Hárút a Márút (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">Hárút a Márút</span> – démoni či padlí [[andělé (Islam)|andělé]], kteří – dle tradičního muslimského podání – učili lidi v Babylonu černou [[magie (Islam)|magii]]. Tito svůdcové odrážejí patrně velmi starobylé představy odvozené ze zoroastrovských vzorů (odtud i avestské formy jejich jmen Haurvatát a Ameretát) a do arabštiny se dostali zřejmě přes aramejštinu. V [[Korán (Islam)|Koránu]] se objevují na jednom jediném místě (2:96), kde se o nich píše takto: „A následovali (bezbožníci – pozn. autora) to, co hlásali satani v době vlády Šalomounovy. Šalomoun nebyl nevěřící, avšak satani jimi byli, učíce lidi kouzelnictví a tomu, co bylo v Babylóně sesláno dvěma andělům, Hárútovi a Márútovi. Ti dva nezačali nikoho učit, aniž by řekli: ‚My jsme toliko pokušitelé, nebuď tedy nevěřící!‘ A od nich dvou se naučili, jak se zasévá rozkol mezi muže a manželku jeho – avšak oni tím neuškodí nikomu, leda z dovolení Božího. A naučili se lidé tomu, co jim škodí, ale neprospívá; a věděli, že ten, kdo toto koupí, nebude mít podíl na životě budoucím. Jak hnusně pro sebe nakoupili – kéž by to byli věděli!“ |
<span id="entry">Hárút a Márút</span> – démoni či padlí [[andělé (Islam)|andělé]], kteří – dle tradičního muslimského podání – učili lidi v Babylonu černou [[magie (Islam)|magii]]. Tito svůdcové odrážejí patrně velmi starobylé představy odvozené ze zoroastrovských vzorů (odtud i avestské formy jejich jmen Haurvatát a Ameretát) a do arabštiny se dostali zřejmě přes aramejštinu. V [[Korán (Islam)|Koránu]] se objevují na jednom jediném místě (2:96), kde se o nich píše takto: „A následovali (bezbožníci – pozn. autora) to, co hlásali satani v době vlády Šalomounovy. Šalomoun nebyl nevěřící, avšak satani jimi byli, učíce lidi kouzelnictví a tomu, co bylo v Babylóně sesláno dvěma andělům, Hárútovi a Márútovi. Ti dva nezačali nikoho učit, aniž by řekli: ‚My jsme toliko pokušitelé, nebuď tedy nevěřící!‘ A od nich dvou se naučili, jak se zasévá rozkol mezi muže a manželku jeho – avšak oni tím neuškodí nikomu, leda z dovolení Božího. A naučili se lidé tomu, co jim škodí, ale neprospívá; a věděli, že ten, kdo toto koupí, nebude mít podíl na životě budoucím. Jak hnusně pro sebe nakoupili – kéž by to byli věděli!“ |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]'' |
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[Hárút a Márút (JKI-I)|Hárút a Márút (JKI-I)]]<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]] |
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]] |
||
[[Kategorie:Islám]] |
[[Kategorie:Islám]] |
||
Verze z 12. 11. 2024, 18:39
Hárút a Márút – démoni či padlí andělé, kteří – dle tradičního muslimského podání – učili lidi v Babylonu černou magii. Tito svůdcové odrážejí patrně velmi starobylé představy odvozené ze zoroastrovských vzorů (odtud i avestské formy jejich jmen Haurvatát a Ameretát) a do arabštiny se dostali zřejmě přes aramejštinu. V Koránu se objevují na jednom jediném místě (2:96), kde se o nich píše takto: „A následovali (bezbožníci – pozn. autora) to, co hlásali satani v době vlády Šalomounovy. Šalomoun nebyl nevěřící, avšak satani jimi byli, učíce lidi kouzelnictví a tomu, co bylo v Babylóně sesláno dvěma andělům, Hárútovi a Márútovi. Ti dva nezačali nikoho učit, aniž by řekli: ‚My jsme toliko pokušitelé, nebuď tedy nevěřící!‘ A od nich dvou se naučili, jak se zasévá rozkol mezi muže a manželku jeho – avšak oni tím neuškodí nikomu, leda z dovolení Božího. A naučili se lidé tomu, co jim škodí, ale neprospívá; a věděli, že ten, kdo toto koupí, nebude mít podíl na životě budoucím. Jak hnusně pro sebe nakoupili – kéž by to byli věděli!“
Viz též: Hárút a Márút (JKI-I)