mahdí (Islam): Porovnání verzí

Verze z 10. 11. 2024, 17:29

mahdí – doslova „správně (Bohem) vedený“, eschatologická postava (eschatologie), jež se v tradičních představách pojí s nastolením věku spravedlnosti a pravé víry (ímán). Představy o této mesianistické osobnosti sdílejí sunnité i šíité (šíʻa), avšak šíité do této pozici řadí posledního imáma, který se vrátí ze skrytosti (ghajba) na tento svět (ad-dunjá), aby nastolil vládu spravedlnosti. Titul „mahdí“ ovšem náleží též proroku Muhammadovi a prvním čtyřem pravověrným chalífům (chulafáʼ rášidún). V průběhu islámských dějin si mnozí vůdcové činili nárok právě na toto označení, avšak byli respektováni obvykle jen lokálně. Zvýšený zájem o tuto problematiku v islámském světě často souvisel s periodami krizí, úpadku či politické nestability, kdy se lidé o to více upímali k eschatologickým vizím. Představy o mahdím, který vysvobodí lidi od hříchů, protivenství a zla, mají mnoho podob. O tom, kdy přijde, odkud přijde, proti komu bude bojovat a především, jakého bude původu, se zachovalo velké množství lidových podání. Tradičně se uvádí, že bude pocházet z rodu Muhammadova (ahluʼl-bajt). Tak to podává i tradicionalista Abúʼl-Hasan al-Kisáʼí: „A vynoří se al-mahdí v Mekce mezi východním rohem Kaʻby a Abrahámovým místem (ve východním rohu Kaʻby je zazděn proslulý černý kámen a na nedalekém Abrahamově místě, maqám Ibráhím, bývá ukazován poutníkům kámen, kde jsou zřetelné stopy patriarchových chodidel – pozn. autora). Bude pocházet z potomků al-Hasana (staršího syna imáma ʻAlího – pozn. autora) a jeho matkou bude al-ʻAbbása. Bude vládnout dvacet let a lidé mu budou vzdávat hold. A to bude napsáno na jeho praporu…“ Vyprávění poté pokračuje válečným tažením proti Cařihradu (Konstantinopoli). Arabové se totiž ve druhé polovině 7. stol. dvakrát neúspěšně pokoušeli tuto metropoli dobýt; nicméně úspěch připadl až po více než sedmi staletích do rukou osmanských Turků. Mahdího vojska dobudou (především díky své zbožnosti, jak zdůrazňuje šajch al-Kisáʼí) město, zabijí byzantského vladaře a zmocní se nedozírného bohatství. Avšak nebudou se z něj těšit dlouho, neboť se záhy dovědí, že na zem přišel antikrist, Dadždžál, a že se lidé shromažďují proti němu. Mahdí po různých peripetiích Dadždžála zabije a potom nastolí vládu spravedlnosti a pravého náboženství (dín), jež však nebude trvat dlouho, neboť se musí naplnit řada dalších apokalyptických epizod předznamenávající konec světa.

Dále k tématu

Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy. Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;

Beránek, Ondřej, a Bronislav Ostřanský, eds. Islámský stát: Blízký východ na konci časů. Praha: Academia, 2016;

Bermann, Richard A. Dervíšské bubny v Súdánu: život Očekávaného Mahdího. Přel. Roman Laube. Praha: R. Laube, 1997;

Biernot, David, a kol. Konec tohoto světa: Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu. Praha: Dingir, 2012;

Filiu, Jean-Pierre. Apokalypsa v islámu. Přel. Markéta Kovaříková, Kateřina Holasová a Miluše Šmídová. Praha: Volvox Globator, 2011;

Vojtíšek, Zdeněk, a kol. Apokalypsa, nebo transformace?: Mileniální koncepce v minulosti i současnosti. Praha: Dingir, 2014;

Vondráčková, Šárka, ed. Konec světa. Brno: Masarykova univerzita, 2014.

Bronislav Ostřanský

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">mahdí</span> – doslova „správně (Bohem) vedený“, eschatologická postava ([[eschatologie (Islam)|eschatologie]]), jež se v tradičních představách pojí s nastolením věku spravedlnosti a pravé víry (''[[ímán (Islam)|ímán]]''). Představy o této mesianistické osobnosti sdílejí sunnité i šíité ([[šíʻa (Islam)|šíʻa]]), avšak šíité do této pozici řadí posledního [[imám (Islam)|imáma]], který se vrátí ze skrytosti (''[[ghajba (Islam)|ghajba]]'') na tento svět (''ad-dunjá''), aby nastolil vládu spravedlnosti. Titul „mahdí“ ovšem náleží též proroku [[Muhammad (Islam)|Muhammadovi]] a prvním čtyřem pravověrným [[chalífa (Islam)|chalífům]] (''chulafáʼ rášidún''). V průběhu islámských [[dějiny (Islam)|dějin]] si mnozí vůdcové činili nárok právě na toto označení, avšak byli respektováni obvykle jen lokálně. Zvýšený zájem o tuto problematiku v islámském světě často souvisel s periodami krizí, úpadku či politické nestability, kdy se lidé o to více upímali k eschatologickým vizím. Představy o mahdím, který vysvobodí lidi od hříchů, protivenství a zla, mají mnoho podob. O tom, kdy přijde, odkud přijde, proti komu bude bojovat a především, jakého bude původu, se zachovalo velké množství lidových podání. Tradičně se uvádí, že bude pocházet z rodu Muhammadova (''[[ahluʼl-bajt (Islam)|ahluʼl-bajt]]''). Tak to podává i tradicionalista Abúʼl-Hasan al-Kisáʼí: „A vynoří se al-mahdí v Mekce mezi východním rohem Kaʻby a Abrahámovým místem (ve východním rohu [[Kaʻba (Islam)|Kaʻby]] je zazděn proslulý černý kámen a na nedalekém Abrahamově místě, ''maqám Ibráhím'', bývá ukazován poutníkům kámen, kde jsou zřetelné stopy patriarchových chodidel – pozn. autora). Bude pocházet z potomků al-Hasana (staršího syna imáma ʻAlího – pozn. autora) a jeho matkou bude al-ʻAbbása. Bude vládnout dvacet let a lidé mu budou vzdávat hold. A to bude napsáno na jeho praporu…“ Vyprávění poté pokračuje válečným tažením proti Cařihradu (Konstantinopoli). Arabové se totiž ve druhé polovině 7. stol. dvakrát neúspěšně pokoušeli tuto metropoli dobýt; nicméně úspěch připadl až po více než sedmi staletích do rukou osmanských Turků. Mahdího vojska dobudou (především díky své zbožnosti, jak zdůrazňuje šajch al-Kisáʼí) [[město (Islam)|město]], zabijí byzantského vladaře a zmocní se nedozírného bohatství. Avšak nebudou se z něj těšit dlouho, neboť se záhy dovědí, že na zem přišel [[Antikrist (Islam)|antikrist]], Dadždžál, a že se lidé shromažďují proti němu. Mahdí po různých peripetiích Dadždžála zabije a potom nastolí vládu spravedlnosti a pravého náboženství (''dín''), jež však nebude trvat dlouho, neboť se musí naplnit řada dalších apokalyptických epizod předznamenávající [[konec světa (Islam)|konec světa]].
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. ''Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy.'' Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;