Zahradník-Brodský Bohumil - Historie editací

ZRN v 23. 10. 2025, 06:13

2025-10-23T06:13:46Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:04

2025-10-13T19:04:43Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:52

2025-10-13T18:52:15Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:21

2025-10-13T18:21:04Z

Nová stránka

= Zahradník-Brodský Bohumil =
 <time datetime="1862-08-21">21. srpna 1862</time> v Hostačově (okr. Havlíčkův Brod)
 <time datetime="1939-11-26">26. listopadu 1939</time> v Průhonicích (okr. Praha-západ)

Spisovatel, [[Církev římskokatolická|římskokatolický]] kněz, spoluzakladatel Československé církve (husitské), člen pravoslavné církve. Bratr [[Zahradník Bohdan (Isidor)|Bohdana (Isidora) Zahradníka]]. V letech 1874–82 studoval gymnázium v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod), poté studoval římskokatolickou teologii na biskupském semináři v Hradci Králové. V roce 1886 byl vysvěcen na kněze a působil ve Zruči nad Sázavou (1886–89 jako kaplan) a v Ouběnicích (1889–1919 jako farář). Vypracoval interní dotazník o spokojenosti kněží, čímž roku 1919 odstartoval proreformní radikalizaci Jednoty katolického duchovenstva. V roce 1920 spoluzakládal Církev československou (husitskou), ale po několika letech byl vytlačen z jejího vedení a v církvi se přestal angažovat, později přestoupil do pravoslavné církve. V letech 1919–24 působil v Praze na ministerstvu školství a národní osvěty, po penzionování (1924) se věnoval literární činnosti. Byl členem agrární strany, spolku Svatobor, Nakladatelského družstva Máj a Syndikátu českých spisovatelů. Byl velmi plodným a vyhledávaným, byť nehlubokým a dnes již dávno zapomenutým spisovatelem. Jeho romány a povídky mají romantické, sociální a kriminální náměty s morálním poučením, vítězí dobří a čestní hrdinové. Ze stovky děl možno jmenovat například ''Z vesnic a samot'' (1894), ''Obětovaná'' (1898), ''Pozdní květ'' (1901), ''Václav Lamač'' (1903), ''Dům ztraceného štěstí'' (1916, zfilmováno 1927), ''Děvče z hor'' (1924, zfilmováno 1924), ''Životem vedla je láska'' (1928, zfilmováno 1928), ''Horská myslivna'' (1931) či ''Bouřlivý západ'' (1932).

Literatura: 
Pavel Marek: „Bloudící kněz, nebo církevní reformátor? K životnímu dílu Bohumila Zahradníka Brodského (1862–1939).“ ''Moderní dějiny'' 24, 2016, 2, s. 115–159; Pavel Marek: ''Bratři Bohumil a Isidor Zahradníkovi. Dva kněžské osudy na přelomu 19. a 20. století.'' Univerzita Palackého, Olomouc 2017; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): ''Biografický slovník Církve československé husitské''. CČSH, Praha 2020, s. 612–614.

''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''\ 

[[Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]
[[Kategorie:CNO]]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1939-11-26">26. listopadu 1939</time> v Průhonicích (okr. Praha-západ)</span>
-Spisovatel, [[Církev římskokatolická|římskokatolický]] kněz, spoluzakladatel Československé církve (husitské), člen pravoslavné církve. Bratr [[Zahradník Bohdan (Isidor)|Bohdana (Isidora) Zahradníka]]. V letech 1874–82 studoval gymnázium v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod), poté studoval římskokatolickou teologii na biskupském semináři v Hradci Králové. V roce 1886 byl vysvěcen na kněze a působil ve Zruči nad Sázavou (1886–89 jako kaplan) a v Ouběnicích (1889–1919 jako farář). Vypracoval interní dotazník o spokojenosti kněží, čímž roku 1919 odstartoval proreformní radikalizaci Jednoty katolického duchovenstva. V roce 1920 spoluzakládal Církev československou (husitskou), ale po několika letech byl vytlačen z jejího vedení a v církvi se přestal angažovat, později přestoupil do pravoslavné církve. V letech 1919–24 působil v Praze na ministerstvu školství a národní osvěty, po penzionování (1924) se věnoval literární činnosti. Byl členem agrární strany, spolku Svatobor, Nakladatelského družstva Máj a Syndikátu českých spisovatelů. Byl velmi plodným a vyhledávaným, byť nehlubokým a dnes již dávno zapomenutým spisovatelem. Jeho romány a povídky mají romantické, sociální a kriminální náměty s morálním poučením, vítězí dobří a čestní hrdinové. Ze stovky děl možno jmenovat například ''Z vesnic a samot'' (1894), ''Obětovaná'' (1898), ''Pozdní květ'' (1901), ''Václav Lamač'' (1903), ''Dům ztraceného štěstí'' (1916, zfilmováno 1927), ''Děvče z hor'' (1924, zfilmováno 1924), ''Životem vedla je láska'' (1928, zfilmováno 1928), ''Horská myslivna'' (1931) či ''Bouřlivý západ'' (1932).
+Spisovatel, [[Církev římskokatolická|římskokatolický]] kněz, spoluzakladatel [[Církev československá husitská|Československé církve (husitské)]], člen [[Pravoslavná církev|pravoslavné církve]]. Bratr [[Zahradník Bohdan (Isidor)|Bohdana (Isidora) Zahradníka]]. V letech 1874–82 studoval gymnázium v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod), poté studoval římskokatolickou teologii na biskupském semináři v Hradci Králové. V roce 1886 byl vysvěcen na kněze a působil ve Zruči nad Sázavou (1886–89 jako kaplan) a v Ouběnicích (1889–1919 jako farář). Vypracoval interní dotazník o spokojenosti kněží, čímž roku 1919 odstartoval proreformní radikalizaci Jednoty katolického duchovenstva. V roce 1920 spoluzakládal Církev československou (husitskou), ale po několika letech byl vytlačen z jejího vedení a v církvi se přestal angažovat, později přestoupil do pravoslavné církve. V letech 1919–24 působil v Praze na ministerstvu školství a národní osvěty, po penzionování (1924) se věnoval literární činnosti. Byl členem agrární strany, spolku Svatobor, Nakladatelského družstva Máj a Syndikátu českých spisovatelů. Byl velmi plodným a vyhledávaným, byť nehlubokým a dnes již dávno zapomenutým spisovatelem. Jeho romány a povídky mají romantické, sociální a kriminální náměty s morálním poučením, vítězí dobří a čestní hrdinové. Ze stovky děl možno jmenovat například ''Z vesnic a samot'' (1894), ''Obětovaná'' (1898), ''Pozdní květ'' (1901), ''Václav Lamač'' (1903), ''Dům ztraceného štěstí'' (1916, zfilmováno 1927), ''Děvče z hor'' (1924, zfilmováno 1924), ''Životem vedla je láska'' (1928, zfilmováno 1928), ''Horská myslivna'' (1931) či ''Bouřlivý západ'' (1932).
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Pavel Marek: „Bloudící kněz, nebo církevní reformátor? K životnímu dílu Bohumila Zahradníka Brodského (1862–1939).“ ''Moderní dějiny'' 24, 2016, 2, s. 115–159; Pavel Marek: ''Bratři Bohumil a Isidor Zahradníkovi. Dva kněžské osudy na přelomu 19. a 20. století.'' Univerzita Palackého, Olomouc 2017; Martin Jindra – Marcel Sladkowski (eds.): ''Biografický slovník Církve československé husitské''. CČSH, Praha 2020, s. 612–614.
-''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Beláňová Andrea|Andrea Beláňová]]

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:04
(Žádný rozdíl)