barzach (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
''Barzachem'' se obecně může myslet také jedno z pěti období, na něž islám tradičně rozděluje celé lidské bytí: Prvním je období, jež lidský duch (''rúh'') tráví ve „sféře duchů“ (''ʻálam al-arwáh''), tedy vyznačuje se pouze ryze „spirituální“ skutečností. Potom následuje období prožité v lůně matky a život na tomto světě vezdejším (''ad-dunjá''). Toto období však představuje jen jakousi pomyslnou zkoušku, přičemž pravý smysl lidské existence tkví v bytí (a věčnosti) na Onom světě (''al-áchira''). A právě mezi životem a tímto cílem stojí bytí ve stádiu ''barzachu'', který tak můžeme v těchto intencích chápat jako jakousi pomyslnou „čekárnu duší“. ''Barzachem'' v ontologickém smyslu se nejčastěji míní (v intencích teozofie [[šajch (Islam)|šajcha]] Muhjiddína ibn ʻArabího a jeho komentátorů) taková sféra, která není ani čistě duchovní, ale ani čistě materiální – tedy mj. svět, v němž my všichni žijeme (viz ''[[wahdat al-wudžúd (Islam)|wahdat al-wudžúd]]''). |
''Barzachem'' se obecně může myslet také jedno z pěti období, na něž islám tradičně rozděluje celé lidské bytí: Prvním je období, jež lidský duch (''rúh'') tráví ve „sféře duchů“ (''ʻálam al-arwáh''), tedy vyznačuje se pouze ryze „spirituální“ skutečností. Potom následuje období prožité v lůně matky a život na tomto světě vezdejším (''ad-dunjá''). Toto období však představuje jen jakousi pomyslnou zkoušku, přičemž pravý smysl lidské existence tkví v bytí (a věčnosti) na Onom světě (''al-áchira''). A právě mezi životem a tímto cílem stojí bytí ve stádiu ''barzachu'', který tak můžeme v těchto intencích chápat jako jakousi pomyslnou „čekárnu duší“. ''Barzachem'' v ontologickém smyslu se nejčastěji míní (v intencích teozofie [[šajch (Islam)|šajcha]] Muhjiddína ibn ʻArabího a jeho komentátorů) taková sféra, která není ani čistě duchovní, ale ani čistě materiální – tedy mj. svět, v němž my všichni žijeme (viz ''[[wahdat al-wudžúd (Islam)|wahdat al-wudžúd]]''). |
||
| − | < |
+ | <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
Maʻsúmiánová Farnáz. ''Život po smrti v učení světových náboženství''. Přel. Igor Košut. Brno: Jota, 1995; |
Maʻsúmiánová Farnáz. ''Život po smrti v učení světových náboženství''. Přel. Igor Košut. Brno: Jota, 1995; |
||
Verze z 10. 11. 2024, 17:29
barzach – záhadný pojem, patrně perského původu, který může znamenat úžinu, interval, rozhraní či rozmezí a s nímž se setkáváme především v kontextu islámské eschatologie či súfijské (súfismus) ontologie a kosmologie. V muslimské individuální eschatologii se barzachem rozumí „střední“ stav mezi smrtí (mawt) a okamžikem zmrtvýchvstání (qijáma), který se v islámské věrouce neodmyslitelně pojí s tělesným (!) vzkříšením. V tomto smyslu se uvedený termín objevuje i v textu Koránu. K tomuto mlhavému „mezidobí“, o němž se koranický text vyslovuje tak mnohoznačně, se váží rozličné představy „andělského soudu“ spojeného se strašlivými vyslýchajícími anděly Munkarem a Nakírem.
Barzachem se obecně může myslet také jedno z pěti období, na něž islám tradičně rozděluje celé lidské bytí: Prvním je období, jež lidský duch (rúh) tráví ve „sféře duchů“ (ʻálam al-arwáh), tedy vyznačuje se pouze ryze „spirituální“ skutečností. Potom následuje období prožité v lůně matky a život na tomto světě vezdejším (ad-dunjá). Toto období však představuje jen jakousi pomyslnou zkoušku, přičemž pravý smysl lidské existence tkví v bytí (a věčnosti) na Onom světě (al-áchira). A právě mezi životem a tímto cílem stojí bytí ve stádiu barzachu, který tak můžeme v těchto intencích chápat jako jakousi pomyslnou „čekárnu duší“. Barzachem v ontologickém smyslu se nejčastěji míní (v intencích teozofie šajcha Muhjiddína ibn ʻArabího a jeho komentátorů) taková sféra, která není ani čistě duchovní, ale ani čistě materiální – tedy mj. svět, v němž my všichni žijeme (viz wahdat al-wudžúd).
Dále k tématu
Maʻsúmiánová Farnáz. Život po smrti v učení světových náboženství. Přel. Igor Košut. Brno: Jota, 1995;
Ostřanský, Bronislav, ed. Smrt, hroby a záhrobí v islámu. Praha: Academia, 2015;
Werner, Helmut. Islámská kniha mrtvých. Přel. Václav Vodička. Praha: Pragma, 2003.