askeze (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:45Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:17Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:22Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:29Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:34Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:08Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:52Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:53Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:53Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:11Z

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 * Kropáček, Luboš. ''Súfismus: Dějiny islámské mystiky''. Praha: Vyšehrad, 2008.
-''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''
 [[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 [[Kategorie:Islám]]

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 17:57
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">askeze</span> (''zuhd'') – život odříkavý. Mezi muslimy byla rozšířena především v těch nejranějších dobách islámu. Mnozí odborníci soudí, že zárodky [[súfismus (Islam)\|súfismu]] (islámské mystiky) musíme hledat právě v tomto prostředí. [[prorokové a profécie (Islam)\|Prorok]] [[Muhammad (Islam)\|Muhammad]] sám byl v této věci umírněný a opakovaně varoval před „přeháněním v náboženství“, i když na druhou stranu dokázal náležitě ocenit projevy horoucí víry (''[[~~ímán~~ (Islam)\|ímán]]'') některých svých druhů. Mezi nimi svou náboženskou horlivostí vynikali zejména Abú Dharr al-Ghifárí, Salmán al-Fárisí, Bahlúl, Hudahajfa a další. Tito současníci Prorokovi (''sahába, asháb'') se vyznačovali jistými povahovými rysy, které byly pro postoje tehdejších „protoasketů“ zcela typické.	+	<span id="entry">askeze</span> (''zuhd'') – život odříkavý. Mezi muslimy byla rozšířena především v těch nejranějších dobách islámu. Mnozí odborníci soudí, že zárodky [[súfismus (Islam)\|súfismu]] (islámské mystiky) musíme hledat právě v tomto prostředí. [[prorokové a profécie (Islam)\|Prorok]] [[Muhammad (Islam)\|Muhammad]] sám byl v této věci umírněný a opakovaně varoval před „přeháněním v náboženství“, i když na druhou stranu dokázal náležitě ocenit projevy horoucí víry (''[[imán (Islam)\|ímán]]'') některých svých druhů. Mezi nimi svou náboženskou horlivostí vynikali zejména Abú Dharr al-Ghifárí, Salmán al-Fárisí, Bahlúl, Hudahajfa a další. Tito současníci Prorokovi (''sahába, asháb'') se vyznačovali jistými povahovými rysy, které byly pro postoje tehdejších „protoasketů“ zcela typické.

	První z nich představovalo odvracení se od pozemského světa (''ad-dunjá''). Věřící se obracel k životu po [[smrt a pohřební obřady (Islam)\|smrti]] a své pozemské bytí chápal jen jako dočasné mezidobí plné strádání. V těchto postojích byl utvrzován i reálnou politickou situací své doby. Moci se chopila ummajovská dynastie považovaná většinou těchto asketů za uzurpátorskou. Světský způsob jejich vlády (''mulk'') tak ostře kontrastoval s politikou prvních čtyř [[chalífa (Islam)\|chalífů]] „vedených správnou cestou“. Proto není divu, že asketové se stavěli do opozice režimu, nebo – lépe řečeno – svůj nesouhlas se stávající situací dávali najevo stažením se do vlastního nitra. Koneckonců [[Korán (Islam)\|Korán]] i ''[[sunna (Islam)\|sunna]]'' jsou plné výzev ke zbožnosti a pokání věřících, „... které se nemine odměnou.“		První z nich představovalo odvracení se od pozemského světa (''ad-dunjá''). Věřící se obracel k životu po [[smrt a pohřební obřady (Islam)\|smrti]] a své pozemské bytí chápal jen jako dočasné mezidobí plné strádání. V těchto postojích byl utvrzován i reálnou politickou situací své doby. Moci se chopila ummajovská dynastie považovaná většinou těchto asketů za uzurpátorskou. Světský způsob jejich vlády (''mulk'') tak ostře kontrastoval s politikou prvních čtyř [[chalífa (Islam)\|chalífů]] „vedených správnou cestou“. Proto není divu, že asketové se stavěli do opozice režimu, nebo – lépe řečeno – svůj nesouhlas se stávající situací dávali najevo stažením se do vlastního nitra. Koneckonců [[Korán (Islam)\|Korán]] i ''[[sunna (Islam)\|sunna]]'' jsou plné výzev ke zbožnosti a pokání věřících, „... které se nemine odměnou.“

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 16:58
Řádek 8:		Řádek 8:

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
		+	* Hillenbrand, Carole. ''Islám: Historie, současnost a perspektivy''. Přel. Jitka Jeníková. Praha: Paseka, 2017;
−
		+	* Ostřanský, Bronislav. ''Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky: „Úradky Boží pro nápravu lidského království“ šajcha Muhjiddína ibn ʻArabího''. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2004;
−	Hillenbrand, Carole. ''Islám: Historie, současnost a perspektivy''. Přel. Jitka Jeníková. Praha: Paseka, 2017;
		+	* Ostřanský, Bronislav. ''Hledání skrytého pokladu: Antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví''. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2008;
−
		+	* Kropáček, Luboš. ''Duchovní cesty islámu''. Praha: Vyšehrad, 2006;
−	Ostřanský, Bronislav. ''Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky: „Úradky Boží pro nápravu lidského království“ šajcha Muhjiddína ibn ʻArabího''. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2004;
		+	* Kropáček, Luboš. ''Súfismus: Dějiny islámské mystiky''. Praha: Vyšehrad, 2008.
−
−	Ostřanský, Bronislav. ''Hledání skrytého pokladu: Antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví''. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2008;
−
−	Kropáček, Luboš. ''Duchovní cesty islámu''. Praha: Vyšehrad, 2006;
−
−	Kropáček, Luboš. ''Súfismus: Dějiny islámské mystiky''. Praha: Vyšehrad, 2008.

	''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />		''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 Hlavním motivem veškerého jejich počínání byl strach, strach z posmrtných trestů a utrpení, strach z ohně pekelného (''nár''). [[Korán (Islam)|Korán]] hlavně v raných mekkánských súrách obsahuje velmi působivá eschatologická líčení ([[eschatologie (Islam)|eschatologie]]), která silně působila na duše věřících. Strach z [[peklo (Islam)|pekla]] vedl věřícího ke snaze o očistu duší prostřednictvím sebezpytování (''mudžáhada'') a nejrůznějších duchovních cvičení (''rijáda''). Věřící tedy přistupoval ke svému Stvořiteli sváděn touhou po rajské odměně a děšen strachem z pekelných trestů. To byly hlavní pohnutky jeho konání. Až mnohem později se k nim připojuje třetí motivace, a tou byla láska (''mahabba'') – láska k Bohu bez jakýchkoliv postranních úmyslů a nikoliv v naději na posmrtnou odměnu. Právě tento zásadní prvek spolu s rozvíjením jednotlivých mystických konceptů byl patrně oním předělem, kde se čistá askeze mění v [[súfismus (Islam)|súfismus]].
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 Hillenbrand, Carole. ''Islám: Historie, současnost a perspektivy''. Přel. Jitka Jeníková. Praha: Paseka, 2017;

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 18:21
(Žádný rozdíl)