zajdíja (Islam) - Historie editací

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 19:06

2025-10-13T19:06:49Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:54

2025-10-13T18:54:21Z

imported>ZRN v 13. 10. 2025, 18:23

2025-10-13T18:23:26Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 14:48

2024-11-14T14:48:33Z

imported>ZRN v 14. 11. 2024, 13:19

2024-11-14T13:19:38Z

imported>ZRN v 12. 11. 2024, 17:39

2024-11-12T17:39:14Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 18:21

2024-11-10T18:21:56Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 17:57

2024-11-10T17:57:58Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:58

2024-11-10T16:58:57Z

imported>ZRN v 10. 11. 2024, 16:29

2024-11-10T16:29:16Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">zajdíja</span> – jedna z mnoha větví šíi ([[šíʻa (Islam)|šíʻa]]). Své [[jména (Islam)|jméno]] přijala podle vnuka [[imám (Islam)|imáma]] al-Husajna Zajda, který po [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrti]] svého děda vedl ozbrojený boj proti umajjovcům v Kúfě a v roce 740 hrdinně padl. Světské politické ambice zajdovců se dočkaly poměrně omezených, zato však velmi stabilních úspěchů. Na počátku 10. stol. vznikl zajdovský stát v Jemenu, kde se zajdovští imámové udrželi až do republikánské revoluce v roce 1962. Zajdíja je všeobecně pokládána za nejumírněnější šíitský směr, který se od převažujících sunnitů odlišuje jen relativně nepatrně. Ve svém učení se přidržují učení ''[[muʻtazila (Islam)|muʻtazily]]'', racionalistického proudu středověké muslimské [[teologie (Islam)|teologie]], a věří tedy ve [[svoboda (Islam)|svobodu]] lidské vůle a stvořenost [[Korán (Islam)|Koránu]]. Kritizují [[súfismus (Islam)|súfismus]] jako „neislámské novotářství“ (''[[bidʻa (Islam)|bidʻa]]'') a jejich učení o imámech má především praktickou stránku; nezabývají se ezoterickými spekulacemi o transcendentních schopnostech imámů a jejich vykupitelském poslání (''[[mahdí (Islam)|mahdí]]''). Jejich imámové byli voleni; v praxi to nezřídka způsobovalo vleklé kmenové třenice. Názory předních soudobých zajdovských autorit bývají většinou tak blízké [[sunna (Islam)|sunně]], že je sunnité často citují jako by byly jejich vlastní.
+<span id="entry">zajdíja</span> – jedna z mnoha větví šíi ([[šíʻa (Islam)|šíʻa]]). Své [[jména (Islam)|jméno]] přijala podle vnuka [[imám (Islam)|imáma]] al-Husajna Zajda, který po [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrti]] svého děda vedl ozbrojený boj proti umajjovcům v Kúfě a v roce 740 hrdinně padl. Světské politické ambice zajdovců se dočkaly poměrně omezených, zato však velmi stabilních úspěchů. Na počátku 10. stol. vznikl zajdovský stát v Jemenu, kde se zajdovští imámové udrželi až do republikánské revoluce v roce 1962. Zajdíja je všeobecně pokládána za nejumírněnější šíitský směr, který se od převažujících sunnitů odlišuje jen relativně nepatrně. Ve svém učení se přidržují učení ''[[muʻtazila (Islam)|muʻtazily]]'', racionalistického proudu středověké muslimské [[teologie (Islam)|teologie]], a věří tedy ve [[svoboda (Islam)|svobodu]] lidské vůle a stvořenost [[Korán (Islam)|Korán]]u. Kritizují [[súfismus (Islam)|súfismus]] jako „neislámské novotářství“ (''[[bidʻa (Islam)|bidʻa]]'') a jejich učení o imámech má především praktickou stránku; nezabývají se ezoterickými spekulacemi o transcendentních schopnostech imámů a jejich vykupitelském poslání (''[[mahdí (Islam)|mahdí]]''). Jejich imámové byli voleni; v praxi to nezřídka způsobovalo vleklé kmenové třenice. Názory předních soudobých zajdovských autorit bývají většinou tak blízké [[sunna (Islam)|sunně]], že je sunnité často citují jako by byly jejich vlastní.
 <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 * Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014.
-''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''
 [[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 [[Kategorie:Islám]]

← Starší verze		Verze z 10. 11. 2024, 16:58
Řádek 2:		Řádek 2:

	<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>		<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
		+	* Aš-Šahrastání, Muhammad. ''Kniha náboženských a filosofických sekt a škol: Díly věnované islámským směrům a odnožím''. Přel. Bronislav Ostřanský, Praha: Academia, 2021;
−
		+	* Kopecký, René, a Charif Bahbouh. ''Jemen''. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd · 2018;
−	Aš-Šahrastání, Muhammad. ''Kniha náboženských a filosofických sekt a škol: Díly věnované islámským směrům a odnožím''. Přel. Bronislav Ostřanský, Praha: Academia, 2021;
		+	* Philips, Abu Ameenah Bilal. ''Vývoj islámské právní vědy''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2024;
−
		+	* Robinson, Francis. ''Svět islámu''. Přel. Josef Orel, Petra Eflerová, Jan Marek. Praha: Knižní klub, 1997;
−	Kopecký, René, a Charif Bahbouh. ''Jemen''. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd · 2018;
		+	* Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014.
−
−	Philips, Abu Ameenah Bilal. ''Vývoj islámské právní vědy''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2024;
−
−	Robinson, Francis. ''Svět islámu''. Přel. Josef Orel, Petra Eflerová, Jan Marek. Praha: Knižní klub, 1997;
−
−	Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014.

	''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />		''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav\|Bronislav Ostřanský]]''<br />

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">zajdíja</span> – jedna z mnoha větví šíi ([[šíʻa (Islam)|šíʻa]]). Své [[jména (Islam)|jméno]] přijala podle vnuka [[imám (Islam)|imáma]] al-Husajna Zajda, který po [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrti]] svého děda vedl ozbrojený boj proti umajjovcům v Kúfě a v roce 740 hrdinně padl. Světské politické ambice zajdovců se dočkaly poměrně omezených, zato však velmi stabilních úspěchů. Na počátku 10. stol. vznikl zajdovský stát v Jemenu, kde se zajdovští imámové udrželi až do republikánské revoluce v roce 1962. Zajdíja je všeobecně pokládána za nejumírněnější šíitský směr, který se od převažujících sunnitů odlišuje jen relativně nepatrně. Ve svém učení se přidržují učení ''[[muʻtazila (Islam)|muʻtazily]]'', racionalistického proudu středověké muslimské [[teologie (Islam)|teologie]], a věří tedy ve [[svoboda (Islam)|svobodu]] lidské vůle a stvořenost [[Korán (Islam)|Koránu]]. Kritizují [[súfismus (Islam)|súfismus]] jako „neislámské novotářství“ (''[[bidʻa (Islam)|bidʻa]]'') a jejich učení o imámech má především praktickou stránku; nezabývají se ezoterickými spekulacemi o transcendentních schopnostech imámů a jejich vykupitelském poslání (''[[mahdí (Islam)|mahdí]]''). Jejich imámové byli voleni; v praxi to nezřídka způsobovalo vleklé kmenové třenice. Názory předních soudobých zajdovských autorit bývají většinou tak blízké [[sunna (Islam)|sunně]], že je sunnité často citují jako by byly jejich vlastní.
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 Aš-Šahrastání, Muhammad. ''Kniha náboženských a filosofických sekt a škol: Díly věnované islámským směrům a odnožím''. Přel. Bronislav Ostřanský, Praha: Academia, 2021;

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 19:06
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:54
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 13. 10. 2025, 18:23
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 14:48
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 14. 11. 2024, 13:19
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 18:21
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 10. 11. 2024, 17:57
(Žádný rozdíl)