sthaviraváda (Buddh): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
Řádek 1: Řádek 1:
−
<span id="entry">sthaviraváda</span> [sthaviravāda], pál. ''théraváda'' [theravāda] – jeden z prvních dvou rozkolných směrů ''[[hínajána (Buddh)|hínajány]]'', které vznikly na druhém koncilu ve [[Vaišálí (Buddh)|Vaišálí]] (pál. Vésáli), skupina staromilců; jejich odpůrci byli ve většině a nazývali se ''[[mahásangha (Buddh)|mahásangha]]'', velká obec. Rozkol se prohloubil na třetím koncilu v [[Pátaliputra (Buddh)|Pátaliputře]] (pál. Pátaliputta). Asi v polovině 3. století před n. l. se ''sthaviravádinové'' rozpadli na tři školy: ''[[vátsíputríja (Buddh)|vátsíputríja]]'', ''[[sarvástiváda (Buddh)|sarvástiváda]]'' a ''[[vibhadžjaváda (Buddh)|vibhadžjaváda]]''. ''Sthaviraváda'' je jediný hínajánský směr, který prospívá dodnes zejména na Šrí Lance, v Barmě, v Thajsku, v Kambodže a v Laosu. Čínský poutník [[I-ťing (Buddh)|I-ťing]] ji nazývá ''árjasthaviranikája'', ušlechtilá škola stařešinů. Sthaviravádský kánon ''Tipitaka'' (san. ''[[Tripitaka (Buddh)|Tripitaka]]''), ''Trojí koš'', psaný v [[páli (Buddh)|páli]], je jediný, který se dochoval v úplnosti.
 +
<span id="entry">sthaviraváda</span> [sthaviravāda], pál. ''théraváda'' [theravāda] – jeden z prvních dvou rozkolných směrů ''[[hínajána (Buddh)|hínajány]]'', které vznikly na druhém koncilu ve [[Vaišálí (Buddh)|Vaišálí]] (pál. Vésáli), skupina staromilců; jejich odpůrci byli ve většině a nazývali se ''[[mahásangha (Buddh)|mahásangha]]'', velká obec. Rozkol se prohloubil na třetím koncilu v [[Pátaliputra (Buddh)|Pátaliputře]] (pál. Pátaliputta). Asi v polovině 3. století před n. l. se ''sthaviravádinové'' rozpadli na tři školy: ''[[vátsíputríja (Buddh)|vátsíputríja]]'', ''[[sarvástiváda (Buddh)|sarvástiváda]]'' a ''[[vibhadžjaváda (Buddh)|vibhadžjaváda]]''. ''Sthaviraváda'' je jediný hínajánský směr, který prospívá dodnes zejména na Šrí Lance, v Barmě, v Thajsku, v Kambodže a v Laosu. Čínský poutník [[I-ťing (Buddh)|I-ťing]] ji nazývá ''árjasthaviranikája'', ušlechtilá škola stařešinů. Sthaviravádský kánon ''Tipitaka'' (san. ''[[Tripitaka (Buddh)|Tripitaka]]''), ''Trojí koš'', psaný v [[páli (Buddh)|páli]], je jediný, který se dochoval v úplnosti.
   
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[koncily (Buddh)|koncily]], ''[[pápabhikkhavé (Buddh)|pápabhikkhavé]]''
  
<span class="section_title">Viz též:</span> [[koncily (Buddh)|koncily]], ''[[pápabhikkhavé (Buddh)|pápabhikkhavé]]''

Verze z 23. 10. 2024, 22:57

sthaviraváda [sthaviravāda], pál. théraváda [theravāda] – jeden z prvních dvou rozkolných směrů hínajány, které vznikly na druhém koncilu ve Vaišálí (pál. Vésáli), skupina staromilců; jejich odpůrci byli ve většině a nazývali se mahásangha, velká obec. Rozkol se prohloubil na třetím koncilu v Pátaliputře (pál. Pátaliputta). Asi v polovině 3. století před n. l. se sthaviravádinové rozpadli na tři školy: vátsíputríja, sarvástiváda a vibhadžjaváda. Sthaviraváda je jediný hínajánský směr, který prospívá dodnes zejména na Šrí Lance, v Barmě, v Thajsku, v Kambodže a v Laosu. Čínský poutník I-ťing ji nazývá árjasthaviranikája, ušlechtilá škola stařešinů. Sthaviravádský kánon Tipitaka (san. Tripitaka), Trojí koš, psaný v páli, je jediný, který se dochoval v úplnosti.

Viz též: koncily, pápabhikkhavé

Vladimír Miltner