qibla (Islam)

qibla – modlitební směr k Mekce, který dodržují muslimové po celém světě. Tento bod představuje jednu ze základních podmínek právní platnosti muslimské modlitby (salát). A protože je směr k Mekce (viz svatá místa) v každém místě „světa islámu“ odlišný, muslimům jej naznačují výklenky v předních stěnách modlitebem a mešit, nazývané mihráby. Skutečnost, že muslimové musejí být při modlitbách vždy orientováni určitým směrem, hluboce ovlivnila urbanistickou tvář muslimských měst, neboť s touto skutečností museli stavitelé mešit a jiných náboženských staveb počítat jako s určující determinantou. Původně, na počátku Muhammadova vystoupení, směřovala qibla k Jeruzalému, avšak po roztržce s medínskými židy v roce 2 hidžry (624) byla tato orientace obrácena k Mekce, kde stojí svatostánek Kaʻba, jediná svatyně islámu, která má pro muslimy takový význam, jenž snad nelze přecenit. Na dobu změny qibly upomíná jedna z nejstarších staveb v Medíně, Mešita se dvěma qiblami (Masdžid dhúʼl-qiblatajni), která je jedinou stavbou svého druhu obsahující dva modlitební výklenky. Původně tam totiž vedl Muhammad modlitby obrácen k Jeruzalému, avšak poté, co se mu byly zjeveny verše 2:142–143 změnil směr modliteb k Mekce a nechal zbudovat nový mihráb v protější stěně.

Dále k tématu

• ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. Zaostřeno na islám. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;
• Mendel, Miloš. Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. Praha: Dingir, 2015.

Bronislav Ostřanský