https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=me%C5%A1ita_%28JKI-I%29mešita (JKI-I) - Historie editací2026-04-22T19:11:14ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=236635&oldid=previmported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:052025-10-13T19:05:14Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 13. 10. 2025, 19:05</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=228790&oldid=previmported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:522025-10-13T18:52:46Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 13. 10. 2025, 18:52</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=220945&oldid=previmported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:212025-10-13T18:21:40Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 13. 10. 2025, 18:21</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=218156&oldid=previmported>ZRN v 14. 11. 2024, 21:342024-11-14T21:34:30Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 14. 11. 2024, 21:34</td>
</tr><tr>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 3:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 3:</td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /></div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /></div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker">−</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-J)|chrám (JKI-J)]], [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[synagoga (JKI-J)|synagoga (JKI-J)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K)]]</div></td>
<td class="diff-marker">+</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-J)|chrám (JKI-J)]], [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[synagoga (JKI-J)|synagoga (JKI-J)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K<ins class="diffchange diffchange-inline">)]], [[mešita (Islam)|mešita (Islam</ins>)]]</div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]]</div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]]</div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:JKI/Islám]]</div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:JKI/Islám]]</div></td>
</tr>
</table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=217248&oldid=previmported>ZRN v 14. 11. 2024, 20:312024-11-14T20:31:54Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 14. 11. 2024, 20:31</td>
</tr><tr>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 3:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 3:</td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /></div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /></div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker">−</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-J)|chrám (JKI-J)]], [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[synagoga (JKI-J)|synagoga (JKI-J)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K<del class="diffchange diffchange-inline">)]], [[mešita (Islam)|mešita (Islam</del>)]]</div></td>
<td class="diff-marker">+</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-J)|chrám (JKI-J)]], [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[synagoga (JKI-J)|synagoga (JKI-J)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K)]]</div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]]</div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]]</div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:JKI/Islám]]</div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:JKI/Islám]]</div></td>
</tr>
</table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=212082&oldid=previmported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:202024-11-14T13:20:09Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 14. 11. 2024, 13:20</td>
</tr><tr>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_1.jpg|upright|Mešita v iráckém Sámarrá z let 848-852, jedna z nejstarších dochovaných sakrálních staveb islámu. Vyznačuje se strohou účelovostí a spirálovitým minaretem připomínajícím babylonské zikkurraty.]]</div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_2.jpg|upright|Vlevo: Turecké (osmanské) mešity mají většinou velkou centrální kopuli a soustavu nižších kopulí, jimiž bývá zastřešeno podloubí určené k odpočinku nebo modlitbám. Typické jsou „tužkovité“ minarety s 1–3 ochozy. Vpravo: 19) Oblouky córdobské mešity jsou jedním z projevů islámského vyumělkovaného slohu, tzv. mudéjavského stylu.]]</div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_3.jpg|upright|]]</div><span id="entry">mešita</span> (arab. masdžid, od arab. sadžada – klaněti se při modlitbě; per. masdžed, tur. mescit; arab. džámi, tur. cami [džami], odtud „bosensky“ džamije – shromaždiště) Kult. stavba určená ke shromažďování věřících a k [[modlitba (JKI-I)|modlitbám]]. Prototypem m. byl [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadův]] dům v [[Medína (JKI-I)|Medíně]], běžný typ obytného domu čtvercového či obdélníkového půdorysu, jehož místnosti po vnitřním obvodu obklopovaly středový dvůr. Ten byl v Medíně místem společných modliteb a řešení záležitostí veřejného zájmu. Tato dvojí funkce se přenesla i do m., až později jí zůstala jen kultovní funkce. Budova m. byla doplněna [[minaret (JKI-I)|minarety]] (per. vliv), kupolemi a vstupními branami (byzantský vliv), resp. bohatou výzdobou interiéru. Ve srovnání s kř., zejm. kat. [[chrám (JKI-K)|chrámy]] je však interiér m. vybaven jednoduše ([[zobrazování (JKI-I)|zobrazování]]), m. nejsou ani zvláštním obřadem vysvěcovány. Nezbytnou součástí m. je mihráb, výklenek v jedné ze stěn, který naznačuje správný směr modlitby ([[kibla (JKI-I)|kibla]]). Bývá obvykle prázdný, není obdobou kř. oltáře či svatostánku. Součástí interiéru m. je kazatelna (minbar), vyvýšené místo („stolec Prorokův“), odkud Muhammad promlouval k věřícím ([[promluva (JKI-I)|promluva]]). Posvátný a nedotknutelný prostor ([[harám (JKI-I)|haram]]) modlitebny, kam se vstupuje v rituálně očištěném stavu, ztišeně a s úctou (s tím souvisí odkládání obuvi před vstupem), tvoří prostorný, většinou sloupový sál vyložený koberci. Bývá tu oddělená část pro význačné osoby (aksúra), vzadu či po stranách místo určené ženám. K m. přiléhá dvůr (sahn), opatřený vždy zdrojem vody k povinné [[rituální očista (JKI-I)|rituální očistě]]. M. je i místem, kam se muslim uchyluje k osobní meditaci a duch. i tělesnému zklidnění. V různých oblastech islám. světa se vyvinuly specifické typy m. V Malé Asii a na Balkánu se vytvořil typ m., inspirovaný byzantským chrámem Hagia Sophia (tur. Aya Sofya, chrám boží moudrosti). Má centrální prostor zastřešený kupolí a obklopený nižšími apsidami. Typické jsou „tužkovité“ minarety. V Maghribu je častý pevnostní typ m. s kamennými hradbami a čtvercovými minarety, např. Sidi Ukba v [[Kajruwán (JKI-I)|Kajruwánu]]. Výstavnost a velikost stavby ovlivňoval také účel a význam místa. Každodenním modlitbám sloužil masdžid, místo, kde se padá na tvář před Bohem (sudžúd). Nejjednodušší formou m. je modlitebna (musallá), k rituálu určená místnost v profánních budovách (např. úřadech), které tvoří integrální součást veřejných zařízení v islám. zemích. Velkolepější vzhled mají m. zvané džámi, v nichž se konají páteční a jiné slavnostní modlitby a kázání (chutba). K m. patřívá knihovna s věroučnou literaturou a někdy [[madrasa (JKI-I)|madrasa]]. Některé m. působí jako kulturní instituce, pořádají přednášky, podporují islám. bádání a vydávají knihy. Jiné, zpravidla menší m. slouží jako soc. instituce pro chudé (vyvařovny, útulky pro zapuzené ženy), jiné se stávají centry polit. agitace. Provoz a údržba m. bývají hrazeny ze sbírek mezi věřícími a nezřídka z náb. nadace ([[wakf (JKI-I)|wakf]]).</div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_1.jpg|upright|Mešita v iráckém Sámarrá z let 848-852, jedna z nejstarších dochovaných sakrálních staveb islámu. Vyznačuje se strohou účelovostí a spirálovitým minaretem připomínajícím babylonské zikkurraty.]]</div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_2.jpg|upright|Vlevo: Turecké (osmanské) mešity mají většinou velkou centrální kopuli a soustavu nižších kopulí, jimiž bývá zastřešeno podloubí určené k odpočinku nebo modlitbám. Typické jsou „tužkovité“ minarety s 1–3 ochozy. Vpravo: 19) Oblouky córdobské mešity jsou jedním z projevů islámského vyumělkovaného slohu, tzv. mudéjavského stylu.]]</div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_3.jpg|upright|]]</div><span id="entry">mešita</span> (arab. masdžid, od arab. sadžada – klaněti se při modlitbě; per. masdžed, tur. mescit; arab. džámi, tur. cami [džami], odtud „bosensky“ džamije – shromaždiště) Kult. stavba určená ke shromažďování věřících a k [[modlitba (JKI-I)|modlitbám]]. Prototypem m. byl [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadův]] dům v [[Medína (JKI-I)|Medíně]], běžný typ obytného domu čtvercového či obdélníkového půdorysu, jehož místnosti po vnitřním obvodu obklopovaly středový dvůr. Ten byl v Medíně místem společných modliteb a řešení záležitostí veřejného zájmu. Tato dvojí funkce se přenesla i do m., až později jí zůstala jen kultovní funkce. Budova m. byla doplněna [[minaret (JKI-I)|minarety]] (per. vliv), kupolemi a vstupními branami (byzantský vliv), resp. bohatou výzdobou interiéru. Ve srovnání s kř., zejm. kat. [[chrám (JKI-K)|chrámy]] je však interiér m. vybaven jednoduše ([[zobrazování (JKI-I)|zobrazování]]), m. nejsou ani zvláštním obřadem vysvěcovány. Nezbytnou součástí m. je mihráb, výklenek v jedné ze stěn, který naznačuje správný směr modlitby ([[kibla (JKI-I)|kibla]]). Bývá obvykle prázdný, není obdobou kř. oltáře či svatostánku. Součástí interiéru m. je kazatelna (minbar), vyvýšené místo („stolec Prorokův“), odkud Muhammad promlouval k věřícím ([[promluva (JKI-I)|promluva]]). Posvátný a nedotknutelný prostor ([[harám (JKI-I)|haram]]) modlitebny, kam se vstupuje v rituálně očištěném stavu, ztišeně a s úctou (s tím souvisí odkládání obuvi před vstupem), tvoří prostorný, většinou sloupový sál vyložený koberci. Bývá tu oddělená část pro význačné osoby (aksúra), vzadu či po stranách místo určené ženám. K m. přiléhá dvůr (sahn), opatřený vždy zdrojem vody k povinné [[rituální očista (JKI-I)|rituální očistě]]. M. je i místem, kam se muslim uchyluje k osobní meditaci a duch. i tělesnému zklidnění. V různých oblastech islám. světa se vyvinuly specifické typy m. V Malé Asii a na Balkánu se vytvořil typ m., inspirovaný byzantským chrámem Hagia Sophia (tur. Aya Sofya, chrám boží moudrosti). Má centrální prostor zastřešený kupolí a obklopený nižšími apsidami. Typické jsou „tužkovité“ minarety. V Maghribu je častý pevnostní typ m. s kamennými hradbami a čtvercovými minarety, např. Sidi Ukba v [[Kajruwán (JKI-I)|Kajruwánu]]. Výstavnost a velikost stavby ovlivňoval také účel a význam místa. Každodenním modlitbám sloužil masdžid, místo, kde se padá na tvář před Bohem (sudžúd). Nejjednodušší formou m. je modlitebna (musallá), k rituálu určená místnost v profánních budovách (např. úřadech), které tvoří integrální součást veřejných zařízení v islám. zemích. Velkolepější vzhled mají m. zvané džámi, v nichž se konají páteční a jiné slavnostní modlitby a kázání (chutba). K m. patřívá knihovna s věroučnou literaturou a někdy [[madrasa (JKI-I)|madrasa]]. Některé m. působí jako kulturní instituce, pořádají přednášky, podporují islám. bádání a vydávají knihy. Jiné, zpravidla menší m. slouží jako soc. instituce pro chudé (vyvařovny, útulky pro zapuzené ženy), jiné se stávají centry polit. agitace. Provoz a údržba m. bývají hrazeny ze sbírek mezi věřícími a nezřídka z náb. nadace ([[wakf (JKI-I)|wakf]]).</div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker">−</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
<td colspan="2" class="diff-empty"> </td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker">−</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-J)|chrám (JKI-J)]], [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[synagoga (JKI-J)|synagoga (JKI-J)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K)]], [[mešita (Islam)|mešita (Islam)]]</div></td>
<td colspan="2" class="diff-empty"> </td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /></div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /></div></td>
</tr>
<tr>
<td colspan="2" class="diff-empty"> </td>
<td class="diff-marker">+</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
</tr>
<tr>
<td colspan="2" class="diff-empty"> </td>
<td class="diff-marker">+</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-J)|chrám (JKI-J)]], [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[synagoga (JKI-J)|synagoga (JKI-J)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K)]], [[mešita (Islam)|mešita (Islam)]]</div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]]</div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]]</div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:JKI/Islám]]</div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:JKI/Islám]]</div></td>
</tr>
</table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=205487&oldid=previmported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:392024-11-12T17:39:44Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 12. 11. 2024, 17:39</td>
</tr><tr>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_1.jpg|upright|Mešita v iráckém Sámarrá z let 848-852, jedna z nejstarších dochovaných sakrálních staveb islámu. Vyznačuje se strohou účelovostí a spirálovitým minaretem připomínajícím babylonské zikkurraty.]]</div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_2.jpg|upright|Vlevo: Turecké (osmanské) mešity mají většinou velkou centrální kopuli a soustavu nižších kopulí, jimiž bývá zastřešeno podloubí určené k odpočinku nebo modlitbám. Typické jsou „tužkovité“ minarety s 1–3 ochozy. Vpravo: 19) Oblouky córdobské mešity jsou jedním z projevů islámského vyumělkovaného slohu, tzv. mudéjavského stylu.]]</div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_3.jpg|upright|]]</div><span id="entry">mešita</span> (arab. masdžid, od arab. sadžada – klaněti se při modlitbě; per. masdžed, tur. mescit; arab. džámi, tur. cami [džami], odtud „bosensky“ džamije – shromaždiště) Kult. stavba určená ke shromažďování věřících a k [[modlitba (JKI-I)|modlitbám]]. Prototypem m. byl [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadův]] dům v [[Medína (JKI-I)|Medíně]], běžný typ obytného domu čtvercového či obdélníkového půdorysu, jehož místnosti po vnitřním obvodu obklopovaly středový dvůr. Ten byl v Medíně místem společných modliteb a řešení záležitostí veřejného zájmu. Tato dvojí funkce se přenesla i do m., až později jí zůstala jen kultovní funkce. Budova m. byla doplněna [[minaret (JKI-I)|minarety]] (per. vliv), kupolemi a vstupními branami (byzantský vliv), resp. bohatou výzdobou interiéru. Ve srovnání s kř., zejm. kat. [[chrám (JKI-K)|chrámy]] je však interiér m. vybaven jednoduše ([[zobrazování (JKI-I)|zobrazování]]), m. nejsou ani zvláštním obřadem vysvěcovány. Nezbytnou součástí m. je mihráb, výklenek v jedné ze stěn, který naznačuje správný směr modlitby ([[kibla (JKI-I)|kibla]]). Bývá obvykle prázdný, není obdobou kř. oltáře či svatostánku. Součástí interiéru m. je kazatelna (minbar), vyvýšené místo („stolec Prorokův“), odkud Muhammad promlouval k věřícím ([[promluva (JKI-I)|promluva]]). Posvátný a nedotknutelný prostor ([[harám (JKI-I)|haram]]) modlitebny, kam se vstupuje v rituálně očištěném stavu, ztišeně a s úctou (s tím souvisí odkládání obuvi před vstupem), tvoří prostorný, většinou sloupový sál vyložený koberci. Bývá tu oddělená část pro význačné osoby (aksúra), vzadu či po stranách místo určené ženám. K m. přiléhá dvůr (sahn), opatřený vždy zdrojem vody k povinné [[rituální očista (JKI-I)|rituální očistě]]. M. je i místem, kam se muslim uchyluje k osobní meditaci a duch. i tělesnému zklidnění. V různých oblastech islám. světa se vyvinuly specifické typy m. V Malé Asii a na Balkánu se vytvořil typ m., inspirovaný byzantským chrámem Hagia Sophia (tur. Aya Sofya, chrám boží moudrosti). Má centrální prostor zastřešený kupolí a obklopený nižšími apsidami. Typické jsou „tužkovité“ minarety. V Maghribu je častý pevnostní typ m. s kamennými hradbami a čtvercovými minarety, např. Sidi Ukba v [[Kajruwán (JKI-I)|Kajruwánu]]. Výstavnost a velikost stavby ovlivňoval také účel a význam místa. Každodenním modlitbám sloužil masdžid, místo, kde se padá na tvář před Bohem (sudžúd). Nejjednodušší formou m. je modlitebna (musallá), k rituálu určená místnost v profánních budovách (např. úřadech), které tvoří integrální součást veřejných zařízení v islám. zemích. Velkolepější vzhled mají m. zvané džámi, v nichž se konají páteční a jiné slavnostní modlitby a kázání (chutba). K m. patřívá knihovna s věroučnou literaturou a někdy [[madrasa (JKI-I)|madrasa]]. Některé m. působí jako kulturní instituce, pořádají přednášky, podporují islám. bádání a vydávají knihy. Jiné, zpravidla menší m. slouží jako soc. instituce pro chudé (vyvařovny, útulky pro zapuzené ženy), jiné se stávají centry polit. agitace. Provoz a údržba m. bývají hrazeny ze sbírek mezi věřícími a nezřídka z náb. nadace ([[wakf (JKI-I)|wakf]]).</div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_1.jpg|upright|Mešita v iráckém Sámarrá z let 848-852, jedna z nejstarších dochovaných sakrálních staveb islámu. Vyznačuje se strohou účelovostí a spirálovitým minaretem připomínajícím babylonské zikkurraty.]]</div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_2.jpg|upright|Vlevo: Turecké (osmanské) mešity mají většinou velkou centrální kopuli a soustavu nižších kopulí, jimiž bývá zastřešeno podloubí určené k odpočinku nebo modlitbám. Typické jsou „tužkovité“ minarety s 1–3 ochozy. Vpravo: 19) Oblouky córdobské mešity jsou jedním z projevů islámského vyumělkovaného slohu, tzv. mudéjavského stylu.]]</div><div id="photo">[[Soubor:JKI_mešita_3.jpg|upright|]]</div><span id="entry">mešita</span> (arab. masdžid, od arab. sadžada – klaněti se při modlitbě; per. masdžed, tur. mescit; arab. džámi, tur. cami [džami], odtud „bosensky“ džamije – shromaždiště) Kult. stavba určená ke shromažďování věřících a k [[modlitba (JKI-I)|modlitbám]]. Prototypem m. byl [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadův]] dům v [[Medína (JKI-I)|Medíně]], běžný typ obytného domu čtvercového či obdélníkového půdorysu, jehož místnosti po vnitřním obvodu obklopovaly středový dvůr. Ten byl v Medíně místem společných modliteb a řešení záležitostí veřejného zájmu. Tato dvojí funkce se přenesla i do m., až později jí zůstala jen kultovní funkce. Budova m. byla doplněna [[minaret (JKI-I)|minarety]] (per. vliv), kupolemi a vstupními branami (byzantský vliv), resp. bohatou výzdobou interiéru. Ve srovnání s kř., zejm. kat. [[chrám (JKI-K)|chrámy]] je však interiér m. vybaven jednoduše ([[zobrazování (JKI-I)|zobrazování]]), m. nejsou ani zvláštním obřadem vysvěcovány. Nezbytnou součástí m. je mihráb, výklenek v jedné ze stěn, který naznačuje správný směr modlitby ([[kibla (JKI-I)|kibla]]). Bývá obvykle prázdný, není obdobou kř. oltáře či svatostánku. Součástí interiéru m. je kazatelna (minbar), vyvýšené místo („stolec Prorokův“), odkud Muhammad promlouval k věřícím ([[promluva (JKI-I)|promluva]]). Posvátný a nedotknutelný prostor ([[harám (JKI-I)|haram]]) modlitebny, kam se vstupuje v rituálně očištěném stavu, ztišeně a s úctou (s tím souvisí odkládání obuvi před vstupem), tvoří prostorný, většinou sloupový sál vyložený koberci. Bývá tu oddělená část pro význačné osoby (aksúra), vzadu či po stranách místo určené ženám. K m. přiléhá dvůr (sahn), opatřený vždy zdrojem vody k povinné [[rituální očista (JKI-I)|rituální očistě]]. M. je i místem, kam se muslim uchyluje k osobní meditaci a duch. i tělesnému zklidnění. V různých oblastech islám. světa se vyvinuly specifické typy m. V Malé Asii a na Balkánu se vytvořil typ m., inspirovaný byzantským chrámem Hagia Sophia (tur. Aya Sofya, chrám boží moudrosti). Má centrální prostor zastřešený kupolí a obklopený nižšími apsidami. Typické jsou „tužkovité“ minarety. V Maghribu je častý pevnostní typ m. s kamennými hradbami a čtvercovými minarety, např. Sidi Ukba v [[Kajruwán (JKI-I)|Kajruwánu]]. Výstavnost a velikost stavby ovlivňoval také účel a význam místa. Každodenním modlitbám sloužil masdžid, místo, kde se padá na tvář před Bohem (sudžúd). Nejjednodušší formou m. je modlitebna (musallá), k rituálu určená místnost v profánních budovách (např. úřadech), které tvoří integrální součást veřejných zařízení v islám. zemích. Velkolepější vzhled mají m. zvané džámi, v nichž se konají páteční a jiné slavnostní modlitby a kázání (chutba). K m. patřívá knihovna s věroučnou literaturou a někdy [[madrasa (JKI-I)|madrasa]]. Některé m. působí jako kulturní instituce, pořádají přednášky, podporují islám. bádání a vydávají knihy. Jiné, zpravidla menší m. slouží jako soc. instituce pro chudé (vyvařovny, útulky pro zapuzené ženy), jiné se stávají centry polit. agitace. Provoz a údržba m. bývají hrazeny ze sbírek mezi věřícími a nezřídka z náb. nadace ([[wakf (JKI-I)|wakf]]).</div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker">−</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-J)|chrám (JKI-J)]], [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[synagoga (JKI-J)|synagoga (JKI-J)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K)]]</div></td>
<td class="diff-marker">+</td>
<td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-J)|chrám (JKI-J)]], [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[synagoga (JKI-J)|synagoga (JKI-J)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K<ins class="diffchange diffchange-inline">)]], [[mešita (Islam)|mešita (Islam</ins>)]]</div></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td>
</tr>
<tr>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /></div></td>
<td class="diff-marker"> </td>
<td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /></div></td>
</tr>
</table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=198878&oldid=previmported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:222024-11-10T18:22:25Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2024, 18:22</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=192283&oldid=previmported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:582024-11-10T17:58:28Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2024, 17:58</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRNhttps://rg-encyklopedie-dev.soc.cas.cz/index.php?title=me%C5%A1ita_(JKI-I)&diff=185688&oldid=previmported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:592024-11-10T16:59:27Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2024, 16:59</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>imported>ZRN