věštění (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:49Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:20Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:26Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:32Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:38Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:13Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:56Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:58Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:57Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:15Z

← Starší verze		Verze z 12. 11. 2024, 17:39
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">věštění</span> – předpovídání budoucnosti; v muslimském prostředí oblíbená to disciplína. Ve středověku se tam totiž rozvinula celá řada věšteckých praktik, jež bývaly nazývány různě, např. ''džafr'', ''kihána'', ''zadžr'' či ''faʻl''. Zahrnovaly množství nejrůznějších postupů. Budoucí události mohly být předvídány z písmen arabské abecedy (''ʻilm al-hurúf''), číslic (''hisáb al-džummal''), tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)\|Překrásných jmen Božích]] (''asmáʼ Alláh al-husná''), pohybu hvězd (''ʻilm an-nudžúm''), rozlité kávové sedliny po otočení šálku dnem vzhůru (''qiráʼat al-findžán''), případně z četby náhodně vybraných veršů [[Korán (Islam)\|~~Koránu~~]] nebo veršů velkých básníků (např. Háfeze ze Šírázu). Ve středověku bylo rovněž velmi rozšířené vykládat budoucnost ze snů či vizí ([[výklad snů (Islam)\|výklad snů]]). Věštění bylo obecně pokládáno za jedno z mnoha odvětví [[magie (Islam)\|magie]], jež však nemá v muslimském prostředí ''apriori'' negativní konotace. Aby se mohlo předpovídání budoucnosti opírat o ty správné základy vznikaly ve středověku četné věštecké příručky, z nichž ty nejstarší byly připisovány již šestému šíitskému [[imám (Islam)\|imámovi]] Džaʻfaru as-Sádiqovi či jeho předchůdci a Prorokovu zeti ʻAlímu ibn Abí Tálib. Jedná se však patrně o podvrhy, které měla legitimizovat pověst obou osobností jakožto znalců esoterních věd a pramenů veškeré moudrosti. Tyto „monografie“ byly založeny na využití konkrétních koranických veršů jakožto náznaků věcí budoucích. Přestože obvykle máme sklon řadit věštectví do hájemství lidové religiozity, ve středověku se touto disciplínou seriozně zabývala celá řada učenců (''[[ʻulamáʼ (Islam)\|ʻulamáʼ]]''), které známe jako autority z jiných oblastí vzdělanosti. K věšteckým praktikám se řadí rovněž ''[[istichára (Islam)\|istichára]]'', tedy prosba o radu či vnuknutí, kdy se věřící modlí k Bohu ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]), aby mu naznačil, co se má stát, nebo, co má učinit. Příslušné vnuknutí se věřícím dostává obvykle ve snu. S cílem poznat věci budoucí se středověcí muslimští učenci věnovali též [[astrologie (Islam)\|astrologii]].	+	<span id="entry">věštění</span> – předpovídání budoucnosti; v muslimském prostředí oblíbená to disciplína. Ve středověku se tam totiž rozvinula celá řada věšteckých praktik, jež bývaly nazývány různě, např. ''džafr'', ''kihána'', ''zadžr'' či ''faʻl''. Zahrnovaly množství nejrůznějších postupů. Budoucí události mohly být předvídány z písmen arabské abecedy (''ʻilm al-hurúf''), číslic (''hisáb al-džummal''), tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)\|Překrásných jmen Božích]] (''asmáʼ Alláh al-husná''), pohybu hvězd (''ʻilm an-nudžúm''), rozlité kávové sedliny po otočení šálku dnem vzhůru (''qiráʼat al-findžán''), případně z četby náhodně vybraných veršů [[Korán (Islam)\|Korán]]u nebo veršů velkých básníků (např. Háfeze ze Šírázu). Ve středověku bylo rovněž velmi rozšířené vykládat budoucnost ze snů či vizí ([[výklad snů (Islam)\|výklad snů]]). Věštění bylo obecně pokládáno za jedno z mnoha odvětví [[magie (Islam)\|magie]], jež však nemá v muslimském prostředí ''apriori'' negativní konotace. Aby se mohlo předpovídání budoucnosti opírat o ty správné základy vznikaly ve středověku četné věštecké příručky, z nichž ty nejstarší byly připisovány již šestému šíitskému [[imám (Islam)\|imámovi]] Džaʻfaru as-Sádiqovi či jeho předchůdci a Prorokovu zeti ʻAlímu ibn Abí Tálib. Jedná se však patrně o podvrhy, které měla legitimizovat pověst obou osobností jakožto znalců esoterních věd a pramenů veškeré moudrosti. Tyto „monografie“ byly založeny na využití konkrétních koranických veršů jakožto náznaků věcí budoucích. Přestože obvykle máme sklon řadit věštectví do hájemství lidové religiozity, ve středověku se touto disciplínou seriozně zabývala celá řada učenců (''[[ʻulamáʼ (Islam)\|ʻulamáʼ]]''), které známe jako autority z jiných oblastí vzdělanosti. K věšteckým praktikám se řadí rovněž ''[[istichára (Islam)\|istichára]]'', tedy prosba o radu či vnuknutí, kdy se věřící modlí k Bohu ([[Alláh (Islam)\|Alláh]]), aby mu naznačil, co se má stát, nebo, co má učinit. Příslušné vnuknutí se věřícím dostává obvykle ve snu. S cílem poznat věci budoucí se středověcí muslimští učenci věnovali též [[astrologie (Islam)\|astrologii]].

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
-Lane, Edward William. ''Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“''. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905;
+* Bahbouh, Charif, a Adéla Provazníková. ''Arabská astrologie a astronomie: Rukopis knihy o narození a osudu mužů a žen''. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2021;
 ''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">věštění</span> – předpovídání budoucnosti; v muslimském prostředí oblíbená to disciplína. Ve středověku se tam totiž rozvinula celá řada věšteckých praktik, jež bývaly nazývány různě, např. ''džafr'', ''kihána'', ''zadžr'' či ''faʻl''. Zahrnovaly množství nejrůznějších postupů. Budoucí události mohly být předvídány z písmen arabské abecedy (''ʻilm al-hurúf''), číslic (''hisáb al-džummal''), tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)|Překrásných jmen Božích]] (''asmáʼ Alláh al-husná''), pohybu hvězd (''ʻilm an-nudžúm''), rozlité kávové sedliny po otočení šálku dnem vzhůru (''qiráʼat al-findžán''), případně z četby náhodně vybraných veršů [[Korán (Islam)|Koránu]] nebo veršů velkých básníků (např. Háfeze ze Šírázu). Ve středověku bylo rovněž velmi rozšířené vykládat budoucnost ze snů či vizí ([[výklad snů (Islam)|výklad snů]]). Věštění bylo obecně pokládáno za jedno z mnoha odvětví [[magie (Islam)|magie]], jež však nemá v muslimském prostředí ''apriori'' negativní konotace. Aby se mohlo předpovídání budoucnosti opírat o ty správné základy vznikaly ve středověku četné věštecké příručky, z nichž ty nejstarší byly připisovány již šestému šíitskému [[imám (Islam)|imámovi]] Džaʻfaru as-Sádiqovi či jeho předchůdci a Prorokovu zeti ʻAlímu ibn Abí Tálib. Jedná se však patrně o podvrhy, které měla legitimizovat pověst obou osobností jakožto znalců esoterních věd a pramenů veškeré moudrosti. Tyto „monografie“ byly založeny na využití konkrétních koranických veršů jakožto náznaků věcí budoucích. Přestože obvykle máme sklon řadit věštectví do hájemství lidové religiozity, ve středověku se touto disciplínou seriozně zabývala celá řada učenců (''[[ʻulamáʼ (Islam)|ʻulamáʼ]]''), které známe jako autority z jiných oblastí vzdělanosti. K věšteckým praktikám se řadí rovněž ''[[istichára (Islam)|istichára]]'', tedy prosba o radu či vnuknutí, kdy se věřící modlí k Bohu ([[Alláh (Islam)|Alláh]]), aby mu naznačil, co se má stát, nebo, co má učinit. Příslušné vnuknutí se věřícím dostává obvykle ve snu. S cílem poznat věci budoucí se středověcí muslimští učenci věnovali též [[astrologie (Islam)|astrologii]].
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 Lane, Edward William. ''Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“''. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905;

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 18:21
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 17:57
(Žádný rozdíl)