qibla (Islam): Porovnání verzí

Verze z 10. 11. 2024, 17:29

qibla – modlitební směr k Mekce, který dodržují muslimové po celém světě. Tento bod představuje jednu ze základních podmínek právní platnosti muslimské modlitby (salát). A protože je směr k Mekce (viz svatá místa) v každém místě „světa islámu“ odlišný, muslimům jej naznačují výklenky v předních stěnách modlitebem a mešit, nazývané mihráby. Skutečnost, že muslimové musejí být při modlitbách vždy orientováni určitým směrem, hluboce ovlivnila urbanistickou tvář muslimských měst, neboť s touto skutečností museli stavitelé mešit a jiných náboženských staveb počítat jako s určující determinantou. Původně, na počátku Muhammadova vystoupení, směřovala qibla k Jeruzalému, avšak po roztržce s medínskými židy v roce 2 hidžry (624) byla tato orientace obrácena k Mekce, kde stojí svatostánek Kaʻba, jediná svatyně islámu, která má pro muslimy takový význam, jenž snad nelze přecenit. Na dobu změny qibly upomíná jedna z nejstarších staveb v Medíně, Mešita se dvěma qiblami (Masdžid dhúʼl-qiblatajni), která je jedinou stavbou svého druhu obsahující dva modlitební výklenky. Původně tam totiž vedl Muhammad modlitby obrácen k Jeruzalému, avšak poté, co se mu byly zjeveny verše 2:142–143 změnil směr modliteb k Mekce a nechal zbudovat nový mihráb v protější stěně.

Dále k tématu

ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. Zaostřeno na islám. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;

Mendel, Miloš. Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. Praha: Dingir, 2015.

Bronislav Ostřanský

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">qibla</span> – modlitební směr k Mekce, který dodržují muslimové po celém světě. Tento bod představuje jednu ze základních podmínek právní platnosti muslimské [[modlitba (Islam)|modlitby]] (''salát''). A protože je směr k Mekce (viz [[svatá místa (Islam)|svatá místa]]) v každém místě „světa islámu“ odlišný, muslimům jej naznačují výklenky v předních stěnách modlitebem a [[mešita (Islam)|mešit]], nazývané ''mihráby''. Skutečnost, že muslimové musejí být při modlitbách vždy orientováni určitým směrem, hluboce ovlivnila urbanistickou tvář muslimských [[město (Islam)|měst]], neboť s touto skutečností museli stavitelé mešit a jiných náboženských staveb počítat jako s určující determinantou. Původně, na počátku [[Muhammad (Islam)|Muhammadova]] vystoupení, směřovala qibla k Jeruzalému, avšak po roztržce s medínskými židy v roce 2 [[hidžra (Islam)|hidžry]] (624) byla tato orientace obrácena k Mekce, kde stojí svatostánek [[Kaʻba (Islam)|Kaʻba]], jediná svatyně islámu, která má pro muslimy takový význam, jenž snad nelze přecenit. Na dobu změny qibly upomíná jedna z nejstarších staveb v Medíně, Mešita se dvěma qiblami (''Masdžid dhúʼl-qiblatajni''), která je jedinou stavbou svého druhu obsahující dva modlitební výklenky. Původně tam totiž vedl Muhammad modlitby obrácen k Jeruzalému, avšak poté, co se mu byly zjeveny verše 2:142–143 změnil směr modliteb k Mekce a nechal zbudovat nový mihráb v protější stěně.
-<span class="section_title">Dále k tématu</span>:
+<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. ''Zaostřeno na islám''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;