sóma (Hind): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | <span id="entry">''sóma''</span> [soma] – posvátná rostlina, z níž byla vytlačována šťáva, jež nabyla zkvašením charakter opojného nápoje a byla ve védské době používána k rituálním účelům. Již samotná její příprava byla provázena složitým rituálem, v jehož průběhu byla k vytlačené šťávě přidána voda, dále mléko, kyselé mléko, máslo a ječné zrní. Tento rituální nápoj byl používán již alespoň v indoíránské době, ne-li dříve, jak lze vyvodit z ''Avesty'' (srovn. ''haoma''), a je pravděpodobné, že rostlina, k jeho výrobě používaná, se v průběhu migrace indoárijských kmenů ze střední Asie přes Írán do Indie měnila podle místních možností. ''Rgvéd'' i ''Avesta'' se zmiňují o tom, že ''sóma'' roste na horách, její identifikace však je dosud předmětem kontroverze. V přeneseném smyslu je výrazu ''sóma'' používáno ve védských textech rovněž pro vyšší duševní stavy nebo zážitky, jako je extáze, mystické ponoření nebo i osvícení, a občas pro nápoj nesmrtelnosti (''amrta''). |
||
| − | <span id="entry">Sóma</span> [soma] – (1) bůh sómové šťávy, léčitel a dárce bohatství, božské extáze i nesmrtelnosti, žrec a vládce básníků (v některých ohledech vzdáleně upomínající na řeckého Dionýsa); (2) bůh měsíce (a jako takový zván též Čandra aj.) a strážce rostlin, hlavně léčivých, ale i bůh probuzení a moudrosti. Je často ztotožňován se sómovou šťávou a potravou bohů, uchovávanou v měsíci, a tedy s bohem Měsíce, takže jeho viditelná forma na obloze periodicky ubývá, než ji slunce opět obnoví přílivem čerstvé životní síly. Sóma však je i „plnokrevnou“ božskou osobností. Podle ''Rgvédu'' 10.85 se jeho manželkou stala sluneční nymfa Súrjá a podle ''Jadžurvédu'' měl dalších 27 manželek, bohyň lunárních domů či konstelací (''nakšatra''). Jezdí na trojkolém voze, taženém desíti bílými oři, nebo na voze, taženém antilopami. V pozdní komplikované mytologii purán se Sóma stal tak trochu bouřlivákem, a když jej zaujala Tárá (tj. „hvězda“), manželka boha Brhaspatiho (v astronomi: planeta Jupiter), unesl ji a vrátil ji jejímu manželovi teprve po zásahu samého Brahmy. Tárá následkem tohoto dobrodružství porodila syna jménem Budha (Merkur), který se stal praotcem lunární dynastie. |
||
''[[:Kategorie:Aut: Werner Karel|Karel Werner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Werner Karel|Karel Werner]]''<br /> |
||
Verze z 29. 10. 2021, 21:00
sóma [soma] – posvátná rostlina, z níž byla vytlačována šťáva, jež nabyla zkvašením charakter opojného nápoje a byla ve védské době používána k rituálním účelům. Již samotná její příprava byla provázena složitým rituálem, v jehož průběhu byla k vytlačené šťávě přidána voda, dále mléko, kyselé mléko, máslo a ječné zrní. Tento rituální nápoj byl používán již alespoň v indoíránské době, ne-li dříve, jak lze vyvodit z Avesty (srovn. haoma), a je pravděpodobné, že rostlina, k jeho výrobě používaná, se v průběhu migrace indoárijských kmenů ze střední Asie přes Írán do Indie měnila podle místních možností. Rgvéd i Avesta se zmiňují o tom, že sóma roste na horách, její identifikace však je dosud předmětem kontroverze. V přeneseném smyslu je výrazu sóma používáno ve védských textech rovněž pro vyšší duševní stavy nebo zážitky, jako je extáze, mystické ponoření nebo i osvícení, a občas pro nápoj nesmrtelnosti (amrta).