JD: Přidána úvodní navigační poznámka

2026-09-20T16:40:27Z

Přidána úvodní navigační poznámka

imported>ZRN v 20. 9. 2026, 16:36

2026-09-20T16:36:28Z

imported>ZRN v 20. 9. 2026, 16:27

2026-09-20T16:27:20Z

Ukázat změny

← Starší verze		Verze z 20. 9. 2026, 16:40
Řádek 1:		Řádek 1:

	= Obecná charakteristika taoismu =		= Obecná charakteristika taoismu =
		+
		+	(prvá část předmluvy ke [[Tao\|Slovníku taoismu]], druhou je [[Tao:stručný historický nástin\|Stručný historický nástin taoismu]])

	== Taoistické filozofické a náboženské koncepce ==		== Taoistické filozofické a náboženské koncepce ==

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 == Taoistické filozofické a náboženské koncepce ==
-Taoismus je původní starobylá čínská duchovní tradice, která výrazným způsobem ovlivnila kulturu a smýšlení čínského národa. Jeho hlavní tematická náplň – věčnost a vztah člověka k ní – z něj činí nauku stejně živou a přitažlivou dnes, jak tomu bylo před staletími. Ústředním pojmem taoismu, od něhož má odvozeno i své jméno, je [[tao (Tao)|tao]]. Základními jazykovými významy znaku tao (dao 道) jsou „cesta“, „směřování“, „princip“, ovšem jako filozofická kategorie má mnohem širší, prakticky nepřeložitelný význam. Označuje se jím prazdroj a prapůvod veškeré existence, nepopsatelný stav předcházející vzniku bytí, který je věčný, neměnný, všudypřítomný, a přesto nikterak nepostřehnutelný. Ačkoli je tao zdrojem bytí, samo o sobě je nebytím, bezbřehou, ničím se neprojevující prázdnotou, která se vymyká jakýmkoli popisům, definicím, vůbec možnosti poznání, pochopení či uchopení jakýmkoli způsobem. Zůstává pro člověka nepostřehnutelné a neuchopitelné právě z toho důvodu, že je prázdnotou, neexistencí čehokoli, tudíž není co a jak registrovat. Mluví-li se o něm vůbec, používají se proto pro ně kromě názvu tao slova naznačující jeho neuchopitelnost – nazývá se nebytím ([[wu (Tao)|wu]]), tajemnou temnotou ''süan'' (xuan 玄), velkou prázdnotou ''tchaj‑sü'' (taixu 太虚), nevyděleným ([[wu‑ťi (Tao)|wu-ťi]]) apod. I když je tao zdrojem bytí, není jeho vědomým stvořitelem a ani nemá k němu žádný vztah. Bytí v něm vzniká zcela spontánně ([[c’-žan (Tao)|c’-žan]]), jenom díky jeho tajuplné přirozenosti. Ačkoli tao samo nic nečiní a neřídí ([[wu‑wej (Tao)|wu-wej]]), není ničeho, co by jím nebylo učiněno a co by existovalo mimo ně. Ve věcech se projevuje nepřímo, základními zákonitostmi bytí, jimiž jsou relativnost, vnitřní protikladnost a cykličnost všeho existujícího.
+Taoismus je původní starobylá čínská duchovní tradice, která výrazným způsobem ovlivnila kulturu a smýšlení čínského národa. Jeho hlavní tematická náplň – věčnost a vztah člověka k ní – z něj činí nauku stejně živou a přitažlivou dnes, jak tomu bylo před staletími. Ústředním pojmem taoismu, od něhož má odvozeno i své jméno, je [[tao (Tao)|tao]]. Základními jazykovými významy znaku tao (dao 道) jsou „cesta“, „směřování“, „princip“, ovšem jako filozofická kategorie má mnohem širší, prakticky nepřeložitelný význam. Označuje se jím prazdroj a prapůvod veškeré existence, nepopsatelný stav předcházející vzniku bytí, který je věčný, neměnný, všudypřítomný, a přesto nikterak nepostřehnutelný. Ačkoli je tao zdrojem bytí, samo o sobě je nebytím, bezbřehou, ničím se neprojevující prázdnotou, která se vymyká jakýmkoli popisům, definicím, vůbec možnosti poznání, pochopení či uchopení jakýmkoli způsobem. Zůstává pro člověka nepostřehnutelné a neuchopitelné právě z toho důvodu, že je prázdnotou, neexistencí čehokoli, tudíž není co a jak registrovat. Mluví-li se o něm vůbec, používají se proto pro ně kromě názvu tao slova naznačující jeho neuchopitelnost – nazývá se nebytím ([[wu (Tao)|wu]]), tajemnou temnotou ''süan'' (xuan 玄), velkou prázdnotou ''tchaj‑sü'' (taixu 太虚), nevyděleným ([[wu‑ťi (Tao)|wu-ťi]]) apod. I když je tao zdrojem bytí, není jeho vědomým stvořitelem a ani nemá k němu žádný vztah. Bytí v něm vzniká zcela spontánně ([[c’‑žan (Tao)|c’-žan]]), jenom díky jeho tajuplné přirozenosti. Ačkoli tao samo nic nečiní a neřídí ([[wu‑wej (Tao)|wu-wej]]), není ničeho, co by jím nebylo učiněno a co by existovalo mimo ně. Ve věcech se projevuje nepřímo, základními zákonitostmi bytí, jimiž jsou relativnost, vnitřní protikladnost a cykličnost všeho existujícího.
 Vznik bytí z nebytí je v taoistické ontologii postupný proces probíhající v určitých fázích a od jednoduchých forem k formám složitějším. Typicky hutným způsobem je jeho podstata vyjádřena v základním díle taoismu, ''[[Tao‑te‑ťing (Tao)|Tao‑te‑ťingu]]'', jednou větou: „Tao rodí jedno, jedno rodí dvojí, dvojí rodí troje a troje rodí desetitisíce věcí.“ Dle výkladů „jedno“ znamená elementární substanci, z níž se v dalším vývoji formuje celý jevový vesmír, [[čchi (Tao)|čchi]]. Jedním či jednotou se nazývá z toho důvodu, že na začátku má homogenní, nediferencovanou podobu, potenciální formu bytí, které ještě nenabylo tvary; tím se vlastně blíží prázdné povaze svého „tvůrce“. V tomto stadiu se nazývá i prvopočáteční čchi ([[jüan‑čchi (Tao)|jüan-čchi]]), pravou čchi, čen-čchi (zhenqi 真气), nebo prekosmickou čchi ([[sien‑tchien č’ čchi (Tao)|sien-tchien č’ čchi]]). Příčina toho, že původně jednolitá čchi se začne diferencovat a utvářet do nekonečných podob jednotlivostí bytí, spočívá v ní samotné. Přes svou primární jednotnost obsahuje totiž dvě inheretní složky, z nichž se skládá – jin a jang ([[jin‑jang (Tao)|jin-jang]]); ty představují ono „dvojí“ z výroku. Jin a jang jsou zpočátku rovněž v latentní podobě, mají ovšem již v sobě zakódovány elementární vlastnosti, které se pak přenášejí do budoucích jimi tvořených existencí. Typické pro jin a jang je, že jsou si ve všech vlastnostech protikladné, přičemž současně je v jin nevydělitelně obsažen zárodek jangu a v jangu pak zárodek jin. Právě tato spjatost vlastnostmi protichůdných sil je mechanismem, jenž spouští proces diferenciace, vznikání a zanikání věcí a jevů. Proces má cyklický charakter ([[fan (Tao)|fan]]), protože v důsledku jinjangové povahy se vše po dosažení extrému převrací ve svůj protiklad. Tyto charakteristiky čchi předurčují onu relativnost a proměnlivost všeho bytí. Čchi se v této fázi, kdy již formuje postřehnutelné bytí, nazývá postkosmickou ([[chou‑tchien č’ čchi (Tao)|chou-tchien č’ čchi]]). V průběhu času vzniklo několik variantních koncepcí vztahujících se k popisovanému procesu vzniku. Přes terminologickou odlišnost se shodují v základní posloupnosti: Na počátku je prázdnota, prvotní stav je homogenní jednota, ta se následně rozděluje ve dvojí, protože je tvořena duální silou jin-jang, další diferenciací pak vznikají „desetitisíce věcí“, tj. veškerenství. V jednom z těchto taoistických ontologických modelů prvotní jednotu představuje duch [[šen (Tao)|šen]], nejsubtilnější čirá podoba primárního vesmíru; ztotožňován bývá s prvopočátečním prekosmickým jangem. Duch se poté přetváří v čchi, kreativní sílu-látku složenou z dvojice jin-jang; je už více projeveným a „hustším“ stavem bytí. Dalším zhutňováním z ní vzniká esence [[ťing (Tao)|ťing]] a z té se pak formují všechny další existence. Trojice duch, čchi a esence se obrazně nazývá i třemi poklady ([[san‑pao (Tao)|san-pao]]). V jiném modelu se prvotní jednota vynořuje z prázdnoty jako tzv. velký předěl, [[tchaj‑ťi (Tao)|tchaj-ťi]], a rovněž ji tvoří primární čchi. Ta se rozděluje ve dva praprincipy ([[liang‑i (Tao)|liang-i]]), jimiž jsou jin a jang. Z jejich vzájemných interakcí se vytváří pětice hybných sil, pět hybatelů ([[wu‑sing (Tao)|wu-sing]]), a ty posléze formují a organizují jevový vesmír. V další variaci posloupností se rovněž tchaj-ťi jako primární jednota rozdvojuje do dvou praprincipů, jin a jang poté vytvářejí čtyři vzájemné kombinace, tzv. čtyři formy ([[s’‑siang (Tao)|s’-siang]]), které se následně kombinují do osmi trigramů ([[pa‑kua (Tao)|pa-kua]]) a dále pak rozrůzňují do bezbřehého množství jednotlivin. Společné tedy pro tyto koncepce je, že bytí podle nich vzniká z nebytí tao, jeho látkou je zpočátku homogenní čchi, která se samovolně, v důsledku svých jinjangových vlastností postupně vyhraňuje, tvaruje a dává vzniknout všem existencím.

Tao:obecná charakteristika - Historie editací

JD: Přidána úvodní navigační poznámka

imported>ZRN v 20. 9. 2026, 16:36

imported>ZRN v 20. 9. 2026, 16:27