svátky (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:48Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:20Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:26Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:32Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:38Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:13Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:55Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:57Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:56Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:15Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">svátky</span> – významné dny, spojené s různými (vzpomínkovými) oslavami. Mezi nejvýznamnější náboženské svátky muslimů patří 1. muharram, což je začátek nového roku islámského [[kalendář (Islam)|kalendáře]], tedy muslimský Nový rok. 10. muharramu si šíité ([[šíʻa (Islam)|šíʻa]]) připomínají mučednickou [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrt]] [[imám (Islam)|imáma]] Husajna u Karbalá (680) a v sunnitském prostředí bývá prvních deset dní měsíce muharramu považováno za období, kdy je velmi záslužné podstoupit dobrovolný [[půst (Islam)|půst]]. 12. dne měsíce rabíʻ al-awwal se slaví narozeniny Prorokovy (''[[mawlidy (Islam)|mawlid]]'') a 27. radžabu si muslimové připomínají den ''[[isráʼa miʻrádž (Islam)|miʻrádž]]e'', zázračné cesty ([[zázraky (Islam)|zázraky]]) proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] do nebes ([[ráj (Islam)|ráj]]). Ačkoliv je celý postní měsíc ramadán v muslimské religiozitě výjimečný, tak obzvlášť významným je jeho 27. den, kdy muslimové oslavují ''lajlat al-qadr'' (Noc úradku), kdy podle tradice Bůh ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) předurčuje osudy všech lidí na celý následující rok. V tento den se podle tradice Muhammadovi poprve dostalo Zjevení (''wahj''). 1. šawwál probíhá ve znamení oslav ukončení půstu (''ʻíd al-fitr'') a během dvou až třídenních radostných oslav si muslimové dávají dárky, kupují si nové oblečení a vzájemně se navštěvují. Nejvýznamnější den muslimského kalendáře představuje tzv. „velký svátek“ (''al-ʻíd al-kabír''), zvaný též „svátek obětování“ (''ʻíd al-adhá''), kdy si muslimové po celém světě obětováním ovce či jiného zvířete připomínají proroka [[Ibráhím (Islam)|Ibráhíma]] (Abraham), jenž byl připraven obětovat Bohu svého syna. Tímto dnem rovněž vrcholí rituály [[pouť (Islam)|pouti]] do Mekky (''hadždž''). Na 18. dne měsíce dhúʼl-hidždža připadá výhradně šíitský svátek ''ghadír'', jímž si věřící připomínají údajné jmenování imáma ʻAlího nástupcem proroka Muhammada. Kromě výše jmenovaných svátků, jež jsou víceméně „všemuslimské“, existuje řada více či méně lokálně omezených slavností, které mají často předislámské (''[[džáhilíja (Islam)|džáhilíja]]'') kořeny (např. perský začátek roku ''nowrúz'', egyptský ''šamm nesím'' atd.) a které bývají nezřídka slaveny nejen muslimy, ale zároveň i křesťany. Samostatnou kapitolu představují súfijské oslavy narozenin velkých [[šajch (Islam)|šajchů]], ''mawlidy'', jež představují jeden z významných rysů lidové zbožnosti.
+<span id="entry">svátky</span> – významné dny, spojené s různými (vzpomínkovými) oslavami. Mezi nejvýznamnější náboženské svátky muslimů patří 1. muharram, což je začátek nového roku islámského [[kalendář (Islam)|kalendář]]e, tedy muslimský Nový rok. 10. muharramu si šíité ([[šíʻa (Islam)|šíʻa]]) připomínají mučednickou [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrt]] [[imám (Islam)|imáma]] Husajna u Karbalá (680) a v sunnitském prostředí bývá prvních deset dní měsíce muharramu považováno za období, kdy je velmi záslužné podstoupit dobrovolný [[půst (Islam)|půst]]. 12. dne měsíce rabíʻ al-awwal se slaví narozeniny Prorokovy (''[[mawlidy (Islam)|mawlid]]'') a 27. radžabu si muslimové připomínají den ''[[isráʼ a miʻrádž (Islam)|miʻrádž]]e'', zázračné cesty ([[zázraky (Islam)|zázraky]]) proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] do nebes ([[ráj (Islam)|ráj]]). Ačkoliv je celý postní měsíc ramadán v muslimské religiozitě výjimečný, tak obzvlášť významným je jeho 27. den, kdy muslimové oslavují ''lajlat al-qadr'' (Noc úradku), kdy podle tradice Bůh ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) předurčuje osudy všech lidí na celý následující rok. V tento den se podle tradice Muhammadovi poprve dostalo Zjevení (''wahj''). 1. šawwál probíhá ve znamení oslav ukončení půstu (''ʻíd al-fitr'') a během dvou až třídenních radostných oslav si muslimové dávají dárky, kupují si nové oblečení a vzájemně se navštěvují. Nejvýznamnější den muslimského kalendáře představuje tzv. „velký svátek“ (''al-ʻíd al-kabír''), zvaný též „svátek obětování“ (''ʻíd al-adhá''), kdy si muslimové po celém světě obětováním ovce či jiného zvířete připomínají proroka [[Ibráhím (Islam)|Ibráhíma]] (Abraham), jenž byl připraven obětovat Bohu svého syna. Tímto dnem rovněž vrcholí rituály [[pouť (Islam)|pouti]] do Mekky (''hadždž''). Na 18. dne měsíce dhúʼl-hidždža připadá výhradně šíitský svátek ''ghadír'', jímž si věřící připomínají údajné jmenování imáma ʻAlího nástupcem proroka Muhammada. Kromě výše jmenovaných svátků, jež jsou víceméně „všemuslimské“, existuje řada více či méně lokálně omezených slavností, které mají často předislámské (''[[džáhilíja (Islam)|džáhilíja]]'') kořeny (např. perský začátek roku ''nowrúz'', egyptský ''šamm nesím'' atd.) a které bývají nezřídka slaveny nejen muslimy, ale zároveň i křesťany. Samostatnou kapitolu představují súfijské oslavy narozenin velkých [[šajch (Islam)|šajchů]], ''mawlidy'', jež představují jeden z významných rysů lidové zbožnosti.
 <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 * Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.
-''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''
 [[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 [[Kategorie:Islám]]

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 16:58
Řádek 2:		Řádek 2:

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
		+	* ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. ''Zaostřeno na islám''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;
−
		+	* Čech, Libor. ''Muharramské rituální performance a koncept mučednictví v Íránu''. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010;
−	ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. ''Zaostřeno na islám''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;
		+	* Kirste, Reinhard, a Herbert Schultze, Udo Tworuschka. ''Svátky světových náboženství''. Přel. Tabita Vejnarová. Praha: Vyšehrad, 2002;
−
		+	* Kopecký, René, a Charif Bahbouh. ''Co je dobré vědět o arabském a islámském světě''. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2014;
−	Čech, Libor. ''Muharramské rituální performance a koncept mučednictví v Íránu''. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010;
		+	* Kropáček, Luboš. ''Duchovní cesty islámu''. Praha: Vyšehrad, 2006;
−
		+	* Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu.'' Praha: Dingir, 2015;
−	Kirste, Reinhard, a Herbert Schultze, Udo Tworuschka. ''Svátky světových náboženství''. Přel. Tabita Vejnarová. Praha: Vyšehrad, 2002;
		+	* Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.
−
−	Kopecký, René, a Charif Bahbouh. ''Co je dobré vědět o arabském a islámském světě''. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2014;
−
−	Kropáček, Luboš. ''Duchovní cesty islámu''. Praha: Vyšehrad, 2006;
−
−	Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu.'' Praha: Dingir, 2015;
−
−	Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.

	''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />		''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">svátky</span> – významné dny, spojené s různými (vzpomínkovými) oslavami. Mezi nejvýznamnější náboženské svátky muslimů patří 1. muharram, což je začátek nového roku islámského [[kalendář (Islam)|kalendáře]], tedy muslimský Nový rok. 10. muharramu si šíité ([[šíʻa (Islam)|šíʻa]]) připomínají mučednickou [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrt]] [[imám (Islam)|imáma]] Husajna u Karbalá (680) a v sunnitském prostředí bývá prvních deset dní měsíce muharramu považováno za období, kdy je velmi záslužné podstoupit dobrovolný [[půst (Islam)|půst]]. 12. dne měsíce rabíʻ al-awwal se slaví narozeniny Prorokovy (''[[mawlidy (Islam)|mawlid]]'') a 27. radžabu si muslimové připomínají den ''[[isráʼa miʻrádž (Islam)|miʻrádž]]e'', zázračné cesty ([[zázraky (Islam)|zázraky]]) proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] do nebes ([[ráj (Islam)|ráj]]). Ačkoliv je celý postní měsíc ramadán v muslimské religiozitě výjimečný, tak obzvlášť významným je jeho 27. den, kdy muslimové oslavují ''lajlat al-qadr'' (Noc úradku), kdy podle tradice Bůh ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) předurčuje osudy všech lidí na celý následující rok. V tento den se podle tradice Muhammadovi poprve dostalo Zjevení (''wahj''). 1. šawwál probíhá ve znamení oslav ukončení půstu (''ʻíd al-fitr'') a během dvou až třídenních radostných oslav si muslimové dávají dárky, kupují si nové oblečení a vzájemně se navštěvují. Nejvýznamnější den muslimského kalendáře představuje tzv. „velký svátek“ (''al-ʻíd al-kabír''), zvaný též „svátek obětování“ (''ʻíd al-adhá''), kdy si muslimové po celém světě obětováním ovce či jiného zvířete připomínají proroka [[Ibráhím (Islam)|Ibráhíma]] (Abraham), jenž byl připraven obětovat Bohu svého syna. Tímto dnem rovněž vrcholí rituály [[pouť (Islam)|pouti]] do Mekky (''hadždž''). Na 18. dne měsíce dhúʼl-hidždža připadá výhradně šíitský svátek ''ghadír'', jímž si věřící připomínají údajné jmenování imáma ʻAlího nástupcem proroka Muhammada. Kromě výše jmenovaných svátků, jež jsou víceméně „všemuslimské“, existuje řada více či méně lokálně omezených slavností, které mají často předislámské (''[[džáhilíja (Islam)|džáhilíja]]'') kořeny (např. perský začátek roku ''nowrúz'', egyptský ''šamm nesím'' atd.) a které bývají nezřídka slaveny nejen muslimy, ale zároveň i křesťany. Samostatnou kapitolu představují súfijské oslavy narozenin velkých [[šajch (Islam)|šajchů]], ''mawlidy'', jež představují jeden z významných rysů lidové zbožnosti.
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. ''Zaostřeno na islám''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 18:21
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 17:57
(Žádný rozdíl)