zázraky (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:49Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:21Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:26Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:33Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:38Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:14Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:56Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:58Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:57Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:16Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">zázraky</span> (''muʻdžiza, karáma'') – nadpřirozené jevy. Na stránkách zejména súfijských spisů se s různými nadpřirozenými jevy setkáváme poměrně často. Rovněž tak v tradičním podání [[životopis Prorokův (Islam)|životopisu Prorokova]] (''síra nabawíja'') rozhodně není o zázraky nouze. Na druhou stranu ortodoxní teologové neustále zdůrazňovali, že jediný skutečný zázrak spojený s [[Muhammad (Islam)|Muhammadovým]] životem a působením je zjevení [[Korán (Islam)|Koránu]]. Není to však úplně přesné; s Prorokovým životem v jeho tradičním podání se pojí celá řada událostí, které nelze nepovažovat za zázraky, jako jsou kupříkladu jeho noční cesta do Jeruzaléma (''[[isráʼa miʻrádž (Islam)|isráʼ]]'') a odtud do sedmi sfér nebeských (''[[isráʼa miʻrádž (Islam)|miʻrádž]]'') nebo „andělská intervence“ ([[andělé (Islam)|andělé]]) během významné bitvy u pramene Badr aj. Ostatně mezi zázračné akty můžeme směle zařadit též samotné Zjevení (''wahj''), jehož se Muhammadovi dostalo. Byli-li bychom důslední, mohli bychom přemýšlet, zda do této kategorie nezařadit celou řadu vizionářských snů ([[výklad snů (Islam)|výklad snů]]), které se k Prorokově životní cestě váží. Stejně zdrženlivě, jako se teologové stavěli k zázrakům Prorokovým, přistupovali též k nadpřirozeným schopnostem a dovednostem, jež byly tradičně připisovány mnoha súfijským [[šajch (Islam)|šajchům]]. Naproti tomu, nikdy nebylo zpochybňováno, že zázraky, jež konali [[prorokové a profécie (Islam)|prorokové]] před Muhammadem, byly současně darem od Boha ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) a zároveň hrály roli jistého „legitimizačního prvku“ – aby lidé věděli, že se opravdu jedná o proroka, a nikoliv o „lžiproroka“. Vnímání zázraků v islámu tedy není jednoznačné – a to ani mezi súfiji. Arabština má (na rozdíl od češtiny) pro slovo „zázrak“ dva ekvivalenty. ''Muʻdžiza'' je zázrakem přisuzovaným prorokovi , zatímco ''karáma'' je zázrak přisuzovaný [[světci (Islam)|světci]], ''walímu'' (tedy člověku blízkému Bohu). Oba tyto akty představují Boží znamení (''ája''), které poukazuje na výjimečnost a poslání toho, kdo je jeho „aktérem“. Ovšem súfijové mezi zázraky (především kategorie ''karámát'') počítali i psychické schopnosti, vlastnosti a přednosti, které se nám rozhodně pod slovem „zázrak“ obtížně představují. Spíše bychom je byli ochotni vnímat jako „důkaz Božího milosrdenství“.
+<span id="entry">zázraky</span> (''muʻdžiza, karáma'') – nadpřirozené jevy. Na stránkách zejména súfijských spisů se s různými nadpřirozenými jevy setkáváme poměrně často. Rovněž tak v tradičním podání [[životopis Prorokův (Islam)|životopisu Prorokova]] (''síra nabawíja'') rozhodně není o zázraky nouze. Na druhou stranu ortodoxní teologové neustále zdůrazňovali, že jediný skutečný zázrak spojený s [[Muhammad (Islam)|Muhammadovým]] životem a působením je zjevení [[Korán (Islam)|Korán]]u. Není to však úplně přesné; s Prorokovým životem v jeho tradičním podání se pojí celá řada událostí, které nelze nepovažovat za zázraky, jako jsou kupříkladu jeho noční cesta do Jeruzaléma (''[[isráʼ a miʻrádž (Islam)|isráʼ]]'') a odtud do sedmi sfér nebeských (''[[isráʼ a miʻrádž (Islam)|miʻrádž]]'') nebo „andělská intervence“ ([[andělé (Islam)|andělé]]) během významné bitvy u pramene Badr aj. Ostatně mezi zázračné akty můžeme směle zařadit též samotné Zjevení (''wahj''), jehož se Muhammadovi dostalo. Byli-li bychom důslední, mohli bychom přemýšlet, zda do této kategorie nezařadit celou řadu vizionářských snů ([[výklad snů (Islam)|výklad snů]]), které se k Prorokově životní cestě váží. Stejně zdrženlivě, jako se teologové stavěli k zázrakům Prorokovým, přistupovali též k nadpřirozeným schopnostem a dovednostem, jež byly tradičně připisovány mnoha súfijským [[šajch (Islam)|šajchům]]. Naproti tomu, nikdy nebylo zpochybňováno, že zázraky, jež konali [[prorokové a profécie (Islam)|prorokové]] před Muhammadem, byly současně darem od Boha ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) a zároveň hrály roli jistého „legitimizačního prvku“ – aby lidé věděli, že se opravdu jedná o proroka, a nikoliv o „lžiproroka“. Vnímání zázraků v islámu tedy není jednoznačné – a to ani mezi súfiji. Arabština má (na rozdíl od češtiny) pro slovo „zázrak“ dva ekvivalenty. ''Muʻdžiza'' je zázrakem přisuzovaným prorokovi , zatímco ''karáma'' je zázrak přisuzovaný [[světci (Islam)|světci]], ''walímu'' (tedy člověku blízkému Bohu). Oba tyto akty představují Boží znamení (''ája''), které poukazuje na výjimečnost a poslání toho, kdo je jeho „aktérem“. Ovšem súfijové mezi zázraky (především kategorie ''karámát'') počítali i psychické schopnosti, vlastnosti a přednosti, které se nám rozhodně pod slovem „zázrak“ obtížně představují. Spíše bychom je byli ochotni vnímat jako „důkaz Božího milosrdenství“.
 <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 * Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu.'' Praha: Dingir, 2015.
-''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''
 [[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 [[Kategorie:Islám]]

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 16:58
Řádek 2:		Řádek 2:

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
		+	* Al-Maqrízí, Taqíjuddín Ahmad. ''Popsání pozoruhodností Egypta''. Přel. Bronislav Ostřanský. Praha: Academia, 2012;
−
		+	* Boušek, Daniel. ''Polemika islámu s judaismem a hebrejskou biblí ve středověku: Ibn Hazm a Samawʼal al-Maghribí''. Praha: Academia, 2013;
−	Al-Maqrízí, Taqíjuddín Ahmad. ''Popsání pozoruhodností Egypta''. Přel. Bronislav Ostřanský. Praha: Academia, 2012;
		+	* Ibn Isháq, Muhammad. ''Muhammad: Život Alláhova proroka''. Přel. Viktor Svoboda. Praha: Leda, 2009;
−
		+	* Kropáček, Luboš. ''Súfismus: Dějiny islámské mystiky''. Praha: Vyšehrad, 2008;
−	Boušek, Daniel. ''Polemika islámu s judaismem a hebrejskou biblí ve středověku: Ibn Hazm a Samawʼal al-Maghribí''. Praha: Academia, 2013;
		+	* Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu.'' Praha: Dingir, 2015.
−
−	Ibn Isháq, Muhammad. ''Muhammad: Život Alláhova proroka''. Přel. Viktor Svoboda. Praha: Leda, 2009;
−
−	Kropáček, Luboš. ''Súfismus: Dějiny islámské mystiky''. Praha: Vyšehrad, 2008;
−
−	Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu.'' Praha: Dingir, 2015.

	''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />		''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">zázraky</span> (''muʻdžiza, karáma'') – nadpřirozené jevy. Na stránkách zejména súfijských spisů se s různými nadpřirozenými jevy setkáváme poměrně často. Rovněž tak v tradičním podání [[životopis Prorokův (Islam)|životopisu Prorokova]] (''síra nabawíja'') rozhodně není o zázraky nouze. Na druhou stranu ortodoxní teologové neustále zdůrazňovali, že jediný skutečný zázrak spojený s [[Muhammad (Islam)|Muhammadovým]] životem a působením je zjevení [[Korán (Islam)|Koránu]]. Není to však úplně přesné; s Prorokovým životem v jeho tradičním podání se pojí celá řada událostí, které nelze nepovažovat za zázraky, jako jsou kupříkladu jeho noční cesta do Jeruzaléma (''[[isráʼa miʻrádž (Islam)|isráʼ]]'') a odtud do sedmi sfér nebeských (''[[isráʼa miʻrádž (Islam)|miʻrádž]]'') nebo „andělská intervence“ ([[andělé (Islam)|andělé]]) během významné bitvy u pramene Badr aj. Ostatně mezi zázračné akty můžeme směle zařadit též samotné Zjevení (''wahj''), jehož se Muhammadovi dostalo. Byli-li bychom důslední, mohli bychom přemýšlet, zda do této kategorie nezařadit celou řadu vizionářských snů ([[výklad snů (Islam)|výklad snů]]), které se k Prorokově životní cestě váží. Stejně zdrženlivě, jako se teologové stavěli k zázrakům Prorokovým, přistupovali též k nadpřirozeným schopnostem a dovednostem, jež byly tradičně připisovány mnoha súfijským [[šajch (Islam)|šajchům]]. Naproti tomu, nikdy nebylo zpochybňováno, že zázraky, jež konali [[prorokové a profécie (Islam)|prorokové]] před Muhammadem, byly současně darem od Boha ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) a zároveň hrály roli jistého „legitimizačního prvku“ – aby lidé věděli, že se opravdu jedná o proroka, a nikoliv o „lžiproroka“. Vnímání zázraků v islámu tedy není jednoznačné – a to ani mezi súfiji. Arabština má (na rozdíl od češtiny) pro slovo „zázrak“ dva ekvivalenty. ''Muʻdžiza'' je zázrakem přisuzovaným prorokovi , zatímco ''karáma'' je zázrak přisuzovaný [[světci (Islam)|světci]], ''walímu'' (tedy člověku blízkému Bohu). Oba tyto akty představují Boží znamení (''ája''), které poukazuje na výjimečnost a poslání toho, kdo je jeho „aktérem“. Ovšem súfijové mezi zázraky (především kategorie ''karámát'') počítali i psychické schopnosti, vlastnosti a přednosti, které se nám rozhodně pod slovem „zázrak“ obtížně představují. Spíše bychom je byli ochotni vnímat jako „důkaz Božího milosrdenství“.
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 Al-Maqrízí, Taqíjuddín Ahmad. ''Popsání pozoruhodností Egypta''. Přel. Bronislav Ostřanský. Praha: Academia, 2012;

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 18:21
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 17:57
(Žádný rozdíl)