charita (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:46Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:18Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:23Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:30Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:35Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:10Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:53Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:55Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:54Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:12Z

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 17:57
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">charita</span> – dobročinnost, zásadní projev společenské solidarity islámu. Islám je totiž bezesporu náboženstvím, jež přikládá dobročinnosti zcela mimořádný význam. Vždyť Bůh ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]) ve vnímání teologů i těch nejprostších věřících je bytost odpouštějící, spravedlivá a především milosrdná (''ar-rahmán''), jak to ostatně velmi výstižně naznačují i tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)\|Překrásná jména Boží]] (''asmáʼ Alláh al-husná''). Islám mnozí středověcí učenci, ''[[ʻulamáʼ (Islam)\|ʻulamáʼ]]'' (např. proslulý hereziograf aš-Šahrastání) vnímali jako organické prolnutí víry (''[[~~ímán~~ (Islam)\|ímán]]'') a konání dobra (''[[ihsán (Islam)\|ihsán]]''). Dobročinnost vede (či alespoň vést by měla) k sociální spravedlnosti v Obci věřících (''umma'') a po stránce institucionálně-právní (viz ''[[fiqh (Islam)\|fiqh]]'') ji můžeme rozdělit do tří rovin: povinná [[almužna (Islam)\|almužna]] (''zakát''), nepovinná almužna (''sadaqa'') a dobročinná náboženská nadace (''waqf''). Rozdíl mezi povinnou a nepovinnou almužnou je výsledkem delšího vývoje, jehož zárodečná etapa došla zachycení i na stránkách [[Korán (Islam)\|Koránu]]. V nejranějších mekkánských súrách se totiž ještě důsledně nerozlišovalo mezi povinnou a nepovinnou almužnou a obdarovávání potřebných bylo popisováno velmi obecně. Z tohoto vágního obrazu v medínském období již vyvstává institucionalizovaná povinnost almužny, kterou pod názvem ''zakát'' známe jako jeden z tzv. Pěti pilířů islámu (''arkán ad-dín al-chamsa''). ''Sadaqa'' tak zůstává prakticky jediným neinstitucionalizovaným výrazem dobročinnosti. Ovšem rozhodně to neznamená, že by tento akt zůstal stranou pozornosti islámského práva (''fiqh''). Dobrovolnou almužnu je v jeho intencích možno vnímat jako jistý druh obchodu či smlouvy. Aktem dobročinnosti se věřící snaží dosáhnout sociální spravedlnosti na tomto světě (''ad-dunjá''), což mu bude vynahrazeno na Onom světě (''al-áchira''). V širších intencích islámské [[etika (Islam)\|etiky]] se ''sadaqou'' rozumí jakékoliv dobrodiní, i nehmotné, třebas jen vlídné a laskavé slovo, pomoc bližnímu či výraz zbožnosti. Někdy bývá zcela konkrétní akt dobročinnosti přímo přikázán jako jistý druh sankce za konkrétní přestupky, např. nepovolené přerušení [[půst (Islam)\|půstu]] (''sawm'') v měsíci ramadánu (tzv. ''kaffára''). Charita našla své zachycení nejen ve středověkém muslimském písemnictví, ale též např. v anekdotách. Díky ní existovaly a mohly se rozvíjet mnohé tak zásadní instituce, jako byly [[škola (Islam)\|školy]] nebo [[mešita (Islam)\|mešity]].	+	<span id="entry">charita</span> – dobročinnost, zásadní projev společenské solidarity islámu. Islám je totiž bezesporu náboženstvím, jež přikládá dobročinnosti zcela mimořádný význam. Vždyť Bůh ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]) ve vnímání teologů i těch nejprostších věřících je bytost odpouštějící, spravedlivá a především milosrdná (''ar-rahmán''), jak to ostatně velmi výstižně naznačují i tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)\|Překrásná jména Boží]] (''asmáʼ Alláh al-husná''). Islám mnozí středověcí učenci, ''[[ʻulamáʼ (Islam)\|ʻulamáʼ]]'' (např. proslulý hereziograf aš-Šahrastání) vnímali jako organické prolnutí víry (''[[imán (Islam)\|ímán]]'') a konání dobra (''[[ihsán (Islam)\|ihsán]]''). Dobročinnost vede (či alespoň vést by měla) k sociální spravedlnosti v Obci věřících (''umma'') a po stránce institucionálně-právní (viz ''[[fiqh (Islam)\|fiqh]]'') ji můžeme rozdělit do tří rovin: povinná [[almužna (Islam)\|almužna]] (''zakát''), nepovinná almužna (''sadaqa'') a dobročinná náboženská nadace (''waqf''). Rozdíl mezi povinnou a nepovinnou almužnou je výsledkem delšího vývoje, jehož zárodečná etapa došla zachycení i na stránkách [[Korán (Islam)\|Koránu]]. V nejranějších mekkánských súrách se totiž ještě důsledně nerozlišovalo mezi povinnou a nepovinnou almužnou a obdarovávání potřebných bylo popisováno velmi obecně. Z tohoto vágního obrazu v medínském období již vyvstává institucionalizovaná povinnost almužny, kterou pod názvem ''zakát'' známe jako jeden z tzv. Pěti pilířů islámu (''arkán ad-dín al-chamsa''). ''Sadaqa'' tak zůstává prakticky jediným neinstitucionalizovaným výrazem dobročinnosti. Ovšem rozhodně to neznamená, že by tento akt zůstal stranou pozornosti islámského práva (''fiqh''). Dobrovolnou almužnu je v jeho intencích možno vnímat jako jistý druh obchodu či smlouvy. Aktem dobročinnosti se věřící snaží dosáhnout sociální spravedlnosti na tomto světě (''ad-dunjá''), což mu bude vynahrazeno na Onom světě (''al-áchira''). V širších intencích islámské [[etika (Islam)\|etiky]] se ''sadaqou'' rozumí jakékoliv dobrodiní, i nehmotné, třebas jen vlídné a laskavé slovo, pomoc bližnímu či výraz zbožnosti. Někdy bývá zcela konkrétní akt dobročinnosti přímo přikázán jako jistý druh sankce za konkrétní přestupky, např. nepovolené přerušení [[půst (Islam)\|půstu]] (''sawm'') v měsíci ramadánu (tzv. ''kaffára''). Charita našla své zachycení nejen ve středověkém muslimském písemnictví, ale též např. v anekdotách. Díky ní existovaly a mohly se rozvíjet mnohé tak zásadní instituce, jako byly [[škola (Islam)\|školy]] nebo [[mešita (Islam)\|mešity]].

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 16:58
Řádek 2:		Řádek 2:

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
		+	* Beránek, Ondřej, a Pavel Ťupek. ''Dvojí tvář islámské charity''. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008;
−
		+	* Mendel, Miloš, a kol. ''Islám: Ideál a skutečnost''. Praha: Baset, 2002;
−	Beránek, Ondřej, a Pavel Ťupek. ''Dvojí tvář islámské charity''. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008;
		+	* Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.
−
−	Mendel, Miloš, a kol. ''Islám: Ideál a skutečnost''. Praha: Baset, 2002;
−
−	Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.

	''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />		''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">charita</span> – dobročinnost, zásadní projev společenské solidarity islámu. Islám je totiž bezesporu náboženstvím, jež přikládá dobročinnosti zcela mimořádný význam. Vždyť Bůh ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) ve vnímání teologů i těch nejprostších věřících je bytost odpouštějící, spravedlivá a především milosrdná (''ar-rahmán''), jak to ostatně velmi výstižně naznačují i tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)|Překrásná jména Boží]] (''asmáʼ Alláh al-husná''). Islám mnozí středověcí učenci, ''[[ʻulamáʼ (Islam)|ʻulamáʼ]]'' (např. proslulý hereziograf aš-Šahrastání) vnímali jako organické prolnutí víry (''[[ímán (Islam)|ímán]]'') a konání dobra (''[[ihsán (Islam)|ihsán]]''). Dobročinnost vede (či alespoň vést by měla) k sociální spravedlnosti v Obci věřících (''umma'') a po stránce institucionálně-právní (viz ''[[fiqh (Islam)|fiqh]]'') ji můžeme rozdělit do tří rovin: povinná [[almužna (Islam)|almužna]] (''zakát''), nepovinná almužna (''sadaqa'') a dobročinná náboženská nadace (''waqf''). Rozdíl mezi povinnou a nepovinnou almužnou je výsledkem delšího vývoje, jehož zárodečná etapa došla zachycení i na stránkách [[Korán (Islam)|Koránu]]. V nejranějších mekkánských súrách se totiž ještě důsledně nerozlišovalo mezi povinnou a nepovinnou almužnou a obdarovávání potřebných bylo popisováno velmi obecně. Z tohoto vágního obrazu v medínském období již vyvstává institucionalizovaná povinnost almužny, kterou pod názvem ''zakát'' známe jako jeden z tzv. Pěti pilířů islámu (''arkán ad-dín al-chamsa''). ''Sadaqa'' tak zůstává prakticky jediným neinstitucionalizovaným výrazem dobročinnosti. Ovšem rozhodně to neznamená, že by tento akt zůstal stranou pozornosti islámského práva (''fiqh''). Dobrovolnou almužnu je v jeho intencích možno vnímat jako jistý druh obchodu či smlouvy. Aktem dobročinnosti se věřící snaží dosáhnout sociální spravedlnosti na tomto světě (''ad-dunjá''), což mu bude vynahrazeno na Onom světě (''al-áchira''). V širších intencích islámské [[etika (Islam)|etiky]] se ''sadaqou'' rozumí jakékoliv dobrodiní, i nehmotné, třebas jen vlídné a laskavé slovo, pomoc bližnímu či výraz zbožnosti. Někdy bývá zcela konkrétní akt dobročinnosti přímo přikázán jako jistý druh sankce za konkrétní přestupky, např. nepovolené přerušení [[půst (Islam)|půstu]] (''sawm'') v měsíci ramadánu (tzv. ''kaffára''). Charita našla své zachycení nejen ve středověkém muslimském písemnictví, ale též např. v anekdotách. Díky ní existovaly a mohly se rozvíjet mnohé tak zásadní instituce, jako byly [[škola (Islam)|školy]] nebo [[mešita (Islam)|mešity]].
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 Beránek, Ondřej, a Pavel Ťupek. ''Dvojí tvář islámské charity''. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008;

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 12. 11. 2024, 17:39
(Žádný rozdíl)