pamětí ''Jak jsem padesát let žil a pracoval'' (1925).
+Chemik, hledač moderního náboženství. Narodil se v učitelské rodině jako Alexander Batěk, jméno Sommer přijal v dospělosti po matce. Studoval chemii na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (PhDr. 1899), pak stážoval v Londýně u Williama Ramsaye. Po návratu do Čech působil jako středoškolský učitel v Plzni a v Praze (vyšší průmyslová škola), věnoval se chemickým výzkumům (publikace v ''Chemických listech'' i v zahraničních odborných časopisech, knižně ''Pokusná chemie prostonárodní s výkladem theoretickým'', 1901; ''O působení kysličníku siřičitého na zásadité sírany vzácných zemin skupiny cerisové'', 1902; ''O chemických sloučeninách neústrojných I.–II.'', 1928) a stal se spolutvůrcem českého chemického názvosloví anorganických sloučenin (''Chemické vzorce, jak je psáti, čísti a jim rozuměti'', 1923). Vedle svých odborných zájmů se věnoval esperantistickému hnutí (usiloval i o reformu písma – ''Neoglyfy, písmo světové'', 1935), propagoval pacifismus a uplatnil se jako spisovatel sci-fi (''Ocelové paže I.–II.'', Praha 1921–22, pseudonym Heliar; časopis ''Zpravodaj z Kéžbybyl'', 1922–25). Jako osvětový pracovník přednášel a publikoval o dějinách chemie, přičemž stále víc směřoval k odhalení skrytého duchovního rozměru chemického bádání (''Alchymie'', 1906; ''Oheň a náboženství'', 1909; ''Mystika a magie'', 1924; ''Chemie denního života'', 1939). Toto úsilí jej společně s osvětovými a humanistickými tendencemi dovedlo ke snaze o vytvoření moderního „vědeckého“ náboženství, jehož organizací se stalo Sommerem Batěkem vedené Volné sdružení klasů (''Čisté učení Kristovo dle Evangelia Matoušova vyjádřené naší moderní řečí bez orientálního zabarvení'', 1921; velké množství brožur edice Setba). Není známo, že by formálně vystoupil z rodné [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]], do brožury ''Na nové cesty – Kam od Říma?'' (1921) přispěl nicméně textem „Proč jsem se odřímanil?“ Autor pamětí ''Jak jsem padesát let žil a pracoval'' (1925).
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Jaroslav Douša: „Osvětová práce Alexandra Sommera–Baťka v Plzni před rokem 1913.“ Pp. 162–168 in Kateřina Bláhová – Václav Petrbok (eds.): ''Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století.'' Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2005; Lada Hanzelínová: ''Alexandr Sommer Batěk: neoglyfy.'' P. Mervart, Červený Kostelec 2018.
-''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)