Topol Josef - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:41Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:13Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:21

2025-10-13T18:21:01Z

Nová stránka

= Topol Josef =
 <time datetime="1935-04-01">1. dubna 1935</time> v Poříčí nad Sázavou (okr. Benešov)
 <time datetime="2015-06-15">15. června 2015</time> v Praze

Dramatik a básník, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Vystudoval divadelní vědu a dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU, 1954–59), dříve působil jako knihovník a lektor u Emila Františka Buriana (1904–1959). Roku 1965 spoluzaložil Divadlo za branou, kde působil jako dramaturg a režisér. Po zrušení divadla v roce 1972 a zákazu jeho her pracoval v nakladatelství Vyšehrad a později v dělnických profesích. Roku 1977 podepsal Chartu 77 a odešel do invalidního důchodu. Jeho dramatická i básnická tvorba je charakteristická důrazem na etický rozměr lidského bytí, tematizací viny, pomíjivosti, času a smrti, přičemž stylově osciluje mezi poetickou obrazností a existenciální analýzou. Tvorba nese znaky duchovního hledání a znepokojivého dotazování po smyslu. Výrazné postavení zaujímají hry ''Konec masopustu'' (1963), ''Kočka na kolejích'' (1966), ''Slavík k večeři'' (1967), ''Dvě noci s dívkou'' (1972, oficiálně až 1994), ''Sbohem, Sokrate!'' (1990) nebo ''Hlasy ptáků'' (1989). Básnickou reflexi shrnul do souborů ''Básně'' (1997) a ''Jitřní flétna'' (2015), eseje do knihy ''O čem básník ví'' (2014). Překládal Čechova, Shakespeara, Euripida a další klasiky, často pod jmény přátel. V době tzv. normalizace publikoval v samizdatu, přispíval mj. do ''Revolver Revue'' a ''Divadelní revue''. Jeho tvorba odráží věrnost pravdě, mravní neústupnost a vnitřní sepětí se světem hodnot, které lze chápat v implicitně náboženské rovině. Jeho manželka Jiřina (1932–2016) byla dcerou spisovatele [[Schulz Karel|Karla Schulze]]. Synové Jáchym (* 1962) a Filip Topolovi (1965–2013) byli rovněž výraznými kulturními osobnostmi.

''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Dramatik a básník, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Vystudoval divadelní vědu a dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU, 1954–59), dříve působil jako knihovník a lektor u Emila Františka Buriana (1904–1959). Roku 1965 spoluzaložil Divadlo za branou, kde působil jako dramaturg a režisér. Po zrušení divadla v roce 1972 a zákazu jeho her pracoval v nakladatelství Vyšehrad a později v dělnických profesích. Roku 1977 podepsal Chartu 77 a odešel do invalidního důchodu. Jeho dramatická i básnická tvorba je charakteristická důrazem na etický rozměr lidského bytí, tematizací viny, pomíjivosti, času a smrti, přičemž stylově osciluje mezi poetickou obrazností a existenciální analýzou. Tvorba nese znaky duchovního hledání a znepokojivého dotazování po smyslu. Výrazné postavení zaujímají hry ''Konec masopustu'' (1963), ''Kočka na kolejích'' (1966), ''Slavík k večeři'' (1967), ''Dvě noci s dívkou'' (1972, oficiálně až 1994), ''Sbohem, Sokrate!'' (1990) nebo ''Hlasy ptáků'' (1989). Básnickou reflexi shrnul do souborů ''Básně'' (1997) a ''Jitřní flétna'' (2015), eseje do knihy ''O čem básník ví'' (2014). Překládal Čechova, Shakespeara, Euripida a další klasiky, často pod jmény přátel. V době tzv. normalizace publikoval v samizdatu, přispíval mj. do ''Revolver Revue'' a ''Divadelní revue''. Jeho tvorba odráží věrnost pravdě, mravní neústupnost a vnitřní sepětí se světem hodnot, které lze chápat v implicitně náboženské rovině. Jeho manželka Jiřina (1932–2016) byla dcerou spisovatele [[Schulz Karel|Karla Schulze]]. Synové Jáchym (* 1962) a Filip Topolovi (1965–2013) byli rovněž výraznými kulturními osobnostmi.
-''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)