modloslužebnictví (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:47Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:19Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:25Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:31Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:37Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:11Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:54Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:56Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:55Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:14Z

← Starší verze		Verze z 12. 11. 2024, 17:39
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">modloslužebnictví</span> (''širk'') – rozumí se tím stavění něčeho či někoho na roveň s Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]). Člověk, který tak činí, se nazývá ''mušrik''. ''Širk'' bývá tradičně pokládán za ten nejodpornější hřích, neboť člověk, který se jej dopouští, tím znevažuje Stvořitele, jemuž by měl být zavázán nekonečným vděkem a uctíváním. V dnešní době se tímto termínem rozumí především polyteismus, respektive náboženství, jež se tímto rysem (z pohledu muslimů) vyznačují (např. hinduismus). Muslimští myslitelé však takto napadali též křesťanská učení o Trojici. V minulosti však byli ze širku (v rámci teologických sporů) obviňováni i myslitelé, kteří svým učením narušili učení ''tawhídu'' (dogma o jedinosti, jedinečnosti a vnitřní jednolitosti Boží – [[teologie (Islam)\|teologie]]), především v té třetí části, když se v očích svých oponentů dopustili neodpustitelného poklesku při výkladu vztahu Boží podstaty (''adh-dhát'') a Jeho atributů (''sifát'', tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)\|Překrásná jména Boží]]). Standardně byly za ''mušriky'' označováni též mnozí súfijové ([[súfismus (Islam)\|súfismus]]) a toto odsouzení v očích mnoha muslimů dodnes ulpělo na učení vrcholného súfijského mistra Muhjiddína ibn ʻArabího, jehož duchovní odkaz nepřátelé pokládají za panteistický (''[[wahdat al-wudžúd (Islam)\|wahdat al-wudžúd]]''); čili z jejich pohledu se [[šajch (Islam)\|šajch]] Ibn ʻArabí dopustil toho nejodpornějšího hříchu, když postavil bytí (a potažmo vesmír) na roveň Stvořiteli. Původně (v intencích proroka [[Muhammad (Islam)\|Muhammada]]) se však slovem širk označovalo přímo modloslužebnictví, tedy uctívání model, bůžků či kultů, na jehož pluralismu spočívala společenská prestiž a hospodářský úspěch Mekky v předislámském období (''[[džáhilíja (Islam)\|džáhilíja]]''). Vedle sebe tak existovala řada božstev či model, jejichž stoupenci se navzájem respektovali. K předním kultům té doby, proti nimž prorok Muhammada tak ostře vystoupil, patřily zejména následující: ''Hubal'' (označovaný za pána [[Kaʻba (Islam)\|Kaʻby]]; nejvyšší božstvo Qurajšovců), ''al-Lát'' (doslova: „Bohyně“; sluneční božstvo, obdoba Minervy), ''al-ʻUzzá'' (doslova: „Mocná“; obdoba Venuše), ''Manát'' (bohyně osudu, kterou uctívali především v Mekce a Jathribu – pozdější Medíně), ''Dhúʼl-Chalás'' (božstvo uctívané zejména v jižní části Arabského poloostrova), ''Wadd'' (doslova: „Láska“; lunární božstvo oblíbené především ve střední Arábii), ''Súwa'' (uctívaná hlavně v Hidžázu) atd. Kromě nich však existovala řada méně významných kultů, z nichž některé jsou vzpomínány i v [[Korán (Islam)\|~~Koránu~~]]. Předislámští Arabové však měli představu o existenci jediného nejvyššího božstva, které nazývali Alláh (Bůh), ovšem jeho vnímání bylo velice vágní, a proto tedy nebyl předmětem žádného specifického kultu.	+	<span id="entry">modloslužebnictví</span> (''širk'') – rozumí se tím stavění něčeho či někoho na roveň s Bohem ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]). Člověk, který tak činí, se nazývá ''mušrik''. ''Širk'' bývá tradičně pokládán za ten nejodpornější hřích, neboť člověk, který se jej dopouští, tím znevažuje Stvořitele, jemuž by měl být zavázán nekonečným vděkem a uctíváním. V dnešní době se tímto termínem rozumí především polyteismus, respektive náboženství, jež se tímto rysem (z pohledu muslimů) vyznačují (např. hinduismus). Muslimští myslitelé však takto napadali též křesťanská učení o Trojici. V minulosti však byli ze širku (v rámci teologických sporů) obviňováni i myslitelé, kteří svým učením narušili učení ''tawhídu'' (dogma o jedinosti, jedinečnosti a vnitřní jednolitosti Boží – [[teologie (Islam)\|teologie]]), především v té třetí části, když se v očích svých oponentů dopustili neodpustitelného poklesku při výkladu vztahu Boží podstaty (''adh-dhát'') a Jeho atributů (''sifát'', tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)\|Překrásná jména Boží]]). Standardně byly za ''mušriky'' označováni též mnozí súfijové ([[súfismus (Islam)\|súfismus]]) a toto odsouzení v očích mnoha muslimů dodnes ulpělo na učení vrcholného súfijského mistra Muhjiddína ibn ʻArabího, jehož duchovní odkaz nepřátelé pokládají za panteistický (''[[wahdat al-wudžúd (Islam)\|wahdat al-wudžúd]]''); čili z jejich pohledu se [[šajch (Islam)\|šajch]] Ibn ʻArabí dopustil toho nejodpornějšího hříchu, když postavil bytí (a potažmo vesmír) na roveň Stvořiteli. Původně (v intencích proroka [[Muhammad (Islam)\|Muhammada]]) se však slovem širk označovalo přímo modloslužebnictví, tedy uctívání model, bůžků či kultů, na jehož pluralismu spočívala společenská prestiž a hospodářský úspěch Mekky v předislámském období (''[[džáhilíja (Islam)\|džáhilíja]]''). Vedle sebe tak existovala řada božstev či model, jejichž stoupenci se navzájem respektovali. K předním kultům té doby, proti nimž prorok Muhammada tak ostře vystoupil, patřily zejména následující: ''Hubal'' (označovaný za pána [[Kaʻba (Islam)\|Kaʻby]]; nejvyšší božstvo Qurajšovců), ''al-Lát'' (doslova: „Bohyně“; sluneční božstvo, obdoba Minervy), ''al-ʻUzzá'' (doslova: „Mocná“; obdoba Venuše), ''Manát'' (bohyně osudu, kterou uctívali především v Mekce a Jathribu – pozdější Medíně), ''Dhúʼl-Chalás'' (božstvo uctívané zejména v jižní části Arabského poloostrova), ''Wadd'' (doslova: „Láska“; lunární božstvo oblíbené především ve střední Arábii), ''Súwa'' (uctívaná hlavně v Hidžázu) atd. Kromě nich však existovala řada méně významných kultů, z nichž některé jsou vzpomínány i v [[Korán (Islam)\|Korán]]u. Předislámští Arabové však měli představu o existenci jediného nejvyššího božstva, které nazývali Alláh (Bůh), ovšem jeho vnímání bylo velice vágní, a proto tedy nebyl předmětem žádného specifického kultu.

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
-Al-Qaradáwí, Júsuf. ''Povolené a zakázané v Islámu''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Muslimská obec Praze, 2004;
+* Cook, Michael. ''Muhammad''. Přel. Stanislava Pošustová-Menšíková. Praha: Odeon, 1994;
-Denny, Frederick M. ''Islám a muslimská obec''. Přel. Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003;
+* Lewis, Bernard. ''Dějiny Blízkého výhodu''. Přel. Milena Pellarová, Zuzana Rousová. Praha: Lidové noviny, 1997;
 ''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">modloslužebnictví</span> (''širk'') – rozumí se tím stavění něčeho či někoho na roveň s Bohem ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). Člověk, který tak činí, se nazývá ''mušrik''. ''Širk'' bývá tradičně pokládán za ten nejodpornější hřích, neboť člověk, který se jej dopouští, tím znevažuje Stvořitele, jemuž by měl být zavázán nekonečným vděkem a uctíváním. V dnešní době se tímto termínem rozumí především polyteismus, respektive náboženství, jež se tímto rysem (z pohledu muslimů) vyznačují (např. hinduismus). Muslimští myslitelé však takto napadali též křesťanská učení o Trojici. V minulosti však byli ze širku (v rámci teologických sporů) obviňováni i myslitelé, kteří svým učením narušili učení ''tawhídu'' (dogma o jedinosti, jedinečnosti a vnitřní jednolitosti Boží – [[teologie (Islam)|teologie]]), především v té třetí části, když se v očích svých oponentů dopustili neodpustitelného poklesku při výkladu vztahu Boží podstaty (''adh-dhát'') a Jeho atributů (''sifát'', tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)|Překrásná jména Boží]]). Standardně byly za ''mušriky'' označováni též mnozí súfijové ([[súfismus (Islam)|súfismus]]) a toto odsouzení v očích mnoha muslimů dodnes ulpělo na učení vrcholného súfijského mistra Muhjiddína ibn ʻArabího, jehož duchovní odkaz nepřátelé pokládají za panteistický (''[[wahdat al-wudžúd (Islam)|wahdat al-wudžúd]]''); čili z jejich pohledu se [[šajch (Islam)|šajch]] Ibn ʻArabí dopustil toho nejodpornějšího hříchu, když postavil bytí (a potažmo vesmír) na roveň Stvořiteli. Původně (v intencích proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]]) se však slovem širk označovalo přímo modloslužebnictví, tedy uctívání model, bůžků či kultů, na jehož pluralismu spočívala společenská prestiž a hospodářský úspěch Mekky v předislámském období (''[[džáhilíja (Islam)|džáhilíja]]''). Vedle sebe tak existovala řada božstev či model, jejichž stoupenci se navzájem respektovali. K předním kultům té doby, proti nimž prorok Muhammada tak ostře vystoupil, patřily zejména následující: ''Hubal'' (označovaný za pána [[Kaʻba (Islam)|Kaʻby]]; nejvyšší božstvo Qurajšovců), ''al-Lát'' (doslova: „Bohyně“; sluneční božstvo, obdoba Minervy), ''al-ʻUzzá'' (doslova: „Mocná“; obdoba Venuše), ''Manát'' (bohyně osudu, kterou uctívali především v Mekce a Jathribu – pozdější Medíně), ''Dhúʼl-Chalás'' (božstvo uctívané zejména v jižní části Arabského poloostrova), ''Wadd'' (doslova: „Láska“; lunární božstvo oblíbené především ve střední Arábii), ''Súwa'' (uctívaná hlavně v Hidžázu) atd. Kromě nich však existovala řada méně významných kultů, z nichž některé jsou vzpomínány i v [[Korán (Islam)|Koránu]]. Předislámští Arabové však měli představu o existenci jediného nejvyššího božstva, které nazývali Alláh (Bůh), ovšem jeho vnímání bylo velice vágní, a proto tedy nebyl předmětem žádného specifického kultu.
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 Al-Qaradáwí, Júsuf. ''Povolené a zakázané v Islámu''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Muslimská obec Praze, 2004;

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 18:21
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 17:57
(Žádný rozdíl)