Václavík Antonín - Historie editací

ZRN v 21. 10. 2025, 06:24

2025-10-21T06:24:40Z

ZRN v 14. 10. 2025, 17:48

2025-10-14T17:48:12Z

ZRN v 14. 10. 2025, 17:47

2025-10-14T17:47:56Z

ZRN v 14. 10. 2025, 17:03

2025-10-14T17:03:25Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:41Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:13Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:21

2025-10-13T18:21:02Z

Nová stránka

= Václavík Antonín =
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1959-12-04">4. prosince 1959</time> v Brně</span>
-Etnolog, člen Jednoty českobratrské (dnes [[Církev bratrská|Církev bratrská]]). Pocházel z rolnické rodiny, po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Brodě (1921) se stal úředníkem. Soukromě se věnoval etnografickým a folkloristickým sběrům na rodném Moravském Slovácku, v nichž pokračoval i po propuštění z vojenské služby kvůli doléčení (1916-18), výsledkem se stala muzejní expozice Slováckého Zálesí v Luhačovicích, otevřená v srpnu 1918. Expozice se stala základem pozdější monumentální etnologické monografie ''Luhačovské Zálesí'' (1930). Po vzniku Československa se již veřejně známý Václavík stal zaměstnancem Ministestva školství a národní osvěty (od 1919, 1934-38 vrchní ministerský komisař), jehož úkolem byla dokumentace lidových zvyků a kultury vůbec na Slovensku. Z tohoto úsilí vznikla druhá zásadní Václavíkova etnologická monografie, ''Podunajská dedina v Československu'' (1925) a řada drobnějších akademických prací. Václavík současně složil doplňující gymnaziální maturitu a formálně vystudoval národopis na Univerzitě Komenského v Bratislavě (PhDr. 1926). Habilitoval v Brně (doc. 1934).
+Etnolog, člen Jednoty českobratrské (dnes [[Církev bratrská|Církev bratrská]]). Pocházel z rolnické rodiny, po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Brodě (1921) se stal úředníkem. Soukromě se věnoval etnografickým a folkloristickým sběrům na rodném Moravském Slovácku, v nichž pokračoval i po propuštění z vojenské služby kvůli doléčení (1916–18), výsledkem se stala muzejní expozice Slováckého Zálesí v Luhačovicích, otevřená v srpnu 1918. Expozice se stala základem pozdější monumentální etnologické monografie ''Luhačovské Zálesí'' (1930). Po vzniku Československa se již veřejně známý Václavík stal zaměstnancem Ministestva školství a národní osvěty (od 1919, 1934–38 vrchní ministerský komisař), jehož úkolem byla dokumentace lidových zvyků a kultury vůbec na Slovensku. Z tohoto úsilí vznikla druhá zásadní Václavíkova etnologická monografie, ''Podunajská dedina v Československu'' (1925) a řada drobnějších akademických prací. Václavík současně složil doplňující gymnaziální maturitu a formálně vystudoval národopis na Univerzitě Komenského v Bratislavě (PhDr. 1926). Habilitoval v Brně (doc. 1934).
-Podílel se na zpracování etnologických sbírek prezidentské kanceláře a na vzniku řady regionálních muzeí, především na Slovensku. Po rozpadu Česko-Slovenska se stal zaměstnancem Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1939-45). V roce 1945 byl jmenován řádným profesorem národopisu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na níž působil až do své smrti, v letech 1956-59 přednášel také na Komenského univerzitě v Bratislavě. Stal se zakladatelem brněnské etnografické školy, posthumně vydaná práce ''Výroční obyčeje a lidové umění'' (1959) naneštěstí odrážela vnější zásahy poplatné dobové ideologii. Sám Václavík se naproti tomu nikdy nepřestal hlásit k vlastnímu náboženskému přesvědčení a aktivní činnosti v církvi.
+Podílel se na zpracování etnologických sbírek prezidentské kanceláře a na vzniku řady regionálních muzeí, především na Slovensku. Po rozpadu Česko-Slovenska se stal zaměstnancem Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1939–45). V roce 1945 byl jmenován řádným profesorem národopisu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na níž působil až do své smrti, v letech 1956–59 přednášel také na Komenského univerzitě v Bratislavě. Stal se zakladatelem brněnské etnografické školy, posthumně vydaná práce ''Výroční obyčeje a lidové umění'' (1959) naneštěstí odrážela vnější zásahy poplatné dobové ideologii. Sám Václavík se naproti tomu nikdy nepřestal hlásit k vlastnímu náboženskému přesvědčení a aktivní činnosti v církvi.
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />
-Václav Frolec: „Antonín Václavík a rodný kraj.“ ''Slovácko'' 33-34, 1991-92, s. 11-26; Stanislav Brouček - Rudolf Jeřábek (eds.): ''Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moraavy a Slezska I.'' Mladá Fronta, Praha 2007, s. 240-241.
+Václav Frolec: „Antonín Václavík a rodný kraj.“ ''Slovácko'' 33–34, 1991–92, s. 11–26; Stanislav Brouček – Rudolf Jeřábek (eds.): ''Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moraavy a Slezska I.'' Mladá Fronta, Praha 2007, s. 240–241.
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Etnolog, člen Jednoty českobratrské (dnes [[Církev bratrská|Církev bratrská]]). Pocházel z rolnické rodiny, po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Brodě (1921) se stal úředníkem. Soukromě se věnoval etnografickým a folkloristickým sběrům na rodném Moravském Slovácku, v nichž pokračoval i po propuštění z vojenské služby kvůli doléčení (1916-18), výsledkem se stala muzejní expozice Slováckého Zálesí v Luhačovicích, otevřená v srpnu 1918. Expozice se stala základem pozdější monumentální etnologické monografie ''Luhačovské Zálesí'' (1930). Po vzniku Československa se již veřejně známý Václavík stal zaměstnancem Ministestva školství a národní osvěty (od 1919, 1934-38 vrchní ministerský komisař), jehož úkolem byla dokumentace lidových zvyků a kultury vůbec na Slovensku. Z tohoto úsilí vznikla druhá zásadní Václavíkova etnologická monografie, ''Podunajská dedina v Československu'' (1925) a řada drobnějších akademických prací. Václavík současně složil doplňující gymnaziální maturitu a formálně vystudoval národopis na Univerzitě Komenského v Bratislavě (PhDr. 1926). Habilitoval v Brně (doc. 1934).
-Podílel se na zpracování etnologických sbírek prezidentské kanceláře a na vzniku řady regionálních muzeí, především na Slovensku. Po rozpadu Česko-Slovenska se stal zaměstnancem Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1939-45). V roce 1945 byl jmenován řádným profesorem národopisu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na níž působil až do své smrti, v letech 1956-59 přednášel také na Komenského univerzitě v Bratislavě. Stal se zakladatelem brněnské etnografické školy, posthumně vydaná práce ''Výroční obyčeje a lidové umění'' (1959) naneštěstí odrážela vnější zásahy poplatné dobové ideologii. Sám Václavík se naproti tomi nikdy nepřestal hlásit k vlastnímu náboženskému přesvědčení a aktivní činnosti v církvi.
+Podílel se na zpracování etnologických sbírek prezidentské kanceláře a na vzniku řady regionálních muzeí, především na Slovensku. Po rozpadu Česko-Slovenska se stal zaměstnancem Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1939-45). V roce 1945 byl jmenován řádným profesorem národopisu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na níž působil až do své smrti, v letech 1956-59 přednášel také na Komenského univerzitě v Bratislavě. Stal se zakladatelem brněnské etnografické školy, posthumně vydaná práce ''Výroční obyčeje a lidové umění'' (1959) naneštěstí odrážela vnější zásahy poplatné dobové ideologii. Sám Václavík se naproti tomu nikdy nepřestal hlásit k vlastnímu náboženskému přesvědčení a aktivní činnosti v církvi.
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Etnolog, člen Jednoty českobratrské (dnes [[Církev bratrská|Církev bratrská]]). Pocházel z rolnické rodiny, po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Brodě (1921) se stal úředníkem. Soukromě se věnoval etnografickým a folkloristickým sběrům na rodném Moravském Slovácku, v nichž pokračoval i po propuštění z vojenské služby kvůli doléčení (1916-18), výsledkem se stala muzejní expozice Slováckého Zálesí v Luhačovicích, otevřená v srpnu 1918. Expozice se stala základem pozdější monumentální etnologické monografie ''Luhačovské Zálesí'' (1930). Po vzniku Československa se již veřejně známý Václavík stal zaměstnancem Ministestva školství a národní osvěty (od 1919, 1934-38 vrchní ministerský komisař), jehož úkolem byla dokumentace lidových zvyků a kultury vůbec na Slovensku. Z tohoto úsilí vznikla druhá zásadní Václavíkova etnologická monografie, ''Podunajská dedina v Československu'' (1925) a řada drobnějších akademických prací. Václavík současně složil doplňující gymnaziální maturitu a formálně vystudoval národopis na Univerzitě Komenského v Bratislavě (PhDr. 1926). Habilitoval v Brně (doc. 1934).
-Podílel se na zpracování etnologických sbírek prezidentské kanceláře a na vzniku řady regionálních muzeí, především na Slovensku. Po rozpadu Česko-Slovenska se stal zaměstnancem Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1939-45). V roce 1945 byl jmenován řádným profesorem národopisu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na níž působil až do své smrti, v letech 1956-59 přednášel také na Komenského univerzitě v Bratislavě. Stal se zakladatelem brněnské a v některých ohledech i slovenské etnografické školy.
+Podílel se na zpracování etnologických sbírek prezidentské kanceláře a na vzniku řady regionálních muzeí, především na Slovensku. Po rozpadu Česko-Slovenska se stal zaměstnancem Slováckého muzea v Uherském Hradišti (1939-45). V roce 1945 byl jmenován řádným profesorem národopisu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na níž působil až do své smrti, v letech 1956-59 přednášel také na Komenského univerzitě v Bratislavě. Stal se zakladatelem brněnské etnografické školy, posthumně vydaná práce ''Výroční obyčeje a lidové umění'' (1959) naneštěstí odrážela vnější zásahy poplatné dobové ideologii. Sám Václavík se naproti tomi nikdy nepřestal hlásit k vlastnímu náboženskému přesvědčení a aktivní činnosti v církvi.
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 = Václavík Antonín =
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)