imported>ZRN v 2. 8. 2026, 15:13

2026-08-02T15:13:05Z

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:47

2026-08-02T08:47:34Z

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:45

2026-08-02T08:45:48Z

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:44

2026-08-02T08:44:26Z

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:40

2026-08-02T08:40:15Z

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:32

2026-08-02T08:32:44Z

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:32

2026-08-02T08:32:09Z

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:10

2026-08-02T08:10:00Z

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 07:42

2026-08-02T07:42:28Z

imported>ZRN v 25. 6. 2026, 18:54

2026-06-25T18:54:42Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">Tao‑cang</span> (Daozang 道藏), Taoistický kánon, Taoistický tezaurus, po staletí shromažďovaný soubor taoistické literatury. Podle příkladu buddhistického kánonu ''Tripitaka'' (doslova Tři koše) začali i taoističtí učenci sbírat a třídit dochované texty své nauky, které předtím jen kolovaly v jednotlivých exemplářích. První katalog existujících děl obsahující 1 228 titulů sepsal již v polovině 5. století významný církevní reformátor [[Lu, Siou-ťing (Tao)|Lu Siou-ťing]]. Jeho náplň tvořily komentované verze ''[[Tao‑te‑ťing (Tao)|Tao‑te‑ťingu]]'', filozofická díla, liturgické texty tehdejších hlavních sekt, práce o alchymii, dlouhověkosti, životopisy nesmrtelných aj. První korpus děl byl sestaven za dynastie Tchang v císařské éře Kchaj-jüan (713–741), kdy císař Süan-cung pověřil několik desítek učenců, aby sesbírali a utřídili veškerou dostupnou taoistickou literaturu. Shromáždilo se na 7 300 svitků (podle jiných údajů 3 744, resp. 5 700 svitků); roku 748 byla v zájmu šíření děl vytvořena kopie celého ''Tao‑cangu''. Bohužel v bouřlivých časech po pádu tchangské dynastie v 10. století došlo ke zničení sbírky a mnoho děl se nenávratně ztratilo. Za následující dynastie Sung panovnický dvůr inicioval několik sbírek textů. V letech 1008–1016 byl pod jménem ''Ta Sung Tchien‑kung Pao‑cang'' (Da Song Tiangong  Baozang 大宋天宫宝藏), Drahocenný kánon Nebeského paláce Velkých Sungů, zkompilován soubor čítající 4 565 svitků. Mezi roky 1111–1118 byl rozšířen na 5 481 svazků a dostal jméno Věčný Taoistický kánon, ''Wan‑šou Tao‑cang'' (Wanshou Daozang 万寿道藏). Představuje první tištěnou verzi kánonu. Ani jeden z těchto korpusů se nedochoval. Schraňování a utřiďování textů pokračovalo i za následující nečínské dynastie Ťin. V letech 1186–1190 byl zkompilován soubor čítající 6 455 svitků. Chrám, v němž byl uschován, ovšem roku 1202 vyhořel a sbírka byla zničena. V práci na schraňování a restaurování kánonu se pokračovalo i za mongolské dynastie Jüan, avšak z iniciativy samotných taoistů, nikoli císařského dvora. Po osmi letech úsilí byly mezi roky 1237–1244 shromážděny a utříděny texty o 7 800 svazcích. Ovšem roku 1281 vydal císař Š’-cu, podporující proti taoistům protestující buddhisty, příkaz spálit všechny tiskařské dřevěné matrice kánonu vyjma té, na níž byl text ''Tao‑te‑ťingu''; i tato sbírka, největší, která kdy byla sestavena, tedy skončila v propadlišti času. Svou podobu, jak ji známe dnes, získal ''Tao‑cang'' za dynastie Ming. Po čtyřiceti letech práce organizované z pověření císařů nebeskými mistry ([[tchien‑š’ (Tao)|tchien-š’]]) 43. a 44. generace byl kánon zkompletován a vytištěn v 10. roku císařské éry Čeng-tchung, tj. roku 1445; proto se tato verze nazývá též ''Čengtchungským Tao‑cangem'' (Zhengtong Daozang 正统道藏). Její rozsah činil 5 305 svazků. Kopie tezauru byly uloženy v různých chrámech po zemi. Roku 1607 doplnil sbírku nebeský mistr 50. generace o 180 dalších svazků, takže konečný počet dosáhl 5 485 svazků obsahujících 1 472 různých děl. Roku 1626 taoistický učenec Paj Jun-ťi (Bai Yunji 白云齐) sestavil anotovaný katalog korpusu pod názvem ''Tao‑cang mu‑lu siang‑ču'' (Daozang mulu xiangzhu 道藏目录详注), Podrobné komentáře ke katalogu Tao-cangu. Dřevěné matrice, z nichž byl kánon vytištěn, shořely během tzv. boxerského povstání roku 1900, ale kompletní sbírka textů se zachovala v taoistickém chrámu Bílého oblaku ([[Paj-jün-kuan (Tao)|Paj-jün-kuan]]) v Pekingu. Na jejím základě vyšel v Šanghaji ve 20. letech 20. století reprint kánonu. Další reprint ''Tao‑cangu'' vydaný na Tchaj-wanu roku 1962 vlastní i Lu Sünova knihovna Orientálního ústavu AV ČR v Praze. V roce 2003 byl v Číně vydán pod záštitou Čínské taoistické asociace ([[Čung‑kuo tao‑ťiao sie‑chuej (Tao)|Čung-kuo tao-ťiao sie-chuej]]) Čínský Taoistický kánon, ''Čung‑chua Tao‑cang'' (Zhonghua Daozang 中华道藏), první kompletní reedice kánonu od dob čengtchungského ''Tao‑cangu'' a současně jeho vůbec nejobsáhlejší vydání, jelikož je doplněné množstvím komentářů, vysvětlení a korektur, jež jsou výsledkem poznatků získaných z dosavadního studia tohoto mimořádného památníku taoistické literatury. Uspořádání děl ve sbírce má svůj řád, který vytvořil již Lu Siou-ťing ve zmiňovaném prvním katalogu kánonu. Díla rozdělil do tří oddílů nazvaných ''tungy'' (dong 洞), což lze překládat jako „jeskyně“ nebo i jako „proniknutí“. Oddíly tvoří: ''Tung‑čen'' (Dongzhen 洞真, Proniknutí ryzí pravdou). Obsahuje převážně texty používané v tradici sekty Svrchované čistoty ([[Šang‑čching‑pchaj (Tao)|Šang-čching-pchaj]]), v níž je důraz kladen na meditační praxi; jsou určeny pro nejvyšší stupeň zasvěcení kněží. ''Tung‑süan'' (Dongxuan 洞玄, Proniknutí mystériem). V něm jsou texty používané především sektou Zázračného klenotu ([[Ling‑pao‑pchaj (Tao)|Ling-pao-pchaj]]) akcentující rituály; slouží pro zasvěcení středního stupně. ''Tung‑šen'' (Dongshen 洞神, Proniknutí božským). Shromažďuje texty tradice Tří panovníků (''San‑chuang'') zabývající se exorcismem; používají se k iniciálnímu zasvěcování. Rozdělení na tři tungy mimoto souvisí s religiózním výkladem zrodu vesmíru a vzniku taoistického učení. Podle něho existují tři nebeské sféry, Tři čistoty ([[San‑čching (Tao)|San-čching]]), které jsou řízené nebeskými vládci. Hořejší sférou je Nefritová čistota, v níž panuje vládce Nebeský ctihodný vládce prvopočátku ([[Jüan‑š’ tchien‑cun (Tao)|Jüan-š’ tchien-cun]]); je mytickým iniciátorem textů prvního tungu. Ve druhé sféře Svrchované čistoty panuje vládce Nebeský ctihodný vládce Zázračný klenot ([[Ling‑pao tchien‑cun (Tao)|Ling-pao tchien-cun]]), jehož vyjevením jsou texty druhého tungu. Nad třetí sférou Nesmírné čistoty panuje vládce Nebeský ctihodný vládce Cesty a její síly ([[Tao‑te tchien‑cun (Tao)|Tao-te tchien-cun]]); je duchovní silou textů třetího tungu. Jelikož všechna taoistická díla nebylo lze přidělit jenom ke třem oddílům, byly k nim v 6. století přiřazeny ještě čtyři doplňkové oddíly ''fu'' (fu 辅), jež zahrnují zbylé texty korpusu. Těmito oddíly jsou: ''Tchaj‑süan'' (Taixuan 太玄, Nejvyšší mystérium); doplňuje texty prvního tungu, díla vycházejí především z ''Tao‑te‑ťingu''. ''Tchaj‑pching'' (Taiping 太平, Nejvyšší mír); doplňuje texty druhého tungu, díla vycházejí z textu ''Tchaj‑pching‑ťing''. ''Tchaj‑čching'' (Taiqing 太清, Nejvyšší čistota); doplňuje texty třetího tungu, je to soubor textů alchymistické povahy. ''Čeng‑i'' (Zhengyi 正一, Úplné sjednocení); obsahuje texty vztahující se ke všem oddílům a založené na tradici sekty Nebeských mistrů ([[Tchien‑š’‑tao (Tao)|Tchien-š’-tao]]). Díla v každém ze tří hlavních oddílů tung jsou dále tematicky a obsahově rozčleněna do 12 kategorií ''lej'' (lei 类):
+<span id="entry">Tao‑cang</span> (Daozang 道藏), Taoistický kánon, Taoistický tezaurus, po staletí shromažďovaný soubor taoistické literatury. Podle příkladu buddhistického kánonu ''Tripitaka'' (doslova Tři koše) začali i taoističtí učenci sbírat a třídit dochované texty své nauky, které předtím jen kolovaly v jednotlivých exemplářích. První katalog existujících děl obsahující 1 228 titulů sepsal již v polovině 5. století významný církevní reformátor [[Lu, Siou-ťing (Tao)|Lu Siou-ťing]]. Jeho náplň tvořily komentované verze ''[[Tao‑te‑ťing (Tao)|Tao‑te‑ťingu]]'', filozofická díla, liturgické texty tehdejších hlavních sekt, práce o alchymii, dlouhověkosti, životopisy nesmrtelných aj. První korpus děl byl sestaven za dynastie Tchang v císařské éře Kchaj-jüan (713–741), kdy císař Süan-cung pověřil několik desítek učenců, aby sesbírali a utřídili veškerou dostupnou taoistickou literaturu. Shromáždilo se na 7 300 svitků (podle jiných údajů 3 744, resp. 5 700 svitků); roku 748 byla v zájmu šíření děl vytvořena kopie celého ''Tao‑cangu''. Bohužel v bouřlivých časech po pádu tchangské dynastie v 10. století došlo ke zničení sbírky a mnoho děl se nenávratně ztratilo. Za následující dynastie Sung panovnický dvůr inicioval několik sbírek textů. V letech 1008–1016 byl pod jménem ''Ta Sung Tchien‑kung Pao‑cang'' (Da Song Tiangong  Baozang 大宋天宫宝藏), Drahocenný kánon Nebeského paláce Velkých Sungů, zkompilován soubor čítající 4 565 svitků. Mezi roky 1111–1118 byl rozšířen na 5 481 svazků a dostal jméno Věčný Taoistický kánon, ''Wan‑šou Tao‑cang'' (Wanshou Daozang 万寿道藏). Představuje první tištěnou verzi kánonu. Ani jeden z těchto korpusů se nedochoval. Schraňování a utřiďování textů pokračovalo i za následující nečínské dynastie Ťin. V letech 1186–1190 byl zkompilován soubor čítající 6 455 svitků. Chrám, v němž byl uschován, ovšem roku 1202 vyhořel a sbírka byla zničena. V práci na schraňování a restaurování kánonu se pokračovalo i za mongolské dynastie Jüan, avšak z iniciativy samotných taoistů, nikoli císařského dvora. Po osmi letech úsilí byly mezi roky 1237–1244 shromážděny a utříděny texty o 7 800 svazcích. Ovšem roku 1281 vydal císař Š’-cu, podporující proti taoistům protestující buddhisty, příkaz spálit všechny tiskařské dřevěné matrice kánonu vyjma té, na níž byl text ''Tao‑te‑ťingu''; i tato sbírka, největší, která kdy byla sestavena, tedy skončila v propadlišti času. Svou podobu, jak ji známe dnes, získal ''Tao‑cang'' za dynastie Ming. Po čtyřiceti letech práce organizované z pověření císařů nebeskými mistry ([[tchien‑š’ (Tao)|tchien-š’]]) 43. a 44. generace byl kánon zkompletován a vytištěn v 10. roku císařské éry Čeng-tchung, tj. roku 1445; proto se tato verze nazývá též ''Čengtchungským Tao‑cangem'' (Zhengtong Daozang 正统道藏). Její rozsah činil 5 305 svazků. Kopie tezauru byly uloženy v různých chrámech po zemi. Roku 1607 doplnil sbírku nebeský mistr 50. generace o 180 dalších svazků, takže konečný počet dosáhl 5 485 svazků obsahujících 1 472 různých děl. Roku 1626 taoistický učenec Paj Jun-ťi (Bai Yunji 白云齐) sestavil anotovaný katalog korpusu pod názvem ''Tao‑cang mu‑lu siang‑ču'' (Daozang mulu xiangzhu 道藏目录详注), Podrobné komentáře ke katalogu Tao-cangu. Dřevěné matrice, z nichž byl kánon vytištěn, shořely během tzv. boxerského povstání roku 1900, ale kompletní sbírka textů se zachovala v taoistickém chrámu Bílého oblaku ([[Paj‑jün‑kuan (Tao)|Paj-jün-kuan]]) v Pekingu. Na jejím základě vyšel v Šanghaji ve 20. letech 20. století reprint kánonu. Další reprint ''Tao‑cangu'' vydaný na Tchaj-wanu roku 1962 vlastní i Lu Sünova knihovna Orientálního ústavu AV ČR v Praze. V roce 2003 byl v Číně vydán pod záštitou Čínské taoistické asociace ([[Čung‑kuo tao‑ťiao sie‑chuej (Tao)|Čung-kuo tao-ťiao sie-chuej]]) Čínský Taoistický kánon, ''Čung‑chua Tao‑cang'' (Zhonghua Daozang 中华道藏), první kompletní reedice kánonu od dob čengtchungského ''Tao‑cangu'' a současně jeho vůbec nejobsáhlejší vydání, jelikož je doplněné množstvím komentářů, vysvětlení a korektur, jež jsou výsledkem poznatků získaných z dosavadního studia tohoto mimořádného památníku taoistické literatury. Uspořádání děl ve sbírce má svůj řád, který vytvořil již Lu Siou-ťing ve zmiňovaném prvním katalogu kánonu. Díla rozdělil do tří oddílů nazvaných ''tungy'' (dong 洞), což lze překládat jako „jeskyně“ nebo i jako „proniknutí“. Oddíly tvoří: ''Tung‑čen'' (Dongzhen 洞真, Proniknutí ryzí pravdou). Obsahuje převážně texty používané v tradici sekty Svrchované čistoty ([[Šang‑čching‑pchaj (Tao)|Šang-čching-pchaj]]), v níž je důraz kladen na meditační praxi; jsou určeny pro nejvyšší stupeň zasvěcení kněží. ''Tung‑süan'' (Dongxuan 洞玄, Proniknutí mystériem). V něm jsou texty používané především sektou Zázračného klenotu ([[Ling‑pao‑pchaj (Tao)|Ling-pao-pchaj]]) akcentující rituály; slouží pro zasvěcení středního stupně. ''Tung‑šen'' (Dongshen 洞神, Proniknutí božským). Shromažďuje texty tradice Tří panovníků (''San‑chuang'') zabývající se exorcismem; používají se k iniciálnímu zasvěcování. Rozdělení na tři tungy mimoto souvisí s religiózním výkladem zrodu vesmíru a vzniku taoistického učení. Podle něho existují tři nebeské sféry, Tři čistoty ([[San‑čching (Tao)|San-čching]]), které jsou řízené nebeskými vládci. Hořejší sférou je Nefritová čistota, v níž panuje vládce Nebeský ctihodný vládce prvopočátku ([[Jüan‑š’ tchien‑cun (Tao)|Jüan-š’ tchien-cun]]); je mytickým iniciátorem textů prvního tungu. Ve druhé sféře Svrchované čistoty panuje vládce Nebeský ctihodný vládce Zázračný klenot ([[Ling‑pao tchien‑cun (Tao)|Ling-pao tchien-cun]]), jehož vyjevením jsou texty druhého tungu. Nad třetí sférou Nesmírné čistoty panuje vládce Nebeský ctihodný vládce Cesty a její síly ([[Tao‑te tchien‑cun (Tao)|Tao-te tchien-cun]]); je duchovní silou textů třetího tungu. Jelikož všechna taoistická díla nebylo lze přidělit jenom ke třem oddílům, byly k nim v 6. století přiřazeny ještě čtyři doplňkové oddíly ''fu'' (fu 辅), jež zahrnují zbylé texty korpusu. Těmito oddíly jsou: ''Tchaj‑süan'' (Taixuan 太玄, Nejvyšší mystérium); doplňuje texty prvního tungu, díla vycházejí především z ''Tao‑te‑ťingu''. ''Tchaj‑pching'' (Taiping 太平, Nejvyšší mír); doplňuje texty druhého tungu, díla vycházejí z textu ''Tchaj‑pching‑ťing''. ''Tchaj‑čching'' (Taiqing 太清, Nejvyšší čistota); doplňuje texty třetího tungu, je to soubor textů alchymistické povahy. ''Čeng‑i'' (Zhengyi 正一, Úplné sjednocení); obsahuje texty vztahující se ke všem oddílům a založené na tradici sekty Nebeských mistrů ([[Tchien‑š’‑tao (Tao)|Tchien-š’-tao]]). Díla v každém ze tří hlavních oddílů tung jsou dále tematicky a obsahově rozčleněna do 12 kategorií ''lej'' (lei 类):
 .     ''Pen‑wen'' (Benwen 本文, Základní texty). Zde jsou základní kanonické knihy, jejichž studiem začíná poznávání nauky.
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 .  ''Piao‑cou'' (Biaozou 表奏, Oznámení). Obsahují předepsaným stylem napsaná oznámení božstvům.
-V ''Tao‑cangu'' jsou shromážděna díla pokrývající všechny aspekty taoismu. Vedle textů klasiků taoismu, jako jsou [[Lao‑c’ (Tao)|Lao-c’]] (je zde kolem 50 verzí ''Tao‑te‑ťingu'' s komentáři pocházejícími od 3. století po 15. století), [[Čuang-c’ (Tao)|Čuang-c’]], [[Wen‑c’ (Tao)|Wen-c’]], [[Lie‑c’ (Tao)|Lie-c’]], [[Pao‑pchu‑c’ (Tao)|Pao-pchu-c’]] a další, nacházíme zde i díla lékařská, zdravovědná, alchymická, astrologická atd. Největší část kánonu tvoří liturgické texty jednotlivých směrů taoistického náboženství. Kromě taoistických filozofů jsou zastoupena i některá díla jiných škol, např. konfuciána Mo-c’a. ''Tao‑cang'' představuje jedinečný soubor textů umožňující studovat taoismus v celé jeho šíři a jeho historickém vývoji v průběhu dvou tisíciletí. V současnosti se již stal předmětem mezinárodního studia a postupně vycházejí překlady mnoha v něm obsažených děl, donedávna ještě pro západní svět zcela neznámých, jakož i s nimi související studie. První katalog korpusu se stručnými anotacemi děl vydal roku 1911 francouzský badatel a misionář L. Wieger. Roku 2004 byl publikován tematicky členěný anotovaný třísvazkový katalog ''Tao‑cangu'' s názvem ''The Taoist Canon: A Historical Companion to the Daozang'', výsledek dlouholeté ediční práce pod vedením badatelů Kristofera Schippera a Francisca Verellena. Další významnou moderní prací doplňující pokladnici taoistických písemností je korpus ''Cang‑waj tao‑šu'' (Zangwai daoshu 臧外道书), Taoistické spisy mimo Kánon, vydaný v Číně v letech 1992–1994. Shromažďuje reprodukce 991 textů, které v ''Tao‑cangu'' obsaženy nejsou a které většinou pocházejí z období dynastií Ming a Čching. Je tudíž důležitým zdrojem poznávání taoismu pozdního období jeho historie.
+V ''Tao‑cangu'' jsou shromážděna díla pokrývající všechny aspekty taoismu. Vedle textů klasiků taoismu, jako jsou [[Lao‑c’ (Tao)|Lao-c’]] (je zde kolem 50 verzí ''Tao‑te‑ťingu'' s komentáři pocházejícími od 3. století po 15. století), [[Čuang‑c’ (Tao)|Čuang-c’]], [[Wen‑c’ (Tao)|Wen-c’]], [[Lie‑c’ (Tao)|Lie-c’]], [[Pao‑pchu‑c’ (Tao)|Pao-pchu-c’]] a další, nacházíme zde i díla lékařská, zdravovědná, alchymická, astrologická atd. Největší část kánonu tvoří liturgické texty jednotlivých směrů taoistického náboženství. Kromě taoistických filozofů jsou zastoupena i některá díla jiných škol, např. konfuciána Mo-c’a. ''Tao‑cang'' představuje jedinečný soubor textů umožňující studovat taoismus v celé jeho šíři a jeho historickém vývoji v průběhu dvou tisíciletí. V současnosti se již stal předmětem mezinárodního studia a postupně vycházejí překlady mnoha v něm obsažených děl, donedávna ještě pro západní svět zcela neznámých, jakož i s nimi související studie. První katalog korpusu se stručnými anotacemi děl vydal roku 1911 francouzský badatel a misionář L. Wieger. Roku 2004 byl publikován tematicky členěný anotovaný třísvazkový katalog ''Tao‑cangu'' s názvem ''The Taoist Canon: A Historical Companion to the Daozang'', výsledek dlouholeté ediční práce pod vedením badatelů Kristofera Schippera a Francisca Verellena. Další významnou moderní prací doplňující pokladnici taoistických písemností je korpus ''Cang‑waj tao‑šu'' (Zangwai daoshu 臧外道书), Taoistické spisy mimo Kánon, vydaný v Číně v letech 1992–1994. Shromažďuje reprodukce 991 textů, které v ''Tao‑cangu'' obsaženy nejsou a které většinou pocházejí z období dynastií Ming a Čching. Je tudíž důležitým zdrojem poznávání taoismu pozdního období jeho historie.
 ''[[:Kategorie:Aut: Ando Vladimír|Vladimír Ando]]''<br />

← Starší verze	Verze z 2. 8. 2026, 15:13
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 2. 8. 2026, 08:47
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 2. 8. 2026, 08:45
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 2. 8. 2026, 08:44
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 2. 8. 2026, 08:40
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 2. 8. 2026, 08:32
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 2. 8. 2026, 08:10
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 25. 6. 2026, 18:54
(Žádný rozdíl)

Tao‑cang (Tao) - Historie editací

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 15:13

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:47

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:45

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:44

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:40

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:32

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:32

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 08:10

imported>ZRN v 2. 8. 2026, 07:42

imported>ZRN v 25. 6. 2026, 18:54