isráʼ a miʻrádž (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:46Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:18Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:24Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:30Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:36Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:10Z

JD: JD přesunul stránku isráʼa miʻrádž (Islam) na isráʼ a miʻrádž (Islam)

2024-11-11T22:49:19Z

JD přesunul stránku isráʼa miʻrádž (Islam) na isráʼ a miʻrádž (Islam)

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:53Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:55Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:54Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">isráʼa miʻrádž</span> (Prorokova noční cesta do Jeruzaléma a odtud do nebes) – významná legendární epizoda ze života proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]]. Každoročně 27. dne měsíce radžabu (viz [[kalendář (Islam)|kalendář]]) si muslimové na celém světě připomínají (viz [[svátky (Islam)|svátky]]) Prorokovu zázračnou noční cestu do Jeruzaléma (''isráʼ'') a odtud do sedmi sfér nebeských (''miʻrádž''). Podle tradičního podání jedné noci navštívili Muhammada dva bílí [[andělé (Islam)|andělé]], kteří mu ostrým nožem otevřeli hruď, vyňali z ní srdce, které omyli průzračnou ledovou vodou a vložili jej zpět. Rána se zázračně rychle zacelila a v tomto stavu dokonalé [[čistota (Islam)|čistoty]] mohl Muhammad podniknout svou cestu. Na okřídleném [[zvířata (Islam)|zvířeti]], zvaném [[Buráq (Islam)|Buráq]] se vydal do Jeruzaléma (viz [[svatá místa (Islam)|svatá místa]]). Odtud z místa, kde dnes stojí Skalní dóm (a kde věřícím ukazují otisky Prorokových chodidel), vystoupil na nebesa, prošel jednotlivými stupni [[ráj (Islam)|ráje]], setkal se s [[prorokové a profécie (Islam)|proroky]], modlil se spolu s Ježíšem ([[ʻÍsá (Islam)|ʻÍsá]]) a Mojžíšem ([[Músá (Islam)|Músá]]) – oba dva také popsal – aby se mu nakonec poštěstilo to, co nikomu ze smrtelníků, a to stanout s nezahalenou tváří před Bohem ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). Muslimští exegeti (viz ''[[exegeze (Islam)|tafsír]]'') chápou tento příběh dvěma způsoby. Podle první (a převažující) verze šlo o skutečnou cestu a Prorok se během ní opravdu fyzicky ocitl v Jeruzalémě a potom na nebesích. Podle druhého pohledu celou cestu podnikl ve snu (''ruʼjá'', viz [[výklad snů (Islam)|výklad snů]]). Ovšem i kdyby se jednalo o cestu ve snu, nijak to nesnižuje její význam. To, že prorok Muhammad Jeruzalém skutečně viděl, muslimové dokládají jednou z tradic, která vypráví, že Abú Bakr, jehož jeho obchodní cesty v mládí zavedly i do Jeruzaléma, když slyšel o Muhammadově cestě, na okamžik začal pochybovat a otázal se Proroka, jakpak Jeruzalém vypadal. Poté, co mu jej Muhammad popsal tak, jak jej Abú Bakr viděl kdysi na vlastní oči, dal mu za pravdu a hluboce se zastyděl za své pochybnosti. Muslimští životopisci uvádějí, že právě od této epizody se odvozuje čestný přívlastek Abú Bakra, ''as-Siddíq'' (''Ten, který pravdu dosvědčuje''). Přestože tato legenda má jen velmi vágní koranické základy ([[Korán (Islam)|Korán]]), lidová zbožnost rozvedla zejména Prorokův pobyt na nebesích do pozoruhodných detailů (jak fyzicky vypadali prorokové Mojžíš, Ježíš a Abrahám; jak se chovali; jak byl proroku Muhammadovi stanoven počet pěti denních [[modlitba (Islam)|modliteb]]; jak vypadají jednotlivé sféry nebeské i jejich obyvatelé atd.). V Koránu se však k noční cestě vztahuje prakticky jeden jediný verš (17:1): „Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity (tedy od [[Kaʻba (Islam)|Kaʻby]] – pozn. autora) do mešity nejvzdálenější (patrně místo, kde stával Šalomounův chrám – pozn. autora), jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá znamení. A On věru slyšící je a jasnozřivý.“
+<span id="entry">isráʼ a miʻrádž</span> (Prorokova noční cesta do Jeruzaléma a odtud do nebes) – významná legendární epizoda ze života proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]]. Každoročně 27. dne měsíce radžabu (viz [[kalendář (Islam)|kalendář]]) si muslimové na celém světě připomínají (viz [[svátky (Islam)|svátky]]) Prorokovu zázračnou noční cestu do Jeruzaléma (''isráʼ'') a odtud do sedmi sfér nebeských (''miʻrádž''). Podle tradičního podání jedné noci navštívili Muhammada dva bílí [[andělé (Islam)|andělé]], kteří mu ostrým nožem otevřeli hruď, vyňali z ní srdce, které omyli průzračnou ledovou vodou a vložili jej zpět. Rána se zázračně rychle zacelila a v tomto stavu dokonalé [[čistota (Islam)|čistoty]] mohl Muhammad podniknout svou cestu. Na okřídleném [[zvířata (Islam)|zvířeti]], zvaném [[Buráq (Islam)|Buráq]] se vydal do Jeruzaléma (viz [[svatá místa (Islam)|svatá místa]]). Odtud z místa, kde dnes stojí Skalní dóm (a kde věřícím ukazují otisky Prorokových chodidel), vystoupil na nebesa, prošel jednotlivými stupni [[ráj (Islam)|ráje]], setkal se s [[prorokové a profécie (Islam)|proroky]], modlil se spolu s Ježíšem ([[ʻÍsá (Islam)|ʻÍsá]]) a Mojžíšem ([[Músá (Islam)|Músá]]) – oba dva také popsal – aby se mu nakonec poštěstilo to, co nikomu ze smrtelníků, a to stanout s nezahalenou tváří před Bohem ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). Muslimští exegeti (viz ''[[exegeze (Islam)|tafsír]]'') chápou tento příběh dvěma způsoby. Podle první (a převažující) verze šlo o skutečnou cestu a Prorok se během ní opravdu fyzicky ocitl v Jeruzalémě a potom na nebesích. Podle druhého pohledu celou cestu podnikl ve snu (''ruʼjá'', viz [[výklad snů (Islam)|výklad snů]]). Ovšem i kdyby se jednalo o cestu ve snu, nijak to nesnižuje její význam. To, že prorok Muhammad Jeruzalém skutečně viděl, muslimové dokládají jednou z tradic, která vypráví, že Abú Bakr, jehož jeho obchodní cesty v mládí zavedly i do Jeruzaléma, když slyšel o Muhammadově cestě, na okamžik začal pochybovat a otázal se Proroka, jakpak Jeruzalém vypadal. Poté, co mu jej Muhammad popsal tak, jak jej Abú Bakr viděl kdysi na vlastní oči, dal mu za pravdu a hluboce se zastyděl za své pochybnosti. Muslimští životopisci uvádějí, že právě od této epizody se odvozuje čestný přívlastek Abú Bakra, ''as-Siddíq'' (''Ten, který pravdu dosvědčuje''). Přestože tato legenda má jen velmi vágní koranické základy ([[Korán (Islam)|Korán]]), lidová zbožnost rozvedla zejména Prorokův pobyt na nebesích do pozoruhodných detailů (jak fyzicky vypadali prorokové Mojžíš, Ježíš a Abrahám; jak se chovali; jak byl proroku Muhammadovi stanoven počet pěti denních [[modlitba (Islam)|modliteb]]; jak vypadají jednotlivé sféry nebeské i jejich obyvatelé atd.). V Koránu se však k noční cestě vztahuje prakticky jeden jediný verš (17:1): „Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity (tedy od [[Kaʻba (Islam)|Kaʻby]] – pozn. autora) do mešity nejvzdálenější (patrně místo, kde stával Šalomounův chrám – pozn. autora), jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá znamení. A On věru slyšící je a jasnozřivý.“
 <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 * Rogerson, Barnaby. ''Prorok Muhammad''. Přel. Ivo Šmoldas. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004.
-''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''
 [[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 [[Kategorie:Islám]]

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 17:57
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">isráʼa miʻrádž</span> (Prorokova noční cesta do Jeruzaléma a odtud do nebes) – významná legendární epizoda ze života proroka [[Muhammad (Islam)\|Muhammada]]. Každoročně 27. dne měsíce radžabu (viz [[kalendář (Islam)\|kalendář]]) si muslimové na celém světě připomínají (viz [[svátky (Islam)\|svátky]]) Prorokovu zázračnou noční cestu do Jeruzaléma (''isráʼ'') a odtud do sedmi sfér nebeských (''miʻrádž''). Podle tradičního podání jedné noci navštívili Muhammada dva bílí [[andělé (Islam)\|andělé]], kteří mu ostrým nožem otevřeli hruď, vyňali z ní srdce, které omyli průzračnou ledovou vodou a vložili jej zpět. Rána se zázračně rychle zacelila a v tomto stavu dokonalé [[čistota (Islam)\|čistoty]] mohl Muhammad podniknout svou cestu. Na okřídleném [[zvířata (Islam)\|zvířeti]], zvaném [[Buráq (Islam)\|Buráq]] se vydal do Jeruzaléma (viz [[svatá místa (Islam)\|svatá místa]]). Odtud z místa, kde dnes stojí Skalní dóm (a kde věřícím ukazují otisky Prorokových chodidel), vystoupil na nebesa, prošel jednotlivými stupni [[ráj (Islam)\|ráje]], setkal se s [[prorokové a profécie (Islam)\|proroky]], modlil se spolu s Ježíšem ([[ʻÍsá (Islam)\|ʻÍsá]]) a Mojžíšem ([[Músá (Islam)\|Músá]]) – oba dva také popsal – aby se mu nakonec poštěstilo to, co nikomu ze smrtelníků, a to stanout s nezahalenou tváří před Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]). Muslimští exegeti (viz ''[[~~tafsír~~ (Islam)\|tafsír]]'') chápou tento příběh dvěma způsoby. Podle první (a převažující) verze šlo o skutečnou cestu a Prorok se během ní opravdu fyzicky ocitl v Jeruzalémě a potom na nebesích. Podle druhého pohledu celou cestu podnikl ve snu (''ruʼjá'', viz [[výklad snů (Islam)\|výklad snů]]). Ovšem i kdyby se jednalo o cestu ve snu, nijak to nesnižuje její význam. To, že prorok Muhammad Jeruzalém skutečně viděl, muslimové dokládají jednou z tradic, která vypráví, že Abú Bakr, jehož jeho obchodní cesty v mládí zavedly i do Jeruzaléma, když slyšel o Muhammadově cestě, na okamžik začal pochybovat a otázal se Proroka, jakpak Jeruzalém vypadal. Poté, co mu jej Muhammad popsal tak, jak jej Abú Bakr viděl kdysi na vlastní oči, dal mu za pravdu a hluboce se zastyděl za své pochybnosti. Muslimští životopisci uvádějí, že právě od této epizody se odvozuje čestný přívlastek Abú Bakra, ''as-Siddíq'' (''Ten, který pravdu dosvědčuje''). Přestože tato legenda má jen velmi vágní koranické základy ([[Korán (Islam)\|Korán]]), lidová zbožnost rozvedla zejména Prorokův pobyt na nebesích do pozoruhodných detailů (jak fyzicky vypadali prorokové Mojžíš, Ježíš a Abrahám; jak se chovali; jak byl proroku Muhammadovi stanoven počet pěti denních [[modlitba (Islam)\|modliteb]]; jak vypadají jednotlivé sféry nebeské i jejich obyvatelé atd.). V Koránu se však k noční cestě vztahuje prakticky jeden jediný verš (17:1): „Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity (tedy od [[Kaʻba (Islam)\|Kaʻby]] – pozn. autora) do mešity nejvzdálenější (patrně místo, kde stával Šalomounův chrám – pozn. autora), jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá znamení. A On věru slyšící je a jasnozřivý.“	+	<span id="entry">isráʼa miʻrádž</span> (Prorokova noční cesta do Jeruzaléma a odtud do nebes) – významná legendární epizoda ze života proroka [[Muhammad (Islam)\|Muhammada]]. Každoročně 27. dne měsíce radžabu (viz [[kalendář (Islam)\|kalendář]]) si muslimové na celém světě připomínají (viz [[svátky (Islam)\|svátky]]) Prorokovu zázračnou noční cestu do Jeruzaléma (''isráʼ'') a odtud do sedmi sfér nebeských (''miʻrádž''). Podle tradičního podání jedné noci navštívili Muhammada dva bílí [[andělé (Islam)\|andělé]], kteří mu ostrým nožem otevřeli hruď, vyňali z ní srdce, které omyli průzračnou ledovou vodou a vložili jej zpět. Rána se zázračně rychle zacelila a v tomto stavu dokonalé [[čistota (Islam)\|čistoty]] mohl Muhammad podniknout svou cestu. Na okřídleném [[zvířata (Islam)\|zvířeti]], zvaném [[Buráq (Islam)\|Buráq]] se vydal do Jeruzaléma (viz [[svatá místa (Islam)\|svatá místa]]). Odtud z místa, kde dnes stojí Skalní dóm (a kde věřícím ukazují otisky Prorokových chodidel), vystoupil na nebesa, prošel jednotlivými stupni [[ráj (Islam)\|ráje]], setkal se s [[prorokové a profécie (Islam)\|proroky]], modlil se spolu s Ježíšem ([[ʻÍsá (Islam)\|ʻÍsá]]) a Mojžíšem ([[Músá (Islam)\|Músá]]) – oba dva také popsal – aby se mu nakonec poštěstilo to, co nikomu ze smrtelníků, a to stanout s nezahalenou tváří před Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]). Muslimští exegeti (viz ''[[exegeze (Islam)\|tafsír]]'') chápou tento příběh dvěma způsoby. Podle první (a převažující) verze šlo o skutečnou cestu a Prorok se během ní opravdu fyzicky ocitl v Jeruzalémě a potom na nebesích. Podle druhého pohledu celou cestu podnikl ve snu (''ruʼjá'', viz [[výklad snů (Islam)\|výklad snů]]). Ovšem i kdyby se jednalo o cestu ve snu, nijak to nesnižuje její význam. To, že prorok Muhammad Jeruzalém skutečně viděl, muslimové dokládají jednou z tradic, která vypráví, že Abú Bakr, jehož jeho obchodní cesty v mládí zavedly i do Jeruzaléma, když slyšel o Muhammadově cestě, na okamžik začal pochybovat a otázal se Proroka, jakpak Jeruzalém vypadal. Poté, co mu jej Muhammad popsal tak, jak jej Abú Bakr viděl kdysi na vlastní oči, dal mu za pravdu a hluboce se zastyděl za své pochybnosti. Muslimští životopisci uvádějí, že právě od této epizody se odvozuje čestný přívlastek Abú Bakra, ''as-Siddíq'' (''Ten, který pravdu dosvědčuje''). Přestože tato legenda má jen velmi vágní koranické základy ([[Korán (Islam)\|Korán]]), lidová zbožnost rozvedla zejména Prorokův pobyt na nebesích do pozoruhodných detailů (jak fyzicky vypadali prorokové Mojžíš, Ježíš a Abrahám; jak se chovali; jak byl proroku Muhammadovi stanoven počet pěti denních [[modlitba (Islam)\|modliteb]]; jak vypadají jednotlivé sféry nebeské i jejich obyvatelé atd.). V Koránu se však k noční cestě vztahuje prakticky jeden jediný verš (17:1): „Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity (tedy od [[Kaʻba (Islam)\|Kaʻby]] – pozn. autora) do mešity nejvzdálenější (patrně místo, kde stával Šalomounův chrám – pozn. autora), jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá znamení. A On věru slyšící je a jasnozřivý.“

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 16:58
Řádek 2:		Řádek 2:

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
		+	* Ibn Isháq, Muhammad. ''Muhammad: Život Alláhova proroka''. Přel. Viktor Svoboda. Praha: Leda, 2009;
−
		+	* Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu''. Praha: Dingir, 2015;
−	Ibn Isháq, Muhammad. ''Muhammad: Život Alláhova proroka''. Přel. Viktor Svoboda. Praha: Leda, 2009;
		+	* Pauliny, Ján. ''Kniežatá púšte''. Bratislava: Mladé letá, 1978;
−
		+	* Rogerson, Barnaby. ''Prorok Muhammad''. Přel. Ivo Šmoldas. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004.
−	Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu''. Praha: Dingir, 2015;
−
−	Pauliny, Ján. ''Kniežatá púšte''. Bratislava: Mladé letá, 1978;
−
−	Rogerson, Barnaby. ''Prorok Muhammad''. Přel. Ivo Šmoldas. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004.

	''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />		''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 11. 11. 2024, 22:49
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 18:21
(Žádný rozdíl)