imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:49Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:21Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:21

2025-10-13T18:21:14Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:43Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:19Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:22

2024-11-10T18:22:01Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:58

2024-11-10T17:58:03Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:59

2024-11-10T16:59:02Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:20Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 15:26

2024-11-10T15:26:40Z

@@ Řádek 71: / Řádek 71: @@
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 [[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk]]
 [[Kategorie:CCNS]]

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 </div>
-Náboženská společnost Théravádový buddhismus se roku 2018 stala druhou buddhistickou náboženskou společností registrovanou Ministerstvem kultury České republiky a první společností, hlásící se k tradici ''théravády''. Neregistrovaných théravádových společenství ovšem působí v české společnosti více; kromě toho zde stabilně vyučuje několik théravádových mnichů a mnišek jak českého, tak zahraničního původu. Náboženská společnost Théravádový buddhismus zpočátku reprezentovala specifickou část théravádového buddhismu, tzv. tradici lesních mnichů. Brzy po svém vzniku ale rozšířila svůj zájem a v současnosti (2020) se orientuje již na širší spektrum théravádových učitelů a vyvíjí v rámci théravádového buddhismu širší škálu aktivit.
+Náboženská společnost Théravádový buddhismus se roku 2018 stala druhou buddhistickou náboženskou společností registrovanou Ministerstvem kultury České republiky a první společností, hlásící se k tradici ''[[théraváda (Buddh)|théravády]]''. Neregistrovaných théravádových společenství ovšem působí v české společnosti více; kromě toho zde stabilně vyučuje několik théravádových [[mnich (Buddh)|mnichů]] a mnišek jak českého, tak zahraničního původu. Náboženská společnost Théravádový buddhismus zpočátku reprezentovala specifickou část théravádového buddhismu, tzv. tradici lesních mnichů. Brzy po svém vzniku ale rozšířila svůj zájem a v současnosti (2020) se orientuje již na širší spektrum théravádových učitelů a vyvíjí v rámci théravádového buddhismu širší škálu aktivit.
 == Historie théravádového buddhismu v tradici lesních mnichů ==
-Théravádový buddhismus je jednou z hlavních větví buddhismu; západní věda zpravidla označuje za další dvě hlavní větve ''mahájánový'' a ''vadžrajánový'' buddhismus. Výraz ''théraváda'', převzatý z jazyka páli, má význam „cesta starších“, čímž se rozumí nauka starších mnichů (''thérů''). Stoupenci této buddhistické tradice mají za to, že na rozdíl od inovativních mahájánových a vadžrajánových škol má théravádový buddhismus nejblíže k původní podobě učení a praxe Siddhatthy Gótamy, zvaného Buddha, který žil asi v letech 563–483 př. Kr., podle théravádové tradice 623–543 př. Kr. Ve shodě s akademickými buddhology předpokládají, že toto učení i pravidla mnišské kázně jsou nejvíce zachovány v kanonickém souboru textů zvaném Tipitaka (ve významu „Trojí koš“), který vznikl patrně ve 3. století před naším letopočtem a dochoval se v jazyce páli.
+Théravádový buddhismus je jednou z hlavních větví buddhismu; západní věda zpravidla označuje za další dvě hlavní větve ''[[mahájána (Buddh)|mahájánový]]'' a ''[[vadžrajána (Buddh)|vadžrajánový]]'' buddhismus. Výraz ''théraváda'', převzatý z jazyka páli, má význam „cesta starších“, čímž se rozumí nauka starších mnichů (''thérů''). Stoupenci této buddhistické tradice mají za to, že na rozdíl od inovativních mahájánových a vadžrajánových škol má théravádový buddhismus nejblíže k původní podobě učení a praxe Siddhatthy Gótamy, zvaného Buddha, který žil asi v letech 563–483 př. Kr., podle théravádové tradice 623–543 př. Kr. Ve shodě s akademickými buddhology předpokládají, že toto učení i pravidla mnišské kázně jsou nejvíce zachovány v kanonickém souboru textů zvaném [[Tripitaka (Buddh)|Tipitaka]] (ve významu „Trojí koš“), který vznikl patrně ve 3. století před naším letopočtem a dochoval se v jazyce páli.
-Pro théravádový buddhismus je typické úzké spojení mnichů s laiky. Mniši musejí především dodržovat pravidla řádového života (jichž je 227), dále pak vyučovat laiky a jejich děti buddhistické nauce, praxi a morálce, a i dalšími způsoby konat v jejich prospěch. Laici naproti tomu mnišské komunity podporují materiálně, a mniši a mnišky jsou tedy na laicích závislí. Kláštery jsou v oblastech rozšíření théravádového buddhismu nezbytnými centry náboženského života, ale i vzdělávání a sociální pomoci. V této tradiční podobě je théravádový buddhismus rozšířen na Šrí Lance, v Thajsku, Barmě (Myanmaru), Kambodži, Laosu a velmi okrajově ve Vietnamu. Na Západě je théravádový buddhismus obvykle vyučován a praktikován v meditačních centrech, která mniši a mnišky pouze příležitostně navštěvují. Ovšem i v západních zemích bylo již založeno několik klášterů se záměrem, aby náboženský život západních théravádových buddhistů byl co nejpodobnější ideálu, odvozenému z předpokládaného Buddhova života a z kánonu Tipitaka.
+Pro théravádový buddhismus je typické úzké spojení mnichů s laiky. [[mnich (Buddh)|Mniši]] musejí především dodržovat pravidla řádového života (jichž je 227), dále pak vyučovat laiky a jejich děti buddhistické nauce, praxi a morálce, a i dalšími způsoby konat v jejich prospěch. Laici naproti tomu mnišské komunity podporují materiálně, a mniši a mnišky jsou tedy na laicích závislí. [[klášter (Buddh)|Kláštery]] jsou v oblastech rozšíření théravádového buddhismu nezbytnými centry náboženského života, ale i vzdělávání a sociální pomoci. V této tradiční podobě je théravádový buddhismus rozšířen na Šrí Lance, v Thajsku, Barmě (Myanmaru), Kambodži, Laosu a velmi okrajově ve Vietnamu. Na Západě je théravádový buddhismus obvykle vyučován a praktikován v meditačních centrech, která mniši a mnišky pouze příležitostně navštěvují. Ovšem i v západních zemích bylo již založeno několik klášterů se záměrem, aby náboženský život západních théravádových buddhistů byl co nejpodobnější ideálu, odvozenému z předpokládaného [[Buddha (Buddh)|Buddhova]] života a z kánonu [[Tripitaka (Buddh)|Tipitaka]].
 V tradičních zemích théravádového buddhismu se v posledních letech projevuje touha žen po mnišském životě. Svůj záměr vytvořit ženské kláštery tyto ženy opírají o tradici, podle níž Buddha existenci ženského mnišství povolil, i když mnišky v náboženských ohledech zcela podřídil mnichům. V další théravádové tradici ovšem nejsou ženské kláštery povoleny. Zatímco nově vznikající komunity mnišek jsou v těchto zemích okrajovým a velmi kontroverzním jevem, ve svobodných poměrech Západu mnišky běžně působí, ačkoli oprávněnost jejich působení je též široce diskutována. Náboženská společnost Théravádový buddhismus tuto diskusi reflektuje ve svém Základním dokumentu a nevylučuje, že by v budoucnu mohla vznik ženského kláštera iniciovat.
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == Religionistická charakteristika společenství Théravádový buddhismus ==
-Nauka théravádového buddhismu je odvozena z kanonického souboru textů Tipitaka a z výkladů a komentářů k němu. Jádrem buddhistické nauky (''dhammy'') jsou takzvané čtyři ušlechtilé pravdy, které podle tradice pronesl sám Buddha brzy po svém probuzení. První z těchto ušlechtilých pravd tvrdí, že existence ve všech svých projevech a podobách neuspokojivá, neboť je strastná, není stálá a nemá žádnou podstatu. Druhá ušlechtilá pravda odhaluje, jak toto utrpení vzniká; je důsledkem touhy, žádostivosti nebo spíše „žízně“ po životě, která vytváří pevné pletivo příčin a následků (''kamma''), jež každou bytost poutá v řetězci strastiplných narození (''samsára'') ve stále nových a dalších tělech. Třetí ušlechtilá pravda učí, že sled utrpení a strastí může být zastaven tím, že je odstraněna ona žádostivost, a tak je přerušen řetězec nových narození. Cesta, vedoucí k vyhasnutí žádostivosti (''nibbána''), má osm částí a jejich vyjmenování tvoří čtvrtou ušlechtilou pravdu: je to pravé pochopení, pravý záměr, pravá řeč, pravé konání, pravý způsob života, pravé úsilí, pravá bdělost a pravé soustředění. Díky vnitřnímu pochopení a přijetí těchto čtyř pravd a prostřednictvím sledování osmidílné cesty může bytost zažít zkušenost probuzení (''bódhi'') a stát se probuzenou (''buddhou'').
+Nauka [[théraváda (Buddh)|théravádového]] buddhismu je odvozena z kanonického souboru textů [[Tripitaka (Buddh)|Tipitaka]] a z výkladů a komentářů k němu. Jádrem buddhistické nauky (''[[dharma (Buddh)#2|dhammy<sup>2</sup>]]'') jsou takzvané čtyři ušlechtilé pravdy, které podle tradice pronesl sám [[Buddha (Buddh)#1|Buddha]] brzy po svém probuzení. První z těchto ušlechtilých pravd tvrdí, že existence ve všech svých projevech a podobách neuspokojivá, neboť je strastná, není stálá a nemá žádnou podstatu. Druhá ušlechtilá pravda odhaluje, jak toto utrpení vzniká; je důsledkem touhy, žádostivosti nebo spíše „žízně“ po životě, která vytváří pevné pletivo příčin a následků (''[[karman (Buddh)|kamma]]''), jež každou bytost poutá v řetězci strastiplných narození (''samsára'') ve stále nových a dalších tělech. Třetí ušlechtilá pravda učí, že sled utrpení a strastí může být zastaven tím, že je odstraněna ona žádostivost, a tak je přerušen řetězec nových narození. Cesta, vedoucí k vyhasnutí žádostivosti (''[[nirvána (Buddh)|nibbána]]''), má osm částí a jejich vyjmenování tvoří čtvrtou ušlechtilou pravdu: je to pravé pochopení, pravý záměr, pravá řeč, pravé konání, pravý způsob života, pravé úsilí, pravá bdělost a pravé soustředění. Díky vnitřnímu pochopení a přijetí těchto čtyř pravd a prostřednictvím sledování [[osmidílná stezka (Buddh)|osmidílné cesty]] může bytost zažít zkušenost probuzení (''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]'') a stát se probuzenou (''[[buddha (Buddh)|buddhou]]'').
-Základní náboženská praxe théravádového buddhisty vychází z těchto čtyř ušlechtilých pravd. První dvě části osmidílné stezky mají rozvíjet jeho poznání a moudrost formou hlubokého vhledu do strastné povahy veškeré existence a mají ho podněcovat k odhodlání, aby uskutečňoval další části osmídílné cesty a spěl k probuzení. Další tři části osmidílné stezky poskytují základ etiky: zabývají se již pohnutkami mysli a volními aktivitami, které se projevují v mluvení a jednání a které jsou završeny a uzavřeny v komplexním způsobu živobytí. Poznání i etika jsou rozvíjeny kázní (disciplínou), na niž ukazují poslední tři části osmidílné cesty: jde v nich o vědomé zapojení vůle, vědomé pozorování a sebepozorování (všímavost) a vědomé upoutání mysli na jednom předmětu. Tuto kázeň cvičí a prohlubují především tzv. meditační techniky.
+Základní náboženská praxe théravádového buddhisty vychází z těchto [[árjasatja (Buddh)|čtyř ušlechtilých pravd]]. První dvě části [[osmidílná stezka (Buddh)|osmidílné stezky]] mají rozvíjet jeho poznání a moudrost formou hlubokého vhledu do strastné povahy veškeré existence a mají ho podněcovat k odhodlání, aby uskutečňoval další části osmídílné cesty a spěl k probuzení. Další tři části osmidílné stezky poskytují základ etiky: zabývají se již pohnutkami mysli a volními aktivitami, které se projevují v mluvení a jednání a které jsou završeny a uzavřeny v komplexním způsobu živobytí. Poznání i etika jsou rozvíjeny kázní (disciplínou), na niž ukazují poslední tři části osmidílné cesty: jde v nich o vědomé zapojení vůle, vědomé pozorování a sebepozorování (všímavost) a vědomé upoutání mysli na jednom předmětu. Tuto kázeň cvičí a prohlubují především tzv. meditační techniky.
-Buddhistou (v nábožensky pluralitních společnostech) nebo mnichem (v buddhistických společnostech) se člověk tradičně stává obřadem přijetí Trojího útočiště nebo též Tří klenotů. Jeho jádrem je vyznání, že dotyčný nachází své útočiště v Buddhovi, v jeho učení (''dhamma'') a ve společenství jeho následovníků (''sanga''). Společenství mu poskytuje nejen naukové a etické zakotvení (především prostřednictvím vyučování ze strany mnichů), ale i účast na obřadech a znalost meditačních technik, které pak rozvíjí individuálně nebo při společných aktivitách.
+Buddhistou (v nábožensky pluralitních společnostech) nebo mnichem (v buddhistických společnostech) se člověk tradičně stává obřadem přijetí Trojího útočiště nebo též Tří klenotů. Jeho jádrem je vyznání, že dotyčný nachází své útočiště v Buddhovi, v jeho učení (''[[dharma (Buddh)|dhamma]]'') a ve společenství jeho následovníků (''[[sangha (Buddh)|sanga]]''). Společenství mu poskytuje nejen naukové a etické zakotvení (především prostřednictvím vyučování ze strany mnichů), ale i účast na obřadech a znalost meditačních technik, které pak rozvíjí individuálně nebo při společných aktivitách.
-Zpočátku se členové náboženské společnosti Théravádový buddhismus shromažďovali v Tygřím klášteře v Kolodějích nad Lužnicí, kde pobývali thajští mniši lesní tradice. Tam se konala mnišská vyučování laiků a ostatní duchovní služby, například veřejně přístupné meditace, recitace manter, požehnání po darování jídla a další obřady. Podobně jako v celém théravádovém buddhismu jsou nejčastějšími aktivitami meditace všímavosti či vhledu (''vipassaná'') a meditace laskavosti (''mettá''). Zvláštními příležitostmi pro setkání členů náboženské společnosti jsou svátky a slavnosti. Hlavní svátky jsou tři: Vésákha (svátek narození Buddhy, jeho probuzení a vstupu do ''parinibbány''), Mághá púdžá (Den buddhistické obce – ''sanghy'') a Asalha púdža (Den buddhistické nauky – ''dhammy''). Další významnou událostí je slavnost Kathintthára (též Kathina), při níž laici obřadně předávají mnichům roucho (''kathina''). Jak se rozvolňoval vztah náboženské společnosti Théravádový buddhismus s Tygřím klášterem, dostaly se do centra náboženského života této společnosti kurzy meditace, meditační víkendy i delší pobyty, přednášky mnichů též jiné než thajské lesní tradice, série takových přednášek a mediatcí apod. Tyto aktivity se konají mimo Tygří klášter. Vedou je mniši thajské lesní tradice ze zahraničí nebo český mnich této tradice ''adžán'' Gavésakó (Jakub Bartovský, *1975), ale i théravádoví mniši, kteří v této tradici nebyli zasvěceni: Ashin Ottama (Pavel Smrčka, *1947) nebo ''bhante'' Dhammadipa (Tomáš Petr Gutman, *1949).
+Zpočátku se členové náboženské společnosti Théravádový buddhismus shromažďovali v Tygřím klášteře v Kolodějích nad Lužnicí, kde pobývali thajští mniši lesní tradice. Tam se konala mnišská vyučování laiků a ostatní duchovní služby, například veřejně přístupné [[meditace (Buddh)|meditace]], recitace [[mantra (Buddh)|manter]], požehnání po darování jídla a další obřady. Podobně jako v celém théravádovém buddhismu jsou nejčastějšími aktivitami meditace všímavosti či vhledu (''[[vipassaná (Buddh)|vipassaná]]'') a meditace laskavosti (''[[mettá (Buddh)|mettá]]''). Zvláštními příležitostmi pro setkání členů náboženské společnosti jsou svátky a slavnosti. Hlavní svátky jsou tři: Vésákha (svátek narození Buddhy, jeho probuzení a vstupu do ''[[parinirvána (Buddh)|parinibbána]]''), Mághá púdžá (Den buddhistické obce – ''[[sangha (Buddh)|sanghy]]'') a Asalha púdža (Den buddhistické nauky – ''[[dharma (Buddh)|dhammy]]''). Další významnou událostí je slavnost Kathintthára (též Kathina), při níž laici obřadně předávají mnichům roucho (''[[kathina (Buddh)#2|kathina<sup>2</sup>]]''). Jak se rozvolňoval vztah náboženské společnosti Théravádový buddhismus s Tygřím klášterem, dostaly se do centra náboženského života této společnosti kurzy meditace, meditační víkendy i delší pobyty, přednášky mnichů též jiné než thajské lesní tradice, série takových přednášek a mediatcí apod. Tyto aktivity se konají mimo Tygří klášter. Vedou je mniši thajské lesní tradice ze zahraničí nebo český mnich této tradice ''adžán'' Gavésakó (Jakub Bartovský, *1975), ale i théravádoví mniši, kteří v této tradici nebyli zasvěceni: Ashin Ottama (Pavel Smrčka, *1947) nebo ''bhante'' Dhammadipa (Tomáš Petr Gutman, *1949).
 == Historie a organizace théravádového buddhismu v České republice ==

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:52
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 12. 11. 2024, 17:39
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 18:22
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 17:58
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 16:59
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 16:29
(Žádný rozdíl)

Théravádový buddhismus - Historie editací