anga (Buddh): Porovnání verzí

Verze z 24. 10. 2024, 10:01

anga [aṅga]

<a name="1">(1)</a> součást či díl ušlechtilé osmidílné stezky (san. árjáštángamárga, pál. arijatthangikamagga);

<a name="2">(2)</a> charakteristické a určující prvky duchovního procitnutí (bódhi). Je jich sedm: soustředěné sebeupamatování (san. smrti, pál. sati), to jest introspektivní sebeovládání, rozlišování a hodnocení věcí a jevů (san. dharmavičaja, pál. dhammavičaja), úsilí (san. vírja, pál. virija), radost (san. príti, pál. píti), důvěřivý klid (san. prašrabdhi, pál. passaddhi), meditační soustředění (samádhi) a rovnodušný nezájem (san. upékšá, pál. upekkhá). Hnacím podnětem pro vznik, zdárný vývoj, zdokonalování a upevnění těchto sedmi prvků duchovního procitnutí je soustavná bedlivost (san. jónišómanasikára, pál. jónisómanasikára).

Vladimír Miltner

Význam pojmu v hinduismu viz anga (Hind)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+<span id="entry">anga</span> [aṅga]
-<span id="entry">anga</span> [aṅga] – 1. součást či díl ušlechtilé osmidílné stezky (san. ''[[árjáštángamárga (Buddh)|árjáštángamárga]]'', pál. ''arijatthangikamagga''); 2. charakteristické a určující prvky duchovního procitnutí (''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]''). Je jich sedm: soustředěné sebeupamatování (san. ''[[smrti (Buddh)|smrti]]'', pál. ''sati''), to jest introspektivní sebeovládání, rozlišování a hodnocení věcí a jevů (san. ''[[dharmavičaja (Buddh)|dharmavičaja]]'', pál. ''dhammavičaja''), úsilí (san. ''[[vírja (Buddh)|vírja]]'', pál. ''virija''), radost (san. ''[[príti (Buddh)|príti]]'', pál. ''píti''), důvěřivý klid (san. ''[[prašrabdhi (Buddh)|prašrabdhi]]'', pál. ''passaddhi''), meditační soustředění (''[[samádhi (Buddh)|samádhi]]'') a rovnodušný nezájem (san. ''[[upékšá (Buddh)|upékšá]]'', pál. ''upekkhá''). Hnacím podnětem pro vznik, zdárný vývoj, zdokonalování a upevnění těchto sedmi prvků duchovního procitnutí je soustavná bedlivost (san. ''[[jónišómanasikára (Buddh)|jónišómanasikára]]'', pál. ''jónisómanasikára'').
+<a name="1">'''(1)'''</a> součást či díl ušlechtilé osmidílné stezky (san. ''[[árjáštángamárga (Buddh)|árjáštángamárga]]'', pál. ''arijatthangikamagga'');
+<a name="2">'''(2)'''</a> charakteristické a určující prvky duchovního procitnutí (''[[bódhi (Buddh)|bódhi]]''). Je jich sedm: soustředěné sebeupamatování (san. ''[[smrti (Buddh)|smrti]]'', pál. ''sati''), to jest introspektivní sebeovládání, rozlišování a hodnocení věcí a jevů (san. ''[[dharmavičaja (Buddh)|dharmavičaja]]'', pál. ''dhammavičaja''), úsilí (san. ''[[vírja (Buddh)|vírja]]'', pál. ''virija''), radost (san. ''[[príti (Buddh)|príti]]'', pál. ''píti''), důvěřivý klid (san. ''[[prašrabdhi (Buddh)|prašrabdhi]]'', pál. ''passaddhi''), meditační soustředění (''[[samádhi (Buddh)|samádhi]]'') a rovnodušný nezájem (san. ''[[upékšá (Buddh)|upékšá]]'', pál. ''upekkhá''). Hnacím podnětem pro vznik, zdárný vývoj, zdokonalování a upevnění těchto sedmi prvků duchovního procitnutí je soustavná bedlivost (san. ''[[jónišómanasikára (Buddh)|jónišómanasikára]]'', pál. ''jónisómanasikára'').
 ''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br />