ahmadíja (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:45Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:17Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:22Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:28Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:34Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:08Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:52Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:53Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:52Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:10Z

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 * Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014.
-''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''
 [[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 [[Kategorie:Islám]]

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 18:21
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">ahmadíja</span> – významný, původně egyptský, [[mystický řád (Islam)\|mystický (súfijský) řád]] (''taríqa''), který založil as-Sajjid Ahmad al-Badawí (596–675 hidžry / 1199–1276). Proto se jí někdy říká též ''badawíja~~. @~~'' Šajch al-Badawí pocházel z Maghribu, putoval do Mekky ([[svatá místa (Islam)\|svatá místa]]) a nakonec se usadil v roce 1236 ve městě Tanta v Dolním Egyptě. V Tantě stojí dodnes obrovská [[mešita (Islam)\|mešita]] s [[hroby (Islam)\|hrobem]] zakladatele řádu. Ta se stává každoročně srdcem oslav nejvýznamnějšího a nejmasovějšího egyptského ''[[mawlidy (Islam)\|mawlidu]]'' (narozeniny [[světci (Islam)\|světce]]), kdy si věřící připomínají výročí al-Badawího [[smrt a pohřební obřady (Islam)\|smrti]], tedy „den, kdy vstoupil na nebesa“ ([[ráj (Islam)\|ráj]]). Ahmadíja doznala v Egyptě masového rozšíření a její popularita se projevuje dodnes (mj. v rozsáhlé publikační činnosti). Patří mezi ta umírněná mystická bratrstva, jež si velmi zakládají na své věrnosti islámskému právu (''[[šaríʻa (Islam)\|šaríʻa]]''). Její stoupenci v současném Egyptě pocházejí především z chudších vrstev městského obyvatelstva a z venkova. Stejným termínem se však označuje rovněž významný náboženský směr, který založil na konci 19. století indický reformátor Mirzá Ghulám Ahmad, jenž sice vyšel z islámu, avšak většina muslimů jej dodnes pokládá za zavrženíhodnou úchylku (''[[bidʻa (Islam)\|bidʻa]]''). Ahmadíja doznala velkého rozšíření mj. i na Západu a od „většinového“ islámu se liší především v chápání osobnosti Ježíše Krista, [[ʻÍsá (Islam)\|ʻÍsy]] (byl údajně pohřben v Kašmíru a na [[konec světa (Islam)\|konci světa]] se jako [[mahdí (Islam)\|mahdí]] vrátí na zemi), duchovní interpretaci ''[[džihád (Islam)\|džihádu]]'' a hlavně vnímáním osobnosti zakladatele hnutí.	+	<span id="entry">ahmadíja</span> – významný, původně egyptský, [[mystický řád (Islam)\|mystický (súfijský) řád]] (''taríqa''), který založil as-Sajjid Ahmad al-Badawí (596–675 hidžry / 1199–1276). Proto se jí někdy říká též ''badawíja''. [[šajch (Islam)\|Šajch]] al-Badawí pocházel z Maghribu, putoval do Mekky ([[svatá místa (Islam)\|svatá místa]]) a nakonec se usadil v roce 1236 ve městě Tanta v Dolním Egyptě. V Tantě stojí dodnes obrovská [[mešita (Islam)\|mešita]] s [[hroby (Islam)\|hrobem]] zakladatele řádu. Ta se stává každoročně srdcem oslav nejvýznamnějšího a nejmasovějšího egyptského ''[[mawlidy (Islam)\|mawlidu]]'' (narozeniny [[světci (Islam)\|světce]]), kdy si věřící připomínají výročí al-Badawího [[smrt a pohřební obřady (Islam)\|smrti]], tedy „den, kdy vstoupil na nebesa“ ([[ráj (Islam)\|ráj]]). Ahmadíja doznala v Egyptě masového rozšíření a její popularita se projevuje dodnes (mj. v rozsáhlé publikační činnosti). Patří mezi ta umírněná mystická bratrstva, jež si velmi zakládají na své věrnosti islámskému právu (''[[šaríʻa (Islam)\|šaríʻa]]''). Její stoupenci v současném Egyptě pocházejí především z chudších vrstev městského obyvatelstva a z venkova. Stejným termínem se však označuje rovněž významný náboženský směr, který založil na konci 19. století indický reformátor Mirzá Ghulám Ahmad, jenž sice vyšel z islámu, avšak většina muslimů jej dodnes pokládá za zavrženíhodnou úchylku (''[[bidʻa (Islam)\|bidʻa]]''). Ahmadíja doznala velkého rozšíření mj. i na Západu a od „většinového“ islámu se liší především v chápání osobnosti Ježíše Krista, [[ʻÍsá (Islam)\|ʻÍsy]] (byl údajně pohřben v Kašmíru a na [[konec světa (Islam)\|konci světa]] se jako [[mahdí (Islam)\|mahdí]] vrátí na zemi), duchovní interpretaci ''[[džihád (Islam)\|džihádu]]'' a hlavně vnímáním osobnosti zakladatele hnutí.

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 16:58
Řádek 2:		Řádek 2:

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
		+	* Ahmad, Hazrat Mírzá Ghulám. ''Filosofie učení islámu''. Přel. prof. Mandel & Botho von Kopp. Praha: Nakladatelství Islám, 2003;
−
		+	* Hrabal, František. ''Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností''. Bratislava: CAD Press, 1998;
−	Ahmad, Hazrat Mírzá Ghulám. ''Filosofie učení islámu''. Přel. prof. Mandel & Botho von Kopp. Praha: Nakladatelství Islám, 2003;
		+	* Kropáček, Luboš. ''Duchovní cesty islámu''. Praha: Vyšehrad, 2006;
−
		+	* Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014.
−	Hrabal, František. ''Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností''. Bratislava: CAD Press, 1998;
−
−	Kropáček, Luboš. ''Duchovní cesty islámu''. Praha: Vyšehrad, 2006;
−
−	Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014.

	''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />		''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">ahmadíja</span> – významný, původně egyptský, [[mystický řád (Islam)|mystický (súfijský) řád]] (''taríqa''), který založil as-Sajjid Ahmad al-Badawí (596–675 hidžry / 1199–1276). Proto se jí někdy říká též ''badawíja. @'' Šajch al-Badawí pocházel z Maghribu, putoval do Mekky ([[svatá místa (Islam)|svatá místa]]) a nakonec se usadil v roce 1236 ve městě Tanta v Dolním Egyptě. V Tantě stojí dodnes obrovská [[mešita (Islam)|mešita]] s [[hroby (Islam)|hrobem]] zakladatele řádu. Ta se stává každoročně srdcem oslav nejvýznamnějšího a nejmasovějšího egyptského ''[[mawlidy (Islam)|mawlidu]]'' (narozeniny [[světci (Islam)|světce]]), kdy si věřící připomínají výročí al-Badawího [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrti]], tedy „den, kdy vstoupil na nebesa“ ([[ráj (Islam)|ráj]]). Ahmadíja doznala v Egyptě masového rozšíření a její popularita se projevuje dodnes (mj. v rozsáhlé publikační činnosti). Patří mezi ta umírněná mystická bratrstva, jež si velmi zakládají na své věrnosti islámskému právu (''[[šaríʻa (Islam)|šaríʻa]]''). Její stoupenci v současném Egyptě pocházejí především z chudších vrstev městského obyvatelstva a z venkova. Stejným termínem se však označuje rovněž významný náboženský směr, který založil na konci 19. století indický reformátor Mirzá Ghulám Ahmad, jenž sice vyšel z islámu, avšak většina muslimů jej dodnes pokládá za zavrženíhodnou úchylku (''[[bidʻa (Islam)|bidʻa]]''). Ahmadíja doznala velkého rozšíření mj. i na Západu a od „většinového“ islámu se liší především v chápání osobnosti Ježíše Krista, [[ʻÍsá (Islam)|ʻÍsy]] (byl údajně pohřben v Kašmíru a na [[konec světa (Islam)|konci světa]] se jako [[mahdí (Islam)|mahdí]] vrátí na zemi), duchovní interpretaci ''[[džihád (Islam)|džihádu]]'' a hlavně vnímáním osobnosti zakladatele hnutí.
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 Ahmad, Hazrat Mírzá Ghulám. ''Filosofie učení islámu''. Přel. prof. Mandel & Botho von Kopp. Praha: Nakladatelství Islám, 2003;

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 17:57
(Žádný rozdíl)